|
|
Prameny radioaktivních minerálních vod v oblasti Chrastava - Bogatynia
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2012-2013 proběhl radiohydrogeochemický průzkum v oblasti Chrastava - Bogatynia spadající do lugické oblasti. Cílem průzkumu bylo vyhledávání a podrobnější výzkum radioaktivních vodních projevů, jejichž objemová aktivita splňuje minimální hodnotu 1500 Bq/l 222 Rn. Hranice je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy tyto vody považuje za radioaktivní minerální vodu. Na tomto území bylo nalezeno 30 vodních projevů, které splňují hranici >1500 Bq/l 222 Rn. Nejvýznamnější klastr je v Albrechticích u Frýdlantu. V blízkosti Kančího vrchu bylo nalezeno 12 radioaktivních pramenů. Přímo v obci Albrechtice byl učiněn objev radioaktivní minerální vody bohaté rozpuštěnými solemi, a to prameny Soumar a pramen Matka. Nejvíce mineralizovaný pramen Soumar obsahuje více než 1 g/l rozpuštěných solí (voda hydrochemického typu Na-Ca-Cl s celkovou mineralizací až 1,5 g/l), v kombinaci s jeho aktivitou 222 Rn převyšující hranici 1500 Bq/l. Další významným klastrem je okolí obce Nová Ves u Chrastavy, kde byl nalezen nejaktivnější zdroj z celého zkoumaného území, Mikulášský pramen, s aktivitou až 2821 Bq/l 222 Rn. Mimo něj zde byly objeveny další tři radioaktivní vývěry. Byl zde také objeven pravděpodobný vývěr suchého CO2 u obce Dolní Vítkov. Jako významná lokalita se ukázala i osamocená kra tanvaldského...
|
|
|
Prameny radioaktivních minerálních vod v oblasti Lázně Libverda - Świeradów-Zdrój
Hrušková, Lenka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
Hlavní radionuklid způsobující vysokou radioaktivitu vody je 222 Rn s poločasem rozpadu 3,82 dne. Koncentrace radonu radioaktivních minerálních vod nacházejících se v krkonošsko-jizerském krystaliniku jsou velice vysoké a neodpovídají koncentraci uranu zdrojových hornin. Je velice pravděpodobné, že tyto vody vyvěrají v blízkosti uranové mineralizace. Práce výzkumné skupiny UK v Praze, PřF započaly roku 2005 v jádře orlicko-sněžnické klenby budované ortorulami jako prvním nadějném území pro tento průzkum. V dalších letech průzkum pokračoval do oblastí Jánských Lázní, dále Horní Malé Úpy budované krkonoškými/kowarskými ortorulami. Poslední dvouroční průzkumná akce proběhla v Lázních Libverda. Do té doby se v České republice vědělo jen o několika pramenech s charakteristikou radioaktivní minerální vody. Oblast Lázně Libverda - Świeradów-Zdrój se nachází v krkonošsko-jizerském krystaliniku, které je tvořeno tělesem kambroordovických jizerských ortorul a variským intruzivním tělesem. Jizerské ortoruly a kontakt těchto dvou těles byly považovány za velice perspektivní z hlediska nalezení vývěrů radioaktivních minerálních vod. Kritériem pro úspěšný vyhledávací průzkum je rovněž abnormální tektonické porušení oblasti. Dále zde v 50. letech 20. století probíhal uranový průzkum, tedy jsme měli k dispozici...
|
|
|
Lázně
Feňo, Radomír ; Veselý, Josef (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá následnou lůžkovou péčí za pomocí fyzioterapie, které je v České republice žalostný nedostatek. Lokalita na Červeném kopci je vhodná z hlediska dostupnosti, leží mezi dvěma největšími brněnskými nemocnicemi u cesty, která je v budoucnu propojí. Zároveň se nachází v klidném prostředí s atraktivními výhledy na Žlutý kopec a městskou dominantu hrad Špilberk.
|
|
|
Využití floatingu v regeneraci
Mišinec, Martin ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název práce: Využití floatingu v regeneraci Cíle práce: Zhodnotit, jaké aspekty mají vliv na výsledný prožitek procedury floating porovnáním výsledků anket dvou skupin klientů. Zjistit, jaký vliv má prostředí pracoviště, přístup obsluhy a způsob poskytování služeb na psychický stav klienta, na navození příjemné relaxační atmosféry a celkový prožitek z procedury. Vyhodnocením vyplněných anket objevit nedostatky, které následným eliminováním mohou pomoci vytvořit optimální prostředí k proceduře floating. Metoda: Tato diplomová práce má charakter kvalitativního empirického výzkumu. Pro výzkum byla použita explorativní metoda prostřednictvím techniky nestandardizovaných anket s uzavřenými a otevřenými otázkami. Sledovaným souborem je skupina dvaceti osob, 10 osob s první návštěvou a 10 pravidelně navštěvujících. Výsledky: Výzkumem byly zjištěny hlavní aspekty, které mají vliv na psychiku a prožitek osob. Bylo zjištěno, že na prožitek této procedury má velký vliv osobní a profesionální přístup obsluhy, způsob poskytování služeb a prostředí, ve kterém se procedura nalézá. Zjistili jsme, že je rozdíl mezi dlouhodobým navštěvováním a první návštěvou především ve vnímání procedury a navykání si tomuto prostředí, které má spojitost s fyzickým a psychickým uvolněním a následně pak s relaxovaným stavem osob....
