|
|
Povolení k přechodnému pobytu partnerů občanů EU
Nováková, Kristina ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Vedral, Josef (oponent)
Povolení k přechodnému pobytu partnerů občanů EU Abstrakt Tato práce je zaměřena na správní řízení o žádosti o udělení povolení k přechodnému pobytu partnerům občanů EU, jakožto jejich rodinným příslušníkům. Práce poskytuje analýzu dvou zákonných hmotněprávních podmínek (trvalý partnerský vztah, který není manželstvím a soužití ve společné domácnosti) a jedné procesní podmínky (důkazní břemeno nese primárně žadatel), které musí být kumulativně splněny, aby mohl být partner občana EU považován za jeho rodinného příslušníka a vztahovala se na něj tak příznivější právní úprava vycházející ze Směrnice 2004/38/ES. Dospěla jsem k závěru, že partnerský vztah sice není manželstvím, ale má být jeho obdobou, pokud jde o povahu a intenzitu vztahu; trvalost je pak otázka zejména kvantity, resp. délky jeho trvání, ale nepostačí to jako jediné hledisko, je zapotřebí vzít v potaz i kvalitativní stránku vztahu, která může spočívat například ve společném závazku partnerů. Není tak rozhodující pouze společná minulost partnerů, ale i jejich plánovaná budoucnost. Život ve společné domácnosti pak znamená předem časově neohraničené soužití partnerů, kteří společně uhrazují náklady na své potřeby. Důkazní břemeno žadatele také není absolutním, protože jak zákon, tak i judikatura předpokládá určitou aktivní ingerenci správního...
|
|
|
Převod podniku/závodu v českém a evropském pracovním právu
Reichmann, Lukáš ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Resumé Převod podniku/závodu v českém a evropském pracovním právu Cílem této diplomové práce je poskytnout zevrubnou analýzu problematiky převodu podniků, závodů či částí podniků nebo závodů z pohledu českého a evropského pracovního práva. Důvodem, proč jsem si vybral toto téma, je můj dlouhodobý zájem o oblast pracovního práva a skutečnost, že je tato problematika českou právní teorií poměrně přehlížena. Kromě obecného úvodu a závěru, se tato práce skládá ze tří hlavních částí, kdy každá z nich se zabývá jinými aspekty daného tématu. V úvodu popisuji základní terminologii užívanou v této práci a také důvody, které mě vedly k výběru tohoto tématu. První část pak obsahuje stručný přehled dosavadního vývoje úpravy v této právní oblasti, jak na úrovni evropského, tak českého práva. Druhá část se zabývá převodem podniku/závodu v evropském právu, takže středobodem této části je směrnice č. 2001/23/ES a příslušná judikatura Soudního dvora. Tudíž zde najdeme analýzu různých aspektů této problematiky, jako například pojmů smluvní převod, sloučení/fúze nebo identita hospodářské jednotky. Dále v této části nalezneme popis jednotlivých specifických právních důvodů převodu ve smyslu směrnice č. 2001/23/ES. Poté je zde také diskutována otázka právní ochrany zaměstnanců v případě převodu, kterou jim poskytuje směrnice č....
|
|
|
Přechod práv a povinností v pracovněprávních vztazích
Košnar, Michael ; Štangová, Věra (oponent)
Práce se zabývá problematikou přechodu práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů, k němuž dochází mezi zaměstnavateli. Institut přechodu, který primárně cílí na ochranu zaměstnanců při některých organizačních změnách zaměstnavatele, je upraven zejména v § 338-342 zákoníku práce a taktéž na úrovni EU ve směrnici 2001/23/ES. Cílem práce je kritické zhodnocení úpravy přechodu v evropském a v českém právu a identifikace případných problémů, které se na tuto úpravu vážou, a to i s ohledem na rozhodovací činnost Nejvyššího soudu a Soudního dvora. Zcela zásadní se přitom jeví otázka, za jakých okolností k přechodu dochází de lege lata, a kdy by k němu naopak mělo docházet de lege ferenda, aby byly řádně zohledněny zájmy dotčených zaměstnanců, ale i dosavadního a přejímajícího zaměstnavatele. Práce se člení do tří kapitol. První kapitola nastiňuje teoretické souvislosti tohoto institutu. Druhá kapitola se pak zabývá rozborem evropské úpravy obsažené ve směrnici 2001/23/ES, kdy je kladen důraz na kritické zhodnocení věcné působnosti směrnice, a to zejména ve světle rozhodovací činnosti SDEU. Třetí kapitola tvoří samotné jádro práce. Prvně jsou vymezeny právní důvody přechodu dle zákoníku práce a zvláštních právních předpisů. Největší pozornost je přitom věnována obecné úpravě přechodu v...
