|
|
STUDIUM ZÁKLADNÍCH MECHANISMŮ PERITONEÁLNÍHO ZÁNĚTU U CANDÁTA OBECNÉHO (Sander lucioperca)
CHÁBERA, Jan
Candát obecný (Sander lucioperca) je druhem ryby, jejíž chov v recirkulačních systémech má v budoucích letech velkou perspektivu. V důsledku nepříznivých podmínek intenzivního chovu těchto ryb v recirkulačních systémech jsou často vystavovány stresu, který má za následek sníženou obranyschopnost ryb. Ryby jsou tak vystavovány ataku celé škály bakterií. I když existují preventivní opatření chránící ryby proti napadení patogenem, klíčová je pro další evoluci vakcinací znalost imunitního systému a imunitní reakce ryby. I přesto, že známe mechanismy imunitní reakce mnohých druhů ryb, znalosti imunitní reakce candáta obecného jsou značně omezené.
|
|
|
Protilátková odpověď vrubozobých ptáků proti ptačím schistosomám
HAVELKOVÁ, Markéta
Motolice rodu Trichobilharzia jsou typicky dvouhostitelští parazité využívající vodní plže jako mezihostitele a ptáky jako definitivní hostitele. Infekční stádia volně plovoucí ve vodě jsou však schopná penetrovat i kůži savce, včetně člověka, a tím vyvolávat hypersenzitivní reakci známou jako cerkáriová dermatitida. Infekce neurotropním druhem T. regenti vyvolává u kachen zvýšení hladiny protilátek třídy IgY specificky rozpoznávajících určité parazitární antigeny. V této práci byly stanoveny tyto parametry u dvou dalších příbuzných, viscerálních druhů, T. szidati a T. franki, a současně byly charakterizovány zkřížené reaktivity protilátek v sérech nakažených kachen vůči heterologním antigenům pomocí ELISA a Western blotu. Protilátky kachen nakažených T. szidati vykazovaly velmi nízkou reaktivitu s antigeny všech tří parazitárních druhů, na rozdíl od protilátek kachen nakažených T. franki i T. regenti. Dříve identifikované silně imunogenní antigeny T. regenti byly zhodnoceny jako druhově nespecifické pro všechny hodnocené druhy trichobilharzie, avšak použitelné pro diagnostiku nákazy ptačími motolicemi u volně žijících jedinců.
|
|
|
Souvislost mezi reaktivitou imunitního systému a atraktivitou obličeje
Slámová, Žaneta ; Třebická Fialová, Jitka (vedoucí práce) ; Pokorný, Šimon (oponent)
Řada studií ukazuje, že fyzický vzhled je jednou z důležitých součástí výběru partnera. Při výběru partnera jsou v obličeji jako atraktivní hodnoceny mimo jiné znaky, které odkazují ke kvalitě, resp. vysokému reprodukčnímu potenciálu a zdraví jedince, který nám pomůže úspěšně předat geny do dalších generací či poskytne dostatek zdrojů své partnerce a potomkům. Párování se s jedincem s reaktivnějším imunitním systémem by mohlo vést k vyššímu reprodukčnímu úspěchu, a proto je možné, že selekční tlak podpořil vznik vodítek usnadňující detekci takových znaků. Hlavním cílem této práce bylo testovat především souvislost reaktivity imunitního systému na cizorodé antigeny (stimulovanou vakcinací) s hodnocenou atraktivitou obličeje vnímanou opačným pohlavím u člověka. Dále jsme zjišťovali, zda se bude v mužských obličejích odrážet aktivace imunitního systému. Naše výsledky neprokázaly žádný vztah mezi reaktivitou imunitního systému a atraktivitou obličeje. Nicméně muži s aktivovaným imunitním systémem (indikátor možného onemocnění), byli signifikantně hodnoceni jako méně atraktivní a byli signifikantně bledší. Naše výsledky naznačují, že lidé jsou citliví vůči vizuálním vodítkům spjatým se zdravotním stavem, nikoli však obecné kvalitě jedince. Klíčová slova Atraktivita obličeje; výběr partnera; pohlavní...
|
|
|
Frekvence HLA antigenů v souboru dárců plazmy Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové
Nováková, Petra ; Řeháček, Vít (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Autor: Petra Nováková Název: Frekvence HLA antigenů v souboru dárců plazmy Transfuzního oddělení FN Hradec Králové Bakalářská práce Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant Cíl práce: Statistické zpracování dat za účelem zjištění frekvence HLA antigenů v souboru dárců plazmy. Metody: U dárců krevní plazmy Transfuzního oddělení FN Hradec Králové byla provedena sérologická typizace HLA antigenů lymfocytotoxickým testem. V souboru 200 dárců krevní plazmy byla určena frekvence HLA antigenů podle krevní skupiny a pohlaví na základně sérologického vyšetření. Ve sledovaném souboru se získaná data zpracovala v programu Microsoft Excel ve vztahu k pohlaví a krevní skupině dárce. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve sledovaném souboru se nejčastěji vyskytují HLA antigeny HLA- A 2, 1, a 3; HLA-B antigeny 7, 44, 35 a HLA-C antigeny 7, 6, a 4. Nejvíce frekventované kombinace HLA antigenů ve sledovaném souboru 200 dárců plazmy bez ohledu na krevní skupinu a pohlaví jsou kombinace antigenu HLA-A 1,2 (15x), HLA-A 2,3 (15x), HLA-B 8,44 (8x), HLA-B 7,8 (7x). HLA-C 7,- (30x) a HLA-C 6,- (12x). Výsledky byly porovnány s frekvencí HLA antigenů u dárců v Českém národním registru dárců dřeně. U těchto dárců jsou nejčastější antigeny HLA-A 2, 1 a 3; HLA-B antigeny 7, 44, 35 a...
