|
|
Zhodnocení distribuce a početnosti vlka (Canis lupus L.) na Broumovsku, jeho vliv na zvěř a škody na zvířatech
Strnad, Vojtěch
Tato práce se zabývá výskytem vlků na Broumovsku, škodami, které způsobují na hospodářských zvířat a jejich vlivem na početnost spárkaté zvěře. Zájmovou oblastí byla chráněná krajinná oblast Broumovsko, kde se vlci objevili v roce 2015. V rámci tohoto území byly stanoveny oblasti, ve kterých k útokům docházelo. Následně byly škody detailněji analyzovány a byly stanoveny rizikové faktory spojené s útoky vlků. Nejohroženějšími hospodářskými zvířaty byly ovce umístěné přes noc na pastvinách, které přímo sousedily s lesem nebo byly do 600 m od něj. Dalším výrazně rizikovým faktorem je telení krav přímo na pastvinách. Jako jediné efektivní oplocení se zatím jeví pevná ohrada z pletiva doplněná předsunutým vodičem umístěným 15-20 cm nad zemí. Výrazně se přítomnost vlků projevila na početních stavech mufloní zvěře, kdy v oblasti s nejdéle potvrzeným výskytem vlků došlo k poklesu o téměř 90 %. Stavy ostatní spárkaté zvěře nebyly výrazně ovlivněny. Na základě pobytových znaků nalezených v terénu a distribuci útoků lze soudit, že se vlci zdržují především v blízkém okolí Adršpašsko-teplických skal, Broumovských stěn a Javořích hor. Na základě snímků vlčat z fotopastí lze počet vlků pohybujících se v oblasti Broumovska odhadnout minimálně na 16 kusů.
|
|
|
Velké šelmy a škody na hospodářských zvířatech v Evropě a v ČR
Dvořáčková, Nikola
Tato bakalářská práce řeší problematiku koexistence mezi velkými šelmami (vlk obecný, medvěd hnědý, rys ostrovid) a chovateli hospodářských zvířat v Evropě a České republice. Její cíl je zjistit míru predace a použitá opatření v různých evropských zemích a vyvodit řešení pro Českou republiku. Chovatelé hospodářských zvířat v České republice již dávno zapomněli, jak žít vedle velkých šelem a chránit svá stáda. Proto je nutné, aby každý stát podporoval svoje chovatele a dostatečně je informoval o vhodných preventivních opatřeních. Chovatelům, kteří přijmou velké šelmy ve své lokalitě a přijmou preventivní opatření, se mnohonásobně sníží vzniklé škody a zároveň dojde k ozdravení ekosystému a biodiverzity. Ze zkušeností jiných států evropských zemí vyplývá, že jako nejlepší ochrana se jeví preventivní metody, které nedovolí se šelmám ke stádu dostat. Je to kombinace pasteveckých psů, elektrických plotů a pastýřů. Další možností je použití finančních kompenzací škod a odstřel zvířat, ale tyto metody problém dlouhodobě neřeší.
|
|
|
Vliv vlka obecného (Canis lupus L.) na populace kopytníků v lesních ekosystémech
Žižka, Martin
Vlci v krajině plní roli vrcholového predátora, jehož funkci v krajině nemůže člověk nikdy zcela úplně nahradit. Jako jedna z mála šelem loví ve smečkách, tudíž jejich vliv není plně nahraditelný jiným vrcholovým predátorem. Mají zásadní vliv na populace kopytníků a to nejen na jejich početní regulaci, ale převážně na zdravotní stav populací zvěře. Působením této šelmy v přírodě vznikají trofické kaskády, kdy je často opomíjen i vliv na okolní krajinu, jiné druhy živočichů, stromy a bylinné patro. V bakalářské práci byl popsán vliv vlka na kopytníky, krajinu a jeho rozlišné vlivy na zvěř ve vybraných státech.
|
|
|
Vlci na Broumovsku a jejich role v kulturní krajině
Strnadová, Eliška
Návrat vlků do české krajiny je velmi diskutovaným tématem, zejména pak na území Broumovska, kde vlci způsobili největší rozruch. Tato práce se v první části zabývá rešerší popisem vlka, jeho způsobem života, historií vlků v České republice, rozšířením v Evropě a také jeho vlivem na prostředí, ve kterém se vyskytuje. Dále se zaměřuje konkrétněji na území chráněné krajinné oblasti Broumovsko (CHKO Broumovsko), kde se zabývá jeho výskytem po roce 2015 a názory místních obyvatel, zprostředkované médií, na návrat vlků do současné krajiny Broumovska. V druhé praktické části se zaměřuje na vyhodnocení škod způsobené vlky na hospodářských zvířatech na území CHKO Broumovsko v letech 2015 až 2020 a jejich sledování pobytových znaků.
