|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči
Jánová, Simona ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo zjistit výskyt rizika syndromu vyhoření u sester v intenzivní péči ve Fakultní nemocnici Motol v Praze, porovnat riziko syndromu vyhoření mezi sestrami v intenzivní péči u dětí a dospělých, a dále podle věku, pohlaví, rodinného stavu, délky praxe ve zdravotnictví a na současném oddělení, spokojenosti a náročnosti na pracovišti. Výzkumnou metodou pro sběr dat byly použity dva anonymní dotazníky: dotazník vlastní konstukce a standardizovaný dotazník dr. Pines pro zjištění rizika syndromu vyhoření. Bylo zjištěno, že více než polovina sester ve FN Motol měla nízké riziko syndromu vyhoření a nebylo prokázáno, zda mají sestry na dětských nebo dospělých odděleních toto riziko vyšší. Výsledky potvrdily, že nespokojenost a zvyšující se intenzita stresu na pracovišti je úměrná riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento výzkum potvrdil, že ačkoliv většina sester dosáhla dobrých výsledků, bylo prokázáno vysoké procento sester s alarmujícím skóre a dokonce i vyhoření. Proto bychom toto téma neměli opomíjet, ale naopak na něj upozorňovat a předcházet nepříjemným následkům pomocí vzdělávacích seminářů, zpříjemňování pracovního prostředí a nepřetěžování sester. Klíčová slova: syndrom vyhoření, stres, sestry, intenzivní péče, duševní hygiena
|
|
|
Přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi
ŘÍHOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce je zaměřena na přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi. Cílem práce je zjistit přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi. Dílčím cílem je zjistit přínos supervize pro pracovníky v sociálních službách. Zaměřila jsem se na jejich prožívání a zhodnocení postojů, ve vztahu k supervizi, ale i na to, jak reagují na stresové situace a jakým způsobem se snaží předejít syndromu vyhoření. Tyto rozhovory se staly součástí výzkumu. V teoretické části práce jsem se zaměřila na tři základní kapitoly a to: sociální služby a standardy kvality, supervize a syndrom vyhoření. V praktické části jsem si v kvalitativním výzkumu zvolila deset pracovnic v přímé obslužné péči z Domova pro seniory Mistra Jana Křišťana v Prachaticích. Stanovila jsem jednu hlavní výzkumnou otázku: ?Jaký je přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi?? a čtyři dílčí výzkumné otázky. Použila jsem metodu kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky jsou vyhodnoceny v přehledných tabulkách. Z výzkumu vyplynulo, že přístup pracovníků v sociálních službách je v devíti případech z deseti kladný. Přínos supervize vidí v možnosti společně se sejít v příjemném, bezpečném prostředí a v možnosti nerušeně si promluvit o tíživých bolestivých situacích, které s výkonem této profese průběžně přicházejí. Supervize pro ně má významný přínos také v dodávání naděje a projevu zájmu, empatie a úcty ze strany supervizora za nelehkou odvedenou práci. Výsledky bakalářské práce mohou být zdrojem informací o supervizi, jejím přínosu, rozvoji a poskytování v sociálních službách na Prachaticku. Práci mohou využít pracovníci v oblasti sociálních služeb, ale i školských a zdravotnických zařízení. Všude tam, kde pracují tzv. pomáhající profese.
|
|
|
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a Centru sociálních služeb Empatie
DRDOVÁ, Ivana
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a v centru Empatie Bakalářská práce řeší problematiku motivace při volbě pomáhajících profesí. V teoretické části jsem se zabývala otázkou, co vede člověka k tomu, aby vykonával pomáhající profese. Tato povolání mají totiž značnou přitažlivost, jež může zapříčinit, že je zaměstnanec ochoten vykonávat tuto náročnou práci i při nižším finančním ohodnocení, než jaké se mu nabízí v některých jiných profesích. Důležité je, že pomáhání znamená pro mnoho lidí nepochybně smysluplnou činnost. Pomáhající se zabývá důležitými životními otázkami a problémy konkrétních lidí. Cílem praktické části je monitoring spokojenosti pracovníků ve státním (Domov Libnič a Centrum Empatie) a nestátním zařízení (centrum ARPIDA) včetně systému prevence vzniku syndromu vyhoření. Předpokládané hypotézy: 1. Pracovníci sledovaných souborů jsou, i přes nižší finanční ohodnocení, v práci spokojeni. 2. Motivace k volbě pomáhajících profesí jsou stejné jak u zaměstnanců státních, tak i nestátních zařízení. 3. Pracovníci sledovaného souboru jsou informováni o pravidlech psychohygieny při výkonu pomáhající profese. Výzkum prokázal potvrzení první a třetí hypotézy. Druhá hypotéza potvrzena nebyla. K ověření hypotéz jsem zvolila formu kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazování, technikou dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možné využít jednak v těch organizacích, kde se monitoring uskutečnil, ale i jako manuál pro pracovníky v pomáhajících profesích a v centrech sociálních služeb.
|
host ::
RSS.