|
|
Stanovení vybraných chemických parametrů plodů moderních odrůd angreštů
Javorská, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením jednotlivých chemických parametrů v moderních odrůdách angreštu (Grossularia uva-crispa). Teoretická část je zaměřena na botanickou charakteristiku rostliny, popis vybraných odrůd, chemické složení a potravinářské využití plodů. Druhá polovina teoretické části je věnována charakteristice vybraných nutričních parametrů a metodám stanovení celkových anthokyanů, fenolických látek, vitaminu C a antioxidační aktivity. V experimentální části byla provedena analýza celkem 17 odrůd angreštu, které pocházejí od pěstitele Vondráčka a z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích. Ke stanovení monomerních anthokyanů byla použita pH diferenciální metoda. Celkový obsah polyfenolů byl stanovován pomocí Folin-Ciocalteuova činidla. Dále byl ve všech odrůdách stanoven obsah vitaminu C metodou HPLC a zhodnocena celková antioxidační aktivita s využitím radikálu DPPH. Jednotlivé odrůdy angreštu byly nakonec porovnány podle obsahu stanovovaných chemických parametrů.
|
|
|
Charakterizace plodů aronie (Aronia melanocarpa) a muchovníku (Amelanchier alnifolia)
Burdějová, Lenka ; Omelka, Ladislav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá charakterizací plodů aronie (Aronia melanocarpa) a muchovníku (Amelanchier alnifolia). Teoretická část práce pojednává o botanickém zařazení, chemickém složení, léčivých účincích a použití plodů aronie a muchovníku v potravinářském průmyslu. Dále je pozornost věnována přehledu metod pro stanovení důležitých antioxidantů, se zaměřením na stanovení polyfenolických látek, anthokyanů, kyseliny askorbové a celkové antioxidační aktivity. Experimentální část práce se zaměřuje na stanovení vybraných parametrů různých odrůd aronie a muchovníků sbíraných v letech 2012 a 2013 pomocí spektroskopických a chromatografických technik s důrazem na vliv rozpouštědla (50% ethanol, destilovaná voda, DMSO) na uvedené parametry. Konrétně je v práci zjišťován celkový obsah polyfenolických látek a anthokyanů, barevné charakteristiky pomocí systému CIE L*a*b* a schopnost vzorku redukovat železité ionty pomocí metody UV-VIS-NIR spektroskopie. Dále je kvantifikován obsah kyseliny askorbové v extraktech z plodů aronie a muchovníků pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s využitím detektoru s diodovým polem a také celková antioxidační aktivita metodou DPPH a ABTS s využitím elektronové paramagnetické rezonance.
|
|
|
PSE extrakce rostlinného materiálu pro potravinářské účely
Holasová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Ve vzorcích sušených listů rostliny Stevia rebaudiana Bertoni byly identifikovány a kvantifikovány flavonoidy. Obsah flavonolů (kaemferol, kvercetin, myricetin, rutin) a flavonů (apigenin, luteolin) byl porovnáván ve 3 vzorcích (standardní listy Stevia rebaudiana Bertoni, Stevia rebaudiana Bertoni pěstovaná v Ukrajině a v České republice), které byly extrahovány třemi extrakčními metodami (PSE, extrakce ultrazvukem, extrakce dle Soxhleta) za použití 2 polárních rozpouštědel, methanol a ethanol, kombinovaných s nepolárním hexanem. Extrakty byly analyzovány HPLC s UV-VIS detektorem. Metoda PSE byla prováděna ve statickém a dynamickém režimu při extrakčních teplotách 40, 60, 80, 100 a 120 °C. Spektrometricky byla stanovena antioxidační aktivita extraktů pomocí volného radikálu DPPH. a celkový obsah flavonoidů v extraktech. Nejúčinnější extrakční metodou byla dynamická PSE při teplotě 120 °C za použití methanolu jako rozpouštědla.