|
|
|
Využití floatingu v regeneraci
Mišinec, Martin ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název práce: Využití floatingu v regeneraci Cíle práce: Zhodnotit, jaké aspekty mají vliv na výsledný prožitek procedury Floating porovnáním výsledků anket dvou skupin klientů. Zjistit, jaký vliv má prostředí pracoviště, přístup obsluhy a způsob poskytování služeb na psychický stav klienta, na navození příjemné relaxační atmosféry a celkový prožitek z procedury. Vyhodnocením vyplněných anket objevit nedostatky, které následným eliminováním mohou pomoci vytvořit optimální prostředí k proceduře Floating. Metoda: Tato diplomová práce má charakter kvalitativního empirického výzkumu. Pro výzkum byla použita explorativní metoda prostřednictvím techniky nestandardizovaných anket s uzavřenými a otevřenými otázkami. Sledovaným souborem je skupina dvaceti osob, 10 osob s první návštěvou a 10 pravidelně navštěvujících. Výsledky: Výzkumem byly zjištěny hlavní aspekty, které mají vliv na psychiku a prožitek osob. Bylo zjištěno, že na prožitek této procedury má velký vliv osobní a profesionální přístup obsluhy, způsob poskytování služeb a prostředí, ve kterém se procedura nalézá. Zjistili jsme, že je rozdíl mezi dlouhodobým navštěvováním a první návštěvou především ve vnímání procedury a navykání si tomuto prostředí, které má spojitost s fyzickým a psychickým uvolněním a následně pak s relaxovaným stavem osob....
|
|
|
Porovnání oxyhumolitu sokolovské pánve s materiály používanými v lázeňství a alternativní medicíně a jeho možné využití v těchto oborech
Dúcka, Barbora ; Goliáš, Viktor (oponent) ; Rojík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stručnou charakteristikou tří materiálů, oxihumolitu a sapropelitu ze sokolovské pánve, které jsou srovnávány s františkolázeňskou slatinou. Místa odběru vzorků jsou stručně geograficky a geologicky popsány, včetně geneze ložisek. Materiály jsou konkrétně charakterizovány několika analýzami. Na základě výsledků těchto analýz jsou vlastnosti všech tří materiálů porovnávány. Větší pozornost se věnuje porovnání obsahu síry, huminových kyselin a teplodržnosti. Část práce je věnována popisu peloidů vůbec, jak se dělí a jak působí na lidský organismus. Velice stručně je pojednáno o historii využívání peloidů. Zkoumá se možnost použít oxihumolitu a sapropelitu při výrobě přírodních kosmetických produktů nebo použití v balneologii jako náhrada za nativní a zejména za regenerovanou slatinu.
|
|
|
Minerální vody Mariánských Lázní a jejich využití v balneologii a v péči o zdraví člověka
Hanzlíková, Veronika ; Matula, Svatopluk (vedoucí práce) ; Miháliková, Markéta (oponent)
Mariánské Lázně je známé lázeňské město, patřící do západočeského lázeňského trojúhelníku, společně s Karlovými Vary a Františkovými Lázněmi, kde zaujímají nejmladší místo. Město se proslavilo zejména minerálními prameny, jejich počtem, kde na malém území Mariánských Lázní vyvěrá asi 40 pramenů a v blízkém okolí je jejich počet udáván na 100, složením především uhličitých kyselek. Minerální prameny jsou zde známé pro své různorodé složení, které údajně nenalezneme v jiných lázních v České republice a jsou tak považovány za takzvané balneologické unikum.
Minerální prameny, jsou vody s rozpuštěnými minerálními látkami, pocházející ze zdejších hornin jako žula, rula a amfibolit, dále z různých sloučenin a jsou proplyněné oxidem uhličitým, díky němuž jsou nazývány kyselkami. Na přítomnost oxidu uhličitého má vliv Mariánskolázeňský zlom, ohraničující Tepelskou vrchovinu. Mariánskolázeňské minerální prameny jsou proplyněné od 2,5 do 3 g/l. Jejich mineralizace je střední až velmi silná, pohybující se ve velkém rozpětí od 300 mg/l do 11 570 mg/l. Z hlediska teploty jde o studené kyselky s teplotou od 6 °C do 10 °C.
Léčba minerálními prameny je známa již od 18. století, kdy tehdejší lékaři prameny analyzovali a zkoumali jejich léčebné účinky na jednotlivcích. Nejvýznamnějším lékařem, který léčil pacienty minerálními prameny jako první a měl náležitě kladné výsledky byl MUDr. Jan Josef Nehr, jehož osobnost je pro město velmi významná.
