| |
| |
|
Šlechta v diplomatických službách Československa na příkladu Františka Schwarzenberga a Jindřicha Kolowrata-Krakowského
Šnoblová, Karolína ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem Šlechta v diplomatických službách na příkladu Františka Schwarzenberga a Jindřicha Kolowrata-Krakowského si klade za cíl popsat postavení šlechty v československé společnosti po vzniku republiky a objasnit zapojování českých šlechticů do diplomatických služeb. Konkrétně se práce bude věnovat Františku Schwarzenbergovi a Jindřichu Kolowratu-Krakowskému, kteří oba vykonávali funkci československých vyslanců. Kromě diplomatické služby se práce dále zaměřuje na historii rodů, ze kterých oba muži pocházeli, a také na jejich život mimo diplomacii. KLÍČOVÁ SLOVA aristokracie, diplomacie, vyslanectví, Československo, republika
|
|
Krajina, sídla a památky v deníku Jiřího II. Buquoye z italské cesty v letech 1839 a 1840
Binder, Filip
Příspěvek je věnován hraběti Jiřímu II. Buquoyovi a jeho italské cestě uskutečněné v letech 1839 a 1840, již text sleduje na základě dopisů hraběte adresovaných jeho matce Gabriele, shromážděných a přepsaných tak, aby tvořily cestovní deník. Text se snaží proniknout do myšlenkového světa aristokrata, jemuž bylo v době podniknutí výpravy 25 let, a zabývá se tím, jak Buquoy během výpravy reflektoval krajinu, architekturu, umění a sídla (ať už v případě měst, nebo příbytků šlechty a panovníků). Studie si zároveň klade otázku, zdali informace obsažené v Jiřího korespondenci, resp. deníku korelují s výsledky nejnovějšího historického a uměnovědného výzkumu představujícího Buquoye jako aristokrata, jehož romantické založení se odrazilo i v jeho aktivitách, předně v jeho výtvarné činnosti, dokumentované dochovanými skicáři, a dále i v přestavbě hradu v Rožmberku a vytvoření zdejšího rodového muzea a v úpravách krajinářských parků založených jeho předky. Díky analýze deníku a úryvků v nich obsažených bylo možné zdůraznit sentimentální prvky v textu hraběte, který své matce vyprávěl o tom, jak hluboké pocity a emoce v něm vyvolávala příroda a prohlídky měst a památek a střetávání se uměleckými díly. I díky tomu vykazují jeho řádky přidanou literární hodnotu, neboť se hrabě nesnažil podat matce pouhý popis viděného a navštíveného, ale informovat ji o pohnutkách své mysli a o atmosféře jednotlivých míst, na něž během cesty zavítal. Deník rovněž potvrzuje Buquoyův silný a pozitivní vztah k umění, architektuře a přírodě, avšak poukazuje na jeho limity.
|
| |
| |
|
Podobizna Polyxeny z Lobkovic - haptický model pro osoby se zdravotním postižením
NOVOTNÁ, Petra
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. První kapitola teoretické části se zabývá otázkou renesanční ženy ve společnosti. Nahlíží na ženu v roli panny, manželky a vdovy, popisuje výchovu, kterou si tehdejší žena procházela, a pohlíží na urozenou ženu stran šlechtické společnosti. Druhá kapitola teoretické části se věnuje konkrétní šlechtičně Polyxeně z Lobkovic, rozené z Pernštejna, a popisuje její životní cestu. Poslední kapitola této části se zaobírá problematikou vnímání osob se zrakovým postižením a zaměřuje se na metodiku kompenzačních pomůcek, výhradně haptických modelů pro zrakově znevýhodněné. Praktická část bakalářské práce má za cíl přetvoření portrétní malby Polyxeny z Lobkovic do haptického modelu v podobě reliéfu, jenž je primárně určený pro nevidomé a slabozraké.
|
| |
| |
| |