|
|
Studenti Erasmu, kulturní šok a proces adaptace
Hofmannová, Zdena ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hirschová, Marta (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá kulturním šokem a adaptací u studentů programu Erasmus na základě výzkumu se studenty na irské univerzitě. Výzkum probíhal prostřednictvím biografických rozhovorů s devíti studentkami účastnícími se tohoto programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že u respondentek neprobíhal kulturní šok, ale adaptace se většinou týkala osobních změn a výzev, které jim pobyt přinesl. Práce shrnuje hlavní adaptační témata, skrze která respondentky adaptaci konstruují, a to jazykovou, akademickou, praktickou, sociální adaptaci a adaptaci na absenci blízkých. Pocit adaptace v jednotlivých oblastech roste, dokud nezačne zkouškové období, které tento proces naruší. Práce dále přirovnává průběh pobytu k přechodovému rituálu, kdy je rozdělen na tři základní fáze, a to fázi před odjezdem (pre-liminální), fázi pobytu v zahraničí (liminální) a fázi po návratu (post- liminální). Přechodový rituál je i jedním ze způsobů, jakým lze vysvětlit význam či definici situace pro samotné respondentky. Dalšími způsoby, jak je význam pobytu vnímán, je dobrodružství a vývoj a lepší poznání sebe sama (cesta za existenciální autenticitou). Práce se okrajově dotýká i toho, jaký význam má kultura pro studentky na programu Erasmus. To se ukázalo jako velmi individuální, nicméně lze u některých respondentek...
|
|
|
Ze všech koutů světa: Etnická identita studentů Erasmu
Šlédrová, Jasňa ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Oravcová, Anna (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je formování etnické identity v mezikulturní interakci. Klíčovým zdrojem informací jsou vedle odborné literatury údaje získané vlastní výzkumnou prací. Na základě odborné literatury jsou diskutovány hlavní teoretické přístupy k této problematice a je vymezena základní terminologie. Pomocí výzkumné práce je pak ověřován představený koncept etnické identity. Samotný výzkum je koncipován jako případová studie konkrétní skupiny: Erasmus studentů ve francouzském Lyonu. Ta byla studována prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s některými jejími členy. Výzkum se ve snaze o získání spolehlivějších dat omezuje na představitele pěti národností: Bulhary, Čechy, Italy, Němce a Španěly. Závěry výzkumu především osvětlují, jakým způsobem zkoumaní jedinci konstruují svoji etnickou identitu, ale také pojednává o odlišném chápání termínu kultura. Analytická část práce se zaměřuje na to, jaký postoj jedinci zaujímají k vlastní kultuře a jaký mají názor na kulturu cizí, v níž dočasně pobývají. V této souvislosti se pojednává o etnických a společenských dichotomiích jako o prostředcích sebeurčení a sebevymezování. Diskutován je koncept imaginárních hranic, které jedinci mezi svoji skupinu a skupinu cizí stavějí. Dále se pomocí adaptačních strategií a socio-kulturního chování...
|
|
| |
|
|
Academic Mobility: Motivations and Outcomes Case study of the Faculties of Social Sciences of Prague and Brno
Gautier, Vincent ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Od začátku století chce Evropská Unie dostihnout svou zaostalost v oblasti vysokoškolského vzdělávání a výzkumu. Tento problém se pokouší napravit pomocí rozličných programů a nových institucí. Zavedení Baloňského procesu a programu mobility v rámci programu Erasmus pomohlo členským státům najít řešení. Pokud jde o mobilitu, většina studií má tendenci se zabývat mobilitou studentů a jejím dopadem na budoucí kariéru mladých generací, ale jen málokteré se zaměřují na výuku a výzkum. Tato případová studie má za cíl se zaměřit na tento typ mobility, tedy právě té akademické, a ukázat jaké jsou motivace a výsledky akademiků z Fakulty sociálních studií v Brně a v Praze. Tato studie založená na odpovědích respondentů a na předchozích studiích nám ukazuje, že na straně akademických institucí nedošlo k velkému pokroku. Klíčová slova Akademická mobilita, Erasmus pedagogická mobilita, Česká republika, Fakulta sociálních věd, Motivace, Výsledky Název práce Akademická Mobilita : Motivace a Výsledky, Případové Studie na Fakultě Sociálních Sěd v Praze a Brně
|
|
|
Liminalita v moderní společnosti: Erasmus jako přechodový rituál
Picková, Iva ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Morávková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podobou liminality v moderních přechodových rituálech, které zde představuje program Erasmus+, a jak jsou některé její aspekty odlišné od liminální fáze rituálu, jak ji popsal Victor Turner. Práce vznikla na základě výzkumu, který probíhal během pětiměsíčního studia na KTU (Kaunas University of Technology) v Litvě právě v rámci Erasmu. Data byla získána skrze zúčastněné pozorování a také pomocí devíti polostrukturovaných rozhovorů s dalšími účastníky programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že k modifikování charakteristiky liminality v moderních přechodových rituálech dochází skrze působení procesu globalizace. Práce se pak detailněji zabývá jednotlivými fenomény s procesem globalizace spojenými. Jedním z nich je například vývoj moderních technologií, který má za následek uvolnění izolace liminálních osob a také jim umožňuje zachování kontaktu s domovem a původní strukturou. Dalším bodem je zmenšení časoprostorových vzdáleností a usnadnění mobility, což kromě již zmíněného zachování kontaktu také umocňuje pocit vytržení ze struktury společnosti, ve které se liminální osoby nachází. Globalizace má také vliv na intenzitu communitas, jelikož skrze proces multikulturalizace dochází k vytváření segregovaných skupinek stejné národnosti uvnitř samotné communitas. Naopak navenek...
