|
|
Problematika sexuálních dysfunkcí u pacientů s nádorovým onemocněním
HLAVEŠOVÁ, Blažena
Bakalářská práce se věnuje problematice sexuálních dysfunkcí u pacientů s nádorovým onemocněním. Cíle práce: Zjistit vliv onkologického onemocnění na sexualitu nemocných a kvalitu jejich života, popsat problematiku sexuálních dysfunkcí. Zjistit, zda sestry provádějí edukaci u pacientů v oblasti sexuality. Metodika a výzkumný soubor: Byly určeny 4 výzkumné otázky. Jak ovlivňují onkologická onemocnění a jejich léčba sexualitu nemocných a kvalitu jejich života? Jak jsou pacienti informováni o problematice sexuálních dysfunkcí v souvislosti s onkologickým onemocněním a jeho léčbou? Jaká je úroveň znalostí a zkušeností sester s edukací u pacientů s onkologickým onemocněním v oblasti sexuality? Jaké vznikají komunikační bariéry mezi sestrou a pacientem v souvislosti s edukací o problematice sexuálních dysfunkcí v důsledku onkologického onemocnění a jeho léčby? Byl použit kvalitativní výzkum. Dva výzkumné soubory byly zpracovány otevřeným kódováním metodou tužka-papír a data rozdělena do kategorií. První soubor tvořilo 10 pacientů určených metodou sněhové koule. Bylo stanoveno 5 kategorií a 13 podkategorií. Druhý soubor tvořilo 10 sester vybraných metodou záměrného výběru sester pracujících na onkologickém oddělení či ambulanci v Jihočeském kraji. Byly stanoveny 4 kategorie a 11 podkategorií. Výsledky: Bylo zjištěno, že sestry needukují pacienty v oblasti sexuality. Nemají dostatek zkušeností s edukací, ani znalosti, spíše pacienty poučuje lékař. Onkologická onemocnění ovlivňují sexualitu nemocných i kvalitu jejich života. Pacienti nejsou dostatečně informováni o problematice sexuálních dysfunkcí v souvislosti s onkologickým onemocněním, více informací by uvítali. Ve většině případů mají ostych se na svoje problémy zeptat, nejčastější sexuální dysfunkcí je chybějící apetence, tedy projevuje se nezájem o sex. V souvislosti s léčbou jsou již častěji informováni. Pacientům velice pomáhá podpora partnera či rodiny. Využití v praxi: Získané výsledky mohou být použity jako možný vzdělávací materiál pro sestry ke zlepšení komunikace s klienty s nádorovým onemocněním v ošetřovatelském procesu nebo jako námět pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Problematika komunikace sestry a pacientů s demencí
CARDOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje problematice komunikace sestry a pacientů s demencí. Cíle práce: Zjistit, jaké jsou bariéry v komunikaci sester a pacientů s demencí - náročnost psychická, fyzická, časová. Zmapovat zkušenosti sester v komunikaci s pacienty s demencí. Zjistit, jak sestry komunikují s pacienty s demencí. Metodika a výzkumný soubor: Pro dosažení cílů byly zvoleny tři výzkumné otázky. Jaké bariéry se vyskytují v komunikaci sester a pacientů s demencí? Jaké jsou zkušenosti sester v komunikaci s pacienty s demencí? Jak sestry komunikují při poskytování ošetřovatelské péče s pacienty s demencí? Pro uskutečnění výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní přístup, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Ten byl doplněn o dlouhodobé, přímé, zúčastněné pozorování, které probíhalo na oddělení následné péče. Výzkumný soubor byl tvořen 11 sestrami ze tří oddělení vybrané jihočeské nemocnice. Byl použit záměrný výběr sester, kritériem do zařazení výzkumného souboru byla minimální délka praxe 3 roky na daném oddělení. Získaná data byla zpracována metodou tužka a papír, bylo využito otevřeného kódování a data následně kategorizována. Stanovili jsme 6 kategorií a 14 podkategorií. Výsledky: Výzkumné šetření ukázalo, že sestry mají zkušenosti s komunikací s pacienty s demencí, mají teoretické znalosti a také osvědčené metody pro komunikaci. Některé sestry tyto komunikační metody v praxi používají. Jiné sestry (teoreticky) vědí, jak by měly komunikovat, ale v praxi komunikační techniky nepoužívají. Doporučení pro praxi: Doporučujeme zahrnout do vzdělávání sester sebezkušenostní kurzy na téma komunikace s pacienty s demencí, kde by získaly nejen teoretické znalosti, ale měly možnost zároveň i praktického nácviku komunikace s touto specifickou skupinou pacientů v simulovaných modelových situacích se zpětnou vazbou.
