|
Analýza historie komunikace xChat
RYNEŠ, Pavel
Na základě potřeb forenzního zkoumání historie komunikace různých komunikačních prostředků vzniká potřeba pro orgány policie a forenzních znalců dokumentace chatové historie softwarového prostředku ?xChat". Zde je zejména zapotřebí provést analýzu datových souborů obsahující záznamy o kontaktech a historii komunikace na úrovni lokálního PC. Na základě získaných informací o kontaktech provést analýzu možnosti získání identifikačních informací z portálu xChat.
|
|
Esenciální tremor jako modelové onemocnění pro analýzu třesu
Ulmanová, Olga ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Bojar, Martin (oponent) ; Stančák, Andrej (oponent)
Obsahem předkládané práce je série studií v naší populaci pacientů s esenciálním tremorem. Práce se zaměřují na klinické a epidemiologické charakteristiky ET, instrumentální vyšetření kresby a písma a genetické studie. Výsledky vedou к následujícím závěrům: V dotazníkovém šetření byly zmapovány klinické a anamnestické rysy esenciálního tremoru v naší populaci. Základní epidemiologické charakteristiky se výrazněji neodlišují od výsledků obdobných studií publikovaných v zahraniční literatuře, až na pozoruhodně vysoký podíl nemocných v minulosti inadekvátně léčených preparáty levodopa. Dosud blíže nedokumentovaným zjištěním je poměrně vysoké procento pacientů negujících byť jen minimální konzumaci alkoholu. Kresba spirály se jeví jako vhodná pomůcka pro hodnoceni akčního třesu ruky, navržená škála umožňuje intraindividuální kvantifikaci i interindividuální porovnání tíže třesu, avšak s vyšší přesností při posuzování stejným hodnotitelem. Ve studii kvantifikace postižení třesem byl vytvořen algoritmus umožňující použití grafického digitálního tabletu, běžně komerčně dostupného elektronického zařízení, к hodnocení postižení kresby a písma esenciálním tremorem. Byla ověřena praktická využitelnost tohoto zařízení, zjištěna schopnost zavedeného parametru výkonu třesu odlišit patologický třes a také korelace výkonu...
|
|
Právní politika v oblasti geneticky modifikovaných organismů a ochrana spotřebitele
Skálová, Petra ; Neděla, Radek (vedoucí práce) ; Bačina, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku genetického inženýrství a jeho výsledky. Cílem práce je seznámit čtenáře s problematikou biotechnologií a jejími produkty, tedy geneticky modifikovanými organismy. V úvodu práce jsou vysvětleny základní pojmy a popsána historie biotechnologií a genetických modifikací obecně. Jsou zde uvedeny i příklady genetických modifikací včetně jejich testování a praktické aplikace v České republice. Tento vědní obor je ve svých začátcích a stále probíhá řada programů a výzkumů, jejichž cílem je vytvoření nových rostlin i živočichů. Ve druhé kapitole jsou krátce shrnuty pozitivní a negativní stránky používání genetických modifikací v praxi. Třetí kapitola je zaměřena na legislativní úpravu dané problematiky. První podkapitola shrnuje české zákonodárství, druhá pak společnou legislativu Evropské unie. Nejsou opomenuty ani základní mezinárodní organizace zabývající se genetickým inženýrstvím. Zmíněny jsou i některé mezinárodní smlouvy. Poslední, tedy čtvrtá kapitola je zaměřena na spotřebitele, a to nejen z hlediska jejich ochrany ze strany vlád a mezinárodních organizací, ale hlavně z hlediska jejich postoje ke geneticky modifikovaným organizmům používaným při výrobě potravin, které jsou uváděny na trh. Podkapitoly popisují problematiku označování GM produktů a nedostatečné informovanosti lidí, zmiňují hnutí a neziskové organizace bojující proti GMO v produktech určených ke konzumaci lidmi a jejich používání obecně. Daná problematika je spjata s mnoha riziky, včetně možných negativních vlivů na lidské zdraví. V této části je popsán i obecný postoj samotných spotřebitelů ke GM produktům.
|
|
Phylogeography and conservation genetics of endangered saproxylic beetles in Europe
DRAG, Lukáš
This thesis introduces the use of molecular methods for the conservation of several species of endangered saproxylic beetles in Europe. It focuses on the questions related to the DNA preservation and microsatellites development, as well as the evolutionary history and conservation of threatened species. Using the combination of mitochondrial and nuclear markers, the genetic diversity and reintroduction history of Cerambyx cerdo was assessed and the phylogeography of Rosalia alpina from the whole range of its distribution was studied. This information is valuable for designing more efficient conservation strategies.
|
|
Molekulární detekce mutace genu RYR1 způsobující maligní hypertermii u psů
Krausová, Klára ; Vejl, Pavel (vedoucí práce) ; Melounová, Martina (oponent)
Tématem této práce jsou metody molekulární detekce mutace v genomu psa, způsobující maligní hypertermii.
Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První částí je literární rešerše shrnující poznatky o maligní hypertermii z oblasti humánní i veterinární anesteziologie, molekulární biologie a genetiky. V druhé části práce je popsána metodika a závěry vlastní molekulární detekce výše zmíněné mutace, provedené v laboratoři katedry genetiky.
Literární rešerše se zabývá syndromem maligní hypertermie. Cílem je seznámení se symptomatickými projevy, spouštěči, mechanismy, průběhem akutní maligní hypertermie a klinickou diagnostikou. V práci jsou popsány první případy pozorování syndromů maligní hypertermie a historie výzkumu, který vedl k podrobnému popsání tohoto onemocnění u člověka, psa a ostatních druhů nesoucích mutaci podmiňující maligní hypertermii.
Další částí literární rešerše je shrnutím poznatků o mechanismu mutace, detekci sekvencí obsahujících tuto mutaci a vlivu na uspořádání proteinů v ryanodinových receptorech.
V poslední části literární rešerše byly vybrány a popsány laboratorní metody, které jsou běžně využívány k neinvazivní detekci mutací akreditovanými genetickými laboratořemi. Zmíněn je i výčet laboratoří provádějících diagnostiku mutace genu RYR1 v České republice.
Experimentální bakalářské práce byla zaměřena optimalizaci molekulárního markeru umožňujícího detekci kauzální mutace RYR1 genu pomocí metody polymorfismu délky restrikčních fragmentů (PCR-RFLP). Tato metoda byla aplikována na 338 zástupců různých plemen psů. Provedená analýza nepotvrdila výskyt mutované alely v populacích hodnocených plemen. Výsledek metody PCR-RFLP byl potvrzen sekvenační analýzou.
Získané výsledky byly diskutovány s literárními zdroji, které ve většině případů nehodnotí reálná plemena, ale pracují s modelovými vyšlechtěnými liniemi s předpokládanou segregací mutované alely. Byly vysloveny závěry, že v rámci hodnocených plemen chovaných v České republice nebude představovat mutace genu RYR1 významné onemocnění. Sporadický výskyt této mutace byl konzultován rovněž s komerčními genetickými laboratořemi.
|
|
Rizikové faktory zhoubných novotvarů kůže a možnosti jejich prevence
Rosina, Jozef ; Čelko, Alexander (vedoucí práce) ; Kolářová, Hana (oponent) ; Dohnal, Karel (oponent) ; Navrátil, Leoš (oponent)
Nádory kůže jsou nejběžnějšími typy nádorů u člověka. Jejich incidence trvale roste. Zvyšuje se i mortalita, zejména u maligního melanomu. Mezi rizikové faktory, hrající důležitou roli ve vývoji nádorů kůže, řadíme sluneční záření. UV spektrum tohoto slunečního je nejdůležitější příčinou vzniku nádorů kůže. Proto je degradace ozonové vrstvy a s ní související zvýšená úroveň dopadajícího UV záření celosvětově tolik sledována. Mezi další známé faktory rizika řadíme fenotyp člověka, akutní, intermitentní spálení kůže, zejména v dětském a dorostovém věku, zvýšená tendence ke tvorbě pih po vystavení kůže slunečnímu záření a přítomnost pigmentových névů. U některých osob lze nalézt genetický podklad. Riziko vzniku maligního melanomu roste také u lidí, kteří v anamnéze měli již jednou diagnostikováno toto onemocnění. Významná pro možnost vzniku malignity kůže je i imunosuprese. Práce je zaměřena na statistické vyhodnocení většiny výše jmenovaných rizikových faktorů.
