Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Time and Journey in Virginia Woolf's Mrs Dalloway, The Voyage Out, and To the Lighthouse
ZVONÍČKOVÁ, Andrea
Tato diplomová práce analyzuje romány Virginie Woolfové Plavba, Paní Dallowayová a K majáku a interpretuje opakující se téma času a cesty ve vztahu k filozofickému a uměleckému kontextu autorčiny doby. Také představuje teorie Henri Bergsona, Williama Jamese a Edmunda Husserla, a poté je aplikuje v části literární analýzy, poukazuje na subjektivnost díla Woolfové a snaží se najít hlavní myšlenky, které Woolfová svému čtenáři předkládá.
Rethinking the Animal: Post-Humanist Tendencies in (Post) Modern Literature
Gridneva, Yana ; Vichnar, David (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Tato diplomová práce interpretuje post-humanismus jako filozofický směr zabývající se problematikou anthropocentrismu. Jejím předmětem je analýza pěti literárních textů (Odysseus od Jamese Joyce, Flush od Virginie Woolfové, Nightwood od Djuny Barnesové, Hackenfeller's Ape od Brigid Brophy a Elizabeth Costello od J.M. Coetzee), které nevycházejí z obecních předpokladů o tom, co je zvíře a jakou má funkci v kultuře a diskurzu, a tím pádem komplikují hranici mezi člověkem a zvířetem. Zvířata tady neslouží jako nástroj pro zobrazení lidských záležitostí a vlastností, ale mají svoji vlastní hodnotu a jsou pojímána nad rámec antropocentrických předpokladů. Úkolem této práce je popsat strategie, které tyto texty používají k zobrazení zvířat, a způsob, kterým komplikují binární opozici člověk-zvěře. Teoretický rámec této práce poskytují díla autorů, kteří patří k vznikajícímu oboru Animal Studies, a díla jiných současných filozofů, především Jacquesa Derridy, Gillese Deleuze a Felixe Guattari. Velkou ambicí tohoto projektu je přispět k rozvoji nové post-humanistické etiky, definované tendencí k inkluzi a lhostejností vůči binaritám. Klíčová slova: zvíře, Animal Studies, carno-phallogocentrismus, post-humanismus, James Joyce, Virginia Woolfová, Djuna Barnes, Brigid Brophy J.M. Coetzee.
Srovnávací analýza : Virginia Woolfová Paní Dallowayová a Michael Cunningham Hodiny
Procházková, Lucie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Virginia Woolfová, autorka moderní prózy první poloviny 20.století, napsala roku 1925 svůj nejznámější román Paní Dallowayová, v němž líčí jeden červnový den roku 1923 Clarissy Dallowayové, která pořádá večírek pro svého manžela a své přátele. Druhou rovinou je příběh válečného vysloužilce Septima Smithe, hrdiny, kterého následky hrůzné události pronásledují v podobě šílenství i po pěti letech od ukončení konfliktu. Ač se tyto dvě postavy nikdy nesetkají, jejich životy jsou propojeny na mentální bázi. Díky Septimově sebevraždě dojde k reflexi Clarissy Dallowayové a "splynutí" obou postav. Woolfové nejde o příběh, ale o zachycení prchavého okamžiku, plynoucího času, který vede ke smrti. Literární konstrukty v podobě postav jsou nositeli mnoha existenciálních témat, jako je smrt, konvence, prchavost času. Woolfová čtenáři nabízí techniku proudu vědomí, techniku sledování postav a událostí z více perspektiv. Výsledkem je charakteristika postav prostřednictvím postav ostatních a vnitřními monology postav samotných. Romány Virginie Woolfové předpokládají čtenáře vnímavého, vzdělaného, majícího přehled v oblasti světové literatury. Michael Cunningham, současný americký autor, vzdává čest Virginii Woolfové a ve svém románu Hodiny aktualizuje jak ji samotnou, tak román Paní Dallowayová. Přebírá původní název...
Koncept pomíjivosti v románu V. Woolfové Paní Dallowayová
ZVONÍČKOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce zkoumá koncept pomíjivosti v románu Virginie Woolfové Paní Dallowayová. Cílem práce je podat ucelený přehled těchto momentů, interpretovat je a ukázat, jakými technikami autorka dosahuje pocitu pomíjivosti; to vše především za pomoci teorií o čase Henriho Bergsona. Na základě myšlenek tohoto filosofa bude v práci prozkoumán i čas objektivní a subjektivní, jak se v Paní Dallowayové projevuje. Jelikož je v práci čas jako jedno z hlavních témat, lze v ní nalézt i přehled nejvýznamnějších filosofických teorií.
Srovnání dvou českých překladů románu "K majáku" od Virginie Woolfové
KUBÁŇOVÁ, Alena
Předmětem této bakalářské práce je srovnání dvou českých překladů knihy anglické spisovatelky Virginie Woolfové s názvem "K majáku". Zvlášť se zabývá lexikální, morfologickou, syntaktickou a sémantickou rovinou jazyka a pozoruje především rozdíly v doslovnosti překladů, dále také zastaralosti a expresivnosti výrazů.