|
|
|
Antimikrobiální účinky rostlinných extraktů
Konderla, Patrik ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumání možné antimikrobiální aktivity různých extraktů šípkových čajů a také stanovení antioxidační aktivity a koncentrace biologicky aktivních látek (polyfenolů a flavonoidů) těchto čajů. V teoretické části byly shrnuty základní informace o rostlině růži šípkové a chemickém složení jejich plodů, přehled přírodních biologicky účinných látek a obecné rozdělení čajů. Praktická část je zaměřena na stanovení antimikrobiální aktivity čajových extraktů proti bakteriálním kmenům Serratia marcescens a Bacillus subtilis a také spektrofotometrické stanovení koncentrace polyfenolů, flavonoidů a celková antioxidační aktivity těchto extraktů. Z výsledků vyplývá, že vodné extrakty šípkových čajů mají jistou mikrobiální aktivitu. Rovněž bylo zjištěno, že tyto extrakty mají vysoký obsah polyfenolických a flavonoidových látek.
|
|
|
Sledování antioxidantů v sušeném ovoci
Barošová, Michaela ; Drábková,, Michaela (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na komplexní charakterizaci sušeného ovoce z hlediska obsahu antioxidačně aktivních látek. Za účelem dosažení cíle práce byla provedena analýza kyseliny askorbové, tokoferolu, karotenoidů a vybraných flavonoidů pomocí metody RP-HPLC se spektrofotometrickou detekcí. Z výsledků analýzy obsahu aktivních látek v sušeném ovoci vyplývá, že bohatým zdrojem vitaminů i polyfenolických látek jsou zejména bobuloviny (borůvky, brusinky, jahody). Vysoký obsah karotenoidů byl pak zjištěn u sušených meruněk a švestek. V další části práce byla stanovena celková antioxidační aktivita extraktů sušeného ovoce pomocí metody ABTS. Touto metodou byla zjištěna vysoká antioxidační kapacita u jablečných křížal, borůvek a brusinek. Pro studium antimutagenní aktivity sušeného ovoce byl použit biologický test na kvasince Sascharomyces cerevisiae D7. V testu na kvasinkových buňkách D7 byla nejvyšší antimutagenní aktivita pozorována u sušených bio brusinek a borůvek. U většiny sušených plodů odpovídal vyšší antimutagenní efekt i vysoké antioxidační kapacitě a vysokému obsahu některých antioxidantů, avšak v žádném v těchto vztahů nebyla prokázána přímá korelace. V závěrečné části práce byl u dvou druhů jablek sledován vliv sušení na obsah antioxidantů. Sušení za mírných regulovaných podmínek nemělo významný negativní efekt na obsah aktivních látek, v některých případech došlo k jejich zkoncentrování.
|
|
|
Obsah antioxidačních látek ve vybraných druzích ovocných a bylinných čajů
Tomková, Martina ; Buňková, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem antioxidačních a antimutagenních vlastností vybraných druhů bylinných a ovocných čajů oblíbených v české populaci. V rámci práce byl srovnán obsah aktivních látek v různě balených (porcovaných a sypaných) bylinných čajích. Rovněž byl sledován vliv dlouhodobého skladování ovocných i bylinných čajů v podmínkách podobných běžnému uchovávání v domácnosti. K popisu antioxidačních charakteristik čajů byly použity vybrané skupinové parametry - celková antioxidační aktivita (kit Randox), spektrofotometrické stanovení celkových polyfenolů a celkových flavonoidů a rovněž stanovení individuálních zástupců nízkomolekulárních antioxidantů. Hladiny skupinových parametrů byly vesměs vyšší v bylinných čajích ve srovnání s ovocnými. Sypané čaje vykazovaly téměř ve všech případech vyšší obsah antioxidantů než čaje porcované. Kvalitativní a kvantitativní analýza individuálních antioxidantů byla provedena metodou HPLC se spektrofotometrickou detekcí a verifikována metodou on-line LC/MS. Ve všech druzích čajů byl analyzován obsah katechinů - katechinu, epikatechinu a epikatechin-gallátu a dalších flavonoidů - rutinu, morinu, quercetinu, kaempferolu, myricetinu a luteolinu. Byl Ve všech čajích byl zjištěn vysoký obsah katechinu a rutinu. Obecně nejvyšší obsah jednotlivých flavonoidních látek byl prokázán v bylinných sypaných čajích. Dalším z analyzovaných nízkomolekulárních antioxidantů byla kyselina L-askorbová, která byla ve vyšším množství zastoupena ovocných čajích a v šípkovém čaji. Antimutagenita čajových extraktů byla testována pomocí in vitro testu za použití kvasinkového kmene Saccharomyces cerevisiae D7. Vysoká antimutagenní aktivita byla prokázána u bylinných čajů z kopřivy a z třezalky a u všech ovocných čajů. V průběhu skladování po dobu 1 roku při 20°C a ve tmě došlo k poklesu většiny sledovaných skupinových antioxidantů, přičemž výraznější pokles byl zaznamenán u ovocných čajů ve srovnání s bylinnými čaji.
