|
|
Demografické a socioekonomické aspekty stárnutí v České republice a Švédsku
Rymešová, Denisa
Diplomová práce se zaměřuje na komparaci demografických a socioekonomických aspektů ovlivňujících stárnutí populace v České republice a ve Švédsku. Porovnává země jako celky i nižší územní jednotky, tvořeny regiony soudržnosti NUTS 2. Cílem práce je tedy komparovat demografické a socioekonomické faktory ovlivňující stárnutí populace v České republice a ve Švédsku. K naplnění cíle je použito metod analýzy časových řad, regresní a komparativní analýzy. Využívá sekundárních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Švédského statistického úřadu (SCB) v časové řadě let 2000–2020 a ukazatelů porodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti, rozvodovosti, otázek migrace, ekonomické struktury, nezaměstnanosti a vzdělanostní struktury. Z výsledků plyne, že ve sledovaném období došlo k převýšení seniorské složky nad dětskou, konstantně roste index stáří a střední délka života. Hodnoty úhrnné plodnosti nezajišťují prostou reprodukci populace do budoucna, téměř každé druhé dítě je narozeno mimo manželství a celkový přírůstek obou zemí je tvořen zejména migrací. Populace České republiky i Švédska stárne a pravděpodobně bude pokračovat tento trend i v budoucnu.
|
|
|
Principy daňových systémů severských zemí v kontextu podmínek ČR
Winigová, Šárka
Diplomová práce se zabývá identifikací silných aspektů daňového systému vybra-ných severských zemí a jejich případnou aplikací na ČR s cílem zjednodušení či zefektivnění českého daňového systému a výběru daní obecně. Teoretická výcho-diska práce analyzují daňové systémy ČR, Dánska, Finska, Norska a Švédska. Použitá shluková analýza klasifikuje členské státy EU a EHP do jednotlivých shluků na základě kritérií daňových příjmů a transparentnosti daňového systému. Výsledné silné aspekty severských daňových systémů jsou navrženy k aplikaci do českého daňového práva.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza vývoje úmrtnosti v regionech NUTS 3 v Česku a ve Švédsku v období 1997-2011
Trajer, Jiří ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Analýza vývoje úmrtnosti v regionech NUTS 3 v Česku a ve Švédsku v období 1997-2011 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je analyzovat a popsat vývoj regionální úmrtnosti v Česku a ve Švédsku v letech 1997-2011. Kromě vývoje celkové intenzity úmrtnosti obou jmenovaných zemí a jejich regionů se zaměříme i na regionální vývoj úmrtnosti a regionální diferenciace úmrtnosti na pět nejčastějších skupin příčin úmrtí za obě pohlaví zvlášť. Mezi tyto skupiny příčin úmrtí patří nemoci oběhové, dýchací a trávicí soustavy a novotvary s vnějšími příčinami nemocnosti a úmrtnosti. Jako základní ukazatel úmrtnosti na vybrané skupiny příčin úmrtí je použita standardizovaná míra úmrtnosti a u celkové intenzity úmrtnosti ještě navíc střední délka života. V průběhu sledovaného období došlo v obou státech k nárůstu střední délky života a naopak k poklesu standardizované míry úmrtnosti. Pokles intenzity úmrtnosti jsme sledovali v Česku i ve Švédsku u většiny skupin příčin úmrtí s jednou výjimkou, a to u úmrtnosti na onemocnění dýchací soustavy v Česku, kde došlo naopak ke zvýšení úrovně úmrtnosti. Klíčová slova: úmrtnost, regionální analýza, příčiny úmrtí, Česko, Švédsko, meziregionální rozdíly
|
|
| |
|
| |
|
|
Ekonomie rodiny ve Švédsku
Wdowyczynová, Lucie ; Mlčoch, Lubomír (vedoucí práce) ; Rečka, Lukáš (oponent)
Švédská forma sociálního státu má dlouhou historii a je známá především díky své štědré sociální politice financované zejména z nadprůměrně vysokých daňových odvodů. Bakalářská práce Ekonomie rodiny ve Švédsku nejprve uvádí obecné souvislosti mezi rodinou a ekonomií a poté se zaměřuje na oblast rodinné politiky ve Švédsku a zasazuje ji do kontextu vývoje a současné podoby švédského sociálního státu. Dále zkoumá důležité dílčí složky švédského systému, které rodinnou politiku a rodinné trendy ovlivňují. Práce se snaží mimo jiné přiblížit, jakým způsobem může být v Evropě podporována vysoká plodnost ve spojení s vysokými mírami participace na trhu práce a znalostně zaměřenou ekonomikou. Zároveň ovšem zdůrazňuje, že odlišnosti v sociální politice v různých evropských zemích jsou způsobeny mnoha kulturními, sociálními a ekonomickými faktory, a proto je jejich vzájemné porovnávání a sjednocování velmi obtížné. Přesto je možné se při zvažování nových reforem ze zkušeností jiných zemí alespoň poučit či si z nich vzít příklad. Práce však také upozorňuje na úskalí švédského modelu.
|
host ::
RSS.