|
|
Nová synagoga Opava
Bartošová, Monika ; Baranyai, René (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem nové synagogy v Opavě. Řešené územíje vymezeno na místě bývalé synagogy nedaleko centra města za dnesuž neexistujícími městskými hradbami, jak bylo pro lokaci židovských obcí typické. Na místě původního opevnění se dnes z velké části nachází pás městských sadů, jejichž pomyslným zakončením je historická budova obchodního domu Breda. Fakt,že řešené území přiléhá k těmto sadům, hrál v návrhu důležitou roli. Dalším podstatným faktorem vstupujícím do návrhu byla okolní bloková zástavba. Z těchto vstupních činitelů pak vzešel koncept uspořádáním území, spočívající ve vytvoření polootevřeného bloku směrem k zelenému okružnímu pásu, v jehož centrálním místě je dále umístěna solitérní budova nové synagogy. Budova komunitního centra dotvářející stávající blokovou zástavbu pak tvoří spíše pozadí pro tuto synagogu. Koncept samotné budovy synagogy nevzešel z konkrétního symbolu, ale spíše abstraktna, které vnímám jako typické pro víru, protože i písmo svaté je přeci pouhou interpretací určitých událostí, které si při jeho čtení či výkladu každý může představovat jinak. Objekt synagogy tak levituje v oblaku měnícím se v závislosti na úhlu pohledu. Je více či méně patrný – je i není. Přesah navrhované stavby pak spočívá v dalším umístění sloupů tvořících oblak i v důležitých bodech města. Na sloupech můžeme najít židovské verše v obou jazycích, jejichž písmo se po setmění rozzáří.
|
|
|
Nová synagoga Česká Lípa
Tomický, Ondřej ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomové práce je návrh nové synagogy a komunitního centra židovské obce v České Lípě. Řešené území se nachází na ulici U Synagogy na jihovýchodním okraji historického centra města, na místě, kde se v minulosti nacházelo židovské město. Dlouhou historii českolipské židovské obce, která zde měla svou synagogu, židovskou školu a rabinát, rituální lázeň mikve a další, však zpřetrhaly události druhé světové války a následného poválečného vývoje v Československu i ve světě. Původní synagoga byla vypálena nacisty v roce 1938, mnoho památek židovské komunity v České Lípě postupně zmizelo a stejně tak samotná komunita. Mým cílem je navrhnout nové zázemí židovské obce. Navrhuji proto novou synagogu a komunitní centrum, zahrnující administrativu židovské obce s archivem židovské literatury, výstavní a přednáškové prostory, rituální lázeň mikve a kosher restauraci pro členy obce i širokou veřejnost. Návrh dále počítá s celkovou úpravou veřejného prostoru a jeho zprůchodnění pro pěší, výsadbou nové zeleně a umístění dvou nových památníků židovské minulosti České Lípy. Navržený objekt by pak neměl sloužit jen členům židovské obce, ale široké veřejnosti jako nový veřejný prostor, který nabídne nové možnosti setkávání, vzdělávání a trávení volného času v důstojném prostředí. Určujícím prvkem návrhu je místo bývalé synagogy, které zůstane ponecháno volné jako nové nádvoří, které bude ze tří stran obklopeno novou synagogou a komunitním centrem. Oba objekty jsou svými hlavními fasádami a hlavními vstupy otočené k centru města. Synagoga i komunitní centrum budou spočívat na vyvýšené terase přístupné po schodišti, symbolizující Chrámovou horu v Jeruzalémě. Zvolené tvarosloví a materiálové řešení staveb má v kolemjdoucích vzbudit pocit mohutnosti, stability, důstojnosti a bezpečí. Na ose nádvoří budou umístěny dva nové památníky – stéla a kašna. Stéla na místě někdejšího vchodu do bývalé synagogy, symbolizující varovně vztyčený prst. Kašna na místě, kde se v synagogách nachází bima, posvátný prostor, kam kromě rabína nemá nikdo přístup. Vodní hladina tak z toho místa symbolicky vyloučí pohyb chodců, kteří toho posvátné místo budou obcházet. Dnes se na místě bývalé synagogy nachází veřejné parkoviště a celé území bývalého židovského města je v zanedbaném stavu. Pevně doufám, že svým návrhem přispěji k připomenutí židovské minulosti České Lípy, porozumění mezi lidmi a že se z dnes zanedbaného místa stane důstojný veřejný prostor.
