|
|
Konverze uvolněných hospodářských objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Boiko, Svitlana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Historické panství rodiny Kinských spjaté s klášterem Žďár nad Sázavou tvoří pozoruhodný soubor kulturního a přírodního dědictví. Vlastníci domény, rodina Kinských, usiluje dlouhou dobu o zhodnocení tohoto dědictví, a proto se v nedávné době rozhodla připravit konkrétní reflexi k rozvoji a rehabilitaci kláštera a jeho příslušenství přípravou globální strategie koncepce rozvoje objektu a jeho turistického využití. Ambicí rodiny Kinských je rozvíjet ve Žďáře projekt významného památkového a kulturního centra s evropským věhlasem. Jejich vůlí je vytvořit z tohoto místa významný příklad kulturního a turistického rozvoje přesahující rámec daného území Přítomnost unikátního souboru barokní kultury a architektonických památek z dílny Jana Blažeje Santiniho (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, klášter, opatství, kostel Nanebevzetí Panny Marie, jízdárna, hřbitov, hospodářský dvůr Lyra, zámek) činí z této domény jedinečný památkový unikát a významný doklad kulturního dědictví České republiky. Areál kláštera s okolím otvírají silný potenciál volného prostoru v pozoruhodných historických objektech schopných na proměny funkce všech typů - kulturní, turistické a komerční: kulturní akce, expozice a výstavy, semináře, ubytování, restaurační provoz. V poslední době se stává aktuálnější téma veřejného kulturního prostoru. Jedna se o nových kulturních stavbách, kde by se mohli lidé každodenně scházet, bavit a vzdělávat, trávit volný čas. Dřív, za komunistické doby tuto funkce splňovali kulturní domy. .Kulturní dům (také Dům kultury, hovorově kulturák; též Osvětový dům) je zařízení, které v sobě integruje různé společenské funkce (např. slavnostní či taneční víceúčelový sál, divadlo, kino, restauraci, bar, obřadní síň, klubové místnosti, někdy též knihovnu ad.). Navazuje na tradici besedních, dělnických, lidových, národních, obecních či spolkových domů. Typologicky nemá též daleko ke sborovým domům resp. Modlitebnám či komunitním centrům. Ale moderní život diktují nové požadavky a funkce veřejného prostoru. Dnes předpokládá interaktivnější prostory něž dřív. Člověk spolupracuje s prostorem a architekturou, se zapojuje do aktivit. Vzniká nový městský prostor, který otevírá se celodennímu vícefunkčnímu využití – kulturní areál. Na základě analýz řešeného území byl zpracován návrh řešící celou lokalitu hospodářských prostorů klášteru jako komplexní celek, jehož hlavním cílem bylo vytvoření funkčního a estetického prostředí.
|
|
|
Prostor modlitby - etnografie řeholní komunity
Horská, Kateřina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
SOUHRN Předkládaná práce se zabývá některými aspekty katolického řeholního života, byla vypracována na základě terénního výzkumu v ženské řeholní komunitě činného řádu v České republice. Zaměřuji se v ní především na téma modlitby a kladu si otázky, jaký je vztah řeholních sester k modlitbě, jaké činnosti je možné za modlitbu v řeholní komunitě považovat a jaký vliv mají tyto činnosti na členy řeholní komunity. Teoreticky je práce založena především na konceptu totálních institucí E. Goffmana a na pojetí habitu P. Bourdieuho. Text se skládá ze čtyř hlavních částí. V první, úvodní části popisuji metodologické a etické problémy týkající se mého výzkumu. Ve druhé části se stručně věnuji řeholnímu životu obecně, jeho vzniku a vývoji a také etapám řeholního života jednotlivce. Následuje empirická část založená na etnografických datech z mých terénních poznámek, která má formu popisu "běžného dne" v dané řeholní komunitě. Poslední část je teoreticko-analytická, zde se zabývám hlavním tématem práce. Nejprve představuji Goffmanův koncept totálních institucí a vysvětluji, jaký vliv má podle Goffmana prostředí řeholní komunity na osobnost členů těchto komunit. Dále upozorňuji na některé odlišnosti oproti mým terénním datům. Od nich se pak odvíjí analýza, kde ukazuji, že tím, co formuje postoje a jednání jednotlivců v...