|
|
|
Studium antioxidační aktivity doplňků stravy in vitro
Vopelková, Dominika ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Omelka, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá stanovením antioxidačních vlastností doplňků stravy in vitro. Teoretická část pojednává o legislativních požadavcích na doplňky stravy, o jejich charakteristice a rozdělení. Dále je pozornost věnována antioxidantům, jejich vlastnostem, účinkům, významu a využití. V samostatné kapitole jsou poté popsány byliny, které jsou základní složkou zkoumaných doplňků stravy, jejich účinky a vlastnosti. Pro experimentální část bylo vybráno několik suplementů v různých formách (kapsle, čaj, šťáva, sušené plody), u kterých byl stanoven celkový obsah polyfenolických látek pomocí UV-VIS spektroskopie. Dále byla kvantifikována celková antioxidační aktivita metodou DPPH za pomocí EPR spektroskopie u dvou vybraných doplňků stravy.
|
|
|
Biologicky významné látky v cereálních produktech
Vondráčková, Hedvika ; Halienová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývala studiem biologicky významných látek v cereálních produktech. V praktické části byly stanoveny vybrané aktivní látky v müsli tyčinkách. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů, celkových flavonoidů, antioxidační aktivity, procyanidinu B2 a kyseliny chlorogenové byl naměřen u tyčinek s příchutí švestkovou a borůvkovou. Nejvyšší obsah redukujících cukrů v analyzovaných müsli tyčinkách byl naměřen u malinové a cereální tyčinky. Z jednoduchých cukrů byla v tyčinkách detekována přítomnost zejména maltosy, glukosy a fruktosy.
|
|
|
Metody zjišťování látek antioxidačního charakteru
TURKOVÁ, Kateřina
Antioxidantům a volným radikálům se v současnosti věnuje velká pozornost v klinické a výživové literatuře. Různé reaktivní formy kyslíku jsou vytvářeny při zcela normálních metabolických pochodech naší látkové výměny nebo pocházejí z vnějších zdrojů, jako je vystavení různým vlivům našeho životního prostředí. Lipidy, proteiny, uhlohydráty a DNA jsou schopné reagovat s reaktivními formami kyslíku a mohou být zapojeny v etiologii nejrůznějších onemocnění. Antioxidační systém chrání organismus před účinky volných radikálů jejich vychytáváním, a tím zabraňuje strukturálnímu poškození buněk. Měření jednotlivých složek antioxidačního systému poskytuje důležité informace o ochraně proti účinkům volných radikálů. Během minulého desetiletí bylo vyvinuto mnoho analytických metod k detekci antioxidační aktivity přírodních sloučenin a jejich směsí in vitro. Některé procedury zahrnují metody založené na generaci různých forem radikálů a jejich následné eliminaci po ošetření směsi potenciální sloučeninou s antioxidačním charakterem. Metody používané pro stanovení celkové antioxidační aktivity jsou: Trolox equivalent antioxidant capacity-TEAC, diphenylpicrylhydrazil - DPPH, oxygen radical absorbance capacity-ORAC a metody zkoumající schopnost zábránit lipidové peroxidaci. Další skupinu tvoří metody posuzující redoxní vlastnosti látek (ferric reducing antioxidant potential assay-FRAP, cyklická voltametrie, HPLC).
|
|
| |
host ::
RSS.