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb a riziko, že by ekonomicky aktivní občané mohli být odrazeni od pohybu do jiného členského státu, pokud by je nemohli následovat jejich rodinní příslušníci. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení v oblasti volného pohybu, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů v evropském právu a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o...
|
|
|
Právní postavení rodinných příslušníků unijních občanů ve světle evropského práva
Jirsa, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent)
V raných fázích evropské integrace byl za účelem umožněn pobyt v jiné členské zemi nejen ekonomicky aktivním občanům z členských států, ale též jejích rodinným příslušníkům, kteří je doprovází. Unijní zákonodárce si totiž již tehdy dobře uvědomoval sílu rodinných vazeb. V průběhu desetiletí došlo k vytvoření statusu unijních občanů a posílení jak jejich právního postavení, tak postavení jejich rodinných příslušníků. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat aktuální otázky spojené s právním postavením rodinných příslušníků unijních občanů podle evropského práva a poskytnout komparaci těchto práv s právy státních příslušníků třetích států a s právy unijních občanů samotných. Tato práce nejdříve přibližuje vývoj institutu občanství Unie a práva volného pohybu celkově a soustředí se na jeho věcnou, teritoriální a osobní působnost. Dále je vysvětleno, jak je rodinný příslušník v sekundárním právu EU definován, a jsou naznačeny rozdíly mezi definicí rodinného příslušníka ve směrnici 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a ve směrnici 2003/86/ES o slučování rodin. V neposlední řadě práce detailně zkoumá a porovnává konkrétní práva (např. právo vstupu a pobytu na území hostitelského členského státu, prostředky právní...
|
|
|
Daň z přidané hodnoty v mezinárodním obchodu se zbožím
Tomíček, Milan ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent) ; Radvan, Michal (oponent)
Disertační práce je věnována aplikaci daně z přidané hodnoty na mezinárodní obchod se zbožím, přičemž je zaměřena především na tzv. intrakomunitární plnění mezi členskými státy EU, a rovněž na to, nakolik je přechodná úprava systému DPH aplikovatelná v podmínkách jednotného vnitřního trhu EU. Cílem práce bylo jednak zmapovat dosavadní a možný budoucí vývoj systému fungování DPH v oblasti intrakomunitárních transakcí a jeho právní rámec, a zároveň provést analýzu relevantních právních předpisů (především směrnice 2006/112/ES a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) ve světle tvořící se judikatury Soudního dvora EU i národních soudů jednotlivých členských států EU, včetně aplikace zjištěných výsledků provedené analýzy na konkrétní vybrané transakce. Jako zásadní se jeví otázka, jakým způsobem prokazovat splnění podmínek pro uplatnění osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu EU. Podmínkou, která se jeví býti nejrizikovější ve vztahu k nároku na osvobození od daně, je povinnost dodavatele prokázat, že zboží opustilo území daného členského státu, a to především v situaci, kdy samotnou přepravu zajišťuje odběratel a dodavatel se tak musí do značné míry spolehnout na informace, které mu poskytne odběratel. Pozici dodavatele stěžuje i fakt, že...
|
|
|
Přechod práv a povinností v pracovněprávních vztazích
Košnar, Michael ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá problematikou přechodu práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů, k němuž dochází mezi zaměstnavateli. Institut přechodu, který primárně cílí na ochranu zaměstnanců při některých organizačních změnách zaměstnavatele, je upraven zejména v § 338-342 zákoníku práce a taktéž na úrovni EU ve směrnici 2001/23/ES. Cílem práce je kritické zhodnocení úpravy přechodu v evropském a v českém právu a identifikace případných problémů, které se na tuto úpravu vážou, a to i s ohledem na rozhodovací činnost Nejvyššího soudu a Soudního dvora. Zcela zásadní se přitom jeví otázka, za jakých okolností k přechodu dochází de lege lata, a kdy by k němu naopak mělo docházet de lege ferenda, aby byly řádně zohledněny zájmy dotčených zaměstnanců, ale i dosavadního a přejímajícího zaměstnavatele. Práce se člení do tří kapitol. První kapitola nastiňuje teoretické souvislosti tohoto institutu. Druhá kapitola se pak zabývá rozborem evropské úpravy obsažené ve směrnici 2001/23/ES, kdy je kladen důraz na kritické zhodnocení věcné působnosti směrnice, a to zejména ve světle rozhodovací činnosti SDEU. Třetí kapitola tvoří samotné jádro práce. Prvně jsou vymezeny právní důvody přechodu dle zákoníku práce a zvláštních právních předpisů. Největší pozornost je přitom věnována obecné úpravě přechodu v...
