|
|
Hodnocení úspěchu misí EUBAM a EUFOR
Jílková, Klára ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením misí Evropské unie a to přesněji misí EUBAM Moldova-Ukraine a EUFOR Althea. Jako metoda výzkumu práce byla zvolena komparace dvou případových studií. Práce se nejdříve zabývá hodnocením jednotlivých misí a poté porovnává výhody a nevýhody civilní mise a vojenské operace. Tyto dvě případové studie byly vybrány z toho důvodu, jelikož země, ve kterých dané mise působí, jsou sobě navzájem geograficky blízké a taktéž se jedná o sousední země Evropské unie, které by se v budoucnu mohly stát potenciálními členskými státy. Mise jsou v práci hodnoceny na základě předem stanovených kritérií, které byly vybrány na základě analýzy literatury, podle autorkou sestavené stupnice. Nedílnou součástí práce je stručný úvod do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, na který navazují případové studie a jejich hodnocení. Poslední kapitolou práce je komparace, která porovnává výhody a nevýhody civilní mise EUBAM Moldova-Ukraine a vojenské operace EUFOR Althea. Bakalářská práce dochází k závěru, že silné a slabé stránky má jak civilní mise, tak i vojenská operace v mnoha případech zcela odlišné.
|
|
|
Vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a její projevy v civilních misích
Valeš, Jan ; Antal, Jarolím (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Tato bakalářské práce předkládá analýzu vnější činnosti institucí EU. Pokusil jsem se určit míru praktického naplňování SZBP v postlisabonském období. Pro analýzu uplatňování SZBP v praxi jsem zvolil případy dvou afrických zemí, Libye a Nigeru. Vnější činnost EU prošla dlouhým a nesnadným vývojem. Až Lisabonská smlouva označuje veškeré zahraniční aktivity EU jako vnější činnost Unie a vymezuje jim společné cíle. Podstata SZBP vychází z konsenzuálních jednání na mezivládní úrovni, kde se střetávají partikulární zájmy jednotlivých členských států. Závěrečná část práce dokládá, že nové instituce vzniklé Lisabonskou smlouvou plní svoji roli ve vnější činnosti EU, například tím, že vydávaly prohlášení, svolávaly zvláštní mezinárodní konference, spolupracovaly s ostatními mezinárodními a regionálními partnery. Závěrem lze konstatovat, že se EU pokouší i nadále řešit problémy nejen v afrických zemích a tím dosáhnout žádoucího efektu společenskopolitické stabilizace v jednotlivých regionech a tak zajistit bezpečnost vnějších hranic.
|
|
|
Sankce v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU
Lekešová, Barbora ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé Sankce v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU Cílem této diplomové práce je analýza právní úpravy sankcí v evropském právu s důrazem na jeho nejproblematičtější část - sankce proti nestátním subjektům týkající se boje proti terorismu. V rámci tohoto cíle se práce také zaměřuje na analýzu relevantní judikatury, zejména co se týče posledního vývoje před Soudním dvorem, který dosud nebyl dostatečně reflektován v odborné literatuře. Důvodem sepsání práce je velký vývoj, kterým uvalování sankcí v EU prošlo, pokud jde o judikaturu a změny zavedené Lisabonskou smlouvou. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje pojem mezinárodních sankcí a kontext jejich přijetí na úrovni OSN. Druhá kapitola se zabývá společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, nástrojem, který EU používá pro aplikaci sankcí. Třetí kapitola podrobně analyzuje příslušná ustanovení primárního práva. V první části se kapitola zaměřuje na předlisabonskou právní úpravu, vzhledem k jejímu významu pro judikatury EU. Druhá část pak poskytuje detailní analýzu ustanovení primárního práva po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a zaměřuje se na nejnovější rozhodnutí Soudního dvora týkající se použití článků 75 a 215 SFEU. Kapitola čtyři a pět se věnuje samotnému procesu uvalování řízení samotné žaloby....
