|
|
Komerční centrum Miris garden
Dračka, Jakub ; Landa, Karel (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh Komerčního centra Miris Garden v rámci prázdninového resortu, jež má dále zahrnovat hotel, marinu a nespočet apartmánových vil, které však nejsou součástí návrhu. Objekt se nachází na úpatí pohoří Velebit, nedaleko národního parku Paklenica a vesnice Starigrad-Paklenica v Zadarské župě v Chorvatsku. Zadání vychází z urbanisticky nesmyslné koncepce, a sice developerského záměru vybudovat sezónní prázdninový resort nacházející se takřka v lůně přírody, navíc měřítkem značně přesahující výše zmíněnou vesnici, nejbližší sídlo v dané oblasti. Bakalářské práci předcházel ateliérový projekt, který byl však po dlouhých úvahách a boji s vlastním svědomím zcela přepracován, zůstal z něj však původní záměr – v tamější krajině nežádoucí stavbu skrýt pod vrstvu zeminy a ukázat z ní co nejméně. Stavba je koncipovaná jako malá vesnice, shluk malých domků koncentrovaných do jedné dlouhé ulice, která je však poměrně členitá a vytváří tak ve své délce několik zákoutí a menších návsí. Tato ulice se otevírá směrem ke zmíněnému pohoří Velebit a částečně k Jaderskému moři. Zatímco přední, a také jediná viditelná fasáda je členitá, zbylé jsou schovány pod úrovní terénu. Budovou v podélném směru probíhá obslužný a zásobovací koridor, který odděluje obchody a restaurace od jejich zázemí, skladů a technologických místností. Pod severovýchodní částí objektu se nachází podzemní garáže. Střecha objektu je zelená, osázená ovocnými stromy a pochozí. Stejně tak je stromy osázen předprostor celého objektu, stromy stíní, poskytují útočiště ptákům a včelám. Plášť budovy je z dusaného betonu, jehož vrstvy opticky navazují na okolní krajinu tvořenou vápenci. V budově není výtah. Zázemí obchodů je koncipováno minimalisticky s ohledem na maximální možné využití venkovního prostoru a s ohledem na sezónní provoz. Osvětlení a větrání je zajištěno komíny, které tak transformují původní funkci komínů dle současných potřeb a požadavků.
|
|
|
Komerční centrum Miris Garden v Chorvatsku
Žilková, Monika ; Doležal, Ondřej (oponent) ; Novák, Petr (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě zadání, které bylo poskytnuto v předmětu BGA032 – Ateliér architektonické tvorby 4. Tématem studie je návrh novostavby komerčního centra Miris Garden v Chorvatsku u obce Starigrad. Objekt má tvořit stěžejní bod nově budovaného resortu na svažitém pobřeží Jaderského moře. Komerční centrum má zastat funkci obchodní (s vícero menšími obchůdky a gastro podniky) a v části objektu také administrativní, kde jsou k dispozici kanceláře pro vedení centra i pro nájemníky. Tři budovy tvořící jednotný celek jsou koncipovány do tvaru dvou centrických šestiúhelníků, čímž je vytvořen prostor imitující obchodní ulici. Ta pak vrcholí v náměstí s výhledem na moře. Centrum má celkem tři podlaží, která jsou ovšem zapasována do terénu tak, že v pohledu směrem k moři působí jako jednopodlažní budova, tudíž neruší výhledy okolním vilám. Novostavba bude umístěna do volné krajiny, její výstavba ani provoz tedy nebudou nikterak rušit žádné okolní obyvatele.
|
|
|
Názvy ulic a pomístní jména v Trhových Svinech
PRŮKA, Matěj
Tato bakalářská práce se zabývá urbanonymií města Trhové Sviny. Sleduje proměny názvů ulic, náměstí a dalších prostranství od nejstarších záznamů až po současnost. Součástí práce je soupis uličních názvů. Získané názvy jsou roztříděny z hlediska jejich motivace a současné názvy také podle slovotvorné struktury. Další část se zaměřuje na pomístní jména v katastrálním území města Trhové Sviny, která jsou rozdělena podle vztahových modelů. Cílem práce je popsat a zhodnotit vývoj urbanonymie města Trhové Sviny.
|
|
|
Veřejná prostranství města Brna - teoretická práce
Lelkes, Ivana ; Adamková, Jana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Diplomová práca sa venuje problematike verejných priestrastiev vnútorného mesta Brna. Tieto priestory majú výborné predpoklady pre to, aby sa stali atraktívnymi miestami spríjemňujúcimi každodenné užívanie a umožňujúcimi kvalitné trávenie voľného času. K týmto danostiam patrí napríklad kompaktnosť zástavby, jasná ohraničenosť a uzavretosť verejných priestranstiev, vhodné dochádzkové vzdialenosti, prítomnosť verejnej i komerčnej vybavenosti a charakteristický genius loci. Verejné priestranstvá v daných lokalitách ale často svoj potenciál nenapĺňajú a zostávajú priemernými voľnými priestormi medzi budovami. Práca vytvára podrobnú kategorizáciu námestí, mestských tried a ulíc v rôznych štruktúrach vnútorného mesta Brna a na týchto typológiách skúma, čo je príčinou nenaplnenosti potenciálu, aké sú problémy verejných priestranstiev a aké ich možné riešenia.