|
|
|
In vitro test buněčné imunitní odpovědi pro diagnostiku Lymeské boreliózy
Prokopová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Melter, Oto (oponent)
Lymeská borelióza je multisystémové onemocnění postihující kůži, klouby, srdce a centrální nervovou soustavu. Onemocnění způsobují spirochéty patřící do komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Tyto bakterie jsou přenášené klíšťaty rodu Ixodes. V roce 2016 bylo v České republice evidováno téměř 4000 nově nakažených osob. Současná sérologická diagnostika Lymeské boreliózy není dostatečně senzitivní ani specifická a nekoreluje s patologií onemocnění v časné ani v pozdní fázi. Pro správnou diagnostiku onemocnění je nezbytné detekovat patogena spolu s jeho genotypem. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na dva cíle. Metodou digital droplet PCR (ddPCR) jsme detekovali boreliovou DNA spolu s boreliovým genotypem. Byl stanoven detekční limit detekce boreliové DNA ve vzorcích gDNA izolovaných z klíšťat. Detekční limit se při počátečním množství 1 ng gDNA v reakci pohybuje v řádu 10-17 g specifické boreliální DNA. Boreliová koinfekce byla detekována v 5 z 12 testovaných vzorků. Nejvíce zastoupeným druhem byla B. garinii, jejíž přítomnost jsme detekovali v 5 vzorcích. Na základě publikovaných sekvencí genů pro virulentní faktory byly navrženy specifické primery do konzervovaných úseků genů pro PCR tak, abychom amplifikovali jejich variabilní segmenty. Genová variabilita bude následně monitorována pomocí...
|
|
|
Metody diagnostiky klíšťové encefalitidy: současnost a trendy
Hustedová, Anna ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Saláková, Martina (oponent)
Klíšťová encefalitida je nejzávažnější klíšťetem přenášená neuroinfekce v Evropě a v Asii. Tato práce se zabývá jejím původcem, virem klíšťové encefalitidy (TBEV). Pro diagnostiku infekce lze využít detekci anti-TBEV protilátek v séru pacienta pomocí metody ELISA. Protilátky vznikající v průběhu infekce však často zkříženě reagují s protilátkami proti jiným flavivirům. Jako antigen využívají ELISA testy nejčastěji inaktivovaný virus, jehož výroba je omezena na laboratoře s BSL 3. Tato práce se proto zaměřila na hledání možností přípravy specifických antigenů pro sérologickou diagnostiku TBEV infekce pomocí heterologních expresních systémů. Jako nové antigeny byly využity části glykoproteinu E a subvirové částice. Výroba antigenu ve formě subvirových částic se zdá být jako vhodná alternativa k inaktivovanému viru.
|
|
|
New regulatory mechanisms of microtubule nucleation
Černohorská, Markéta ; Dráber, Pavel (vedoucí práce) ; Binarová, Pavla (oponent) ; Hašek, Jiří (oponent)
SOUHRN Mikrotubuly jsou dynamické cytoskeletální polymery, které jsou nepostradatelné pro základní buněčné aktivity, jako je udržení buněčného tvaru, dělení, prostorová distribuce organel, migrace a transport váčků. Přestože je nukleace mikrotubulů z komplexů -tubulinu základním krokem ve formaci mikrotubulárního cytoskeletu, signální dráhy regulující nukleaci z centrosomů, jsou u interfázních buněk neznámé. V odborných studiích jsem se koncentrovali na tyto regulační mechanismy. V savčích buňkách je -tubulin kódován dvěma geny. Ukázali jsme, že -tubulin 2 je schopen zastoupit -tubulin 1 v nukleaci mikrotubulů. Navíc jsme zjistili, že -tubuliny jsou různě exprimovány během časné embryogeneze a v dospělých tkáních u myší. Na základě těchto nálezů navrhujeme, že savčí -tubuliny jsou v otázce nukleace mikrotubulů funkčně rovnocenné. Aktivace žírných buněk vede k formaci protruzí, které jsou tvořeny mikrotubuly v závilosti na vápníku. Objevili jsme dva signální proteiny, PIX a GIT1, které interagují s -tubulinem a lokalizují se na centrozomu. GIT1 je fosforylován na tyrosinu u aktivovaných žírných buněk a interaguje s -tubulinem v závilosti na vápníku. Navrhujeme novou signální dráhu pro reorganizaci mikrotubulů u žírných buněk, ve které na tyrozinech-aktivované GIT1 a PIX spolupracují s vápníkovou...
