|
|
VÝZNAM VITAMINŮ VE VÝŽIVĚ DRŮBEŽE
KUDRNOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá výživou, krmením drůbeže a významem vitaminů především u nosnic, výkrmových brojlerů a kachen. Nedostatek vitaminů totiž vede nejen k metabolickým onemocněním, které mohou výrazněji narušovat produktivitu a efektivitu chovu. V první části práce objasňuji význam vitaminů, dále jejich rozdělení podle rozpustnosti. Věnuji se trávicí soustavě u ptáků, fyziologii trávení. Ve druhé části práce poskytuji informace ohledně výživy a krmení drůbeže. V závěrečné části navrhuji možná opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu, produkce a welfare drůbeže.
|
|
|
Využití samokrmítkových systémů pro okounovité ryby
HOMOLA, Ondřej
Tato diplomová práce zkoumala využití samokrmítkových systémů v intenzivním chovu candáta obecného a okouna říčního sloužících k optimalizaci produkce těchto druhů ryb. Při experimentu s candátem byl zkoumán vliv různých způsobů podávání krmiva včetně dotykových samokrmítek na produkční ukazatele a potravní chování. Při experimentu s okounem byl zkoumán vliv hustoty obsádky na produkční ukazatele a potravní chování při krmení dotykovými samokrmítky.
|
|
|
Porovnání welfare koní v různých podmínkách chovu
Jeřábková, Michaela
Diplomová práce se zabývá hodnocením welfare v různých podmínkách chovu koní. Cílem práce je charakterizovat welfare koní ve sledovaných stájích včetně pastevních ploch, vytyčení hlavních hodnot welfare pro experiment, vše zhodnotit, zpracovat a podat návrhy na zlepšení. Pro získání dat bylo sestaveno dotazníkové šetření. Ke studii bylo navštíveno 26 stájí s celkovým počtem 100 koní. Do studie byly zahrnuty stáje s individuálními boxy, skupinovými boxy, vazným ustájením a dnes velmi prosperující pobyt na pastvině. Zaznamenána byla kombinace individuální box a pastva. Z hlediska welfare bylo dále hodnoceno krmení a napájení, zdravotní péče a sociální chování koní ve stádě i vůči člověku. Nejpočetněji hodnoceným plemenem byl Český teplokrevník, Anglický plnokrevník, ale i chladnokrevní koně. V počtu 52 koní je využíváno k rekreačnímu ježdění. Nejrozšířenějším typem ustájení je boxové, ve kterém pobývalo 37% hodnocených koní. Dalším velmi oblíbeným typem odchovu koní je na pastvině, kde se nacházelo 35% hodnocených koní. Hodnocení proběhlo i u vazného typu ustájení a to u 8 koní. Až 60% koní je střední kondice. Možnost přímého kontaktu s jinými koňmi má 96%. Nejlépe hodnocený welfare byl u těch větších stájí, ovšem na úkor velkého pracovního vytížení koní. Nejhorší welfare měla stáj s jedním koněm, kde má kůň velmi špatné podmínky prostředí a péče.
|
|
|
Krmení psů přirozenou stravou
Beranová, Daniela ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Libuše, Libuše (oponent)
Bakalářská práce má charakter literární rešerše. Věnuje se tématu krmení psů přirozenou stravou. Je rozdělena do několika kapitol.
V první kapitole je popsáno trávicí ústrojí psa, její části a úkony, které zajišťuje. Nejprve je popsána trávicí soustava celkově a její důležitost pro organismus psa. První část trávicí soustavy je hlavové ústrojí, kam se zahrnují ústa, včetně zubů a hltan. V hltanu se kříží cesty trávicí s dýchacími. Hrtanová příklopka odděluje hlavovou část od předního střeva, které začíná jícnem a pokračuje do žaludku. Na něj navazuje tenké střevo, jehož části jsou dvanáctník, lačník a kyčelník. Tenké střevo vstupuje do střeva tlustého. Má tři odlišné části: slepé střevo, tračník a konečník. Konečník se zužuje v řitní kanál, který je zakončen řitním otvorem. Dále jsou popsány přídatné orgány střeva a jejich funkce. Jsou to játra a slinivka břišní.
Druhá kapitola je zaměřena na fakt, že pes je masožravec. Krátce je shrnut vznik psa domestikací vlka a jeho trávicí soustava, jelikož mu je stále hodně podobná. Změna trávení je proces, který vyžaduje několik stovek let. V této části je také popsáno, jaké důležité živiny jsou v potravě obsaženy a jejich stručný popis. Neméně důležitou součástí potravy je pitná voda.