Lázeňská léčba neboli balneoterapie má svůj význam dodnes. V Mariánských Lázních je využíváno vnější i vnitřní balneologie, jejíž nejznámější procedury jsou zejména pitná léčba, dále minerální koupele, zábaly, podkožní aplikace zřídelního plynu, či inhalace. Léčbu vždy ordinuje lékař, s ohledem na zdravotní stav pacienta. Primárními onemocněními léčenými v Mariánských Lázních je onemocnění trávicího ústrojí, dále ledvin nebo dýchacích cest. Balneoterapie je léčba kombinující lázeňské procedury navzájem, kde hraje též významnou roli i klima lázeňského prostředí.
|
|
|
Lázeňství ve Spojených státech amerických
Šnircová, Lucie ; Mlejnková, Lena (vedoucí práce) ; Jarolímková, Liběna (oponent)
Cílem diplomové práce je charakterizovat a komparativně analyzovat lázeňství ve Spojených státech amerických vzhledem k evropským zemím. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou představeny definice a charakteristiky základních pojmů týkajících se lázeňství. Dále je zde přiblížen význam lázeňství v cestovním ruchu a ve zdravotní péči. Zvláštní pozornost je věnována oblasti wellness, která představuje jednu z nejvýznamnějších složek lázeňství v USA. V praktické části jsou charakterizovány Spojené státy americké nejprve z pohledu základních a ekonomických údajů a posléze v rámci jednotlivých forem cestovního ruchu. Stěžejní část této práce představuje kapitola věnovaná charakteristice lázeňství v USA, kde je stručně představen historický vývoj lázeňství, dále organizační rámec a významné lázeňské asociace. Následná analýza lázeňství včetně oblasti wellness vymezuje na základě statistických údajů současný stav lázeňství a jeho postavení ve Spojených státech vůči ostatním zemím. Na závěr práce jsou představena vybraná lázeňská místa z pohledu významnosti výskytu přírodních léčivých zdrojů a dále také z hlediska turistického významu.
|
|
|
Dopady změny v poskytování lázeňské péče dle vyhlášky 267/2012 Sb. na koncepci fyzioterapie v lázeňském prostředí
PRAŽÁKOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problémy, které nastaly po zrušení vyhlášky č. 58/1997 Sb. a přijetím vyhlášky č. 267/2012 Sb. stanovující nový Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, kdy došlo k výrazným změnám v oblasti poskytování lázeňské péče. K zásadním změnám došlo např. v délce léčebného pobytu, který byl zkrácen na 14 dní resp. 21 dní, a dále ke změnám v celkové indikaci lázeňské léčby, kdy u některých onemocnění nebylo možné čerpat lázeňskou péči vůbec. Z toho vyplynuly závažné problémy jak pro lázeňská zařízení, tak i pro pacienty. Fyzioterapie, jako důležitá součást balneoterapie, má velmi úzký vztah k celkovému pojetí lázeňské léčby a její efekt je do značné míry na přítomnosti a četnosti ostatních procedur závislý. První část teoretické práce se zabývá lázeňskou léčbou, legislativou lázeňské péče a dopady, ke kterým došlo přijetím vyhlášky č. 267/2012 Sb. Druhá část se zabývá léčebnými metodami v lázních. Cílem práce bylo zmapování problematiky fyzioterapeutických postupů v rámci lázeňské péče podle vyhlášky 58/1997 Sb. a 267/2012 Sb. Pro zpracování byla použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně metoda osobní případové studie (kazuistika). Výzkumný soubor tvořili tři pacienti, kteří absolvovali třítýdenní komplexní lázeňskou léčbu v Bertiných lázních v Třeboni. Jeden pacient se léčil s Revmatoidní artritidou a dva pacienti s Bechtěrevovou chorobou. Všichni uvedení pacienti navštěvovali lázeňská zařízení pravidelně a opakovaně. U těchto respondentů byl proveden odběr anamnézy, vstupní a výstupní kineziologický rozbor. Vstupní a výstupní kineziologický rozbor obsahoval vyšetření aspekcí, palpací, vyšetření chůze, antropometrická vyšetření, goniometrická vyšetření a vyšetření distancí na páteři. Bylo provedeno šest individuálních terapií a na závěr došlo k subjektivnímu hodnocení výsledků terapie. Dále byla zhodnocena fyzioterapeutická léčba podle výše uvedených vyhlášek. U těchto tří léčených pacientů byl zaznamenán rozdíl ve vlivu lázeňské léčby při třítýdenním a čtyřtýdenním pobytu. Delší pobyt přinesl dlouhodobější úlevu od bolesti, zlepšení pohyblivosti a celkově měl dlouhodobější efekt, a to díky většímu počtu balneologických procedur a většímu počtu fyzioterapií. Také měl lepší vliv na psychiku pacienta, kdy si pacient při delším pobytu odpočinul, stihnul si osvojit naučené cviky a navázal nová přátelství. Dobrou zprávou je přijetí nového zákona, kdy od roku 2015 se délka lázeňského pobytu vrátila na čtyři týdny. Touto bakalářskou prací bych chtěla poukázat na problémy, které způsobilo přijetí vyhlášky č. 267/2012 Sb. Dále by se touto cestou mohla zlepšit informovanost veřejnosti o této problematice.
|
|
| |
host ::
RSS.