|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Grivalská, Andrea ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice. Ve své práci se zaměřuji na současnou právní regulaci obsaženou v zákoně č. 216/1994. Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Rozhodčí řízení je jednou z možností alternativního řešení sporů, pro které je typické, že řízení neprobíhá před obecnými osudy za přítomností soudce. Nakolik je téma této práce široké, nemůžou být zohledněny všechny aspekty a instituty rozhodčího řízení. Mým cílem je přesto podat komplexní náhled na rozhodčí řízení v ČR, které se v současné době stává stále více využívanou metodou řešení sporů. Diplomová práce je rozdělena do dvanácti hlavních kapitol, které jsou dále systematicky členěné na další podkapitoly. První kapitola definuje pojem, druhy a postavení rozhodčího řízení v České republice, dále je v ní pojednáno o teoretických pohledech na rozhodčí řízení (podle teorie smluvní, jurisdikční, smíšená či autonomní). Druhá kapitola je věnována pojednání o rozhodčí smlouvě. Rozhodčí smlouvu představuje jak rozhodčí doložka, která je uzavírána pro v budoucnu vzniklé spory mezi stranami, tak i smlouva o rozhodci, která je, na druhou stranu, uzavírána až v momentu, kdy spor mezi stranami již existuje. V této kapitole je dále pojednáno o základních náležitostech rozhodčí smlouvy, o její formě a o jejím...
|
|
|
Rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách a ochrana spotřebitele v rozhodčím řízení
Vošvrda, Jiří ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Práce pojednává o základních otázkách týkajících se rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách a ochrany spotřebitele v rozhodčím řízení. Jejím cílem je analyzovat současnou právní úpravu v této oblasti v České republice a zhodnotit změny, které přináší novela zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, a které nabyly účinnosti dne 1. dubna 2012. Diplomová práce se skládá z pěti částí. První je obecnější a popisuje základní instituty rozhodčího řízení (s ohledem na spory vyplývající ze spotřebitelských smluv). V jedenácti kapitolách uvádí definici rozhodčího řízení a jeho druhy, zařazení mezi ADR, úvahy o vhodnosti pro řešení spotřebitelských sporů, jeho historii a poslední vývoj, právní prameny, základní principy, výhody a nevýhody pro spotřebitelské spory, hlavní teoretické koncepce a základní podmínky rozhodčího řízení (arbitrabilitu a rozhodčí smlouvu). Druhá kapitola je zaměřena na tzv. arbitrážní centra. Skládá se ze čtyř podkapitol. První popisuje jejich právní postavení. Druhá poukazuje na nedávné diskuse o přípustnosti rozhodčích doložek, které tato centra doporučují. Další podkapitola upozorňuje na kritické názory na judikaturu zmíněnou v podkapitole předchozí. Kapitola třetí je rozdělena do čtyř podkapitol a poskytuje informace o rozhodčích doložkách ve...
|
|
|
Challenge of an Arbitrator in International Arbitration
Čech, Ondřej ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
v českém jazyce Rozhodčí řízení se v posledních desetiletích stalo velice oblíbenou metodou řešení mezinárodních obchodních sporů. Jeden z klíčových faktorů stojících za tímto úspěchem je možnost zvolit si rozhodce. Právo strany rozhodčího řízení zvolit si rozhodce je však omezeno základními principy jako je například právo na spravedlivý proces. Konkrétní definice tohoto práva se liší napříč právními řády, jeho základ však zůstává neměnný. V kontextu volby rozhodců se právo na spravedlivý proces projevuje skrze pravidlo, že rozhodci musí být nezávislí a nestranní. To znamená, že osoba rozhodující spor nesmí být ovlivněna vnějšími zájmy, jež by vedly k podjatosti vůči stranám. Z tohoto důvodu zásadně všechny rozhodčí řády a pravidla obsahují úpravu procesu vyloučení rozhodce z řízení, v případě, že tyto požadavky nesplňuje. Jeden z typů podjatosti, který má negativní vliv na nestrannost je takzvaný "issue conflict" značící vztah mezi rozhodcem a předmětem sporu, který má potenciál vyústit v předsudky vůči určitým otázkám v rámci řízení. Jedná se zejména o případy, kdy rozhodce působí ve více příbuzných řízeních, ale může jít i o situace, kdy rozhodce pouze projevil určitý názor naznačující zaujatost. Různé komentáře ovšem stranám sporu doporučují volit rozhodce, kteří jsou příznivě nakloněni vůči...
|
|
|
Mezinárodní obchodní arbitráž
Řezníček, David ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Předmětem této rigorózní práce je mezinárodní obchodní arbitráž. Záměrem práce je popsat jednotlivé oblasti rozhodčího řízení v mezinárodního obchodu se zaměřením na postavení rozhodčího řízení v mezinárodním obchodu, kvalifikačních předpokladů rozhodců, rozhodčí doložky a průběh mezinárodních rozhodčích řízení. Rovněž jsou popsány i otázky rozhodného práva v mezinárodní obchodní arbitráži, Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů - Newyorská úmluva a Vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodní obchodní arbitráži.