|
|
|
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Blaha, Martin ; Lang, Roman (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle české právní úpravy v komparaci s evropskou právní úpravou, a to ve světle české judikatury spolu s judikaturou EU. Text je rozvržen do třech stěžejních oblastí. V první oblasti jsou vymezeny pracovněprávní vztahy obecně, jejich prvky a možná změna. Druhá oblast popisuje daný institut, dopad na dotčené zaměstnance a všechna práva a povinnosti s přechodem spojená. Třetí oblast pak pojednává o situacích, kdy k přechodu práv a povinností dochází dle zvláštních právních předpisů. V textu jsou nastoleny otázky, které mohou v souvislosti se změnou zaměstnavatele vyvstat, a autor práce se je snaží více či méně zodpovědět za pomocí rozhodovací praxe soudů.
|
|
|
Pobyt občanů třetích zemí v Schengenu v kontextu společné vízové politiky
Murad, Daniela ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Rigorózní práce se zamýšlí nad vývojem schengenské spolupráce a povahou schengenského acquis v proměnách času s důrazem na vízovou a pobytovou legislativu, a platnou právní úpravou pobytové legislativy, jejímiž subjekty jsou státní příslušníci třetích zemí. Práce zmiňuje slabá i silná místa dotčené úpravy, opřené o názor či návrh řešení autorky práce. Rigorózní práce je rozdělena do několika větších tematických okruhů. Ten první se zabývá vývojem vízové a migrační politiky v rámci vývoje schengenské spolupráce a jejich postupnou integraci do hlavních politik Unie, jejich charakteristikou, či různým zapojením členských států. Další okruh je stěžejní pro tuto práci a ukazuje současnou platnou úpravu pobytu občanů ze zemí mimo EU (tzv. třetích zemí). Tento okruh se zabývá charakteristikou osob přijíždějících ze třetích zemí, tak jak je jako subjekty práva diferencuje zákon a evropská legislativa a definuje různé typy pobytových oprávnění, na základě kterých na území České republiky a Schengenu krátkodobě či dlouhodobě pobývají. Třetí samostatný tematický okruh je věnován postavení specifické skupiny cizinců ze třetích zemí, kteří jsou rodinní příslušníci občanů EU. Poslední oblast této práce se zabývá budoucími trendy společné evropské vízové a migrační politiky, právní úpravou de lege ferenda s...
|
|
|
Ochrana zaměstnance při převodu zaměstnavatele
Doležalová, Zuzana ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Práce se zabývá problematikou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Tento institut je na evropské úrovni upraven směrnicí Rady 2001/23/ES o sbližování právních předpisů členských států týkající se zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniků, závodů nebo části závodů. Na tuzemské úrovni tuto úpravu nalezneme v zákoníku práce v hlavě XV, části třinácté v § 338 a násl. Práce se věnuje oběma právním úpravám a zkoumá, jak byla provedena implementace směrnice do českého právního řádu. Dále také srovnává přístup SDEU a NS k tomuto institutu. Téma je nejprve stručně představeno v úvodu. Druhá kapitola vysvětluje základní pojmy. Jádrem práce je třetí a čtvrtá kapitola. Velký prostor je věnován vymezení působnosti úpravy, tedy určení případů, na které se vztahuje. První část třetí kapitoly popisuje úpravu ve směrnici a postupný vývoj i současný pohled SDEU na tento problém. K aplikaci směrnice dochází v případech, kdy je převedena hospodářská jednotka, jež si zachovává svou identitu. Druhá část třetí kapitoly se věnuje stejnému tématu v českém právu. Zákoník práce stanoví jako hlavní podmínku přechodu převedení činnosti nebo úkolů zaměstnavatele. Čtvrtá kapitola obsahuje v jednotlivých podkapitolách informace o důsledcích převodu. Zaměstnanci jsou chráněni proti ztrátě zaměstnání a zhoršení...
|
host ::
RSS.