|
|
Postglacilání šíření olše lepkavé (Alnus glutinosa) a olše šedé (Alnus incana) v Evropě
Havrdová, Alena ; Mandák, Bohumil (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Výrazné klimatické a environmentální změny během Čtvrtohor výrazně ovlivnily současné rozšíření druhů v Evropě. Byly navrženy různé teorie o přežívání dřevin během poslední doby ledové a dodnes není zcela jasné, kde byla umístěna jejich glaciální refugia a kudy vedly postglaciální migrační cesty. Cílem mé disertační práce bylo propojit data získaná analýzou fosilních záznamů a genetických analýz, a tím rozšířit znalosti o postglaciální historii druhů Alnus glutinosa a Alnus incana. Paleoekologická data ukázala, že nejen jižní refugia, ale i ta severní byla významným zdrojem pro postglaciální expanzi olší. Opožděná expanze, která byla typická pro některé regiony, byla pravděpodobně limitována nepříznivými podmínkami prostředí. Molekulární studie odhalila, že temperátní druh A. glutinosa měl odlišnou postglaciální historii než boreální druh A. incana. Pro druh A. incana bylo nalezeno efektivní refugium ve střední Evropě, které bylo situované mimo klasická jižní refugia a potvrdilo, že boreální stromy mohly přežívat i v severněji umístěních refugiích. Právě z tohoto refugia, jehož zdrojem byly alpské populace, byla kolonizována Skandinávie. U druhu A. glutinosa probíhala kolonizace Evropy z několika jižněji umístěných refugií třemi migračními cestami: 1) ze severu Pyrenejského poloostrova do západní a střední Evropy a následně na Britské ostrovy, 2) z Apeninského poloostrova do Alp a 3) z východní části Balkánského poloostrova do Karpat a následně na severoevropské pláně. Bylo prokázáno, že migrující linie se několikrát setkaly a vytvořily sekundární zóny s vysokou genetickou diverzitou uvnitř populací ve střední Evropě a Skandinávii. V glaciálních refugiích na Iberském a Balkánském poloostrově jsme objevili dosud nepopsané tetraploidní populace druhu A. glutinosa. Žádné z těchto refugií pravděpodobně nebylo efektivní pro postglaciální kolonizaci střední a severní Evropy. Tento projekt objasnil nejenom, kde byla umístěna glaciální refugia evropských dřevin a která z nich byla efektivní, ale také ukázal, jaké byly hlavní směry postglaciální migrace. Tyto detailní výsledky bylo možné získat díky velkému množství vzorků z celého areálu druhů obou studovaných olší, testováním hypotéz stanovených na základě fosilních dat pomocí molekulárních analýz a použitím dvou molekulárních markerů, chloroplastové DNA a mikrosatelitů, lišících se typem přenosu mezi generacemi a jejich proměnlivostí. Tento přístup nám umožnil změnit některé dlouhodobě přetrvávající teorie a přinesl nové poznatky o postglaciální historii evropských dřevin.
|
|
Komplexní léčba u pacientů s Bechtěrevovou chorobou
ARCIMOVIČOVÁ, Petra
Bakalářská práce s názvem Komplexní léčba u pacientů s Bechtěrevovou chorobou je přehledem možných terapeutických metod, které se v léčbě onemocnění dají uplatnit. Bechtěrevova choroba je často využívána jako téma pro vědecké práce, ale ne vždy je zdůrazněn komplexní přístup. Velká část teoretické části mé práce je věnována představení onemocnění, možným příčinám jeho vzniku, projevům, průběhu a stadiím nemoci. Práce zohledňuje psychosomatický přístup k pacientovi. Zabývá se společnými možnými faktory ovlivnění. Zmiňuji zde genetické a antigenní faktory, možnou spojitost s bakteriálními onemocněními, s funkcí střevní mikroflóry a její provázanosti se stravou. Zároveň je popsána spojitost sociálních interakcí v raném dětství jedince, jejich možných přenosech do chování v dospělosti a individuální psychická struktura osobnosti. Výzkum byl koncipován jako vyšetření pěti pacientů s daným onemocněním, odebrání anamnézy, vyšetření kineziologickým rozborem a následný rozhovor v trvání cca dvou hodin s každým pacientem. Zpracování dat představuje kvalitativní obsahová analýza výpovědí. Byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První zjišťuje, které fyzické, psychické, sociální a spirituální faktory se mohou podílet na zlepšování nemoci, druhá zkoumá vlivy vedoucí ke zhoršení. Vliv stravy, pohybu, charakterových vlastností či víra v Boha se objevily u více pacientů. Na druhou stranu, i díky různorodému výběru pacientů z prostor lázní, rehabilitačního centra a dvou návštěv v rámci domácího prostředí, byly některé subjektivní pocity týkající se onemocnění a charaktery zkoumaných osob velmi rozličné. Poslední, šestý rozhovor je věnován homeopatii a jejímu pohledu na Bechtěrevovo onemocnění Ačkoli byl zkoumaný vzorek relativně malý, považuji data, která poskytl, za přínosná, i když z nich nelze vyvodit jednoznačný závěr. Práce může být využita zdravotníky věnujícími se pacientům s Bechtěrevovou chorobou i pro výuku studentů fyzioterapie.
