|
|
Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana?
Boťchová, Lenka ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Bc. Lenka Boťchová Název diplomové práce: Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana? Pracoviště: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Vedoucí diplomové práce: Doc. PharmDr. H. Kubová, DrSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2013 Abstrakt: Cílem studie bylo zhodnotit vliv epileptického statu (status epilepticus, SE) probíhajícího v časné fázi postnatálního vývoje na psychomotorický vývoj laboratorního potkana. Experimentálně vyvolaný SE je nejčastějším modelem epileptogeneze, tedy procesu vedoucího ke vzniku epilepsie a typických komorbidit. Vliv časného SE byl studován na lithium/pilokarpinovém modelu epileptického statu indukovaném u 12-ti denních mláďat potkana, u nichž byly sledovány výsledky "open field" testu do 32. dne života, tedy až do začátku puberty. Hodnoceny byly změny kognice, celkové lokomoce a projevy anxiety. Výsledky ukazují, že v krátkých intervalech po SE (do 1 měsíce) nedochází ke zhoršení kognitivních funkcí ve smyslu poruchy habituace, byla však zjištěna krátkodobá tendence k hyperaktivitě a zhoršená přizpůsobivost experimentálním podmínkám z důvodu zvýšení anxiety zvířat. Motoricky se SE zvířata nelišila od kontrolní skupiny.
|
|
|
Vliv nově syntetizovaných léčiv na elektrickou aktivitu izolovaného srdce potkana
Korčáková, Ivona ; Janoušek, Oto (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem nově syntetizovaného léčiva na elektrickou aktivitu izolovaného potkanního srdce. Součástí práce je teoretický rozbor pojednávající o užívání laboratorních zvířat v experimentech a o etických aspektech, souvisejících s užíváním laboratorích zvířat. Dále se zde nachází rozbor o testování léčiv, testovaných látkách, elektrokardiografii a metodách používaných pro detekci a rozměření EKG signálu. Ze dvou uvedených metod je realizován automatický algoritmus pro rozměření QT intervalu. QT interval je hlavním ukazatelem kardiotoxicity a je považovaný za zlatý standart při hodnocení vlivu léčiva. V praktické části jsou zpracovány EKG záznamy získané na LF Masarykovy univerzity v Brně. Tyto záznamy jsou rozměřeny manuálně a také automaticky. Manuální rozměření bylo konzultováno s expertem v oblasti kardiografie a statisticky zpracováno. Statistické zpracování sloužilo k porovnání s výsledky automatického rozměření EKG záznamů. Pro automatické rozměření se použil vytvořený algoritmus a výsledky byly porovnány s referenčními body získanými od experta v oblasti kardiografie a s výsledky manuálního rozměření. Tato práce slouží jako pilotní studie pro vývoj a testování nového léčiva.
|
|
|
Čichová bulbektomie u laboratorního potkana jako animální model deprese
Entlerová, Marie ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Odnětí čichového laloku (ang. olfactory bulbectomy; OBX; čichová bulbektomie) patří mezi nesmírně zajímavé experimentální fenomény vyvolávající řadu zajímavých hypotéz o roli této struktury ve fungování CNS. Také zasahuje do preklinického výzkumu jakožto animální model depresi-podobného chování (realizovaný většinou s využitím laboratorních potkanů). Význam a dopady tohoto zásahu jsou větších než rozsah této práce, v předložené rešerši se proto zaměřím především zaprvé na krátký popis neuroanatomického zapojení čichového laloku a stručný popis operace, následně budu diskutovat strukturální a molekulární a neurochemické změny vyvolané bulbektomií a následně se bude tato práce věnovat bulbektomii ve vztahu k chování. První část poslední kapitoly se zaměří na behaviorální změny vyvolané tímto zásahem s důrazem na učení a paměť (a také další kognitivní funkce) a v druhé části se pouze krátce zmíním o dalších možných (např. endokrinních anebo imunitních) fyziologických změnách, které mohou být vyvolány po olfaktorické bulbektomii. Závěrem bych ráda hovořila o validitě jako možného využití deprese jako modelu onemocnění CNS.
