|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
|
|
Separation and Elemental Composition of Tardigrades and Rotifers from Cryoconite in Svalbard
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ledovcové ekosystémy, dlouhou dobu považované za nedotčené, přitahují v posledních dekádách stále větší pozornost biologů nejrůznějšího zaměření. Vedle toho jsou též považovány za ekosystémy tvořící nejchladnější biom na Zemi. Životní formy na ledovcích zahrnují organismy od virů a bakterií až po vrcholové konzumenty, mezi které patří několik skupin drobných bezobratlých živočichů. Nejčastějšími z nich jsou želvušky (kmen Tardigrada) a vířníci (kmen Rotifera), kteří obývají kryokonitové jamky na povrchu ledovců. Několik studií již vyzdvihlo význam těchto konzumentů, přesto kvůli dominanci prokaryotních organismů v daném prostředí většinou stojí mimo hlavní zájem většiny vědeckých prací věnovaných biologickým procesům. Předkládaná diplomová práce přináší svého druhu první výsledky o izotopickém složení želvušek a vířníků, kteří jsou vrcholovými konzumenty v ekosystému kryokonitových jamek. Zároveň jde o prvotní snahu o detailní výzkum trofických vztahů v kryokonitových jamkách za využití prvkových analýz a analýz poměrů stabilních izotopů. Prezentovány jsou dále údaje o druhovém složení želvušek a vířníků na různých ledovcích a v různých částech jejich ablačních zón. Ve výsledku jsme na třech ledovcích situovaných v oblasti Billefjorden (Svalbard) doložili přítomnost 5 druhů želvušek (Hypsibius sp.,...
|
|
|
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
|
|
|
Možnosti vizualizace vývoje zalednění Arktidy metodami tematické kartografie
Havelka, Ondřej ; Žáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Jaroš, Jakub (oponent)
Možnosti vizualizace vývoje zalednění Arktidy metodami tematické kartografie Abstrakt Cílem této práce je provést rešerši dostupných geografických dat, týkajících se vývoje zalednění Arktidy, a také posoudit vhodnost užití vybraných metod tematické kartografie ke znázornění geografického jevu změny zalednění v čase. V úvodní části je provedena podrobná rešerše dostupných databází geografických dat, které jsou produkovány zahraničními výzkumnými organizacemi a projekty. Následně je z dostupné české i zahraniční literatury provedena rešerše metod tematické kartografie, která je doplněna o možnosti využití jednotlivých metod ve zkoumaném tématu. Propojení zvolených dat s příslušící metodou znázornění je předvedeno na názorné ukázce mapových výstupů, které jsou přílohou této práce. Klíčová slova: geografická data, metody tematické kartografie, vývoj zalednění
|
|
|
Arktida jako regionální bezpečnostní komplex ( Aplikace teorie regionálního bezpečnostního komplexu na geopolitický region Arktida v rámci širší diskuse regionalistických přístupů ke studiu mezinárodní bezpečnosti)
Košatková, Iva ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Shrnutí Rigorózní práce se zabývá případem Arktidy, která v rámci mezinárodního systému představuje svébytný geopolitický region, jehož geostrategický význam se v důsledku klimatických změn, technologického pokroku a nových poznatků o enormím ekonomickém potenciálu oblasti co do nerostných surovin (v první řadě ropy a zemního plynu), bohatých rybolovných lokalit a perspektivních koridorů pro transoceánské plavby v posledních letech dramaticky zvyšuje. Region je analyzován z pohledu jednoho z nejvlivnějších regionalistických přístupů ke studiu mezinárodní bezpečnosti, který představuje teorie regionálního bezpečnostního komplexu formulovaná výzkumníky kodaňské školy - Barry Buzanem a Ole Wæverem. Cílem práce je nalézt odpověď na otázku zda lze na Arktidu smysluplně nahlížet optikou této teorie a klasifikovat ji jako regionální bezpečnostní komplex definovaný svébytnou dynamikou bezpečnostních vztahů a vzájemnou provázaností sekuritizačních a desekuritizačních procesů. Tato výzkumná otázka je motivována snahou nabídnout či naopak zavrhnout možný teoretický nástroj k analýze specifické bezpečnostní dynamiky arktického regionu a eventuálně navrhnout teoretické modifikace tam, kde se teorie v konfrontaci s případem ukazuje jako rigidní. Rigorózní práce dochází k závěru, že Arktidu lze s určitými teoretickými...
