|
|
Úloha galektinů v hojení kožních ran
Přitasilová, Adriena ; Sedlář, Antonín (vedoucí práce) ; Zimolová, Miluše (oponent)
Galektiny jsou proteiny, které pomocí své domény rozpoznávající sacharidy (Carbo- hydrate Recognition Domain, CRD) vážou β-galaktosidy. U savců bylo doposud objeveno 16 typů, z nichž jen 4 se nenacházejí u člověka. Galektiny se vyskytují ve velké škále buněčných typů a tkání a jsou spoluzodpovědné za řadu fyziologických funkcí, jako je apoptóza a buněčná proliferace, ale i za řadu patofyziologických projevů, jako jsou zá- nětlivá onemocnění kůže. Například protilátky proti galektinu-3 způsobují kožní záněty při onemocnění lupus erythematosus. Při hojení kožních ran v experimentu na modelu prasete byla zjištěna upregulace galektinu-1 v dermis a jeho neoexprese v epidermis, kde byla rovněž zjištěna zvýšená hladina galektinu-7. Galektin-1 hraje i významnou roli hlav- ně při tvorbě hypertrofických jizev (HTS), které vznikají důsledkem nadměrného ukládání kolagenu během hojení kožních ran. HTS jsou erytémové a tlusté a vytvářejí tak kosme- tické nedostatky, které by bylo možné odstranit na základě modulace aktivity galektinů při hojení. Proto bude cílem bakalářské práce vypracovat systematickou literární rešerši na téma úlohy galektinů v hojení ran, ať již ve smyslu jejich pozitivního či negativního účinku, se zvláštním přihlédnutím k úloze galektinů a jejich ligandů v tvorbě i regresi hypertrofických a...
|
|
|
Komunikace mezi signálními systémy opioidních a TLR4 receptorů
Hrdličková, Daniela ; Drastichová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Březina, Jiří (oponent)
Opioidy se v klinické praxi využívají k léčbě akutní a chronické bolesti. Stereoselektivně se váží na opioidní receptory (OR) a aktivují signální kaskádu přes inhibiční Gi/o-proteiny, zprostředkující analgetický efekt. Jejich užívání ale provází mnoho nežádoucích účinků, jako je rozvoj závislosti, analgetické tolerance, alodynie, hyperalgezie, zácpa a periferní imunosuprese. Nedávné studie odhalily, že opioidy mohou také nestereoselektivně působit na receptor vrozené imunity pro rozpoznávání lipopolysacharidu (LPS), receptor 4 podobný Toll (TLR4). Ukazuje se, že některé z těchto účinků mohou být následkem právě této interakce. Ta indukuje expresi prozánětlivých mediátorů v centrální nervové soustavě (NS), za přítomnosti infekčního agens však může zánět naopak tlumit. Komunikace mezi receptorovými systémy OR a TLR4 probíhá na několika úrovních. Pochopení jednotlivých mechanismů by znamenalo velký přínos pro vývoj nových terapeutických strategií v opioidní analgetické léčbě, které by minimalizovaly její nežádoucí účinky, dále by mohlo dojít k využití protizánětlivého potenciálu opioidů. Klíčová slova: Opioidy, receptor 4 podobný Toll, buněčná signalizace, zánět, lipopolysacharid, cytokiny
|
|
|
Úloha interakce proteinu SGIP1 s kanabinoidním receptorem 1 v nocicepci za patologických podmínek.
Dresslerová, Denisa ; Špicarová, Diana (vedoucí práce) ; Zímová, Lucie (oponent)
Kanabinoidní receptor typu 1 (CB1) je součástí endokanabinoidního systému a je hojně exprimován v centrální nervové soustavě. CB1 receptor je studován zejména díky své inhibiční úloze během výlevu neurotransmiteru z presynaptického zakončení, čímž následně moduluje postsynaptické proudy a excitaci postsynaptických neuronů. Jeho interakce s proteinem Src homologní s doménou 3 růstového faktoru 2 vázaného na receptor podobný s endophiliny interagující protein (SGIP1) je v poslední době zkoumána z hlediska modulace nocicepce (Hájková et al., 2016a). Dosud však nebyla popsána role regulačního proteinu SGIP1 v patologických nociceptivních stavech. Objasnění úlohy SGIP1 interakce s CB1 receptorem může pomoci budoucímu výzkumu založenému na užití kanabinoidů jako potencionálních léčiv. Práce je koncipovaná do dvou částí, do teoretické a praktické. V teoretické části diplomové práce jsou shrnuty poznatky k danému tématu. Nejprve je popsána bolest z hlediska anatomicko-fyziologického pohledu, následně je popsán endokanabinoidní systém, kde je část věnována samotnému CB1 a poté je část věnována právě SGIP1 proteinu a jeho interakci s CB1 receptorem. V praktické části byla zkoumána úloha proteinu SGIP1 v interakci s CB1 receptorem na míšní úrovni a ve spinálních gangliích (DRG, ganglion zadního kořene...
