Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Genetická diverzita a fylogeneze zástupců rodu Crassula L.
Jánová, Anna
Předmětem této práce bylo využití variabilních oblastí DNA k objasnění fylogenetických vztahů blízce příbuzných druhů rodu Crassula L. pocházejících z jižní Afriky. Pro analýzu bylo použito celkem 69 zástupců rodu vybraných na základě předběžného dendrogramu, který byl vytvořen podle sekvencí chloroplastových oblastí DNA. U těchto zástupců byly analyzo-vány jak variabilní chloroplastové oblasti DNA (matK, rps16), tak i jaderné oblasti DNA (ITS, ETS). Tato práce se zaměřila na variabilní oblasti jaderné DNA, především na oblast ETS, která se jevila jako nejvhodnější pro fylogenetickou studii této skupiny rostlin. Tyto čtyři oblasti DNA byly u všech 69 zástupců rodu Crassula amplifikovány, sekvenovány a na základě mnohonásobného seřazení vyhodnocovány. Výsledky potvrdily předpoklad, že vy-brané nekódující jaderné oblasti DNA jsou pro fylogenetickou studii těchto blízce příbuzných druhů vhodněší než chloroplastové, jelikož vykazují mnohem vyšší variabilitu. Oblast ETS vykazovala nejvyšší variabilitu z oblastí DNA použitých v této práci a díky tomu se jeví jako vhodná pro detailní fylogenetickou analýzu rodu Crassula.
Biologické aspekty domestikace kulturních plodin
Jánová, Anna
Předmětem této práce je studium genetické podstaty jednoho z klíčových domestikačních znaků u hrachu, pukavosti lusku. Práci předcházelo masivně paralelní sekvenování 3' konců cDNA (metoda MACE), díky kterému byla analyzována mRNA izolovaná ze švů lusků. Byly použity dvě rodičovské linie JI64 (Pisum sativum ssp. elatius L.) planý hrách s pukavými lusky, JI92 (Pisum sativum ssp. sativum L.) kulturní hrách s nepukavými lusky a dále rekombinantní inbrední linie (RILs), které vznikly reciprokým křížením obou rodičovských linií. Pomocí MACE analýzy bylo generováno 10 mil. čtení a identifikováno celkem 7 tis. genů, ze kterých bylo jen 77 se statisticky průkazným rozdílem mezi vzorky s pukavými a nepukavými lusky. Z nich byly do této práce vybrány pouze tři. Exprese těchto tří kandidátních genů pro pukavost lusku byla stanovena pomocí kvantitativní PCR v reálném čase (qRT-PCR). Na základě průběhu qRT-PCR byly vypočteny hodnoty Ct. Výsledkem je grafické znázornění míry exprese těchto kandidátních genů obou studovaných linií hrachu v průběhu dozrávání lusků.

Viz též: podobná jména autorů
1 JANOVÁ, Andrea
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.