|
|
Pastevečtí psi a jejich současné využití v České republice
Simonová, Vanessa
Bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o domestikaci psa. Datace domestikačního procesu je uvedena na základě doložených osteologických nálezů. Jelikož stále nepanuje jednotný názor na okolnosti počátku domestikace, jsou popsány různé domestikační teorie, které byly v historii vzneseny. Práce dále objasňuje původ psa a jeho vývoj od vlka až do dnešní podoby čistokrevných psů. Zabývá se okolnostmi vzniku jednotlivých plemen, především ovčáckých, honáckých a pasteveckých psů. Uvedeno je původní i současné využití vybraných plemen psů.
|
|
|
Pravidla buněčného škálování mozku u psů: Efekt domestikace a miniaturizace psích plemen
Salajková, Veronika ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Proces domestikace vlka obecného (Canis lupus) vyústil do současných více než 350 psích plemen, dokládající enormní fenotypickou plasticitu tohoto druhu odraženou v nesmírné rozmanitosti velikostí, tvarů a behaviorálních profilů dnešních psů. Až 50násobné rozdíly ve velikosti těla přesahují variabilitu ve velikosti těla v rámci celé skupiny Canidae. Rozdíly ve velikosti mozku jsou však o poznání menší, a to přibližně 2,5násobné. Je také dobře známo, že ve srovnání s vlčím předkem mají psi, především malá plemena, zredukovanou velikost mozku. Avšak, dosud nejsou k dispozici srovnávací kvantitativní data o počtech neuronů pro různá psí plemena. V předložené diplomové práci jsem pomocí metody izotropní frakční homogenizace odhadla počty neuronů a gliových buněk u osmi psích plemen a tří druhů divokých psovitých šelem. Při srovnání napříč studovanými psími plemeny jsou rozdíly v počtu neuronů menší než rozdíly ve velikosti mozku - zdá se tedy, že malá plemena kompenzují malé mozky zvýšením neuronální hustoty. Je rovněž zajímavé, že miniaturizace psích plemen je spojena s menší redukcí mozku, než by bylo možno předpokládat na základě škálování velikosti těla a mozku u divokých psovitých šelem a zdá se být spřažena se zvýšením hustoty neuronů. Výsledkem je, že malá psí plemena mají větší mozky a více...
|
|
|
Šlechtění a morfologické rozdíly plemen psa domácího
Nový, Jakub ; Figura, Roman (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Pes domácí (Canis lupus f. familiaris) je jedním z nejstarších domestikovaných živočichů vůbec a jako takový je po našem boku již několik tisíc let. Ačkoli u většiny domácích zvířat známe mnoho různých plemen, ani u jednoho z nich nedosáhla odlišnost takových rozměrů jako právě u psů. V mé práci chci prozkoumat domestikaci této šelmy i její následné šlechtění. Taktéž se budu zabývat psími rasami, a to především morfologickými rozdíly mezi nimi. Klíčová slova: Canis lupus familiaris, domestikace, šlechtění, morfologie, plemeno
|
|
|
Chov psa domácího - výukový a osvětový program na sekundárním stupni základních škol
KOSOVÁ, Kamila
V rámci bakalářské práce byl navržen výukový a osvětový program na téma Chov psa domácího. Zároveň byly ověřeny znalosti tohoto tématu u žáků 9. tříd základních škol. Otestováno bylo celkem 157 žáků z pěti škol a jednoho víceletého gymnázia v Jihočeském kraji. Účastníci byli testováni prostřednictvím nestandardizovaného didaktického testu. Účinnost výukového programu byla navíc ověřena ve dvou devátých třídách základních škol a v jedné třídě víceletého gymnázia pomocí systému pretest - posttest, kdy žáci dostali stejný test před absolvováním výukového programu, a přibližně dva týdny po něm. Z výsledků práce je patrné, že žáci mají základní povědomí o chovu psa domácího, ale absolvováním výukového programu došlo k viditelnému prohloubení znalostí.
