|
|
Pracovní uplatnění absolventů středních škol z Jedličkova ústavu v Praze
DRDOVÁ, Ivana
V diplomové práci se zabývám problematikou uplatnění mladých lidí se zdravotním postižením na trhu práce. Míra pohybového postižení významně ovlivňuje kvalitu života člověka, pracovní začlenění nevyjímaje. Pokud se lidé se zdravotním postižením nemohou realizovat v zaměstnání, může to narušit jejich sebevědomí a sebeúctu. Vzhledem ke svým specifickým potřebám a okolnostem, které vyplývají z daného postižení, jako je např. bezbariérový přístup do pracovního prostředí, nižší vzdělání, špatně dostupná doprava do zaměstnání, pomalejší pracovní tempo, ztížené vyjadřovací schopnosti, atp., mohou pak být tito lidé zařazeni státem do skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením. Cílem praktické části práce je zjištění uplatnitelnosti absolventů středních škol JÚ na trhu práce a zmonitorování očekávání a bariér pracovního uplatnění studentů posledního ročníku středních škol v JÚŠ. Na základě toho byly stanoveny následující hypotézy: 1. Studenti Jedličkova ústavu v Praze mají nereálná očekávání v souvislosti s faktickým pracovním uplatněním. 2. Studenti i absolventi středních škol JÚŠ mají tendenci pokračovat ve studiu, aby tak odložili řešení problémů souvisejících se zaměstnáním. Výzkum prokázal potvrzení první hypotézy i druhé hypotézy. K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Při sběru dat byl použit dotazník, analýza dokumentů a strukturovaný rozhovor.
|
|
|
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a Centru sociálních služeb Empatie
DRDOVÁ, Ivana
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a v centru Empatie Bakalářská práce řeší problematiku motivace při volbě pomáhajících profesí. V teoretické části jsem se zabývala otázkou, co vede člověka k tomu, aby vykonával pomáhající profese. Tato povolání mají totiž značnou přitažlivost, jež může zapříčinit, že je zaměstnanec ochoten vykonávat tuto náročnou práci i při nižším finančním ohodnocení, než jaké se mu nabízí v některých jiných profesích. Důležité je, že pomáhání znamená pro mnoho lidí nepochybně smysluplnou činnost. Pomáhající se zabývá důležitými životními otázkami a problémy konkrétních lidí. Cílem praktické části je monitoring spokojenosti pracovníků ve státním (Domov Libnič a Centrum Empatie) a nestátním zařízení (centrum ARPIDA) včetně systému prevence vzniku syndromu vyhoření. Předpokládané hypotézy: 1. Pracovníci sledovaných souborů jsou, i přes nižší finanční ohodnocení, v práci spokojeni. 2. Motivace k volbě pomáhajících profesí jsou stejné jak u zaměstnanců státních, tak i nestátních zařízení. 3. Pracovníci sledovaného souboru jsou informováni o pravidlech psychohygieny při výkonu pomáhající profese. Výzkum prokázal potvrzení první a třetí hypotézy. Druhá hypotéza potvrzena nebyla. K ověření hypotéz jsem zvolila formu kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazování, technikou dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možné využít jednak v těch organizacích, kde se monitoring uskutečnil, ale i jako manuál pro pracovníky v pomáhajících profesích a v centrech sociálních služeb.
|
host ::
RSS.