Ve třetí kapitole je rozdělení komerčně vyráběných krmiv. Rozdělují se podle obsahu vody a způsobu konzervace, podle kvality vstupních surovin a podle věkové kategorie, velikosti plemene a pracovního vytížení. V další části je shrnuta kniha od doktora Hanse-Ulricha Grimma. Je to žurnalista a autor několika knih, ve kterých odhaluje pravdu o průmyslových potravinách a o některých značkách v průmyslovém odvětví.
Hlavní část práce se zabývá přirozenou stravou pro psa. Je jí kombinace masa, zeleniny, ovoce a někdy i dalších doplňků, jako například mléčné produkty, obilniny, bylinky a další. V této kapitole jsou shrnuty výhody a nevýhody krmení přirozenou stravou.
Závěr práce rozlišuje rozdíl prospěchu psa krmeného nejdříve průmyslově vyráběnými krmivy a poté přirozenou stravou.
|
|
|
Vliv extruze ovsa setého na nutriční hodnotu a ochotu k příjmu u dospělých teplokrevných koní
Slováková, Jana ; Plachý, Vladimír (vedoucí práce) ; Dušan, Dušan (oponent)
Vliv extruze ovsa setého na nutriční hodnotu a ochotu k příjmu u dospělých teplokrevných koní
Souhrn
Oves je stále nejvíce využívanou obilninou ve výživě koní, s postupem technologií se ale rozšiřují možnosti jeho úprav. Extrudovaný oves představuje alternativu ke krmení celého a mačkaného ovsa. Jeho výhodou je jeho využitelnost, takže je možné ho krmit v menším množství.
Literární část této práce zahrnuje obecné informace o ovsu setém, výživě koní a extruzi. U ovsa se zaměřuje na složení a využití. Kapitola výživa koní je zacílena na části trávicí soustavy, které souvisí s příjmem potravy. Kapitola extruze je především o možnostech jejího využití u obilnin, zvláštní pozornost byla věnována přeměně škrobu a bílkovin během extruze. Poslední část je věnována vhodnosti krmení ovsa koním a vlastnostem extrudovaného ovsa a jeho využití ve výživě koní.
V experimentu bylo provedeno měření doby potřebné k příjmu 500 g celého
nebo extrudovaného ovsa u 5 dospělých teplokrevných koní z JK Počin Dolní Počernice.
Každá varianta byla měřena po dobu 7 dní.
Doba potřebná k příjmu tohoto množství celého ovsa byla 3 minuty 18 sekund +- 8,9 sekund. Extrudovaný oves koně obtížně přijímali, proto jim začal být podáván namáčený extrudát. Takto upravené krmivo přijímali 4 koně z 5. Doba příjmu byla průměrně 2 minuty 54 sekund +- 6,7. Celý oves koně více žvýkali, u extrudovaného někteří koně krmivo hltali.
Namočený extrudovaný oves byl přijímán rychleji než celý oves. Hypotézu jsme zamítli, protože koně vlhčený extrudát přijímali po kratší dobu v porovnání s celými zrny ovsa. U suchého extrudátu se dle literatury doba potřebná ke krmení naopak prodlužuje. Extrudovaný oves je vhodným krmivem pro koně v zátěži, starší koně, koně s problémy s chrupem nebo v období výměny chrupu, dušné a obtížně krmitelné koně. Výhodou je vyšší stabilita krmiva, která umožňuje delší skladování produktu.
|
|
|
Nutriční požadavky pro chov sobů (Rangifer spp.)
Toporová, Kateřina ; Svobodová, Ivona (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Bakalářská práce shrnuje formou literární rešerše všeobecné informace o potravních preferencích sobů (Rangifer spp.) ve volné přírodě porovnané s doporučením pro chov těchto zvířat v lidské péči, včetně informací o možných zdravotních problémech souvisejících s jejich nesprávným krmením. Navazujícím tématem je seznámení s rodem Rangifer (respektive druhem Rangifer tarandus) z hlediska taxonomického zařazení, fyziologie trávení, potravních typů dle Hofmanna (1989), výživy, stavu populace vyskytující se ve volné přírodě a stupně ohrožení sobů v jejich přirozených podmínkách.
|
|
|
Kontrola užitkovosti plemena charolais v ekologickém zemědělství
Rechnerová, Martina ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem práce bylo zhodnocení růstových schopností telat od narození do 365 dnů a reprodukčních vlastností matek ve vybraném souboru zvířat plemena charolais. Data byla získána z výsledků kontroly užitkovosti vybrané farmy (UFARMA spol. s. r. o.) z let 2009 až 2014. Tato farma od roku 2007 hospodaří v systému ekologického zemědělství. Celkem bylo hodnoceno 806 telat. Zvoleno bylo několik faktorů (pohlaví telat, životnost, četnost vrhu, pořadí otelení matek, průběh porodu, způsob plemenitby, rok narození telat a měsíc narození telat), které měly prokázat vliv na růstové schopnosti telat. V závislosti na těchto faktorech byla stanovena následující hypotéza: Průběh a pořadí porodu má vliv na růstové schopnosti telat. Z reprodukčních vlastností bylo vybráno mezidobí, u kterého byl pozorován vliv roku a způsob plemenitby.