|
|
|
Komunikační bariéry u personálu v malé firmě
Do, Daniel ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kašparová, Eva (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat pracovní prostředí dvou malých firem zabývajících se rozvozem jídel, u kterých se budou zkoumat komunikační dovednosti personálu s nižším a středním vzděláním. Výzkum je zaměřen na zaměstnance i manažery, aby zhodnotili své pohledy na možné neefektivní sdělování informací vyskytující se na pracovištích. Pro získání dat bude využita metoda pozorování a dotazování za pomocí dotazníku pro podřízené pracovníky a polostrukturovaný rozhovor pro vedení. Na závěr se vyhodnotí obě pracovní prostředí a navrhnou se opatření pro optimalizaci vnitropodnikové komunikace.
|
|
|
Úskalí interní komunikace v mezinárodní firmě
Kvasničková, Anna ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Interní komunikaci v organizaci je v současné době přikládán větší význam, než tomu bylo dříve. Důvodem je neustálé rozrůstání společností, ve kterých je zaručení efektivní interní komunikace stále těžší. Tato diplomová práce má za cíl zjisti, jak může vybraná společnost zlepšit svoji komunikaci se zaměstnanci. První část práce staví na komunikační teorii a konceptech, druhá část pak analyzuje stávající stav interní komunikace ve vybrané firmě. Výstupy z dotazníkového šetření a polostrukturovaného rozhovoru odhalily slabiny komunikace se zaměstnanci a společnosti bylo, na základě analýzy výstupů, předloženo doporučení ke zlepšení interní komunikace. Z analýzy vyplynuly jako nejčastější úskalí interní komunikace špatně zvolené komunikační médium, omezená možnost zpětné vazby, nedostatečná informovanost zaměstnanců, a jistou roli hrály i mezikulturní rozdíly. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komunikace ve sloučených zařízeních
Šrejberová, Michaela ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Lisnerová, Romana (oponent)
Závěrečná bakalářská práce se zabývá komunikací mezi vedoucími pracovníky ve sloučených základních školách a mateřských školách. V teoretické části jsou rozebrány jednotlivé typy komunikace. Především se zaměřuje na interní komunikaci mezi vedoucími pracovníky, zmiňuje bariéry v komunikaci a jejich eliminaci, důležitost poskytování a přijímání zpětné vazby při komunikaci, umění naslouchat a poslouchat, zabývá se druhy porad a zásadami při jejich vedení. V praktické části se závěrečná bakalářská práce snaží zmapovat míru spokojenosti v komunikaci mezi vedoucími pracovníky ve sloučených školách v náchodském a trutnovském regionu pomocí kvantitativního výzkumu. Jedná se o zmapování míry spokojenosti v komunikaci mezi ředitelem školy a vedoucím pracovníkem v mateřské škole.
|
|
| |
|
|
Způsoby překonávání komunikačních bariér vyskytujících se při interakci s dětským čtenářem
Veselková, Anna ; Sluková, Petra Zia (vedoucí práce) ; Němečková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována tématu překonávání komunikačních bariér při interakci s dětským čtenářem. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy jako komunikace, komunikační bariéry, čtenář a dětský čtenář, je vysvětlena důležitost rozvoje čtenářské gramotnosti a podpora dětského čtenářství. Jádrem práce je popis konkrétních opatření, která vedou ke snižování komunikačních bariér s důrazem na roli rodiny, školy a knihovny. Praktická část je zpracována jako případová studie efektivní práce s dětským čtenářem ve druhé třídě 1. základní školy v Plzni. Závěr shrnuje současnou situaci a obsahuje úvahu o možném budoucím vývoji a roli knihoven v této oblasti.
