|
|
Vývoj afroamerické menšiny v Atlantě
Kubeš, Filip ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Město Atlanta v Georgii je v současné době považováno za "černou Mekku" Spojených států Amerických. Pojmem "černá Mekka" je označováno sídlo, které nejvíce přitahuje afroamerické občany, kteří zde posléze hledají lepší životní podmínky a zejména lepší pracovní příležitosti. Tento fakt je poněkud překvapující už z toho důvodu, že Atlanta leží v regionu takzvaného hlubokého Jihu, kde byla situace amerických černochů po dlouhou dobu výrazně složitější než v jiných částech země, mimo jiné i kvůli existenci nespočtu diskriminačních segregačních zákonů souhrnně označovaných zákony Jima Crowa. Tyto zákony platily v Georgii od počátku až do poloviny 60. let dvacátého století. Tato práce by měla odpovědět na otázku, jaké faktory ovlivnily, že se z jižanského města, jakým je Atlanta, stalo černochy celonárodně vyhledávané místo pobytu, a jak bylo těchto faktorů v průběhu vývoje města dosaženo. V práci je použito metody případové studie. Atlanta se stala černou Mekkou díky tomu, že se jí podařilo splnit několik podmínek. Afroameričané mají město politicky pod kontrolou, město nabízí Afroameričanům velmi dobré pracovní příležitosti, fungují zde kvalitní vzdělávací instituce a vztahy s ostatními skupinami obyvatel jsou relativně dobré. Těchto bodů bylo dosaženo mimo jiné díky jednání osob jako byl například...
|
|
|
Rasová integrace profesionálního baseballu ve Spojených státech ve 40. a 50. letech 20. století
Lehečka, Marek ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Rasová integrace profesionálního baseballu ve Spojených státech ve 40. a 50. letech 20. století se věnuje okolnostem a důvodům, jež vedly k prolomení rasové segregace v amerických profesionálních baseballových soutěžích několik let před hlavní vlnou hnutí bojujícího za občanská práva v 50. a 60. letech. Většina společnosti 40. let ve Spojených státech amerických se řídila pravidly rasové segregace. Práce zohledňuje motivy a kořeny, které vedly k rasové integraci baseballu v době, kdy byly ještě společenské zvyklosti segregace nezpochybněny. Hlavním úkolem práce je zohlednit, jakou roli sehrála osobnost a osobní motivace generálního manažera Brooklyn Dodgers Branche Rickeyho a vnější okolnosti, především 2. světová válka a zákonodárný proces státu New York v 1.polovině 40. let. Podle závěrů práce se Rickey jednoznačně zasloužil o ukončení rasové diskriminace v baseballu. Tento krok byl zapříčiněn souhrou jeho ekonomických, sportovních i čistě osobních důvodů. Předpokladem pro úspěch integrace však bylo zákonné prostředí ve státě New York, jež odmítalo rasovou segregaci na trhu práce a vytvářelo tlak na dosud segregované instituce, tedy i baseballové profesionální kluby.
|
|
|
Příčiny konfliktů mezi Afroameričany a Korejci žijícími v USA v 80. a 90. letech 20. století
Fejerová, Eva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předkládaná bakalářská práce zkoumá příčiny konfliktů mezi dvěma americkými etnickými menšinami - Afroameričany a Korejci žijícími v USA. Problémy v soužití těchto dvou skupin bylo možné sledovat v průběhu 80. a 90. let 20. století v téměř všech amerických velkoměstech. Práce začíná krátkou charakteristikou konfliktů mezi skupinami, posléze jsou představeny a diskutovány mediální interpretace konfliktů a médii vytvořené společenské konstrukty obou skupin. Analytická část používá různé přístupy k vysvětlení napětí mezi Afroameričany a Korejci. Nejprve zkoumá běžné denní zkušenosti vzájemného setkávání obou skupin v obchodech Korejců v afroamerických sousedstvích. Tyto zkušenosti odhalují základní aspekty problémů v jejich soužití. Pro hlubší porozumění příčinám těchto problémů práce zkoumá psychologický proces vytváření negativních stereotypů, teorii "zprostředkovatelské menšiny" (společensko-strukturální a ekonomická teorie) a ideologickou, mocenskou a podnikatelskou motivaci organizátorů proti-korejských protestů. Práce dochází k závěru, že napětí mezi skupinami je udržováno negativními stereotypy o druhém etniku členy obou skupin, ekonomickými tenzemi mezi oběma skupinami, způsobenými odlišným ekonomickým postavením (obchodník-zákazník), špatnými zkušenostmi Korejců s trestnou činností Afroameričanů a...
|
|
|
The Concept of Self-Definition: Emersonian Principles in Ralph Ellison's Invisible Man and Richard Wright's Native Son
Piňosová, Alžběta ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Ralph Waldo Emerson, významný americký myslitel devatenáctého století, nepřestává svým dílem inspirovat, zejména díky tomu, že své myšlenky zaměřuje na jedince s účelem dodat mu vnitřní sílu. Především jeho pojetí svrchovanosti jedince, důležitosti sebe-definice a jeho pohled na vztah mezi svobodnou vůlí a osudem a na život jako neustávající proud mohou být v životě jedince prakticky a užitečně aplikovány. Emersonovo dílo je tedy možno chápat a hodnotit na základě praktické účinnosti jeho myšlenek, jinými slovy prismatem pragmatismu. Emersonova filozofie posiluje jedince; je tedy obzvláště relevantní pro znevýhodněné menšiny, například Afroameričany. Emersonovské principy se proto objevují v dílech rozličných afroamerických spisovatelů nebeletristické literatury, jako jsou W.E.B. Du Bois, James Baldwin, Martin Luther King Jr. a Cornel West. V afroamerických románech Neviditelný Ralpha Ellisona a Syn černého lidu Richarda Wrighta jsou tyto principy pro pozitivní vývoj hrdinů mimořádně důležité.
|
host ::
RSS.