|
|
|
Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici
Řezáčová, Lenka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Mejsnar, Jiří (oponent) ; Šusta, Marek (oponent)
Disertační práce "Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici" pojednává o kognitivních, behaviorálních a histologických změnách u pokusných potkanů kmene long-evans, které blíže osvětlují důsledky dlouhodobé kontinuální aplikace kortikoliberinu a/nebo kortikosteronu. Testování behaviorálních změn bylo rozloženo do dvou fází. První - během tří resp. čtyřtýdenního podávání hormonů a tedy do doby jejich časných účinků a do druhé fáze následující po čtyřech týdnech od ukončení fáze první v době možných pozdních účinků. Ve dvanáctém týdnu byla pokusná zvířata usmrcena a u skupiny, která měla exogenně zvýšený kortikosteronem, byly sledovány a měřeny morfologické změny hipokampu. U všech experimentálních skupin byla zjištěna alterace chování. Byly nalezeny histologické i morfologické změny mozku. Rozvržení experimentů do dvou testovacích fází umožnilo odlišení časných změn a změn pozdních a přetrvávajících. Uspořádání i volba testů dovolily porovnat samostatný vliv jednotlivých podávaných látek (kortikoliberinu a kortikosteronu) a také jejich soupůsobení a biologické odezvy na ně. Použití širší palety behaviorálních testů usnadnilo odhalení i subtilních změn, které by některé samostatné testy neodhalily.
|
|
|
Multimedia Grid
Šimko, Viliam
Práce popisuje současné možnosti a problémy videokonferenčních systémů se zaměřením na volně dostupné technologie určené pro group-to-group komunikaci. Úvod práce obsahuje popis vybraných komerčních i volně dostupných systémů. Pozornost je soustředěna na technologii AcessGrid, která využívá multicastovou síť pro doručování multimediálních dat. V práci je popsaný AccessGridový uzel v organizaci CIANT, který se stal východiskem pro návrh architektury uzlu založeného čistě na volně dostupných komponentách s otevřeným zdrojovým kódem, konkrétně AccessGrid pro platformu Linux. Jedna z kapitol je věnována i problémům spojených s překonáváním firewallu a NAT a porovnání kodeků a protokolů používaných při videokonferenčním přenosu. Závěr práce se dotýká archivace konference, s čímž souvisí i vytvoření nového nástroje StreamVNC určeného pro lokální nahrávání a přípravu prezentací. Ten využívá nástroj AGVCR pro nahrávání RTP paketů, které vznikají snímáním VNC obrazovky a obrazu z kamery pomocí aplikace EVIC a kódováním zvuku aplikací RAT.
|
|
|
Vývoj motorických schopností laboratorního potkana
Vítová, Šárka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Mláďata potkana se rodí s nezralou centrální nervovou soustavou, stupeň zralosti odpovídá prenatálnímu stadiu vývoje člověka. Postupné zrání nervové soustavy se odráží ve změnách motorického chování. Tato práce přináší chronologický přehled motorického vývoje potkana, zahrnující vývoj senzomotoriky, posturální kontroly, lokomoce a plavání. Dále uvádí některé metody hodnocení motorických schopností potkanů a diskuzi vnitřních a vnějších faktorů, které ovlivňují průběh motorické ontogeneze. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Farmakologické ovlivnění motoriky mláďat laboratorního potkana
Stehlíková, Mariana ; Bitnar, Petr (oponent) ; Mareš, Pavel (vedoucí práce)
Ganaxolon je nové potenciální antiepileptikum odvozené od progesteronového derivátu allopregnanolonu. Preklinické i klinické studie ukazují na jeho antikonvulzivní efekt při léčbě parciálních i ganeralizovaných typů epilepsií včetně částečného úspěchu u refrakterních epilepsií. Cílem studie bylo zjistit vliv ganaxolonu na motoriku mláďat laboratorního potkana a specifika vázaná na prepubertální věk potkana korelující s věkem dítěte. Otestováno bylo celkem 90 potkanů ve věku 12, 18 a 25 dnů. V každé věkové kategorii jsme hodnotili efekt dávky 20 mgGNX/kg a 40 mgGNX/kg porovnávaný s kontrolní skupinou. Pro posouzení motoriky jsme spolu se subjektivním hodnocením využili righting test, bar holding test, wire mesh test, negative geotaxis test a open field test volené s ohledem na věk potkana. U žádného testu nebyly vedlejší účinky na motoriku signifikantně potvrzeny. Studie tedy prokázala, že ganaxolon v efektivním antikonvulzivním množství nepůsobí zřetelně toxicky na motoriku mláďat laboratorního potkana. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.