|
|
Německý odklon od jádra v roce 2011 a politické motivace CDU/CSU
Bundová, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá německým odstupem od jádra v roce 2011 a politickými motivacemi CDU/CSU. Cílem práce je potvrdit nebo vyvrátit, že se ze strany CDU/CSU jednalo o takticky motivovaný čin s cílem zabránit vysokým voličským ztrátám v blížících se zemských volbách. Odklon od jádra není pro Německo ničím novým, odpor proti jaderné technologii má zde již silnou tradici a už za vlády rudo-zelené koalice po roce 1998 došlo k ujednání prvního německého odklonu od jádra. Pro CDU/CSU představovaly nicméně jaderné elektrárny vhodnou přechodnou technologii, než se bude moci Německo plně spolehnout na obnovitelné zdroje energií a patřili k čelním zastáncům jádra. Když se proto v roce 2009 dostali k moci, ujednali novelizaci atomového zákona a došlo k prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Jejich postoj byl neměnný až do jaderné havárie ve Fukušimě v březnu 2011, kdy došlo k zásadnímu obratu v jejich jaderné politice, a rozhodli se podpořit odklon od jádra. Oficiální odůvodnění vlády se jeví jako nedostatečné, neboť v žádné jiné zemi nedošlo k tak radikální reakci. Vláda vysvětlila svůj obrat tím, že si v důsledku havárie ve Fukušimě uvědomila reálnost rizik spojených s provozem jaderných elektráren. Považuji proto za vhodné, zabývat se analýzou politických motivací CDU/CSU pro druhý německý...
|
|
|
Podíl CDU/CSU na německé Energiewende
Anděl, Jiří ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
ANDĚL, Jiří: Podíl CDU/CSU na vzniku německé Energiewende. Praha 2015. 32 s. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra německých a rakouských studií. Vedoucí práce PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. Abstrakt Široká škála změn v německé energetice, známá pod označením Energiewende, je spojována především s vládou rudo-zelené koalice, vládnoucí v letech 1998-2005. Tehdejší vláda Sociálních demokratů a Zelených sice celou koncepci zavedla, ale jak středo-pravá vláda Helmuta Kohla, která rudo-zelené koalici předcházela, tak vláda Angely Merkelové v letech 2009-2013, přispěly rovněž nemalou měrou k realizaci Energiewende. Práce se zaměřuje především na 3 faktory, kterými vlády H. Kohla a A. Merkelové přispěly k uskutečnění Energiewende. Jedná se o zavedení zákona na podporu obnovitelných zdrojů z roku 1991, klimatickou politiku H. Kohla a odklon od jádra A. Merkelové z roku 2011. Dále je zkoumána relevantnost zmíněných kroků ve vztahu k celé energetické koncepci, následující část práce je pak věnována analýze možných motivů, které mohly stát za jednotlivými kroky. Co se důležitosti týče, měl zásadní povahu především odklon od jádra, ke kterému se připojila CDU/CSU v roce 2011. Ohledně motivů, dochází práce k závěru, že za oficiálními důvody se mnohdy skrývá...
|
|
|
Politický vzestup Angely Merkelové na pozadí sponzorské aféry CDU z roku 1999
Rubriciusová, Alžběta ; Picka, Ondřej (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Kancléřka SRN Angela Merkelová patří mezi nejvýznamnější politiky současnosti. V politice se pohybuje již 23 let a od roku 2000 zastává funkci předsedkyně CDU. Politický start Merkelové počátkem 90. let 20. stol. byl rychlý a vyvrcholil sponzorskou aférou CDU, která na přelomu tisíciletí otřásla základy CDU. Tato bakalářská práce se bude zabývat tím, do jaké míry bylo pro Merkelovou toto období stěžejní z hlediska její budoucí politické kariéry. Finanční skandál vedl k finanční krizi CDU, personálním změnám ve straně a výrazně poškodil i stranický image. Práce se bude zabývat i Helmutem Kohlem a jeho odchodem z politiky, který byl aférou do značné míry ovlivněn a svůj podíl na něm měla i Merkelová. Tento paradox bude zkoumán i proto, že Kohl byl od počátku vstupu Merkelové do politiky jejím mentorem. Práce se bude snažit analyzovat politický styl Merkelové na základě jejího jednání v roce 1999. Role německých médií byla v případě finančního skandálu zásadní, a proto bude také rozebrána. Na základě reflexe českého tisku z té doby bude doložen význam sponzorské aféry CDU pro karieru Merkelové.