|
|
|
Zhodnocení problematiky vlivu velkých šelem na chov hospodářských zvířat
Smékalová, Markéta
Abstrakt Tato rešerše zhodnocuje vliv velkých šelem -- medvěda hnědého, vlka obecného a rysa ostrovida na chov hospodářských zvířat. V některých zemích Evropy šelmy rekolonizují území, kde byly vyhubeny, nebo odkud byly vytlačeny. V posledním desetiletí tak konfliktů mezi šelmami a hospodářskými zvířaty přibývá. Nicméně jsou zde rozdíly mezi jednotlivými oblastmi i mezi jednotlivými šelmami. V některých oblastech jsou útoky šelem spíše sporadické. V zemích, kde jsou populace šelem větší (například v Norsku), případně v zemích s nízkým výskytem přirozené kořisti, jsou škody na domácích zvířatech značné. Preventivních opatření existuje mnoho. Jako nejúčinnější se jeví zavírání zvířat na noc a maximální dohled psů i lidí nad nimi. Kompenzační programy jsou ve většině zemí, ale samy o sobě neřeší jádro problému.
|
|
|
Vlk (Canis lupus) na Šumavě a v širším Pošumaví z pohledu místních obyvatel a návštěvníků
KOLÁŘ, Miroslav
V posledních letech lze v České republice pozorovat pozvolný návrat velkých šelem, mezi které patří i vlci. Tyto šelmy se převážně vyskytují v příhraničních oblastech republiky a nejinak je tomu i na Šumavě, kam se po letech ústupu vrátili v roce 2015 a dnes se zde pravidelně rozmnožují. Návrat vlků s sebou přináší mnohé pozitivní ohlasy ze strany ochránců přírody a široké veřejnosti. Nicméně pro některé lidi jsou vlci původcem obav a strachu. Cílem této práce bylo zjistit, jak přítomnost vlků vnímají místní obyvatelé Šumavy a širšího Pošumaví, a jaké názory mají návštěvníci neboli turisté. Data byla získávána za pomoci dotazníkového šetření prováděného terénním průzkumem i formou sdílení online dotazníku. Výstupem práce bylo grafické zpracování jednotlivých otázek dotazníku a porovnání výsledků s předchozími průzkumy veřejného mínění o velkých šelmách. Bylo zjištěno, že návštěvníci v průměru projevili k vlkům pozitivnější názory než místní obyvatelé. V závěru práce jsou zmíněna určitá doporučení, která by mohla pomoci zlepšit postoje k vlkům a jejich akceptaci v okolní krajině.
|
|
|
Dopady útoku vlka na stáda ovcí
PĚČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi vlky a chovem ovcí v kontextu útoků vlka na ovce a opatření k ochraně chovu stád. Cílem práce bylo prozkoumat různé způsoby, jak chránit chov ovcí před útoky vlka a analyzovat jejich efektivitu. Pro sběr dat byla využita kombinace kvalitativní a kvantitativní metody, včetně rozhovorů s chovateli ovcí a analýzy dostupných statistických dat. Hlavním výsledkem práce bylo zjištění, že útoky vlka mají významný dopad na chov ovcí, jak z hlediska hospodářských ztrát, tak z hlediska psychického vlivu na chovatele. Pro ochranu chovu ovcí před vlkem byla identifikována různá opatření, jako jsou například elektrické ploty nebo využití pasteveckých psů. Každé opatření má své výhody a nevýhody, a proto je nutné zohlednit specifika konkrétní lokality a potřeby chovatele.
|
|
|
Frazémy v norštině a v češtině - srovnání z hlediska kognitivní lingvistiky
Payneová, Marie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
V této práci se zabýváme analýzou výrazů - především výrazů metaforických a frazeologických - v češtině a v norštině, které obsahují "zvířecí" motiv jakožto jádro. Metodologicky vycházíme z pojetí kognitivní lingvistiky, konkrétně pak z úžeji vymezené koncepce kognitivní lingvistiky, tzv. polské etnolingvistické školy, s přihlédnutím k pojetí metafory a symbolu z hlediska hermeneutické filozofie. Popisujeme a dokládáme některé principy týkající se vnímání a konceptualizace zvířat společné oběma zkoumaným jazykům a poukazujeme na určité sémantické souvislosti v rámci zvolené tematiky. Konkrétně se pak blíže věnujeme výrazu vlk a porovnáváme jazykový obraz tohoto kontroverzního zvířete v češtině a v norštině.
|
|
|
Velké šelmy a jejich přijetí ve vybraném regionu
Hadravová, Petra ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zjištění vztahu žáků ZŠ a studentů SŠ k šelmám na území České republiky v oblasti Lužických hor a Ralské pahorkatiny. Mezi vybrané šelmy patří medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx) a vlk obecný (Canis lupus). Liška obecná (Vulpes vulpes) je v práci použita jako druh sloužící ke komparaci. Práce zjišťuje názory na tyto šelmy a porovnává je. Průzkum byl realizován dotazníkovým šetřením v dané oblasti. Dále práce obsahuje charakteristiku šelem a jejich rozšíření.
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelmám zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu domácímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
host ::
RSS.