|
|
|
Biologie a technologie chovu běžného a výstavního typu zebřičky pestré (Taeniopygia guttata) s přihlédnutím k výživě a odchylkám tělesných proporcí
PAPAČ, Martin
Diplomová práce zabývající se otázkou domestikace u ptáků představuje ucelený souhrn poznatků dosavadních studií věnovaných této problematice. Domestikace některých živočichů probíhá již tisíce let, avšak sledování dopadu domestikace je nezřídka opomíjeno. Ovlivnění živočichů domestikací je neoddiskutovatelné a existuje několik hypotéz, které se ve studiích objevují. Mnoho experimentálních prací svými prezentovanými výsledky poukázalo na ultimátní příčiny a proximátní mechanismy, které jsou zodpovědné za ovlivnění biologie u zebřičky pestré (Taeniopygia guttata). Jejich nedostatkem však bylo obvykle porovnání dat, která vzešla z totožných podmínek jak pro běžný, tak výstavní typ. V literární rešerši shrnuji několik významných poznatků z této problematiky. Některá z teoretických východisek byla v rámci výzkumu aplikována na vlastní soukromý chov. Cílem diplomové práce je tedy potvrdit či vyvrátit dílčí hypotézy na příkladu chovných párů zebřičky pestré (Taeniopygia guttata). Výzkum probíhal po dobu dvou let a ze zjištěných údajů lze jednoznačně potvrdit ovlivňování výstavním typem u tohoto druhu pěvců. Výsledky výzkumu ukázaly, že hlavním faktorem, který stál za změnou ve stavbě hnízda, velikosti vajec, hmotnosti vajec, hmotností mláďat a délkou pobytu v hnízdě byl zodpovědný typ.
|
|
|
Domestikace chytrých telefonů u mladých v České republice: Smíšený výzkum
Tkačenko, Jekatěrina ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Huněk, Filip (oponent)
Práce se věnuje domestikaci chytrých telefonů u mladé populace v České republice. Poskytuje teoretický a empirický pohled na to, jak si účastníci výzkumu, mladí Češi, osvojili chytré telefony a jakým způsobem je zařadili do své běžné denní rutiny. Pomocí smíšeného výzkumu nabízí vhled to toho, jaké aplikace v telefonu používají, jak dlouho, jak intenzivně na nich tráví čas a jakou roli hrají chytré telefony v jejich každodenním životě. Výzkum se skládá ze tří fází. V první fázi byla od uživatelů sbírána tvrdá log data prostřednictvím aplikace nainstalované v jejich mobilním telefonu. Druhá fáze spočívala v zmapování subjektivního vnímání míry a frekvence aktivity uživatelů skrz strukturovaný dotazník. V poslední fázi proběhl skupinový rozhovor se všemi účastníky výzkumu za účelem diskuze nad výsledky prvních dvou fází a rozvedení otázek spojených s nadměrným používáním chytrých telefonů. Výzkum ukázal, že účastníci trávili na mobilních telefonech v průměru tři hodiny denně, kontrolovali ho častěji než každou půlhodinu a nejčastěji používanými aplikacemi byly sociální sítě. Komunikace přes aplikace pro instant messaging je pro ně přirozenou součástí života. Čas na mobilním telefonu trávili převážně ve škole. Výzkum neukázal závislost participantů výzkumu na chytrých telefonech, nicméně poukázal na...
|
|
|
Evoluce domestikace psa a genetická diverzita recentních plemen.
Ungrová, Lenka ; Černá Bolfíková, Barbora (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Místo, datování a průběh prvních fází domestikace jsou nejčastěji zkoumanými tématy při studiu evoluce domestikace psů. Ačkoliv existuje mnoho studií, kolem domestikace a divergence psa od vlka je stále mnoho otazníků. Pozdější fáze domestikace jsou neméně zajímavé. Je známo, že prototypy psích plemen se formovaly mnohem dříve, než vznikaly první chovatelské kluby. Dá se říci, že první selekční tlak byl, kromě krotkosti, také na druh práce, kterou měl pes vykonávat. Druhá fáze selekce již byla na konkrétní fenotypové znaky a často zahrnovala cílené hybridizace mezi vznikajícími plemeny. Za posledních 200 let se tak podařilo vyšlechtit přes 400 psích plemen s jedinečnou kombinací znaků. Tato práce si klade za cíl shrnout poznatky o evoluci psa domácího a zmapovat vznik moderních plemen z genetického hlediska. Práce také shrne, jaké geny a znaky evoluce psa a jeho domestikace ovlivnily a jaký měly vliv na genetickou diverzitu psích plemen.