|
|
|
Konrad Adenauer a CDU
Pavlíček, Viktor ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato práce se zabývá osobou Konrada Adenauera a vznikem strany CDU v období 1945 - 1949. Především se zaměřuje na Adenauerovu úlohu při vzniku strany a na jeho další politické aktivity. Dále představuje okolnosti vzniku nového státu. V první části je stručně zmíněn Adenauerův život do roku 1945, jak jeho vzdělání a politická činnost, tak krátce i osobní život. Dále je představena jeho politická činnost těsně po skončení války a následné zapojení do vzniku nové politické strany. V práci je nastíněn průběh vzniku strany CDU od jednotlivých křesťansko-demokratických organizací až po celostátní stranu, která vstupuje na konci léta roku 1949 do voleb do Spolkového sněmu, včetně utváření programu a bojů jednotlivých křídel uvnitř strany o vedoucí postavení. Součástí práce je také zachycen postup okupačních mocností během vojenské správy německého území. Klíčová slova: Adenauer, CDU, CSU, SRN 1945 - 1949, Ahlenský program, Londýnské dohody, Parlamentární rada
|
|
|
Proměny jaderné politiky CDU/CSU: cesta k "fukušimskému obratu"
Landa, Martin ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Fukušimská havárie vyvolala další pokračování dlouhodobé německé debaty o budoucnosti jaderné energie a předznamenala významnou proměnu energetického hospodářství země. Rozhodnutí o opuštění jaderné energie z roku 2011 nicméně následovalo jen s odstupem několika měsíců od oznámení o prodloužení životnosti elektráren. Cílem práce je prověřit, zda je post-fukušimský postup CDU/CSU odrazem dlouhodobějšího vývoje stranické politiky. Autor zkoumá, jakými proměnami procházela jaderná politika křesťanských stran od období technologického výzkumu v padesátých letech do nehody ve Fukušimě v březnu 2011. Práce vysvětluje změny stranické politiky v obecném kontextu německého energetického hospodářství. Práce poskytuje celkový přehled přístupu CDU/CSU k otázkám využití jaderné energie a přispívá k porozumění dlouhodobých trendů, které vyústily ve "fukušimský obrat."
|
|
|
Druhá verze Berlínského programu z roku 1971. Konec Adenauerovy CDU?
Picka, Ondřej ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Po té, co byla CDU po volbách do Spolkového sněmu v roce 1969 přinucena odejít do opozice, vytvořila programovou komisi, která mela doplnit Berlínský program strany přijatý o rok dříve. Tato komise překvapivě vypracovala zcela nový programový text, který se rozcházel s některými dosavadními dogmaty politiky CDU, což vyvolalo bouřlivé diskuse. V předkládané práci je tento vývoj popisován jako projev generační výměny ve straně, která byla urychlena odchodem z vlády. Klíčová role je připisována předsedovy programové komise Helmutu Kohlovi, který byl přední osobností nastupující mladé generace a dlouhodobým hlasitým propagátorem reformy strany. Ten vytvořil v komisi podmínky pro vznik progresivního textu tím, že dal hodně prostoru řadě mladých talentovaných reformních politiku. Konzervativní proud v CDU byl však stále dost silný na to, aby mohl reformní vyznění návrhu oslabit. Ústřední výbor strany text výrazně přepracoval a zmírnil některé klíčové pasáže. Až jednoznačná prohra CDU ve volbách v roce 1972 a následná volba Kohla predsedou otevrela cestu k provedení důsledné stranické reformy. Rada z mladých Kohlových spolupracovníku z doby programové diskuse na počátku 70. let se později stala klíčovými osobnostmi CDU. Některá z témat, která se v návrhu Kohlovy komise objevila, byla v 70. letech v...