Pro zpracování výsledků byl použit statistický program SAS 9.3, procedury MEANS, UNIVARIATE, REG, CORR, STEPWISE a MIXED.
Z výsledků statistického vyhodnocení bylo možné potvrdit, že průběh porodu ovlivňuje hmotnost při narození na hladině významnosti P < 0,001. Zajímavý byl i malý vliv na přírůstek do 120 dnů (P < 0,05), hmotnost ve 210 dnech (P < 0,05) a přírůstek do 210 dnů (P < 0,05). Stejně tak při sledování vlivu pořadí otelení na růstové schopnosti telat lze konstatovat, že pořadí otelení matky má výrazný vliv pouze na hmotnost telat při narození (P <0,001). Porodní hmotnost se výrazně lišila ve všech uvedených pořadí otelení (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a vyšší) na hladině významnosti P < 0,05. Nejmenší průměrnou porodní hmotnost měla telata u prvotelek (43,03 kg). Naopak největší průměrná hmotnost při narození byla sledována u matek při čtvrtém (45, 68 kg), osmém a vyšším otelení (45,69 kg). Z výsledků je patrný i vliv pohlavního dimorfismu na vývoj všech růstových schopností telat (hmotnosti a přírůstky od porodu do 365 dnů) ve prospěch býků na hladině významnosti P < 0,001. Vliv roku byl prokázán téměř na všechny růstové schopnosti telat (hmotnosti a přírůstky od narození do 365 dnů věku) na hladině významnosti (P < 0,001).
Další pozorování ukázalo, že rok 2009 neměl žádný vliv na hmotnost ve 120 dnech a přírůstek do 120 dnů. Na hmotnost ve 365 dnech neměly vliv roky 2012 a 2013. Stejně tak na přírůstek do 365 dnů. V roce 2014 byly dosaženy v průměru nejvyšší, statisticky průkazné, hodnoty ve všech sledovaných parametrech. Dále byl prokázán vliv měsíce narození na hmotnost ve 210 dnech, přírůstek do 210 dnů, přírůstek do 365 dnů a hmotnost ve 365 dnech (P < 0,05). V dalším průběhu sledování byly statisticky významné rozdíly v závislosti na měsíci narození pozorovány jen u přírůstku do 210 dnů a u hmotnosti ve 365 dnech
(P < 0,05). Nejvyšší hmotnost ve 365 dnech měla telata narozená v březnu a nejnižší byla pozorována u telat narozených v dubnu. Způsob plemenitby (zapuštění) má vliv především na přírůstek od narození (P < 0,01), hmotnost ve 210 dnech (P < 0,01) a přírůstek do 210 dnů (P < 0,05). Méně už na hmotnost ve 120 dnech a přírůstek do 120 dnů (P < 0,05). Až na hmotnost při narození byly hodnoty růstových ukazatelů vyšší u přirozené plemenitby. Z analýzy výsledků byl prokázán i vliv multiparity na růstové schopnosti telat. Četnost vrhu ovlivňovala především hmotnost při narození, ve 120 dnech, ve 210 dnech a přírůstek do 120 a 210 dnů na hladině významnosti P < 0,01. Byl pozorován i statisticky méně významný vliv četnosti vrhu na přírůstek od narození a hmotnost ve 365 dnech (P < 0,05). Všechny hodnoty růstových ukazatelů byly vyšší u jedináčků.
Na mezidobí měly vybrané faktory (rok narození telete a způsob zapuštění matky) statisticky významný vliv (P < 0,001). Délka mezidobí se lišila ve všech sledovaných letech (2009/2014) na hladině významnosti P < 0,01. Průměrně nejvíce dnů mělo mezidobí v roce 2012 (379,60) a nejméně v roce 2009 (282,50). Na délku mezidobí byl prokázán i vliv způsobu plemenitby na hladině významnosti P < 0,01. Pouze v roce 2009 a u inseminovaných krav průměrná délka mezidobí nesplňovala požadavky dané chovným cílem plemene charolais.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na snášku nosnic a kvalitu vajec
ZDICHYNEC, Martin
Ve smyslu zadání této diplomové práce jsem vypracoval metodiku cílového programu a sledoval jsem ji ve čtyřech identických halách, které mají rozdílnou technologii ustájení nosnic. V diplomové práci jsou analyzovány ukazatele snášky ve vybraném drůbežářském podniku Jihočeského kraje z hlediska vlivu ustájení nosnic, jejich výživy a krmení. Ve zvoleném podniku se využívá jednak technologie obohacených klecí EUROVENT - EU od firmy Big Dutchman a jednak technologie voliérového ustájení s použitým systémem LIBRA od italské společnosti SKA.