|
|
|
Nová synagoga Trutnov
Kurečka, Ondřej ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Architektonická studie se zabývá návrhem nové synagogy v Trutnově ležící na místě původní vypálené synagogy v roce 1938 při tzv Křišťálové noci. V současné době je území upraveno na pietní místo, jako připomínka této historické události. Návrh s touto myšlenkou pracuje a dále ji rozvíjí doplněním dalších funkci židovské komunity – košer restaurace, židovské obce a mikve. Vzhledem ke kontextu území, situovaného mezi dvěma historickými neoklasicistními budovami, má areál působit pokorně a nekonfliktně. Koncept areálu vychází z potřeb jednotlivých funkčních celků a z historických vazeb řešeného území. Koncept samotné synagogy vychází z historie židovské kultury, jejich vazeb a především symboliky. Návrh bere v potaz odkaz na bývalou vypálenou synagogu.
|
|
|
Nová synagoga Trutnov
Rudolecká, Anna ; Benedek, Borislav (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce bylo vypracování architektonické studie nové synagogy v městě Trutnov, na místě původní židovské synagogy, která byla během Listopadového pogromu, tzv. Křišťálové noci v roce 1938 vypálena. V současné době je řešené území upraveno a slouží jako pietní místo k uctění památky obětí a připomenutí těchto historických událostí. Výsledkem návrhu je novostavba komunitního centra. Jehož cílem je obnovit existenci a podpořit rozvoj židovské komunity, která po druhé světové válce v Trutnově zanikla. V areálu se nachází sídlo židovské obce, rituální očistná lázeň Mikve, Kosher restaurace a nová synagoga, která respektuje umístění bývalé synagogy na místě původních základů. Nová židovská obec zajišťuje chod celé židovské komunity v Trutnově. Součástí židovské obce je rozlehlé nádvoří, které slouží k oslavě židovských svátků a také jako letní terasa pro Kosher restauraci, která bude využívána židovskou komunitu, ale také obyvateli města Trutnov. Vzniká tak atraktivní místo k trávení volného času s výhledem na nedaleké Krkonošské pohoří a na centrum města Trutnov, ale zároveň je chráněno od ruchu přiléhající hlavní třídy.
|
|
|
Nová synagoga Frýdek-Místek
Večeřová, Pavla ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce bylo vypracování architektonické studie nové synagogy ve Frýdku-Místku. Řešené území zahrnuje původní pozemky židovské obce, na kterých stála synagoga, židovská škola a rabinát. Synagoga byla v roce 1939 vypálena a v současné chvíli se na pozemku nachází pouze přestavěná budova židovské školy. Hlavní myšlenkou návrhu je vybudování památníku v místě původní synagogy a nové synagogy s navazujícím komunitním centrem. Hlavním cílem je podpořit rozvoj židovské komunity ve městě a připomenout občanům i návštěvníkům historii, díky které židovská obec ve Frýdku-Místku zanikla. Na rozdíl od památníku je celá budova vsazena do terénu tak, aby terén volně přecházel ve veřejné prostranství s hlavním vstupem do komunitního centra a košer restaurace. Budova je otevřena na jižní stranu svahu a umožňuje výhled na historické centrum Frýdku. Pozemek je propojen pěší lávkou s parkem pod zámkem. Součástí areálu komunitního centra je prostor pro rituální lázeň – Mikve, administrativa židovské obce a multifunkční sál, který je možné otevřít do prostoru před pobytovým schodištěm. Pozemky jsou od ulice Revoluční odděleny opěrnou zdí a tvoří tak atraktivní místo pro trávení času v blízkosti historického centra.
|
|
|
Židé a stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu
Kovaříková, Hana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Moje diplomová práce na téma Židé a Stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu popisuje roli lidu Izraele v dějinách spásy tak, jak ji v návaznosti na prvotní církev, pietisty a puritány odhalili a rozpracovali evangelikálové v Evropě (Anglii především) a poté hlavně v USA. Na základě této teologie Bůh s židy neskončil, církev nenahradila židy v roli Božího Vyvoleného lidu, jak šířila a stále šíří tzv. teologie náhrady, ale naopak, evangelikálové pochopili nezastupitelnou roli židů v Božím plánu spasení. Zasévají názor, že pro druhý příchod Ježíše Krista na zemi, tentokrát v roli soudce, vojevůdce a krále, na rozdíl od Jeho prvního příchodu, který byl ve znamení vykoupení lidstva od hříchu, je nutnou podmínkou, aby židé, lid Izrael, byl zpět v Zaslíbené zemi. Od prvního podnětu, který přišel od pietistů (16. století), po založení Státu Izrael (14. 5. 1948) uplynulo plus mínus pět se let práce. Ke vzniku Státu Izrael evangelikálové nemalou měrou přispěli. Dalším významným důsledkem poznání evangelikálů, že židé zůstávají Božím Vyvoleným lidem, je postupná změna chování protestantských křesťanů k židům v průběhu těchto pěti set let. Změna nenastala najednou, stereotypy přístupu k židům byly v Evropě hluboce zakořeněny, ale postupně se měnily. Významným důsledkem změny postoje evangelikálů k...