|
|
|
Politika západoněmeckých parlamentních stran vůči zemím východního bloku v letech 1963-1966
Matějů, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Rigorózní práce Politika západonemeckých parlamentních stran vuci zemím východního bloku v letech 1963-1966 se zameruje na postoje jednotlivých parlamentních stran Spolkové republiky Nemecko (tedy CDU/CSU, FDP a SPD) k politice Spolkové republiky vuci zemím východního bloku v dobe Erhardovy vlády. Vychází z predpokladu, že v letech 1963-1966 došlo u všech parlamentních politických stran Spolkové republiky Nemecko k výraznému posunu ve vnímání nemecké a východní politiky. Tuto tezi se práce snaží potvrdit, anebo vyvrátit pomocí dukladného, chronologicky usporádaného popisu a rozboru vývoje dané problematiky a následné komparativní analýzy prístupu sledovaných politických stran k politice vuci Sovetskému svazu, Nemecké demokratické republice i dalším komunistickým státum východní Evropy ve vymezeném období. Práce predkládá ctenárum charakteristiku nemecké a východní politiky Spolkové republiky Nemecko v první polovine 60. let 20. století, jež se neomezuje na pouhé zaznamenání oficiálních postoju spolkové vlády, nýbrž se zabývá postoji všech parlamentních politických stran. Navíc se tuto problematiku snaží predstavit jako proces utvárení kolektivních názoru, které se neustále vyvíjejí a reagují na zmeny ve svetové i domácí politice. Rozbor nemecké a východní politiky západonemeckých parlamentních stran...
|
|
|
Druhá verze Berlínského programu z r. 1971: konec Adenauerovy CDU?
Picka, Ondřej ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Po té, co byla CDU přinucena po volbách do Spolkového sněmu v roce 1969 odejít do opozice, vytvořila programovou komisi, která měla doplnit Berlínský program strany přijatý o rok dříve. Tato komise překvapivě vypracovala zcela nový programový text, který se rozcházel s některými dosavadními dogmaty politiky CDU, což vyvolalo bouřlivé diskuse. V předkládané práci je tento vývoj popisován jako projev generační výměny ve straně, která byla urychlena odchodem z vlády. Klíčová role je připisována předsedovy programové komise Helmutu Kohlovi, který byl přední osobností nastupující mladé generace a dlouhodobým hlasitým propagátorem reformy strany. Ten vytvořil v komisi podmínky pro vznik progresivního textu tím, že dal hodně prostoru řadě mladých talentovaných reformních politiků. Konzervativní proud v CDU byl však stále dost silný na to, aby mohl reformní vyznění návrhu oslabit. Ústřední výbor strany text výrazně přepracoval a zmírnil některé klíčové pasáže. Až jednoznačná prohra CDU ve volbách v roce 1972 a následná volba Kohla předsedou otevřela cestu k provedení důsledné reformy strany. Řada z mladých Kohlových spolupracovníků z doby programové diskuse na počátku 70. let se stala klíčovými osobnostmi CDU. Některá z témat, která se v návrhu Kohlovy komise objevila, byla v 70. letech v programatice...
|
|
|
Německá a východní politika v letech 1963-1966
Matějů, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
diplomové práce MATĚJŮ, Petra. Německá a východní politika v letech 1963-1966. Praha, 2011. 103 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra německých a rakouských studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. Diplomová práce Německá a východní politika v letech 1963-1966 se zaměřuje na postoje jednotlivých parlamentních stran Spolkové republiky Německo (tedy CDU/CSU, FDP a SPD) k politice vůči zemím východního bloku a na jejich proměny v době Erhardovy vlády. Její výchozí tezí je předpoklad, že v letech 1963-1966 došlo u všech parlamentních politických stran Spolkové republiky Německo k výraznému posunu ve vnímání německé a východní politiky. Tuto tezi se práce snaží potvrdit, anebo vyvrátit pomocí důkladného, chronologicky uspořádaného popisu a rozboru vývoje dané problematiky a následné komparativní analýzy přístupu sledovaných politických stran k politice vůči Sovětskému svazu, Německé demokratické republice i dalším komunistickým státům východní Evropy ve vymezeném období. Nejprve je srovnáván stav na počátku a na konci funkčního období Erhardovy vlády u každé politické strany zvlášť a poté je provedena celková komparace dynamiky změn v jednotlivých stranách. Tato diplomová práce tak čtenářům předkládá charakteristiku...
|
host ::
RSS.