|
|
|
Brněnské nábřeží - rehabilitace brněnských řek a jejich blízkého okolí
Vrba, Petr ; Řehák, Filip (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce „Brněnské nábřeží - rehabilitace brněnských řek a jejich blízkého okolí“ je vytvořit urbanistický návrh v Brně Zábrdovicích na východním nábřeží řeky Svitavy. Úmyslem je využít potenciál daného území a nabídnout možnost lukrativního bydlení u řeky s obchodním parterem, službami, volnočasovým parkem včetně multifunkčního hřiště a především přístupu k řece Svitavě. Řešené území, o rozloze 6,32 ha, je definované převážně ulicí Zábrdovickou a řekou Svitavou poblíž bývalého kláštera premonstrátů, který nyní slouží jako Vojenská nemocnice. V současnosti je území zastavěno převážně nízkopodlažními průmyslovými objekty se skladovací a expediční funkcí. Navržená zástavba plynule navazuje svou strukturou na již existující objekty na východním i západním břehu řeky Svitavy v podobě čtyř až šesti podlažních bloků, které jsou pro tuto oblast charakteristické. Park se napojuje na revitalizované východní nábřeží řeky Svitavy v místě nové pěší lávky spojující oba dva břehy a pobytových schodů. Ty slouží nejen jako místo pro setkávání a odpočinek, ale i jako protipovodňové opatření v případě nutnosti rozlivu vody. Podél řeky Svitavy je navržen chodník s uličním stromořadím a možností přístupu až k hladině řeky Svitavy.
|
|
|
Dostavba městského bloku - ulice Křížová
Roubalová, Lucie ; Prudík, David (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Práce se zabývá výhradně urbanistickým konceptem dostavby městského bloku a architektonickým návrhem vybraných městských domů v navržené dostavbě. Podstatné kroky v průběhu projektu byly ve vytvoření nejvhodnějšího stavebního programu, dále nalezení korektního prostorového uspořádání a vytvoření architektonického návrhu městských domů, zejména potom dispozic jednotlivých podlaží. Ve studii jsou zahrnuty zásady organizace parteru, vnitrobloku, parkování a návrh řešení navazujícího veřejného prostoru. Součástí práce je vizuální příloha v podobě pare, v které jsou zahrnuty všechny povinné náležitosti projektu. Další přílohou jsou 3 prezentační panely a 1 hlavní výstavní panel.
|
|
|
Návrh obytné zóny v obci Sloup
Kocman, Jan ; Matuszková, Radka (oponent) ; Radimský, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce zpracovává problematiku návrhu obytné zóny v severní části obce Sloup v Moravském krasu. Byly zpracovány 4 varianty, pro které byly vyhotoveny výkresy situace a situace dopravního značení. Výkres vzorových příčných řezů platí pro všechny varianty bez výjimky. Na základě zjednodušeného multikriteriálního hodnocení, byly vybrány 2 vítězné varianty, pro které byly vyhotoveny podélné profily a situační výkresy byly zpracovány detailněji.
|
|
|
Analýza a teorie veřejného prostoru.
Beránková, Vendula ; Tichý, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v první části zabývá obecnou teorií a rozdělením veřejných prostorů, definuje veřejné prostory dle platné české legislativy. Obsahuje také dotazník tykající se náměstí a veřejných prostorů z pohledu veřejnosti. V druhé části jsou porovnány čtyři veřejné prostory ve městě Humpolec, které mají označení náměstí. Jedná se o Horní, Dolní, Havlíčkovo a Tyršovo náměstí. Náměstí jsou zkoumána zejména na základě místního šetření a dotazníku vytvořeného pro obyvatele města. Na základě získaných poznatků jsou definovány slabé a silné stránky. Práce je zakončena celkovým zhodnocením a porovnáním náměstí.
|
|
| |
|
|
Pěší pohyb ve struktuře města
Dokoupilová Pazderková, Kateřina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Město bylo od pradávna místem, kde se lidé společně setkávali, žili a tvořili, a proto by měla v dnešní anonymní době role jednotlivců – obyvatel města růst. Úloha chodce jako jedince umožňujícího přímý kontakt tváří v tvář, jedince komunikujícího s okolím se stává nezbytnou součástí „živého“ města. Proto, aby město bylo funkční, je potřeba koncentrovat lidi a události, teprve potom se město stává městem lidí, městem místa, městem momentu. Definice městské udržitelnosti a životaschopnosti by měla být poměřována schopností města poskytnout kvalitní životní podmínky svým obyvatelům. Zahrnuje je to především vysokou kvalitu přírodního i umělého prostředí, dobré životní a pracovní podmínky, právo lidí na bydlení, práci, sociální služby a infrastrukturu. Dále by mělo chránit kulturní identitu města a poskytnout možnost participace při rozhodování ve městě. Dopravní provoz ovlivňuje ve velké míře narůstající Urban Sprawl, vytváří velké přepravní vzdálenosti a zvětšuje potřebu dopravy, především osobními automobily. Je zapotřebí vytvořit efektivní plánování s politikou inovativních dopravních systémů, které budou schopny redukovat potřebu dopravy. Můžeme konstatovat, že pěší doprava pro udržitelnost města má přínos v omezení suburbanizace, ve zmenšení podílu motorové dopravy a ve snížení rizika prostorové segregace. Je potřeba vytvořit města, kde se lidé pohybují a potkávají se, kde se mísí nejrůznější funkce a formy tak, aby nedocházelo k náhlým opouštění center a vzniku monofunkčních zón. Je důležité počítat s principem, že ulice jsou společenským prostorem. Prostorem nejen dopravním, ale především prostorem společenským. Navrhovat tedy kvalitní síť propojených, funkčních a bezpečných pěších tras mezi obytnými budovami a místními cíli tak, aby budovy umožňovaly výhled do ulice, což zvyšuje nejen bezpečnost, ale především propojuje dění těchto dvou světů. Vytvořit živé, pulsující město, kde pěší pohyb je tím spojujícím prvkem mezi stále se rozvíjejícím městem a zachováním života v něm, je obrovská výzva pro nás všechny.
|
host ::
RSS.