|
|
| |
|
| |
|
|
Změny interiéru klášterní baziliky svaté Markéty v Břevnově
Linart, Petr ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Změny interiéru klášterní baziliky svaté Markéty v Břevnově Klášterní kostel svaté Markéty v areálu břevnovského benediktinského kláštera byl vystavěn za velkého opata a stavitele Otmara Zinke na počátku 18. století. Jako každé architektonické dílo, procházela i výstavba této velkolepé chrámové stavby radikálního baroka svým vývojem. Před zahájením stavby byl změněn projekt architekta Pavla Ignáce Bayera jím samotným. Jeho nástupce Kryštof Dientzenhofer změnil i základové zdivo a celou stavbu pojal jako jednolodní. Změnou částečně prošel podle archivních záznamů i ikonografický program. Interiér byl postupně doplňován a částečně i měněn. Největší změny se týkaly výmalby, úpravy liturgického prostoru a rekonstrukce barokní varhanní skříně a stavby nového varhanního stroje.
|
|
|
Posouzení přínosu rekonverze z hlediska hodnoty církevního objektu ve vybrané lokalitě
Strnková, Markéta ; Klika, Pavel (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rekonverzí církevního objektu ve vybrané lokalitě. Na začátku jsou v práci popsány církevní objekty a jejich vliv na okolí, struktura římskokatolické církve a vývoj církevního majetku v průběhu historie. To je doplněno o základní pojmy a možné postupy oceňování kulturních památek. V praktické části se zabývám rekonverzí církevního objektu, konkrétně klášterem dominikánů ve Znojmě. Na základě analýzy Znojma a kláštera došlo k navržení možných využití kláštera. Z nich byly vybrány dvě varianty, které byly porovnány. Z těchto dvou variant byla zvolena jedna jako nejvhodnější možnost pro další využití.
|
|
|
Analýza vlivu lokace kláštera na současnou míru religiozity v Čechách
ŠINDELÁŘOVÁ, Tereza
Bakalářská práce odpovídá na otázku, zda v obcích na jejichž území je lokalizován klášter, se tato skutečnost dnes projeví zvýšenou religiozitou zdejších obyvatel. V první kapitole (Úvod) je vymezen cíl práce a hypotézy. Druhá kapitola je věnována metodice práce. Třetí kapitola představuje nejdůležitější literaturu, definice často používaných pojmů v práci a též teoretický základ problematiky. Čtvrtá kapitola sleduje vývoj náboženství a religiozity v Čechách. Pátá kapitola už pracuje se statistickými daty a s jejich pomocí hledá ve vybraných klášterních obcích potencionální vliv kláštera. Šestá kapitola sumarizuje všechny poznatky a potvrzuje či vyvrací stanovené hypotézy. Poslední kapitolou je závěr. Součástí práce jsou též tabulkové, grafické a mapové přílohy.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE A PROSTOROVÁ KULTIVACE KLÁŠTERA DOMINIKÁNŮ VE ZNOJMĚ
Gregorová, Ivana ; Lukačovič, Adam (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Strata funkcie cirkevných stavieb zrkadlí aktuálny stav v dnešnej spoločnosti. S ohľadom na sekularizáciu obyvateľstva v posledných rokoch sa počet cirkevných savieb zachovávajúcich pôvodné využitie stále znižuje. Cieľom práce je vytvoriť nové priestorové podmienky pre súčasné využitie budov s rešpektom k historickým hodnotám. Práca obsahuje stratégiu využitia cirkevných budov, ktorá sa snaží riešiť problém zo širšieho hľadiska. Výsledkom návrhu je systém bývania detí a mladých ľudí z detských domovov a opatrovníckych zariadení. V troch na seba naväzujúcich stupňoch im poskytne postupnú prípravu na samostatný život. Fary a kláštory jednotlivých stupňov na seba naväzujú a tým vytvárajú fungujúci reťazec. Takýto reťazec je aplikovateľný na viacerých miestach skúmaného územia. 1. malá fara-náhradná rodina 2. veľká fara-komunitné bývanie na určitý čas slúžiace ako krok medzi ústavnou opaterou a samostatným životom 3. mestský kláštor-sociálne bývanie pre konečné začlenene sa do širokej spoločnosti a samostatného života Trojstupňpvý systém jednotlivých typov budov je demonštrovaný na vybraných príkladoch fár a kláštora.
|
|
|
REVITALIZACE A PROSTOROVÁ KULTIVACE KLÁŠTERA ROSA COELLI V DOLNÍCH KOUNICÍCH
Vankušová, Katarína ; Zíka, Vratislav (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá návrhom zastrešenia pre kláštorný kostol Rosa Coeli. Myšlienka na revitalizáciu týmto spôsobom vyplynula z predchádzajúcich analýz. Aktuálne je síce Rosa Coeli vyhľadávaná lokalita, ale ako objekt nemá pre každodenný život obyvateľov Dolných Kounic zásadný vplyv. Vďaka zastrešeniu bude objekt prispôsobený na využitie počas celého roka, nielen na jednorazové akcie. Konštrukciu krovu tvoria priestorové prvky, hlavnou snahou bolo zachovať jedinečné genius loci.
|
host ::
RSS.