|
|
|
Student mobility and career prospects
Adamcová, Sára
Cílem této bakalářské práce je analyzovat rozhodnutí českých studentů pro studium nebo stáže v zahraničí v rámci programu Erasmus a zhodnotit zda firmy působící v České republice považují zahraniční mobilitu Erasmus jako výhodu u uchazečů o zaměstnání. V této bakalářské práci je kladen důraz na dvě hlavní výzkumné otázky: 1) zjistit názory českých studentů na největší benefity studia v zahraničí 2) porovnat důležitost zkušeností z mezinárodních pobytů v rámci programu Erasmus u potencionálních uchazečů pro zaměstnavatele v České republice
|
|
| |
|
|
Studenti Erasmu, kulturní šok a proces adaptace
Hofmannová, Zdena ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hirschová, Marta (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá kulturním šokem a adaptací u studentů programu Erasmus na základě výzkumu se studenty na irské univerzitě. Výzkum probíhal prostřednictvím biografických rozhovorů s devíti studentkami účastnícími se tohoto programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že u respondentek neprobíhal kulturní šok, ale adaptace se většinou týkala osobních změn a výzev, které jim pobyt přinesl. Práce shrnuje hlavní adaptační témata, skrze která respondentky adaptaci konstruují, a to jazykovou, akademickou, praktickou, sociální adaptaci a adaptaci na absenci blízkých. Pocit adaptace v jednotlivých oblastech roste, dokud nezačne zkouškové období, které tento proces naruší. Práce dále přirovnává průběh pobytu k přechodovému rituálu, kdy je rozdělen na tři základní fáze, a to fázi před odjezdem (pre-liminální), fázi pobytu v zahraničí (liminální) a fázi po návratu (post- liminální). Přechodový rituál je i jedním ze způsobů, jakým lze vysvětlit význam či definici situace pro samotné respondentky. Dalšími způsoby, jak je význam pobytu vnímán, je dobrodružství a vývoj a lepší poznání sebe sama (cesta za existenciální autenticitou). Práce se okrajově dotýká i toho, jaký význam má kultura pro studentky na programu Erasmus. To se ukázalo jako velmi individuální, nicméně lze u některých respondentek...
|
|
|
Erasmus jako nástroj posílení evropské identity: případová studie ČR
Černý, Tomáš ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, zda existuje souvislost mezi pobytem Erasmus a evropskou identitou. Mnozí evropští politici se domnívají, že skrze zkušenost se studiem a životem v jiném evropském státě dojde u studentů k vytvoření pocitu sounáležitosti s ostatními Evropany. Navzdory těmto názorům neexistuje dostatek přesvědčivých empirických důkazů, neboť zatímco někteří autoři tvrdí, že Erasmus je efektivním nástrojem pro posílení evropské identity, jiní se to nedomnívají. Nadto se zdá, že efekt pobytu Erasmus je ovlivňován faktory jako hostitelská země nebo národnost. Na základě analýzy kvantitativního průzkumu provedeného s českými účastníky programu Erasmus tato práce ukazuje, že Erasmus může v rámci evropské identity způsobit pozitivní změnu.
|
|
|
Fenomén šílenství v Donu Quijotovi de la Mancha a jeho epoše
Ludvíková, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se nejprve zabývá pojetím fenoménu šílenství napříč rozličnými staletími. Věnuje se starověké tradici lékařského aspektu zmíněného pojmu a dále detailněji rozvíjí i aspekt symbolický, jež zachycuje prostřednictvím tzv. smíchové lidové kultury. Práce tyto dimenze, nejvíce se rozvíjející v období renesance, zkoumá z důvodu vlivu na smysl šílenství v díle Miguela de Cervantese Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha. Práce taktéž komentuje další umělecká i literární díla mající možný vliv na výše zmíněnou knihu. Posléze se shrnují existující interpretace bláznovství dona Quijota. Klíčová slova šílenství, melancholie, smích, smíchová lidová kultura, karneval, don Quijote, Cervantes, Bachtin, Foucault, Erasmus
|
host ::
RSS.