|
|
|
Československá diplomacie a Izrael v letech 1948-1967
Krausová, Noemi ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Noemi Krausová Bakalářská práce Československá diplomacie a Izrael v letech 1948 - 1967 2015 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů Československa a Izraele v letech 1948 - 1967. Československo bylo vůči palestinským Židům v prvních poválečných letech velmi vstřícné a podporovalo myšlenku na vznik židovského státu v Palestině. Tento "trend" přátelských vztahů se nezměnil ani po komunistickém převratu v roce 1948. Československo se dokonce stalo jedinou zemí, která dodávkami zbraní a vojenského materiálu podpořila Izrael v jeho válce za nezávislost v letech 1948/49. Zhruba od roku 1950, kdy se začal měnit postoj SSSR k Izraeli, se však začal měnit i ten československý. ČSR již bylo Moskvě stoprocentně podřízené a jeho zahraniční politika odpovídala sovětské linii. Vztahy s Izraelem se postupně zhoršovaly, zlomovým bodem byl antisemitský a antisionistický proces s Rudolfem Slánským v Československu v roce 1952. Izraelská strana byla tímto obratem v československém přístupu překvapena. Nastoupená linie nepřátelství vyvrcholila roku 1967, kdy byly diplomatické styky po šestidenní válce úplně přerušeny. Tato práce mapuje vývoj vzájemných vztahů ve sledovaném období, a to na základě obsahové analýzy dokumentů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Národním...
|
|
|
Židé a stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu
Kovaříková, Hana ; Biernot, David (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Moje diplomová práce na téma Židé a Stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu popisuje roli lidu Izraele v dějinách spásy tak, jak ji v návaznosti na prvotní církev, pietisty a puritány odhalili a rozpracovali evangelikálové v Evropě (Anglii především) a poté hlavně v USA. Na základě této teologie Bůh s židy neskončil, církev nenahradila židy roli Božího vyvoleného lidu, jak šířila a stále šíří tzv. teologie náhrady, ale naopak, evangelikálové pochopili nezastupitelnou roli židů v Božím plánu spasení. Pochopili, že pro druhý příchod Ježíše Krista na zemi, tentokrát v roli soudce, vojevůdce a krále, na rozdíl od Jeho prvního příchodu, který byl ve znamení vykupitele lidstva od hříchu, je nutnou podmínkou, aby židé, lid Izrael, byl zpět v Zaslíbené zemi. Hnutí pietistů se datuje od 16. století, Stát Izrael byl založen 14. 5. 1948. To je plus mínus pět se let práce. Nechci říct, že vznik Státu Izrael je výsledkem činnosti evangelikálů. To v žádném případě. Je to Boží plán, ke kterému evangelikálové nemalou měrou přispěli. Dalším významným důsledkem poznání evangelikálů, že židé zůstávají Božím Vyvoleným lidem, je postupná změna chování protestantských křesťanů k židům v průběhu těchto pěti set let. Změna nenastala najednou, stereotypy přístupu k židům byly v Evropě hluboce zakořeněny, ale...
|
|
|
Společné znaky judaismu a náboženské společnosti "Svědkové Jehovovi" se zřetelem k území České republiky
Kutinová, Zuzana ; Kohout, Ivan (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání společných znaků mezi náboženskou společností Svědkové Jehovovi ajudaismem na území České republiky. Nejprve se věnuje historickému vzniku samotné náboženské společnosti a jejím kořenům na našem území. Dále struktuře afungování této organizace a událostem druhé světové války, které příslušníkům obou zkoumaných vyznání přinesla mnoho utrpení. Poté sleduje podobnosti mezi tradicemi a zvyky a s tím spojeným způsobem života. Na závěr zkoumá vlastní vnímání vztahu členů náboženské společnosti Svědků Jehovových k judaismu. K tomuto účelu jsou použity kvalitativní rozhovory se stávajícími i s bývalými členy a kvantitativní dotazníky, které byly předány členům vjednotlivých sborech. Terénní výzkum byl proveden ve sborech náboženské společnosti Svědků Jehovových a to konkrétně ve sboru v Benešově a na území hlavního města Prahy.
|
|
| |
host ::
RSS.