|
|
|
Vyhodnocení úrovně chovu skotu na vybrané rodinné farmě
VRHEL, Marek
Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocení produkčních a reprodukčních ukazatelů stáda rodinné farmy Jan Vrhel v období 2007 - 2013 a následně porovnána dle ročenek sledovaných období se stády podniků se zavedenou KU (kontrola užitkovosti). Hodnoceny byly také základní ekonomické ukazatele rentability podnikání, ze kterých vyplývá, že podnikání je udržitelné pouze za přispívání dotací. Vyhodnoceny byly i technologické postupy odchovu telat a jalovic, které poukazují na nižší úroveň plemenářské a reprodukční práce. Dle stanovené krmné dávky a analýzy krmné směsi bylo možné vyhodnotit i stav a kvalitu krmení a výživy, která odvozena od kvalitních farmou produkovaných krmiv. Celkově lze vyhodnotit krmení a výživu skotu v rodinném podniku Jan Vrhel za dobrou. Mléčná užitkovost byla hodnocena dle množství prodaného mléka a stavu dojnic. Z vyhodnocení vyplývá, že dojnice rodinného podniku jsou mírně pod průměrnou úrovní dojnic stád ČR se zavedenou KU ve sledovaném období 2007 -2013. Celkově lze říci, že farma Jan Vrhel je pod průměrnými hodnotami stád v ČR se zavedenou KU, ale vlivem správných investicí a zlepšení reprodukční a plemenářské práce by bylo možné dosáhnout optimálních hodnot všech kvalitativních ukazatelů.
|
|
|
Vliv teploty vody na ontogenezi keříčkovce jihoafrického (Clarias gariepinus) během postembryonálního vývoje
FRANTA, Pavel
Bakalářská práce zahrnovala dva metodicky totožné experimenty, ve kterých byl sledován nástup klíčových úseků rané ontogeneze (H95, S95, Re95) při teplotě 24 °C. V rámci experimentů bylo využito 29 experimentálních skupin eleuterembryí/larev krmených vždy po dobu 30 dní, které se však lišily v načasování začátku podávání vnější potravy. První skupina byla poprvé nakrmena ve věku 72 hPF a každá další skupina vždy o 6 hodin později než skupina předcházející (poslední krmená skupina tak zahájila příjem potravy ve věku 240 hPF). Jako kontrola posloužila skupina, které po celou dobu pokusu nebyla podávána žádná vnější potrava. Byl zkoumán vliv načasování zahájení krmení na morfometrické a gravimetrické parametry, velikostní rozložení, přežívání a míru kanibalismu eleuterembryí/larev. Při teplotě 24 °C se eleuterembrya vykulila (H95) po uplynutí 36, resp. 33 hodin (1., resp. 2. experiment) od oplození. K zahájení příjmu exogenní potravy (S95) došlo během 1. experimentu ve věku 123 hPF a strávení žloutkového váčku u larev (Re95) nastalo ve stáří 150 hPF. V případě 2. experimentu byl příjem exogenní potravy zaznamenán ve stáří 115 hPF a strávení žloutkového váčku u larev ve stáří 161 hPF. Během časového intervalu H95 až S95 byla zaznamenána vyšší míra růstu, především pak ocasní části těla. V intervalu S95 Re95 se u nekrmených larev růst zastavil (první projev hladovění). Na konci pokusu byly vlivem odlišného načasování zahájení krmení statisticky průkazně ovlivněny (P < 0,01) všechny sledované parametry kromě míry kanibalismu. Zatímco procentuální zastoupení velkých a středně velkých jedinců (potencionálních kanibalů) klesalo s prodlužující se dobou zahájení krmení, míra kanibalismu se neměnila. Narůstalo však zastoupení malých jedinců v jednotlivých skupinách. U keříčkovce jihoafrického se potvrdilo, že není vhodné z hlediska přežívání oddalovat zahájení krmení. Na rozdíl od přežívání, u morfometrických parametrů nebylo pozorováno statisticky významné negativní snížení hodnot, pokud k zahájení krmení eleuterembryí/larev bylo přistoupeno před dosažením věku 216 hPF. Dále bylo zjištěno, že téměř 100 % jedinců v kontrolní (nekrmené) skupině uhynulo ve stáří 377 hPF. První známky zvýšené mortality však byly pozorovány již ve stáří 283 hPF. Na základě výše uvedeného lze tak říci, že k nástupu PNR (point of no return) došlo u keříčkovce jihoafrického přibližně ve věku 270 hPF.
|
host ::
RSS.