|
|
Vývoj ideologické pozice hnutí ANO 2011 v letech 2013 až 2021
Kočvara, Adam ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vývoji ideologické pozice hnutí ANO 2011 v letech 2013 až 2021. ANO 2011 chápe jako stranu typu firmy, která svou ideologickou pozici upravuje na základě voličské poptávky. Vývoj ideologické pozice popisuje na štěpící linii levice-pravice a štěpící linii vztahu k Evropské unii. Tato analýza je tvořena na základě dat z výzkumů veřejného mínění CVVM a průzkumu mezi experty Chapel Hill Expert Survey. Vývoj ideologické pozice je zkoumán i v relativní hodnotě, tzn., jak se hnutí ANO 2011 vyvíjí vůči pólům štěpících linií, které představuje KSČM a TOP 09. Z výsledků lze vyčíst, že na štěpící linii levice-pravice se absolutní i relativní ideologická pozice hnutí ANO 2011 posouvá k politické levici. Na štěpící linii vztahu k EU je absolutní pozice hnutí ANO 2011 stabilní, relativní pozice zaznamenala posun k euroskeptismu.
|
|
|
Geopolitická orientace Moldavska - kontexty štěpné linie v moldavské společnosti
Janeček, Jakub ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Volný, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na geopolitickou orientaci Moldavska. Jejím cílem je zjistit, je-li země nakloněna spíše spolupráci s Evropskou unií či Ruskem. Moldavská společnost je v tomto ohledu dlouhodobě polarizována a události posledních let, zejména pak válka na Ukrajině, měly na její orientaci významný dopad. K dosažení cíle byla použita obsahová analýza, ze které vyšla čtyři hlavní témata štěpící moldavskou společnost v názoru na geopolitické směřování země: integrace Moldavska do Evropské unie, válka na Ukrajině, otázka identit, vnitropolitické štěpení a energetická politika. Výsledky následné analýzy ukazují, že Moldavsko zejména v posledních letech směřuje do Evropské unie. Názor na směřování však není jednomyslný ani v politické, ani ve společenské sféře a je v zájmu země udržovat dobré vztahy s oběma stranami. Klíčová slova: Moldavsko, orientace, Rusko, Evropská unie, štěpné linie
|
|
|
Analysis of the voting behaviour of the Hungarian minority in the 2023 Slovak parliamentary elections
Béber, Matúš ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Madleňák, Tibor (oponent)
The Hungarian political representation and its electoral base have undergone an intense internal evolution, split and value shift in recent years. Based on a study of the literature, the main motivation of this thesis was to clarify how this evolution has influenced the electoral behaviour of the Hungarian minority in Slovakia in the 2023 parliamentary elections. The main objectives of the thesis are to explain and describe the factors that influence the electoral support for Hungarian parties; to further clarify the relationship between voter turnout and the representation of the Hungarian minority; and finally, to explain the dependence of the electoral performance of Hungarian parties on the electoral performance of other political entities. The analytical part of the thesis is based on the results of the 2021 census and the results of the 2023 parliamentary elections. The main methodological procedure for answering the research questions is primarily the usage of the regression analysis. In addition to this, correlation analyses are also used. The results indicate a clear dominance of Hungarian parties in southern Slovakia. However, mainly due to low voter turnout Hungarian parties are not able to translate this dominance into parliamentary advancement. The most significant factor explaining...
|
|
| |
|
|
KDU-ČSL z pohledu teorie politických stran
Štamberk, Ondřej ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na aplikaci vybraných klasických teoretických konceptů na příkladu Křesťanské a demokratické unie - československé strany lidové, ve snaze posoudit, do jaké míry jsou tyto koncepty relevantní v dnešním politologickém výzkumu. Teoretické koncepty jsou představeny v první kapitole teoretické části. V druhá kapitola nabízí shrnutí historického vývoje křesťanských demokratů od jejich vzniku až po poslední parlamentní volby v roce 2021. V praktické části jsou představené teorie aplikovány na lidovou stranu a v následující kapitole jsou dále představeny a analyzovány jak volební výsledky KDU-ČSL v období samostatné České republiky, tak její voličská základna. Cílem je nalézt charakteristické vzorce, které jsou v případě KDU-ČSL oproti ostatním českým politickým stranám jedinečné a zodpovědět, proč tomu tak je a jaké důsledky pro další vývoj pro tuto stranu mají. Ve výsledku se podařilo aplikovat všechny představené teorie a přijít s poznatky a charakteristikami týkajícími se vývoje volebních výsledků i voličské základny KDU-ČSL. Klíčová slova KDU-ČSL, politické strany, křesťanská demokracie, konfliktní linie, volební geografie, volby, stranická struktura
|
|
|
Relevance teorie o vzniku nového "Nadnárodního štěpení"
Maděra, Matyáš ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
V této práci jsou porovnány dva rozdílné koncepty štěpné linie - nadnárodní a periferie-centra. Pro výzkum je využita komparativní metoda. Oba koncepty jsou nejprve porovnány z teoretického (srovnání různých teorií) a následně empirického (srovnání manifestace obou linií v politických stranách) hlediska. Výsledky komparace několika teorií poukazují na výraznou podobnost obou konceptů, přesto však existuje několik zásadních rozdílů. Autor této práce na základě dat evropských politických stran vyvozuje, že tyto rozdíly jsou zapříčiněny špatným nadefinováním konceptu nadnárodní štěpné linie. Ta za prvé není kompletní štěpnou linií, ale zatím pouze linií v procesu formování a za druhé nebyla hlavním impulsem pro vznik stran zelených, což je z čistě teoretického hlediska nejzásadnějším rozdílem mezi oběma koncepty. Tuto formující se linii je však nutné odlišit od třetího konceptu, kterým je linie periferie-centra na evropské úrovni. Autor interpretuje výsledky výzkumu tak, že spor uvnitř Evropské unie odráží protínání dvou štěpných linií periferie-centra na rozdílných úrovních. První má globální dosah (i proto je milně považována za nadnárodní), zatímco druhá se odehrává pouze v Evropě. Obě linie jsou odlišeny rozdílným centrem, ale periferní odpor vůči těmto centrům je podobného charakteru. Tato práce...
