|
|
Umělá sladidla a jejich případný vliv na ekosystém
Vavrčíková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením a ekotoxikologickým posouzením umělých sladidel. Práce byla zaměřena na nejčastěji používaná sladidla, mezi která patří acesulfam-K, cyklamát, sacharin a sukralosa. Tato sladidla byla analyzována metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií, přičemž k jejich zakoncentrování byla použita metoda extrakce tuhou fází. Vzorky pro jejich stanovení byly odebírány z čistírny odpadních vod v Modřicích. Umělá sladidla jsou synteticky vyrobené látky, což je hlavní důvod jejich výskytu v odpadních vodách. Některá z nich nejsou s dostatečnou efektivností na čistírnách odstraněna, a pronikají tak do životního prostředí. Analýzou vzorků bylo zjištěno, že takovým sladidlem je sukralosa. Ekotoxikologický efekt výše zmíněných sladidel byl posuzován prostřednictvím organismů akvatického prostředí, konkrétně na sladkovodních korýších Thamnocephalus platyurus a Daphnia magna, dále na rostlině Lemna minor a baterie testů byla doplněna o zástupce destruentů, bakterii Vibrio fischeri. Pro všechna sladidla byly stanoveny hodnoty LC20, EC20 a IC20. Pro některá sladidla byly stanoveny také hodnoty LC50, EC50 a IC50. Testování prokázalo, že nejvyšší toxicitu představuje sacharin.
|
|
|
Stanovení estrogenních polutantů v reálné vodné matrici metodou HPLC-UV po extrakci na tuhé fázi.
Kozlík, Petr ; Coufal, Pavel (oponent) ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce)
5 Abstrakt Estrogeny patří k látkám, které negativně ovlivňují endokrinní systém již při velmi nízkých koncentracích. Tyto látky se dostávají do životního prostředí jako důsledek zvýšené konzumace řady léčiv atd. Tato práce se zabývala separací a stanovením estrogenů, jmenovitě estronu (E1), 17β-estradiolu (βE2), 17α-estradiolu (αE2), 17α-ethynylestradioul (EE2) a estriolu (E3) metodou HPLC-UV v reálné vodné matrici. Chromatografický systém se skládal z oktadecylové stacionární fáze (SunFire® C18, 150 x 4,6 mm, oktadecyl navázaný na silikagelový nosič, velikost zrnění 5 µm) a mobilní fáze obsahující acetonitril/voda v různém objemovém poměru za podmínek izokratické eluce. Byl sledován vliv obsahu acetonitrilu v mobilní fázi na retenční a separační parametry analytů. Jako nejvhodnější byla vybrána mobilní fáze ve složení acetonitril/voda 40/60 (v/v) o průtoku mobilní fáze 1,3 ml/min, zajišť ující separaci všech studovaných analytů až na základní linii a dobou analýzy nepřesahující 15 minut. Za optimalizovaných separačních podmínek byly proměřeny kalibrační závislosti jak jednotlivých estrogenů, tak jejich směsi (standardy rozpuštěné v methanolu) a vypočteny limity detekce (LOD) a limity kvantifikace (LOQ). Měření probíhala v koncentračním rozmezí 0,001 - 1 mg/ml. Hodnoty LOD se pohybovaly v rozmezí 0,40 -...
|
|
|
Přenositelné a miniaturizované separační techniky využitelné pro potravinářské a biotechnologické analýzy
Dvořák, Miloš ; Pospíchal, Jan (oponent) ; Bednář,, Petr (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
K analýze biologicky aktivních látek v přírodních materiálech se používá řada separačních metod. K separaci nabitých částic byla s úspěchem použita kapilární elektroforéza. Uvedená technika byla v této práci použita při stanovení 6 frakcí kaseinů, ve 144 vzorcích, pocházejících z pokusu vlivu výživy na produkci kaseinů. Poprvé byly separovány tyto frakce s úplným rozlišením všech frakcí. Kapilární elektroforéza byla aplikována také při stanovení krátkořetězcových organických kyselin v průběhu kvašení vinného moštu, pro určení profilu změn těchto kyselin a porovnání vlivu rozdílných kvasinek na zastoupení těchto kyselin v moštech. Analýzy neprokázaly rozdíl ve změně organických kyselin, pouze rychlost odbourání kyseliny jablečné se lišila. Byl vyvinut přenosný miniaturizovaný systém pro kapalinovou chromatografii. Byly testovány jednotlivé komponenty a systém byl použit při izokratické i gradientové eluci různých analytů (potravinová barviva, parabeny). Byly charakterizovány nové řady elektroluminiscenčních diod (LED), založené na odlišném materiálovém substrátu a porovnávány se starší řadou diod. Byly charakterizovány detekční systémy s použitím těchto zdrojů a jejich použití demonstrováno při detekci analytů v průtokové vstřikovací analýze a chromatografické separaci. Poprvé tak byly charakterizovány tyto zdroje a byl osvětlen původ parazitního emisního pásu vyskytující se u LED zdrojů v oblasti kolem 255 nm. Tento původ byl dán poruchami materiálového substrátu. Předložená práce přináší poznatky týkající se levných, přenositelných systémů a detekčních zařízeních z oblasti analytické chemie.
