|
|
Dlouhodobé sledování pacientů po první atace schizofrenie z hlediska kognitivní výkonnosti a jejího vztahu k psychosociálnímu fungování
Pešková, Barbora ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Kognitivní deficit je dnes již považován za jádrový příznak schizofrenie, který významně zasahuje do psychosociálního fungování u osob s tímto onemocněním. Cílem této studie je zmapování kognitivního výkonu během prvního roku od první epizody onemocnění a vztahu kognice k psychosociálnímu fungování. Celkem 28 hospitalizovaných osob po první psychotické epizodě s diagnózou schizofrenie F20 dle MKN-10 se zúčastnilo naší studie a podstoupilo měření kognitivních funkcí mezinárodní baterií MCCB. Dále byly vyhodnoceny škály PANSS (Škála pozitivních a negativních příznaků) a PSP (Škála osobní a sociální výkonnosti). Po jednom roce od prvního měření se k opakovanému vyšetření dostavilo 20 pacientů. U 75% výzkumného vzorku (n = 28) byl zjištěn kognitivní deficit pod 1,5 standardní odchylky pod normativním průměrem, tj. pod 35 T-skór alespoň v jedné z měřených domén. Nejoslabenější doménou (T < 35) byla doména rychlost zpracování informací, nejméně oslabenou bylo myšlení a řešení problémů (T > 40). Výsledná analýza (párový t-test) ukázala signifikantní zlepšení po jednom roce od první epizody schizofrenie u domén rychlost zpracování informací (p = 0,018), myšlení a řešení problémů (p = 0,023). Wilcoxonův test se shoduje s tímto výsledkem a navíc dále odhaluje signifikantní zlepšení u domény pracovní paměť (p...
|
|
|
Poruchy stability a chůze u extrapyramidových onemocnění
Hoskovcová, Martina ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Poruchy stability stoje a chůze a z nich rezultující pády jsou významnou součástí klinického obrazu Parkinsonovy nemoci (PN) a dalších extrapyramidových onemocnění. Především v pozdních stadiích PN postihují pády více než 80 % pacientů, přesto nejlepším prediktorem pádů stále zůstává údaj o pádech v minulosti, který nemůže být využit pro prevenci pádů. Dopaminergní farmakoterapie zlepšuje posturální instabilitu a poruchy chůze u PN pouze v časné fázi, nicméně míra této odpovídavosti se s progresí PN významně snižuje. Stále ovšem není znám vliv této medikace na riziko vzniku budoucích pádů. Dostatečně není také objasněna souvislost mezi poruchami stability stoje a chůze a kognitivní dysfunkcí u PN. Současný stav poznání v problematice poruch stability stoje a chůze u PN není uspokojivý, proto bylo v experimentální části cíli této práce prospektivní sledování rizikových faktorů a prediktorů pádů, sledování vlivu dopaminergní medikace na riziko vzniku budoucích pádů a ověření vztahu mezi motorickým postižením a kognitivním výkonem u PN. Čtvrtým cílem práce bylo upřesnění typu a tíže poruch stability stoje a chůze u pacientů s esenciálním tremorem (ET). Ačkoli je ET jedním z vůbec nejčastějších neurologických onemocnění, doposud není známa prevalence a přesný typ a tíže těchto poruch. Výsledky této...
|
|
|
Neuropsychological issues of psychogenic nonepileptic seizures
Sobotková, Eva ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Psychogénne neepileptické záchvaty (PNES) sú náhle záchvatové zmeny v správaní, vnímaní, alebo prežívaní, ktoré pripomínajú epilepsiu, no nie sú sprevádzané pre epilepsiu typickými elektrofyziologickými zmenami. Ich príčina je psychologická. Výskum neuropsychologických korelátov PNES je preto zásadným predpokladom ich pochopenia a následne i efektívnej diagnostiky a liečby. Cieľom našej práce je preskúmať špecifický neuropsychologický profil pacientov s PNES, konkrétne kognitívne oslabenie, ranú rodičovskú väzbu a výskyt vybraných udalostí v priebehu detstva a pred nástupom ochorenia PNES. 38 pacientom s PNES a 38 zdravým participantom, spárovaným podľa veku a pohlavia, sme administrovali neuropsychologickú batériu RBANS, dotazník PBI a checklist životných udalostí. Výsledky ukázali, že v porovnaní so zdravými probandmi bol celkový kognitívny výkon pacientov s PNES významne horší. Avšak v doménach bezprostredná pamäť a reč sa výkon oboch skupín nelíšil. Pacienti s PNES ďalej uvádzali signifikantne vyššiu mieru kontroly zo strany otca v detstve, viac stresogénnych udalostí, viac príležitostí k sociálnemu učeniu role chorého, viac psychických a fyzických ťažkostí v detstve a zároveň viac ťažkostí v období pred rozvojom záchvatov. Uvedené výsledky môžu nájsť využitie v optimalizácii diagnostiky a...
|
|
|
Lidská práva u osob s kognitivní poruchou v sociálních službách
Čápová, Helena ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
V moderní evropské společnosti není nejmenších pochyb o tom, že všichni lidé bez rozdílu pohlaví, věku, rasy a zdravotního stavu mají zaručovaná a stejná práva, která nazýváme lidskými právy. Podle platných zákonů a dohod (uvedených v práci) i ve shodě s obecně přijímanými pravidly je toto právo nezcizitelné bez vážných a přesně specifikovaných důvodů. Práce se zabývá problémem jak vybalancovat toto zcela elementární právo s tím, že pro osoby s kognitivní poruchou je v jejich vlastním zájmu někdy nutné velmi citlivě toto právo omezit. Cílem této práce je zjistit definici těchto lidských práv u seniorů s kognitivní poruchou. Vedlejším cílem je popis standardů sociálních služeb ve vztahu k lidským právům a popis aktérů, kteří se zde zabývají dohledem nad dodržováním lidských práv. Na zvolenou problematiku bylo nahlíženo skrze teorii implementace, koncept liniových pracovníků a kvalitu života. V řešení výzkumného cíle byla použita metoda analýzy dostupných sekundárních dat a expertní rozhovory. Bylo zjištěno, že ačkoli v České republice působí množství organizací zabývajících se lidskými právy, specificky na seniory s kognitivními poruchami je jich zaměřeno jen málo. Ukázalo se, že v sociálních službách dochází k omezování lidských práv, které je však často odůvodněno nutností poskytnout adekvátní sociální či...
|
host ::
RSS.