|
|
|
Applicability of Systemic Approach to the Analysis of Geostrategic Importance of a Transborder Region: the Arctic Case
Valková, Irena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent) ; Landovský, Jakub (oponent)
Cílem této disertační práce je představení nového přístupu k empirické a systémové geopolitické analýze již probíhajícího teritoriálního sporu v Arktidě, tykajícího se snahy dvou států, Dánska a Ruska, o rozšíření hranic svých výlučných ekonomických zón do centrální části Arktického oceánu. Tento přístup zahrnuje do sebe spojení geografické, právní a politologické analýzy s kvantitativní výzkumnou metodologií a ve výsledku představuje mezioborovou studii. Rovněž nabízí empirické poznatky o dlouhodobém sociálně-geografickém vývoji v regionu (1993-2013) a uvádí faktografické údaje o zisku či ztrátě území každého z účastníků konfliktu, plynoucí z různých verzí finální podoby řešení daného sporu. Kolísání souhrnné sociálně-geografické moci každého účastníka konfliktu v důsledku manipulace geografickou moci v centrálním Arktickém oceánu slouží jako základ pro odvození klíčových odměn, plynoucích z každého alternativního řešení daného teritoriálního sporu. Tyto odměny jsou zavedeny do grafického modelu řešení konfliktu o třech hráčích (Dánsko, Rusko, Svět). Na základě různých kombinací strategií účastníků sporu jsou pak navrhnuta možná stabilní řešení, jejichž optimalita je taky posouzena. Dále jsou představeny alternativní scénáře budoucího strategického vývoje nejsevernějšího regionu na základě výsledků...
|
|
|
The United States, China, and the Emerging Balance of Power in the Arctic
Lavengood, Zachary Colin ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V souvislosti s rostoucím tempem klimatických změn posledních dvou desetiletí se region Arktidy znovu dostává do centra mezinárodní politiky. Tání pevninských ledovců a permafrostů v Arktidě nejen že zvyšuje dostupnost těžby nerostných surovin, ropy a zemního plynu, ale také otevírá možnosti vzniku nových cest námořní dopravy, které mají potenciál radikálně změnit podobu světového obchodu. Geopolitický potenciál Arktidy se tak zvyšuje, což má za následek zvýšení zájmu světových velmocí o tento region. Výjimkou nejsou ani Spojené státy americké a Čínská lidová republika, na něž se tato práce zaměřuje. Jejich příslušné arktické politiky totiž formují rovnováhu sil nejen mezi nimi samotnými, ale i mezi ostatními aktéry mezinárodní politiky. Spojené státy americké dlouhou dobu zaujímaly v otázce Arktidy postoj laissez-faire, což způsobilo, že v porovnání s ostatními aktéry co do přítomnosti v arktické regionu značně zaostávají. Oproti tomu Čína se rozhodla navzdory své zeměpisné vzdálenosti výrazně svou přítomnost v regionu posílit. Arktidě totiž přikládá strategickou roli ve svém projektu novodobé Hedvábné stezky (Belt and Road Project). Z pohledu realismu se rovnováha sil v Arktidě momentálně jeví jako stabilní, neboť jednotliví aktéři pokračují ve vyplňování prostoru, jež byl až doposud mocensky...
|
|
|
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Kopečná, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit...
|
|
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
|
|
Economic development of the Canadian Arctic and the impact of mining on Inuit
Švecová, Marianna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá analýzou a porovnávaním troch hlavných období vo vývoji ťažby nerastných surovín v kanadskej Arktíde a jej dopadov na domorodých Inuitov, začínajúc 50. rokmi 20. storočia a končiac administratívou premiéra Harpera v rokoch 2006 až 2015. Ťažba nerastných surovín ako prostriedok, cez ktorý vláda podnikala svoju víziu ekonomického rozvoja oblasti zahájeného "Severnou víziou" premiéra Diefenbakera, sa stala tiež nástrojom na integráciu Inuitov do modernej kanadskej spoločnosti. Zapojenie do systému zamestnania v baniach však malo na populáciu Inuitov hlboké socio-ekonomické následky, ktoré sú v komunitách viditeľné dodnes. Kým však v počiatkoch ťažobných aktivít bol prístup vlády k integrácii pôvodných obyvateľov značne kolonialistický, v druhej sledovanej fáze sa postoj vďaka politickej agitácii Inuitov začal meniť. No hoci sa počas neoliberálnej éry postupne formoval spoločný dialóg a rovnoprávne postavenie inuitskej a majoritnej kanadskej kultúry, federálna vláda naďalej vidí v kanadskej Arktíde najmä jej ekonomický potenciál, zatiaľ čo životné podmienky Inuitov dlhodobo ostávajú na nízkej úrovni.
|
host ::
RSS.