|
|
|
Tenzidy v povrchových a odpadních vodách
Štefka, Michal ; Vávrová, Milada (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou výskytu povrchově aktivních látek v životním prostředí. Studie se zaměřuje na vypracování optimalizované metody pro stanovení vybraných povrchově aktivních látek ze vzorků odebíraných z vodních toků a na přítocích a odtocích čistíren odpadních vod. Byli vybráni zástupci aniontových, neiontových a amfolytických tenzidů. Na základě optimalizace metody a jejího pilotního testování v zahraničí na vzorcích povrchových vod byl výběr analytů pro podmínky v České republice upraven a operativně rozšířen. Pro finální analýzu byla použita kapalinová chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Analýza kationtových tenzidů byla zpracovávána na kapalinovém chromatografu s UV-VIS detektorem. Optimalizovaná metoda pro stanovení aniontových tenzidů byla aplikována na reálné vzorky. Povrchová tekoucí voda byla odebírána na řece Thurso ve Skotsku a dále pak na vodních tocích v povodí řeky Moravy. Kromě bodového monitoringu byl zařazen rovněž kontinuální týdenní odběr vody z Tvaroženského potoka a Litavy. Odpadní voda byla odebírána na třech čistírnách odpadních vod (ČOV) v Jihomoravském kraji (Brno-Modřice, Hodonín a Břeclav).
|
|
|
Vývoj, optimalizace a validace analytické metody na stanovení neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu ve vodě pomocí LC/MS
HOŘEJŠÍ, Karel
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem, optimalizací a validací analytické metody na stanovení neurotoxinu \recke{beta}-N-methylamino-L-alaninu ve vodě pomocí LC/MS. Nejprve byl proveden vývoj a optimalizace analytické metody. Pro optimalizaci analytické metody byly vybrány následující parametry: teplota HESI a MS kapiláry, průtoky plynů, napětí na S-čočkách, F-čočkách a kapiláře, kolizní energie. Kromě toho bylo optimalizováno i složení mobilní fáze, průtok mobilní fáze a objem nástřiku vzorku. Poté byla analytická metoda úspěšně validována. Nakonec byla tato metoda použita pro analýzu reálných vzorků povrchové vody.
|
|
|
Vliv kvasinkové mikroflóry na finální jakost vína
Machalínková, Tereza
Tato diplomová práce se zabývá vlivem kvasinek na finální fázi vína, skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám samotnými kvasinkami, jejich popisem, výživou, nejdůležitějšími kvasinkami pro výrobu vína, způsoby fermentace a vlivy, které působí na kvasný proces. V druhé části se věnuji úpravě moštu pro optimální fermentaci, zde se zabývám sířením moštu a způsoby odkalování. V další části se věnuji chemickým reakcím během kvašení, složení vína a v poslední části popisuje školení a zrání vína. V praktické části se věnuji výrobě vína z odrůdy Rulandské bílé a jeho následnými analytickými rozbory, stanovením jednotlivých prvků jako je alkohol, glukóza, fruktóza, glycerol a celkový obsah kyselin. V poslední fázi se věnuji vyhodnocení jednotlivých rozboru a diskuzi.
|
|
|
Monitoring flavonoidních látek ve vybraných druzích medu
Sojková, Tereza
Tato práce se zabývá flavonoidními látkami obsaženými v medu. V práci je vypracována teoretická část, která je zaměřená na složení medu, jeho účinky na lidské zdraví a dále na popis flavonoidních látek. V dalším úseku práce se nachází část experimentální, kde je v tabulkách zobrazen výskyt fenolových látek v jednotlivých druzích medu.