|
|
|
Zahraniční a bezpečnostní politika EU s ohledem na Lisabonskou smlouvu
Vyšinková, Jindra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA EU S OHLEDEM NA LISABONSKOU SMLOUVU Společná zahraniční a bezpečnostní politika je důležitou součástí evropského integračního procesu. Jedná se o specifickou oblast činnosti EU, která byla vytvořena Maastrichtskou smlouvou jako druhý pilíř EU. Unii je neustále vyčítán nedostatek koherence jejích vnějších akcí a zároveň je nucena čelit na mezinárodním poli novým výzvám. Cílem této práce je podat přehled o oblasti SZBP s důrazem na změny, které byly představeny Lisabonskou smlouvou. Pozornost bude věnována především několika základním otázkám. První otázka se týká vývoje oblasti SZBP a její předchůdkyně - evropské politické spolupráce. Historické ohlédnutí pomůže lépe pochopit úskalí, kterými si musela oblast zahraniční a bezpečnostní politiky projít od prvních prvopočátků až do dnešní doby. Druhá otázka se týká nově explicitně přiznané právní subjektivity Unie a důsledkům, které s sebou toto její zakotvení přináší včetně popsání sporné situace, která ohledně právní subjektivity Unie existovala před Lisabonskou smlouvou. Hlavní pozornost bude věnována otázkám institucionální struktury v oblasti SZBP a jejím specifikům, zejména s ohledem na inovovanou funkci Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a nově vzniklou Evropskou službu pro vnější činnost....
|
|
|
Common Security and Defence Policy: Civilian Crisis Management of the European Union - A Geopolitical Perspective
Smejkalová, Tereza ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Kříž, Zdeněk (oponent) ; Cabadová-Waisová, Šárka (oponent)
Záměrem mé práce je aplikovat politicko-geografickou či optiku na konkrétní zahraničně-bezpečnostní aktivity EU, tj. dát politickým záměrům a aktivitám politicko-geografický rámec. Za tímto účelem a v souladu s hypotézou mé práce, že civilní aspekty krizového řízení CSDP se odvíjejí především od ochoty a vůle členských států se v dané oblasti či zemi angažovat, práce podrobuje analýze priority tří velkých členských států (Velké Británie, Německa a Francie) v civilní oblasti (viz. Národní bezpečnostní strategie). Práce srovnává současné aktivity EU v oblasti civilní CSDP a bezpečnostně-geopolitické záměry tří velkých evropských sil. Civilní CSDP by se měla koncentrovat do geografických oblastí, které jsou pro většinu členských států a především pro tři velké síly klíčové. Otázkou je, zda hlavní evropské síly promítají své priority do politiky EU v celé své šíři či zda existují jiné faktory, které jim v tom brání. K takovým faktorům patří např. rozhodnutí založené na konsensu. Velké členské nemohou prosadit své národní zájmy ve všech aspektech, ale musí hledat své spojence či další aspekty moci a argumentace, které by jim pomohly. Promítání priorit a zájmů tedy není jednoznačné a je na každém členském státu, jakým způsobem si své zájmy prosadí. Na druhou stranu však velké země mají určité výhody, které...
|
|
|
Změny v SZBP v Lisabonské smlouvě
Jirsenská, Lucie ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
práce v českém jazyce Snaha o postavení Evropy jako významného globálního hráče v rámci systému mezinárodních vztahů provází evropskou integraci od jejího počátku. Společná zahraniční a bezpečnostní politika a její předchůdkyně, Evropská politická spolupráce, jsou mimořádně důležitou složkou procesu evropské integrace. Tato snaha se přetváří již v nutnost, stejně tak jako hledání cesty, jak nejlépe zefektivnit, zpružnit a nadále rozvíjet unijní vnější vztahy tak, aby Evropa mohla být silným, koherentním a důvěryhodným hráčem s náležitou vahou v mezinárodním systému. Pro účely diplomové práce jsem se pokusila nastínit hlavní změny v oblasti SZBP, které přinesla Lisabonská smlouva, přičemž oblast evropské bezpečnostní a obranné politiky, zejména vojenské aspekty, jsem záměrně ponechala stranou. V první části této práce jsem stručně shrnula historický vývoj procesu evropské integrace v zahraničně-politických vztazích, přičemž jsem se snažila zdůraznit specifické instituty v oblasti SZBP a poskytnout základní teoretická východiska, důležitá pro představu o postavení SZBP. Ve druhé kapitole jsem se pokusila ohraničit oblast SZBP, resp. vnějších vztahů prostřednictvím jejich avizovaných cílů ve smlouvě. Vzhledem k absenci smluvního zakotvení cílů, event. zásad explicitně stanovených pro oblast SZBP a...