The Conception of Time in Virginia Woolf´s Novels in Relation to the Narrative Techniques Used by the Author
GEYEROVÁ, Veronika
Tato diplomová práce zkoumá pojetí času v románech Virginie Woolfové ve vztahu k narativním technikám, které autorka ve svých románech používá. Cílem práce je nejen rozebrat samotné pojetí času typické pro tuto autorku, ale také poukázat na to, jak úzce je toho pojetí spjaté právě s moderními narativními metodami. Aby byl v práci jasně zachycen vývoj autorčina pojetí času a narativních technik, kompletní novelistické dílo Virginie Woolfové je analyzováno chronologicky podle data vydání. Nemalá část práce je věnována také filosofickému, vědeckému a historickému kontextu, ve kterém byly romány napsány, protože autorčina práce s časem a experimentálními narativními technikami má svou inspiraci práce ve filosoficko-vědeckých teoriích a socio-historických změnách konce devatenáctého a začátku dvacátého století.
Estetika Virginie Woolfové
Bláhová, Šárka ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje postihnutí estetických názorů Virginie Woolfové, jež se formovaly na základě dobových estetických teorií. Nejprve je v textu představen významný zlom mezi viktoriánským a nastupujícím modernistickým obdobím, který zasáhl do všech oblastí lidské činnosti. V návaznosti na tento zlom se práce zabývá transformací lidského smýšlení a jeho reflexí na poli produkce a prožívání umělecké tvorby. Následně je rozebráno umělecké hnutí skupiny Bloomsbury, její filosofie a estetika. V práci jsou nastíněny hlavní teze estetických teorií Rogera Frye a Cliva Bella, kteří patřili mezi členy skupiny a formovali její estetické smýšlení. Dále se práce věnuje samotné Virginii Woolfové a jejím estetickým názorům, které vycházely především z inspirace estetickými názory Rogera Frye. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
The Influence of Virginia Woolf on Contemporary British Fiction in selected works by Pat Barker, Toby Litt and Ian McEwan
Kocianová, Tereza ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Hlavní pozornost této bakalářské práce je zaměřena na fenomén vlivu Virginie Woolfové na současnou literaturu (prózu). Cílem práce je poukázat na častý výskyt Virginie Woolfové v současných dílech britských autorů, ať už fyzicky nebo skrze pro ni charakteristická témata a literární styl. Konkrétní příklady jsou převzaty z románů Life Class (2007) a Toby's Room (2012) od Pat Barkerové, Finding Myself (2003) od Tobyho Litta a Soboty (2005) od Iana McEwana. Práce se také soustředí na uvádění nalezených odkazů na Virginii Woolfovou do souvislostí s jejím sociálním, kulturním a pracovním prostředím. Modernistické strategie, narativní techniky a témata typická pro díla Woolfové jsou srovnávány se strategiemi, technikami a tématy užitými ve vybraných románech. Klíčová slova: Virginia Woolfová, Modernismus, Bloomsburský kroužek, Aluze, Intertextualita, Témata, Narativní strategie
Srovnávací analýza : Virginia Woolfová Paní Dallowayová a Michael Cunningham Hodiny
Procházková, Lucie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Virginia Woolfová, autorka moderní prózy první poloviny 20.století, napsala roku 1925 svůj nejznámější román Paní Dallowayová, v němž líčí jeden červnový den roku 1923 Clarissy Dallowayové, která pořádá večírek pro svého manžela a své přátele. Druhou rovinou je příběh válečného vysloužilce Septima Smithe, hrdiny, kterého následky hrůzné události pronásledují v podobě šílenství i po pěti letech od ukončení konfliktu. Ač se tyto dvě postavy nikdy nesetkají, jejich životy jsou propojeny na mentální bázi. Díky Septimově sebevraždě dojde k reflexi Clarissy Dallowayové a "splynutí" obou postav. Woolfové nejde o příběh, ale o zachycení prchavého okamžiku, plynoucího času, který vede ke smrti. Literární konstrukty v podobě postav jsou nositeli mnoha existenciálních témat, jako je smrt, konvence, prchavost času. Woolfová čtenáři nabízí techniku proudu vědomí, techniku sledování postav a událostí z více perspektiv. Výsledkem je charakteristika postav prostřednictvím postav ostatních a vnitřními monology postav samotných. Romány Virginie Woolfové předpokládají čtenáře vnímavého, vzdělaného, majícího přehled v oblasti světové literatury. Michael Cunningham, současný americký autor, vzdává čest Virginii Woolfové a ve svém románu Hodiny aktualizuje jak ji samotnou, tak román Paní Dallowayová. Přebírá původní název...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.