|
|
Analýza rakouské teorie hospodářského cyklu z pohledu komplexní ekonomie
Lanzafame, Alessandra ; Bernat, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlík, Ján (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje rakouskou teorii hospodářského cyklu (ABCT) pohledem komplexní ekonomie. Komplexní ekonomie je přístup vycházející z komplexní vědy, jež se začala rozvíjet v 80. letech minulého století v Santa Fe Institute, předním ústavu zabývajícím se tímto přístupem. V práci zmiňuji pojmy, které jsou spjaty s komplexní ekonomií, jako například emergence, přístup "zdola-nahoru", samoorganizace, omezená racionalita apod. Komplexní ekonomie zahrnuje do své analýzy také evoluci trhů, sítě, nelineární dynamiku a dívá se na ekonomiku jako na dynamický systém, který nikdy nedosáhne rovnováhy, což ji zcela odlišuje od přístupu mainstreamového, který se zaměřuje na všeobecnou rovnováhu ekonomiky. Za další rozdíl můžeme považovat přístup k modelování ekonomik, v němž komplexní ekonomie opouští nereálné předpoklady, jelikož ke své analýze využívá multiagentních simulací, které toto umožňují. Práce se také zabývá podobnostmi mezi rakouskou a komplexní ekonomií, například je kladen důraz na heterogenitu agentů, na spontánní emergenci cenového systému atd. Tyto a další podobnosti jsou pak na závěr aplikovány v analýze ABCT, která slouží jako demonstrace toho, že rakouská škola může poskytnout teoretický rámec pro komplexní ekonomii, která aspiruje na to stát se novým paradigmatem v ekonomii.
|
|
|
Rakouská teorie hospodářského cyklu: role statků dlouhodobé spotřeby
Wolf, Vojtěch ; Komrska, Martin (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na empirické testování platnosti vybraných vztahů vyplývajících z rakouské teorie hospodářského cyklu (ABCT). Zvláštní pozornost je věnována statkům dlouhodobé spotřeby. Z ABCT vyplývá, že změna úrokové míry či dostupnosti úvěrů by měla mít vliv na relativní cenu, spotřebu a výrobu statků dlouhodobé spotřeby. Cílem této práce je ověřit, zda jsou změny těchto veličin v souladu s teoretickými předpoklady. Je vysloveno několik hypotéz, které jsou následně ověřovány pomocí vektorové autoregrese a testů Grangerovy kauzality. K analýze jsou použita data z USA, sestávající z časových řad, které zachycují průběh sledovaných veličin v období mezi roky 1985 a 2013. Platnost zkoumaných hypotéz se na daných datech nepodařilo jednoznačně prokázat.
|
|
|
Rakouská teorie hospodářského cyklu: empirická evidence pro dlouhé období
Komrska, Martin ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Zemplinerová, Alena (oponent)
Cílem této diplomové práce je empiricky testovat schopnost rakouské teorie hospodářského cyklu (ABCT) vysvětlit hospodářské fluktuace v USA za období 1971 -- 2009. Dataset za uvedené období obsahuje sérii šesti hospodářských cyklů podle klasifikace NBER, včetně poslední krize z let 2007 -- 2009. Práce metodologicky navazuje na analýzu Wainhouse (1984), Keelera (2001) a Bjerkenese et al. (2010), přičemž hlavním nástrojem empirické analýzy jsou Grangerova kauzalita a funkce odezvy. V hlavním okruhu hypotéz nacházím významnou empirickou evidenci ve prospěch vlivu úrokové míry na strukturu produkce. Doplňkový okruh hypotéz, postavený na aproximaci odchylky přirozené a tržní úrokové míry pomocí sklonu výnosové křivky, vykazuje celkově slabší vypovídací schopnost, nicméně obsahuje vůbec první empirickou ilustraci Garrisonovy verze ABCT.