|
|
|
Antioxidanty v bylinných čajích
Fadrhoncová, Pavla
Diplomová práce na téma antioxidanty v bylinných čajích je rozdělena do dvou částí. První teoretická část se zabývá popisem a rozdělením antioxidantů. Jsou zde zaznamenané některé syntetické antioxidanty, některé významné intracelulární antioxidanty a přirodní antioxidanty, které jsou zastoupeny polyfenolickými sloučeninami jakožto hlavních složek bylinných čajů. Dále je zde popsáno stanovení biologicky aktivních látek od extrakčních technik až po chromatografické metody. V teoretické části jsou popsány i jednotlivé vzorky bylin použitých pro analýzu. Druhá část praktická se zabývá stanovením polyfenolických kyselin ve vybraných vzorcích bylinných čajů. Pro extrakci byla zvolena Soxhletova urychlená extrakce a extrakce na třepačce. Pro detekci polyfenolických kyselin byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) propojena s detektorem diodového pole (DAD) a hmotnostním detektorem typu trojitý kvadrupól. Z naměřených výsledků vyplývá, že u většiny vzorků bylin byla nejvíce zastoupena kyselina chlorogenová a kyselina kávová.
|
|
|
Probiotika a prebiotika a možnosti jejich koenkapsulace
Šnajdarová, Karolína ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem probiotických kultur a možností jejich koenkapsulace se specifickými substráty, tzn. prebiotiky. Enkapsulovanými organismy byly Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve. Jejich specifickými substráty byly inulin, psyllium, jablečná vláknina a konopná vláknina. Prebotika byla k buňkám přidávána buď nehydrolyzovaná, anebo upravená hydrolýzou. U částic byla mikroskopicky sledována dlouhodobá stabilita po dobu 6 týdnů v prostředí 2,5% kyseliny citrónové. Jako nejlepší substrát pro růst buněk byla shledána konopná vláknina, na níž byl zaznamenán celkově nejvyšší nárůst buněk v částicích. Částice s přídavkem konopné vlákniny se v modelovém prostředí lidského organismu navíc rozpadaly až pod vlivem střevních šťáv, mohly by být proto využity v potravinových doplňcích s cíleným transportem do střeva. Práce se také soustředila na charakterizaci obsahových složek prebiotik. Nejvyšší obsah celkových sacharidů byl zaznamenán pro nehydrolyzovaná prebiotika, zejména psyllium. Nejvyšší obsah redukujících sacharidů ve skupině nehydrolyzovaných i hydrolyzovaných prebiotik měla konopná vláknina. Metodou tenkovrstvé chromatografie bylo zjištěno, že hlavními složkami hydrolyzovaných prebiotik jsou glukóza a fruktóza, další obsahové složky tvoří disacharidy a oligosacharidy. Pro charakterizaci prebiotik pomocí HPLC se osvědčila kolona Rezex díky své větší citlivosti. Zde bylo potvrzeno, že hlavní část hydrolyzovaných prebiotik tvoří glukóza a fruktóza, zbytek tvoří malé množství složitějších sacharidů.
|
|
|
Využití separačních metod pro studium vybraných léčiv a pesticidů ve vodách
Burešová, Jitka ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na získání poznatků o průniku pesticidů a léčiv do vodního prostředí. Cílem bylo vyvynutí a ověření optimální metody vhodné pro dlouhodobé sledování výskytu vybraných pesticidů a léčiv v povrchových vodách. Z léčiv byla pro sledování vybrána velmi často užívaná analgetika ibuprofen a diklofenak a antiepileptikum karbamazepin. Dále bylo pro sledování vybráno celkem 41 pesticidů, pozornost byla zaměřena na skupinu močovinových pesticidů a skupinu fenoxykarboxylových kyselin, dále na vybrané pesticidy patřící do skupiny prioritních látek, na vybrané pesticidy určené jako normy environmentální kvality a vybrané pesticidy, jejichž roční spotřeba v České republice převyšuje 30 tun. Pro stanovení byla vybrána metoda kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC/MS/MS). Vybrané analyty byly stanovovány ve dvou skupinách, 10 analytů při negativní ionizaci a 34 analytů při pozitivní ionizaci. Pro přečištění a zakoncentrování vzorků byla používána exprakce pevnou fází (SPE). Vypracovaná metodika byla ověřena validací a použita pro sledování výskytu vybraných látek ve vzorcích povrchových vod z oblasti povodí řeky Moravy. Vzorky byly odebírány jedenkrát měšíčně po dobu dvou let na řekách Moravě a Svratce. Po dobu jednoho roku byl sledován tok řeky Blaty a potoka Nivničky. Jednorázově byl také prozkoumán tok řeky Litavy, ze které byly odebrany v jeden den čtyři vzorky tak aby pokryly celý její tok. Výběr menších toků pro sledování proběhl na základě pravděpodobnosti výskytu pesticidů, vzhledem k jejich průtoku hojně zemědělsky obdělávanými oblastmi. Léčiva ibuprofen a diklofenak byla detekována ve všech odebraných vzorcích, karbamazepin v převážné většině. Mezi nejčastěji se vyskytující pesticidy patřily bentazon, diuron, isoproturon, karbendazim, MCPA, MCPP, propikonazol, tebukonazol a 2,4-D.
|
host ::
RSS.