|
|
|
Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages?
Musilová, Karolína ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Předkládaná diplomová práce Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages? analyzuje, zda lze v případě NP Šumava mluvit o postmateriálním štěpení a jak se případné štěpení projevuje na národní úrovni. Po celou více než dvacetiletou existenci NP probíhají spory o jeho směřování, kde se střetávají zcela rozdílné postoje na jedné straně místních samospráv, pro které je NP jedním z hlavních zdrojů příjmů, a environmentalisty, kteří usilují o co nejmenší míru zasahování. Teoreticky je práce ukotvena v konceptu konfliktních linií S. Rokkana a S.M. Lipseta, důraz je pak kladen na jeho postmateriální dimenzi, která je spojena s R.Inglehartem. Analytická část práce je případovou studií, která zkoumá postoje jednotlivých aktérů, a to prostřednictvím jednak polostrukturovaných rozhovorů se starosty místních obcí, a jednak dokumentů a tiskových zpráv zájmových skupin. Na základě šetření je zřejmé, že jde o štěpení, neboť se projevuje v empirické, normativní i organizační rovině. Přítomnost štěpení je zřejmá na všech úrovních politického systému, neboť do něj kromě samospráv a zájmových skupin vstupují i politické strany a prezidenti.
|
|
|
Vývoj českého stranického systému v letech 2010-2013
Korbel, Tomáš ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce "Vývoj českého stranického systému v letech 2010-2013" se zaměřuje na analýzu stavu české stranické soustavy, přičemž je kladen důraz na politický vývoj v posledních letech a zejména pak na poslední dvoje volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v letech 2010 a 2013. Jejich výsledky se totiž vymykaly dlouhodobému vývoji, který byl nastaven během 90. let po pádu komunistického režimu. Cílem práce je proto na základě vymezené etapy zachytit základní faktografii vývoje českého stranického systému a jaké trendy v současnosti vykazuje. V tomto směru nám mj. velmi napomohou kvantitativní metody, pomocí kterých bude vypočítáván např. index efektivního počtu stran v rámci stranického systému. Hlavní výzkumnou otázkou předkládané studie je, zda lze nebo nelze považovat český stranický systém za konsolidovaný.
|
|
|
Cleavage politics and Europeanisation-induced transformation of the national political space - the case of the Czech Republic
Stahl, Cosimo ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent) ; Hanley, Seán (oponent)
Bibliographic note STAHL, C. (2014): Cleavage Politics and Europeanisation-induced transformation of the national political space - The Case of the Czech Republic, 94 p. Master thesis, Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Supervisor: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. Abstrakt Tato analýza mapuje národní politický prostor a vzorce rozporných politických názorů (cleavages) v České Republice. Procesy globalizace a evropské integrace zanechaly stopy v západní Evropě a měly za důsledek rozdělení voličů ve smyslu vítězů a poražených evropské integrace. V zemích východní Evropy je také relevantní distinkce demarcace vs. integrace (integration vs. demarcation magnet). Tyto protikladné trendy proměňují základní struktury soutěže politických stran v rámci jednotlivých zemí i EU jako celku. Tato práce analyzuje obsah tištěných médií a rekonstruuje převládající témata a rozpory v rámci politického diskurzu na počátku transformace v polovině 90. let. (volby do Parlamentu 1996) a po vstupu do EU (volby 2010). Hlavním tezí této práce je, že zatímco v 90. letech se politicky diskurz zaměřoval především na ekonomiku a společenskou i ekonomickou transformaci (s důrazem na klasický rozpor mezi státem a trhem), v roce 2010 se také nově objevují kulturní a post-materiální témata. Při...
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce "Volební geografie Polska po roce 1989" zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2010. Hlavní hypotézou, již tato diplomová práce testuje, je, že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B"). Zatímco první z těchto dvou částí Polska je volební baštou modernistických...
|
host ::
RSS.