|
|
|
Aplikování kvantitativních metod na teorii hospodářských cyklů rakouské ekonomické školy
Kaláb, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato práce analyzuje rakouskou teorii hospodářských cyklů. Tato teorie popisuje příčiny, které způsobují cyklicky se opakující výkyvy ekonomické aktivity. Její základy jsou vystavěny na rakouské teorii kapitálu. Hlavním cílem práce je tyto příčiny identifikovat a na jejich bázi vystavět model. Tento model se pokouší zachytit vliv vysvětlujících proměnných na strukturu výroby podle Hayekova trojúhelníku. Vychází přitom ze vzorku měsíčních dat Spojených států amerických z období 1. 1. 1977 až 1. 4. 2011. Data byla testována pomocí lineárního regresního modelu. Výstup z modelu některé proměnné potvrdil a je tedy v souladu s rakouskou teorií hospodářských cyklů. Přesto však existuje celá řada problémů spojená s aplikováním tohoto ekonometrického modelu na teorii, jejíž představitelé důsledně odmítali zavádění matematických metod do ekonomické vědy
|
|
|
Protikrizová politika FEDu ve 20. a 30. letech 20. století
Šetele, Adam ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá protikrizovou politikou americké centrální banky, Federálního rezervního systému (FEDu), v průběhu dvacátých a na začátku třicátých let minulého století. Pozornost je věnována především dvěma významným krizím, které se v tomto období odehrály. Jedná se o nepříliš známou poválečnou depresi z let 1920-21 a Velkou hospodářskou krizi z let 1929-33. Protikrizová opatření, které Federální rezervní systém jako nejvyšší americká měnová autorita použil při řešení těchto dvou krizí, byla v naprostém kontrastu. V prvním případě byla zvolena restriktivní a deflační politika, zatímco v druhém případě naopak došlo k cílené aplikaci souboru expanzivních a inflačních protikrizových opatření. Tyto rozdílné přístupy byly doprovázeny i odlišným průběhem krizí. Na základě analýzy protikrizového působení Federálního rezervního systému na začátku dvacátého století práce ukazuje, že existuje kauzální závislost mezi protikrizovou politikou americké centrální banky a vývojem ekonomiky a že jsou to "stabilizační" (protikrizová) opatření Federálního rezervního systému, která hospodářské kontrakce spíše prohlubují, než-li by od nich hospodářství pomáhala. Teoreticky práce vychází z myšlenek rakouské školy a její teorie hospodářského cyklu.
|
|
|
Předpověď vývoje hospodářské krize pomocí ukazatelů rakouské školy
Sehnalová, Tereza ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Tato práce je postavena na rakouské teorii hospodářského cyklu. Ta dává jasnou představu o příčinách, průběhu i důsledcích hospodářských cyklů provázejících moderní ekonomiky. Na základě těchto poznatků byl vytvořen model, který se snaží zachytit dopad veličin stojících za vznikem hospodářských cyklů, na strukturu výroby ve Spojených státech amerických zkoumanou na měsíčních datech z let 1984 až 2009. Výsledky tohoto modelu jsou v souladu s předpoklady vytvořenými na základě rakouské teorie. Přesto však není možné pomocí tohoto modelu předpovědět budoucí vývoj americké ekonomiky do konce roku 2010, neboť zde existuje celá řada problémů, které minimalizují platnost takové předpovědi. Nicméně lze učinit alespoň částečnou předpověď pomocí teorie, již rakouská škola nabízí.
|
|
|
Rakouská teorie hospodářského cyklu: Vysvětlení vzniku hospodářských krizí
Vlček, Tomáš ; Havel, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce se věnuje objasnění rakouského přístupu k politikám centrálních bank, zejména v souvislosti se změnami ve struktuře výroby a narušováním cenového koordinačního mechanismu. Nejdříve se pokusím objasnit teoretické zákonitosti, jak je formulovali zakladatelé tohoto konceptu, jenž je znám jako teorie hospodářského cyklu, a poté tyto teoretické poznatky konfrontuji s reálnými statistickými údaji z USA v posledních letech. Tuto destinaci považuji za nejvhodnější k aplikaci zmíněné teorie, neboť předpokládám, že údaje nebudou tolik deformovány okolními ekonomikami a politika centrální banky se v reálném hospodářství výrazně projeví. Práce by měla ukázat, že teorie hospodářského cyklu díky své komplexnosti a logické struktuře dokáže plně odhalit pravé příčiny současné hospodářské krize a že i po desetiletích od její první formulace ji lze považovat za aktuální a funkční koncepci, která by měla být brána v úvahu při rozhodování o měnových otázkách.
|
|
|
Historie bankovnictví na českém území
Marková, Lenka ; Kollár, Miroslav (vedoucí práce) ; Havel, Jan (oponent)
Předmětem mé bakalářské práce je diskuse nad škodlivostí monetárního jevu deflace. Na začátku práce objasňuji, jak se bankovnictví vyvíjelo od počátku vzniku peněz, přičemž důraz kladu na bankovní systém a monetární politiku Rakousko-Uherska a hlavně Československa, které se s deflací ve 20. a 30. letech 20. století potýkalo a jak zasáhly takové autority tehdejší republiky jakými byli Alois Rašín a Karel Engliš. V další části práce uvádím, jak se na deflaci dívá ekonomie hlavního proudu a proti ní rakouská škola i po-friedmanovská větev ekonomů. Nemohla bych opomenout ani názor prof. Vencovského, který se touto problematikou detailně zabýval. V závěru práce si skromně dovoluji shrnout problematiku deflace a její vliv na ekonomiku, zda je deflace ?zdravím?, či ?nemocí? ekonomiky.
|
host ::
RSS.