|
|
|
Domestikace tura a pastevectví v africkém sahelu
Salajková, Veronika ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Domestikace zvířat a rostlin byla jednou z nejdůležitějších událostí v dějinách lidstva a vedla k významnému kroku v evoluci člověka. Došlo k ní na několika místech současně a obyvatelé těchto oblastí získali oproti lovcům-sběračům značnou výhodu v možnosti kontrolovat kvantitu potravních zdrojů. Nejvýznamnějším místem byl Úrodný půlměsíc, kde byla domestikována celá řada zvířat, mezi nimi i pratur. Sahara, která byla v časném a středním holocénu oblastí vhodnou pro chov dobytka, se postupem času měnila v bezútěšnou poušť, kdy přicházející sucho nutilo tamní obyvatele přesouvat se dále na jih, na území dnešního sahelu a savan. V subsaharské Africe bylo ale pastevectví zaváděno postupně, což souviselo s výskytem některých zoonóz. Pastevci se začali specializovat na mléčnou produkci skotu, která se stala významným zdrojem jejich obživy a také směny s okolními, usedle žijícími zemědělci. To je vedlo ke kočovnému pastevectví, specifickému životnímu stylu, jehož se některá etnika nevzdávají ani dnes.
|
|
|
Historický původ a genetická diverzita révy
Rožánková, Karolína
Bakalářská práce byla zaměřena na zpracování historických pramenů a dosud publikovaných vědeckých analýz zabývající se původem a diverzitou révy vinné. Kromě původu bylo nutné se zaměřit i na genetickou rozdílnost mezi Vitis vinifera subsp. sylvestris a Vitis vinifera subsp. vinifera. Rozdílné rysy jsou podrobně rozebrány v jednotlivých kapitolách. Cílem práce bylo vytvořit historicko - vědecký přehled o domestikaci révy vinné, díky němuž bude možné sledovat jednak historický vývoj v názorech nejen na domestikační centra a s tím spojené domestikační události. Ale i na samotné pokroky ve využívaných vědních metodách, kdy jsme se od zkoumání a měření tvarů semen dostali až k analýzám samotné DNA révy vinné. Součástí práce je i literární přehled týkající se příslušné problematiky.
|
|
|
Biologické aspekty domestikace kulturních plodin
Jánová, Anna
Předmětem této práce je studium genetické podstaty jednoho z klíčových domestikačních znaků u hrachu, pukavosti lusku. Práci předcházelo masivně paralelní sekvenování 3' konců cDNA (metoda MACE), díky kterému byla analyzována mRNA izolovaná ze švů lusků. Byly použity dvě rodičovské linie JI64 (Pisum sativum ssp. elatius L.) planý hrách s pukavými lusky, JI92 (Pisum sativum ssp. sativum L.) kulturní hrách s nepukavými lusky a dále rekombinantní inbrední linie (RILs), které vznikly reciprokým křížením obou rodičovských linií. Pomocí MACE analýzy bylo generováno 10 mil. čtení a identifikováno celkem 7 tis. genů, ze kterých bylo jen 77 se statisticky průkazným rozdílem mezi vzorky s pukavými a nepukavými lusky. Z nich byly do této práce vybrány pouze tři. Exprese těchto tří kandidátních genů pro pukavost lusku byla stanovena pomocí kvantitativní PCR v reálném čase (qRT-PCR). Na základě průběhu qRT-PCR byly vypočteny hodnoty Ct. Výsledkem je grafické znázornění míry exprese těchto kandidátních genů obou studovaných linií hrachu v průběhu dozrávání lusků.
|
host ::
RSS.