|
|
CEA u plemen psů využívaných pro aktivity a terapie za asistence zvířat
Tipková, Zuzana ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Fiala Šebková, Naděžda (oponent)
Anomálie oka kolií, v angličtině Collie Eye Anomaly (CEA), je dědičné onemocnění, které postihuje především pastevecká plemena psů, jako jsou dlouhosrstá a krátkosrstá kolie, border kolie, šeltie a australský ovčák, dále Nova Scotia duck tolling retrievera. Všechna tato plemena se mohou využívat při aktivitách za asistence zvířat, někteří jedinci jsou vhodní i pro terapie. V odborné literatuře jsem nalezla obecné informace o historii, příznacích, diagnostice, způsobu dědičnosti a genetickém testování predisponovaných plemen.
CEA byla poprvé popsána v 50. letech 20. století. Projevy CEA jsou velmi variabilní, a proto se dlouho nevědělo, že se jedná o různé příznaky jednoho onemocnění.
Charakteristickým příznakem CEA je hypoplazie cévnatky, dále se mohou vyskytovat kolobomy, zkroucení cév sítnice, nitrooční krvácení a odchlípení sítnice, které vede ke slepotě. CEA nelze vyléčit. Doporučuje se provést časnou diagnostiku, která je možná již od 6 do 8 týdnů věku štěňat, jelikož u starších štěňat může být defekt zakryt pigmentem a oční pozadí psa se jeví jako normální. Chovatelé psů zprvu nevěnovali této anomálii velkou pozornost, protože je malé procento jedinců, kteří v důsledku onemocnění úplně oslepnou. Přenašeči CEA nemají žádné příznaky, jejich potomci však mohou zdědit těžkou formu CEA. U plemen s vysokou prevalencí CEA nepřipadá v úvahu vyřazení postižených jedinců z chovu, protože by se tím snížila genetická rozmanitost.
Jedná se o autozomálně recesivní onemocnění způsobené mutací v genu NHEJ1. Poté, co byla nalezena příčinná mutace pro CEA, byl vyvinut dvoukrokový test PCR, který využívá dva páry primerů k rychlé detekci mutace v chromozomech. Mezi nejnovější molekulární metody pro diagnostiku CEA patří zjednodušená analýza PCR bez izolace DNA a rychlá genotypovací technika založená na SYBR Green real-time PCR. Genetické testy jsou dnes dostupné v mnoha zemích a chovatelé tak mohou kontrolovat zdraví svých zvířat.
|
|
Čeled Muscidae na velkých kadáverech s počátkem rozkladu v zimě a její využití v kriminalistické praxi
Dočekalová, Tereza ; Barták, Miroslav (vedoucí práce) ; Klimešová, Vanda (oponent)
Forenzní entomologie je jedním ze speciálních oborů kriminalistiky. Využívá znalostí z oblasti biologie, ekologie a především hmyzu a dalších bezobratlých, kteří se vyskytují
na mrtvém těle či v jeho okolí. Tito a ostatní členovci slouží jako nepřímé důkazy v průběhu vyšetřování a zároveň ověřují i ostatní důkazy v oblastech občanského a trestního práva.
Tato bakalářská práce se zabývá využitím dvoukřídlého hmyzu ve forenzní praxi se zaměřením na čeleď Muscidae formou vědecké práce. Úvodní část práce pojednává
o historii a současném využití forenzní entomologie. Následuje popis vybraných případů s využitím čeledi Muscidae a uvádí přehled vybraných druhů této čeledě. Experimentální část je zaměřena na terénní pokus, při kterém bylo sledováno zastoupení čeledi Musciade v průběhu rozkladu modelového organismu (kadáver prasete domácího) a možnost jejího využití v kriminalistické praxi.
|
host ::