|
|
|
Exkrečně-sekreční proteiny obratlovčích stádií schistosom v kontextu jejich biologie
Konečný, Lukáš ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Krevní motolice čeledi Schistosomatidae jsou původci vážného onemocnění lidí i teplokrevných zvířat. Lidská schistosomóza postihuje přes 258 miliónů lidí. Nejzásadnější patologické projevy tohoto onemocnění nejsou způsobeny dospělými červy, ale reakcemi na antigeny vajíček, která zůstávají uvězněna v tkáních. Všechna stádia těchto parazitů uvolňují tzv. exkrečně-sekreční produkty, jejichž podstatnou část tvoří proteiny a složení těchto produktů je do jisté míry druhově a stádiově specifické. Tyto látky mají mnoho funkcí, které hrají roli pro úspěšný přenos parazita a ovlivňují jeho interakce s hostitelem. Různé přístupy ke sběru a analýze těchto molekul nemusí vždy přesně odrážet sekreční procesy in vivo, jelikož vždy využívají in vitro technik. Výzkumem těchto vylučovaných látek bylo odhaleno mnoho mechanismů, jakými parazit úspěšně moduluje imunitní systém hostitele a uniká před ním. Přesto, že bylo mnoho těchto molekul označeno za potenciální kandidáty na vývoj vakcíny, dostatečně účinná vakcína stále nebyla vyvinuta. S obrovskými technologickými pokroky pro identifikaci těchto proteinů je toto téma stále aktuálnější. Tato práce se věnuje složení exkrečně-sekrečních produktů obratlovčích stádií schistosom a významu jednotlivých složek pro jejich biologii. Klíčová slova: Schistosoma,...
|
|
|
Protilátková odpověď specifických hostitelů vůči antigenům ptačích schistosom
Turjanicová, Libuše ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent)
Tato práce zaměřená na humorální odpověď specifických hostitelů proti antigenům různých vývojových stadií ptačích schistosom T. regenti a T. szidati navazuje na předchozí výzkum protilátkové odpovědi u nespecifických hostitelů (myš, člověk). Pomocí metod ELISA a na western blotu byla testována séra experimentálně nakažených kachen a séra z ulovených divokých kachen. Séra byla odebírána v předem určených intervalech. Výsledky ELISA testu ukazují průběh humorální odpovědi po infekci ptačími schistosomami. Po infekci T. regenti se 20. d.p.i. (den po infekci) signifikantně zvýšila hladina specifických protilátek IgY proti homogenátu cerkárií T. regenti. U kachen nakažených druhem T. szidati nebyl podobný vývoj zaznamenán. Změny hladiny specifických IgM proti homogenátu cerkárií T. szidati byly zaznamenány pouze u kachen nakažených v době plné imunokompetence a u opakovaně infikovaných kachen. Jednalo se o mírné zvýšení hladiny IgM 10. d.p.i. U ulovených kachen nebyla při celkovém vyšetření prokázána infekce ptačími schistosomami, což potvrzují i výsledky ELISA. Protilátky IgY z sér kachen infikovaných T. regenti na imunoblotu silně rozpoznávaly 2 antigeny v oblasti 49-47 kDa a 47-45 kDa. Objevily se i další reakce, které však nebyly zaznamenány u všech jedinců. Western blot, při němž jako antigen...
|
|
|
Zdravotní efekt imunitního tréninku u žen
CHLAŇOVÁ, Radka
Bakalářská práce se věnuje tématu imunitního systému, jeho komplexitě a zejména faktorům, které mají na jeho funkci dopad. V teoretické části se zabývá vymezením a fungováním imunitního systému. Nejprve jej představuje z biologického hlediska, kdy přibližuje, jak pracuje, jeho buňky a primární orgány, a také jak je rozdělen. Dále se zabývá důležitými faktory, které mají na jeho funkci zásadní význam. Tyto faktory jsou rozděleny na pozitivně ovlivňující, a negativně ovlivňující a v každé kapitole jsou popsány specifické dopady, jakým způsobem ovlivňuje jejich přemíra, nebo případně nedostatek, zdraví člověka. V praktické části se práce zaměřuje na plnění těchto aktivit v praxi, konkrétně pomocí imunitního tréninku, který byl sestaven doktorem Hermannem Geesingem. Plnění tohoto tréninku se věnuje po dobu pěti měsíců šest žen ve středním věku a výsledky jejich plnění jsou zaznamenány vzhledem k jejich subjektivnímu hodnocení pocitů po dobu, kdy se drží navrženého tréninkového plánu. Tyto výsledky jsou uvedeny v tabulkách a grafech po každý měsíc u každé osoby a nadále hodnoceny a rozvedeny v diskuzi a závěru na základě hodnocení jejich psychického a fyzického stavu na začátku a na konci, spolu s vymezením aktivit, které bylo snadné, případně problematické plnit.
|
host ::
RSS.