|
|
|
Strategická obchodní politika v obranném a bezpečnostním průmyslu
Neumannová, Pavla ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Jiránková, Martina (oponent)
Diplomová práce se věnuje netradičnímu, ale v současné bezpečnostní situaci velmi aktuálnímu tématu, a totiž zbrojnímu průmyslu a jeho podpoře. Práce propojuje teoretický koncept strategické obchodní politiky, tak jak ji definoval především P. Krugman a J. Brander, s jejím praktičtějším pojetím a její aplikací v obranném a bezpečnostním průmyslu. První kapitola práce se věnuje strategické obchodní politice jako takové a vysvětluje ji na známém modelu dvou soupeřících firem (Brander-Spencer analýza). Tématem druhé kapitoly jsou strategická průmyslová odvětví a jejím výstupem odpověď na otázku, zda obranný a bezpečnostní průmysl strategickým odvětvím je, nebo nikoliv. Třetí kapitola analyzuje možnosti podpory tohoto průmyslu a srovnává přístupy různých členských států Evropské unie. A konečně poslední kapitola se zabývá řešením tohoto problému. Hlavními přínosy práce jsou nový pohled a nové uchopení konceptu strategické obchodní politiky, analýza významu obranného a bezpečnostního průmyslu a možností jeho podpory, v neposlední řadě také vydání praktických doporučení firmám a Ministerstvu obrany, jak se efektivně bránit proti zahraniční konkurenci a jak český obranný a bezpečnostní průmysl podpořit.
|
|
|
Proměny rakouské neutrality
Pastrňáková, Zuzana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce jsou proměny rakouské neutrality. Rakousko se stalo neutrálním v roce 1955, kdy se neutralita ukázala jako nejschůdnější variantou pro vznik nezávislého státu. Rakousko si své neutrality nesmírně cenilo, neboť se díky ní mohlo v podstatě nerušeně rozvíjet po celou dobu studené války. Pouze otázka evropské integrace zůstala do konce bipolárního konfliktu velice citlivým tématem. Po skončení studené války začalo Rakousko svoji neutralitu redefinovat tak, aby se mohla stát aktivním a angažovaným členem EU. Rovněž se zapojilo do programu Partnerství pro mír, pro vstup do NATO se nakonec nerozhodlo. V závěru práce jsou rovněž hodnoceny dopady Lisabonské smlouvy na rakouskou neutralitu a je nastíněn její možný budoucí vývoj.
|
|
|
Rozvojová politika jako nástroj vnější politiky EU
Šutová, Martina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Vnější politika Evropské unie, tak jak je definována Lisabonskou smlouvou, zahrnuje, mimo jiné politiku rozvojové spolupráce i Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Rozvojová spolupráce jako sdílená politika je již tradiční formou spolupráce mezi Unií a rozvojovými zeměmi, tvoří tak důležitou součást vnější politiky Unie a představuje prostředek k dosahování jejích cílů v této oblasti. Naopak Společná zahraniční a bezpečnostní politika byla zakotvena až Maastrichtskou smlouvou a dodnes je politikou výhradně členských států. Cílem této práce je pomocí analýzy zhodnotit, jak Evropská unie využívá rozvojovou spolupráci k dosažení cílů své vnější politiky a současně ukázat, že nezbytnou součástí k dosažení těchto cílů je i využívání prostředků Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Práce k tomu využije případovou studii, která bude zaměřena na oblast afrických Velkých jezer.
|
|
| |
host ::
RSS.