|
|
|
Makrofágy selektivně rozpoznávají mechanicky způsobenou smrt melanomových buněk a spouštějí produkci CXCL10
Otruba, Matúš ; Labzin, Larisa (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Melanom představuje významnou a často smrtelnou formu rakoviny, přičemž metastáze jsou primární příčinou úmrtí souvisejících s rakovinou. Během metastáz nádorové buňky migrují skrze omezené prostory. Imunoterapie má za cíl stimulovat imunitní systém k eliminaci nádorů, ale i za souběžnéh použití společně s tradiční chemoterapií, má stále jen <50% úspěšnost. Chemoterapeutické léky indukují smrt nádorových buněk, primárně prostřednictvím apoptózy, která je "imunologicky tichá" a nevyvolává zánět ani infiltraci imunitních buněk do nádoru. Proteiny CLASP chrání organely a celistvost buněk během metastáz nádorových buněk; když jsou tyto proteiny CLASP odstraněny, migrující nádorové buňky umírají mechanickou smrtí. Imunologický dopad odstranění proteinů CLASP, které následně indukuje smrt buněk, zůstává neznámý. Tato studie si klade za cíl prozkoumat, zda makrofágy, vrozené imunitní buňky, které signalizují umírající sousední buňky, specificky vyvolávají zánětlivé cytokinové odpovědi na mechanickou, na rozdíl od chemoterapeutické, smrti melanomových buněk. Aby se modelovala mechanická smrt buněk během metastatické migrace, byl odstraněn CLASP1, stabilizující proteiny mikrotubulů, a buňky byly fyzicky stlačeny, aby simulovaly síly, kterým buňky odolávají během metastáz. Chemoterapie byla simulována...
|
|
|
Vliv chladové expozice na regeneraci kosterního svalstva
Novotná, Veronika ; Kašík, Petr (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Chlad je stresový stimul, na jehož vystavení tělo reaguje rozsáhlou fyziologickou odpovědí, a je tak důležité pochopit jeho komplexní působení. Kosterní svalstvo je významným termoregulačním orgánem a napomáhá udržet stálou teplotu těla třesovou i netřesovou termogenezí. Zároveň má značnou regenerační schopnost, která je modulována zánětlivou imunitní reakcí. Práce shrnuje účinky chladu na regeneraci kosterního svalstva a zánětlivou odpověď, která je spuštěna po intenzivním cvičení či poranění kosterního svalstva. Zánětlivá reakce je zásadní pro úspěšné dokončení regenerace kosterního svalstva a pokud dojde k jejímu narušení, může mít negativní vliv na obnovu svalové tkáně. Zásadní je rovnováha mezi prozánětlivou a protizánětlivou fází imunitní reakce, která je podmíněna přítomností specifických populací imunitních buněk a vyplavovaných cytokinů. Expozice chladu je obecně přijímána jako účinná strategie pro urychlení regenerace kosterního svalstva, avšak molekulární podstata tohoto účinku není zcela objasněna, a tak je pozorování vlivu chladu na regeneraci kosterního svalstva stále aktuální téma. Klíčová slova: chladová expozice, kosterní svalstvo, regenerace, termoregulace, zánět
|
|
|
Tukové emulze v dlouhodobé parenterální výživě
Ševela, Stanislav ; Novák, František (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Lahoda Brodská, Helena (oponent)
Kombinace intestinálního selhání a parenterální výživy je stavem spojeným s mírným chronickým zánětem a orgánovým poškozením, z nichž nejvýznamnější je poškození jaterní. Tato zkřížená intervenční studie zkoumala účinky různých intravenózních lipidových emulzí (IVLE) obohacených o zvýšené dávky omega-3 polynenasycených mastných kyselin (n-3 PUFA) z rybího oleje (RO) u pacientů na domácí parenterální výživě (DPVP) pro chronické intestinální selhání. Dvanácti pacientům byly postupně podávány tři různé IVLE, po každé z nich ještě přidána emulze RO. Studie rovněž zahrnovala dvanáct párovaných zdravých kontrol ke srovnání. Cílem této studie bylo zjistit, jak dlouhodobé podávání těchto IVLE ovlivnilo primárně spektrum mastných kyselin (MK) v erytrocytech a plazmě, dále pak zánětlivou odpověď, antioxidační stav, markery jaterních funkcí a spektrum žlučových kyselin u DPVP a jak se tyto změny lišily od zdravých osob. Prokázali jsme úspěšnou inkorporaci n-3 PUFA do erytrocytárních fosfolipidů a odpovídající změny spektra plazmatických MK, charakterizované zejména signifikantní nárůsty n-3 vůči n-6 PUFA, s poklesem poměru n-6/n-3 PUFA. Zjistili jsme také dlouhodobější ovlivnění těchto změn při vysoké dávce podávaného RO. Konstatujeme zvýšené koncentrace cytokinů v séru a in vitro lipopolysacharidem (LPS)...