|
|
|
Chorvatsko-slovinský spor o vodní koridor a důvody reakce aktérů na rozhodnutí mezinárodního arbitru
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Text představuje vývoj slovinsko-chorvatského sporu o hranici v Piranském zálivu a přibližuje problematiku slovinského přístupu na otevřené moře. Hraniční spor, který eskaloval s rozpadem Jugoslávie na začátku 90. let, je jedním z mnoha, jež válka na Balkáně přinesla. Práce proto nejprve představuje jeho historický vývoj a řešení, z nichž ani jedno během více než dvaceti let neskončilo úspěchem. Jako poslední se sporu věnoval mezinárodní tribunál při Stálém rozhodčím soudu v Haagu, a to od roku 2012 do roku 2017, kdy představil konečné rozhodnutí. Text ve své hlavní části rekonstruuje tuto arbitráž a analyzuje reakce obou aktérů sporu na kroky tribunálu a výsledek arbitráže. Přijetí tribunálního rozhodnutí a arbitráž samotnou však zkomplikovala kauza slovinských odposlechů, které zachytily komunikaci mezi slovinským rozhodcem mezinárodního tribunálu a slovinskou vládou. To vedlo k chorvatskému odstoupení od arbitráže a následnému odmítnutí celého soudního rozhodnutí. Práce dává do kontrastu politické argumenty obou stran a mezinárodní právo, odpovídá také na otázku, proč Chorvaté přistoupili k tak razantnímu kroku jako je odstoupení od celé arbitráže, a nepožadovali například výměnu rozhodce. Práce tak spor, který je oficiálně vyřešený, jelikož tribunál dospěl k závěru, rozebírá z pohledu jeho...
|
|
|
Právní postavení rozhodce
Klobouček, Eduard ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
- Právní postavení rozhodce Tato diplomová práce si klade za úkol popsat právní postavení rozhodce v mezinárodním i vnitrostátním rozhodčím řízení. Rozhodčí řízení je alternativním řešením sporů, které je v současné době velmi užívané a u nás je zakotveno především v zákoně o rozhodčím řízení. Rozhodce je nejdůležitější postavou rozhodčího řízení, protože vede spor, který se strany rozhodly mu svěřit a také v něm vynáší rozhodčí nález, který je v dané věci závazným a vykonatelným řešením jejich sporu. Práce je rozdělena do šesti částí, které pojednávají o alternativním řešení sporů, obecně o rozhodčím řízení, o historickém vývoji právního postavení rozhodce u nás a o současné právní úpravě, o právním postavení rozhodců a stálých rozhodčích soudů a o právním postavení finančního arbitra. Hlavní náplní této práce je tedy popsat právní postavení rozhodců v rozhodčím řízení, vystihnout některé problémy, které v této oblasti vystávají, jak se na jeho postavení dívá česká judikatura i odborná veřejnost a jak byla v poslední době změněna legislativa týkající se rozhodčího řízení. Práce obsahuje i komparaci se zahraničními úpravami postavení rozhodců v Německu, Velké Británii a na Slovensku.
|
|
|
Institucionální mezinárodní obchodní arbitráž
Řezníček, David ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kunz, Oto (oponent) ; Ondřej, Jan (oponent)
Předmětem této disertační práce je institucionální mezinárodní obchodní arbitráž. Práce popisuje jednotlivé oblasti rozhodčího řízení v mezinárodním obchodu se zaměřením na jeho samotné postavení v rámci mezinárodního obchodu, kvalifikační předpoklady rozhodců, rozhodčí doložky a průběh mezinárodních rozhodčích řízení. Jsou zde zahrnuty změny rozhodčích pravidel a řádů významných mezinárodních rozhodčích institucí. Rovněž jsou popsány i otázky rozhodného práva v mezinárodní obchodní arbitráži, Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů - Newyorská úmluva a Vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodní obchodní arbitráži.
|
|
|
Způsoby mimosoudního řešení sporů
Vančurová, Kateřina ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
55 Resumé Cílem této práce je představit koncept mimosoudního řešení sporů jako alternativy k občanskému soudnímu řízení, přičemž je především kladen důraz na využití těchto alternativních procesů v českém prostředí a na současnou českou právní úpravu s přihlédnutím k jejímu možnému budoucímu vývoji. Práce byla zpracovávána s použitím především tuzemské odborné literatury, přičemž významnou částí zdrojů byla současná právní úprava, včetně související legislativní historie. Tato práce se zahraničním přístupem k institutům mimosoudního řešení sporů věnuje pouze zcela okrajově, což se odráží i na volbě použitých zdrojů, mezi kterými se zahraniční literatura objevuje jen velmi omezeně. Po úvodním shrnutí tématu a představení vztahu autorky k daným institutům se práce zabývá nejprve obecně charakteristikou institutů mimosoudního řešení sporů, jejich teoretickou klasifikací a následně souhrnně prameny související právní úpravy. Dále se práce podrobně zabývá v praxi nejčastěji používanými formami mimosoudního řešení sporů, a to nejprve řízením mediačním a následně řízením rozhodčím. U každého z těchto typů mimosoudního řešení sporů práce popisuje jednak rozlišující znaky daného institutu, jednak průběh samotného řízení a případně speciální právní úpravu či možnosti jejího budoucího vývoje. V závěru autorka shrnuje...
|
|
|
Rozhodčí smlouva a její druhy
Divišová, Magdaléna ; Brodec, Jan (oponent)
ROZHODČÍ SMLOUVA A JEJÍ DRUHY 4 Abstrakt Tato práce se zabývá druhy rozhodčích smluv v mezinárodním obchodním styku. Práce nejprve pojednává o materiální platnosti rozhodčích smluv, jejich posuzování a interpretaci. Následně adresuje vybrané druhy rozhodčích smluv s důrazem na rozhodčí smlouvy asymetrické. Cílem je analyzovat, jakým způsobem je k asymetrickým rozhodčím smlouvám přistupováno v mezinárodní praxi a co je důvodem případného nejednotného přístupu. Práce zhodnocuje, zda je nakládání s asymetrickými rozhodčími smlouvami v souladu s principem dobré víry a principem efektivní interpretace.
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
host ::
RSS.