|
|
| |
|
|
Bariéry v komunikaci mezi sestrou a dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění
IMRAMOVSKÁ, Simona
V dnešní době se v České republice péče o dětské pacienty v terminálním stadiu stále rozšiřuje a rozvijí. Je proto zapotřebí, aby sestry volily vhodnou komunikaci. Teoretická část obsahuje informace týkající se terminálního stadia onemocnění u dětského pacienta a následné poskytované péče, dále se zaměřuje na komunikaci s dětským pacientem a jeho rodiči v tomto stadiu. Teoretickým východiskem je koncepční Systémově adaptační model Callista Roy, který je následně aplikován na dětského pacienta v terminálním stadiu onemocnění v souvislosti s komunikací. Hlavním cílem této práce bylo zaměření na odkrývání jevů v komunikaci sester s dětským pacientem s ohledem na jeho lékařskou diagnózu. Soustředili jsme se na zmapování lékařských diagnóz dětských pacientů v terminálním stadiu onemocnění, které u sester vytváří komunikační bariéry. Dále předmětem zjišťování bylo, jaké bariéry mají sestry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. Dalším záměrem bylo ze získaných znalostí z výzkumného šetření vytvořit vzdělávací materiál pro sestry, který by přispěl ke zlepšení komunikace sestry s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění. V této práci byl také stanoven personální cíl, kdy vypracováním tohoto tématu získám podnětné informace a zkušenosti pracujících sester pro svou začínající praxi dětské sestry. K dosažení cílů bylo stanoveno pět výzkumných otázek zaměřujících se na zjišťování komunikačních bariér s ohledem na lékařskou diagnózu dětského pacienta v terminálním stádiu onemocnění, na bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění, hodnocení úrovně sester v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění, na využívání komunikačních prostředků v ošetřovatelské péči o dětského pacienta v tomto stadiu onemocnění a dále nás zajímalo, k jakým změnám došlo v komunikaci sester s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění od začátku jejich kariéry sestry. Praktická část práce je rozdělena na dvě výzkumná kvalitativní šetření. V první fázi tvořilo výzkumný soubor jedenáct sester pracujících na dětských onkologických odděleních a osm sester pracujících v zařízeních hospicové péče zaměřené na dětského pacienta. Technikou výzkumného šetření byl polostrukturovaný rozhovor. Na základě praktického cíle byla realizována druhá fáze výzkumného šetření, při níž jsme ověřovali přínos vzdělávacího materiálu, který byl vytvořen na základě výsledků z první fáze. Z první fáze výzkumného šetření vyplynulo, že pro sestry představují komunikační bariéru především tyto lékařské diagnózy: nádory kostí, nádory mozku a roztroušená skleróza. Dále byly u sester zjištěny tyto bariéry v komunikaci s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění: děti starší dvanácti let, neznalost vhodné komunikace a dětského pacienta, nezpracovaná vlastní smrt, strach a rozpaky z chyb a také osobnost dětského pacienta. Sestry používají mnoho komunikačních prostředků. Sestry reflektovaly také změny v komunikaci, k nimž došlo během jejich kariéry sestry: uváděly jistotu, více znalostí, odhad na děti a vhodnou příležitost. Dále se cítí lépe v čase truchlení, ve vnímání role rodičů, cítí větší pokoru a respekt k životu. Sestry hodnotí svojí úroveň komunikace s dětským pacientem v terminálním stadiu onemocnění velmi kladně a nadále se chtějí v oblasti komunikace vzdělávat. U sester byla zjištěna přítomnost psychické zátěže. Dále bylo zjištěno, že v některých zařízeních nefunguje psycholog, nebo dokonce úplně chybí. Z druhé fáze výzkumného šetření bylo zjištěno, že vzdělávací materiál sestry velmi přivítaly, viděly přínos pro svou praxi, hodnotily ho jako užitečný pro začínající sestry. Na podkladě toho vzdělávacího materiálu byla na oddělení pořízena knížka pro děti. Doporučením pro praxi je používání koncepčního Systémově adaptačního modelu Callista Roy. Díky zpracovávání tohoto tématu jsem získala mnoho teoretických znalostí a zkušeností všech zúčastněných sester.
|
|
|
Specifické otázky komunikace v práci projekční kanceláře
Horská, Lenka ; Musil, Radim (oponent) ; Linkeschová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je věnována specifickým otázkám komunikace v práci projekční kanceláře. V teoretické části je nejprve stručně popsána charakteristika projekčních kanceláří a okolí, ve kterém se pohybují. Poté se již práce zabývá komunikací samotnou, jejími druhy, nasloucháním, komunikačními bariérami a způsobem, jak efektivně komunikovat. Empirická část se zabývá stanovením pracovních hypotéz, které byly potvrzeny či vyvráceny dotazníkovými průzkumy, zaměřenými na jednu konkrétní projekční kancelář a poté na širokou veřejnost. Kvantitativní průzkum je doplněn řízeným rozhovorem přímo s jednatelem, na který navazují závěry a následná doporučení ke zlepšení současného stavu komunikace v práci projekční kanceláře.
|
host ::
RSS.