|
|
|
Interakce mezi dietou, mikroby a imunitním systémem střeva a jeho konsekvence pro zánět a nádor
Kejzlarová, Leona ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Smrž, Daniel (oponent)
Řada fyziologických i patologických procesů, včetně přechodu z chronického zánětu v nádor, je ovlivněna komenzálními mikroby. Jejich zastoupení a schopnost produkce aktivních metabolitů ve střevě však závisí na faktorech prostředí, zejména na potravě. Mikroby tento proces mohou ovlivňovat dvojím způsobem, produkcí genotoxických látek, které přímo poškozují epitel a stimulací zánětu. Cílem diplomové práce bylo studium interakce mezi střevní mikrobiotou, stravou a imunitním systémem s následným vlivem na rozvoj kolorektálního karcinomu (CRC) v experimentálním myším modelu. Zvířata byla v průběhu experimentů krmena syntetickými dietami, které obsahovaly normální (17%; KD) anebo zvýšené množství živočišného proteinu (51%; HPD). Dva týdny po nasazení diet byl u zvířat indukován střevní nádor podáním azoxymetanu (AOM) a vyvoláním akutního zánětu pomocí 2% dextran sulfátu sodného v pitné vodě. Při ukončení experimentů bylo zhodnoceno množství nádorů v tlustém střevě a stav imunitní odpovědi ve střevě, mezenteriálních uzlinách a slezině pokusných zvířat. Pro studium vlivu makrofágů byl obdobný experiment provedený u myší, kterým byly v posledních 3 týdnech experimentu depletovány makrofágy pomocí klodronátových liposomů. Studium vlivu cytotoxických T lymfocytů bylo studováno na imunodeficitních myších...
|
|
|
Hodnocení genové exprese vybraných ABC a SLC transportérů v buněčné linii HTR-8/SVneo během stimulace prozánětlivými cytokiny
Pokorná, Petra ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Petra Pokorná Školitel: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Konzultant: Mgr. Simona Dudičová Název diplomové práce: Hodnocení genové exprese vybraných ABC a SLC transportérů v buněčné linii HTR-8/SVneo během stimulace prozánětlivými cytokiny Placenta je prvním a zároveň největším fetálním orgánem, který se postupně vyvíjí během těhotenství a hraje esenciální roli při vývoji plodu. Plní celé spektrum funkcí, zajišťuje transport živin k plodu a odvod odpadních látek zpět do mateřské cirkulace, chrání plod před toxiny, a zároveň plní určitou mechanickou a zejména imunologickou bariéru mezi matkou a plodem. Jednou z hlavních funkcí placenty je funkce transportní umožněná pomocí membránových transportérů přítomných zejména ve vrstvě syncytiotrofoblastu placenty. Transportéry v lidské placentě můžeme rozdělit do dvou rodin, a to SLC a ABC, které se dělí dále do několika podrodin. Exprese transportérů se v průběhu těhotenství fyziologicky mění, ale vliv na expresi můžou mít také patologické stavy jako např. zánět. Na začátku těhotenství a během porodu hraje zánět fyziologickou roli, ale pokud dojde k nadměrné zánětlivé reakci v průběhu těhotenství, může to vést ke komplikacím, které mohou vyústit až ve...
|
|
|
Příprava a hodnocení nanočástic pro cílenou léčbu zánětlivých onemocnění
Wurzel, Natalie ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Smékalová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutická technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Konzultant: Mgr. Barbora Boltnarová Posluchač: Natalie Wurzel Název diplomové práce: Příprava a hodnocení nanočástic pro cílenou léčbu zánětlivých onemocnění Nanočástice jsou ve zdravotnických vědách využívány kromě jiného pro cílené dodání léčiv. Toho se využívá pro terapii nádorových a chronických zánětlivých onemocnění. Cílem této diplomové práce bylo připravit nanočástice vhodné pro cílenou léčbu zánětlivých onemocnění. Úkolem bylo stanovit ideální koncentraci účinné látky, která zajistí vysokou enkapsulační efektivitu a drug loading. Zkoumal se také rozdíl mezi nanočásticemi připravenými z PLGA 5/5E a PLGA 7/3A. Nanočástice byly připraveny metodou nanoprecipitace. Matrici nanočástic tvořil PLGA s různým poměrem kyseliny mléčné a glykolové. Jako organické rozpouštědlo byl použitý aceton. Enkapsulovanou léčivou látkou byl protizánětlivě působící dexametazon acetát. Vodnou fázi tvořil 0,1% vodný roztok Pluronicu F-127. Mezi hodnocené parametry vzniklých nanočástic patřila velikost, index polydisperzity, zeta potenciál, enkapsulační efektivita a drug loading. Výsledky ukazují, že nejvýznamnější vliv na vlastnosti nanočástic měla koncentrace léčivé látky použitá po...
|
|
| |
host ::
RSS.