|
|
První apoštolský nuncius v Praze Clemente Micara a jeho reflexe v dobovém českém tisku v letech 1920-1923
Řeháček, Tomáš ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
V nově vzniklé Československé republice katolická církev ztratila pozici, kterou měla v rakousko- uherské monarchii. Bylo třeba změnit téměř celou církevní strukturu, vyměnit většinu biskupského sboru, založit nové církevní školy a hledat nový způsob soužití církve a státu. V Praze byla založena papežská nunciatura a v Římě vyslanectví Československé republiky. Do Prahy byl poslán první vatikánský nuncius Clemente Micara, který zde působil necelé čtyři roky. Jeho úkolem bylo provést Vatikánem navrhované změny pro upevnění pozice katolické církve v Československu a otevřít celou řadu sporných bodů československo-vatikánských rokování.
|
|
| |
|
|
Reflexe první Československé republiky a jejího prezidenta T. G. Masaryka na stránkách vatikánského listu L'Osservatore Romano
TALÍŘ, František
Cílem předkládané práce je přiblížit realitu první Československé republiky pohledem ze zahraničí, konkrétně prostřednictvím vatikánského deníku L´Osservatore Romano. Tato realita v sobě obsahuje více rovin a proto se jednotlivé kapitoly věnují reflexi celkového politického vývoje republiky, osobnosti jejího prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a situace katolické církve v zemi ze strany novinářů vatikánského listu. Jelikož byl jejich pohled nutně ovlivněn katolickou orientací listu, pracoval autor při zpracování tématu i s jinými periodiky a dalšími dokumenty, díky nimž mohl dosáhnout větší názorové plurality v jednotlivých otázkách. Čerpal proto také z některých dalších italských a českých novin, pastýřských listů československých biskupů, vzpomínek aktérů tehdejších událostí či z různých rozhovorů a projevů významných politických osobností. Svým výzkumem se však především pokusil nalézt odpověď na otázku, jakým způsobem oficiální periodikum Svatého stolce na svých stránkách informovalo o dění v meziválečném Československu.
|
|
|
Twiplomacy papeže Františka: Twitter jako nástroj veřejné diplomacie Svatého stolce
Nedbalová, Martina ; Doležal, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá digitální diplomacií jako součástí diplomacie veřejné. Zaměřuje se na analýzu twitterového účtu papeže Františka v průběhu roku 2015 a také v kontinuitě celé jeho působnosti na této platformě. Cílem práce je analyzovat témata, kterými se papež ve svých příspěvcích zabývá a také zhodnotit jejich provázanost s aktuálním děním ve světě. Také je provedena kvantitativní analýza tohoto období, kde je zhodnocen papežův vliv, který získal právě díky účasti na této platformě. Součástí práce je také představení digitální diplomacie jako fenoménu moderní doby a Twitteru jako moderní sociální platformy, která v poslední době našla své místo mezi nejsledovanějšími komunikačními kanály, které využívají osobnosti a instituce z oblasti mezinárodních vztahů ke komunikaci s veřejností.
|
|
|
Společné prvky vatikánské a americké zahraniční politiky po druhé světové válce
Fuchsová, Anežka ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Na vítězství křesťanských demokratů v parlamentních volbách v Itálii roku 1948 měl velkou zásluhu kampaň, do které se zapojily Spojené státy americké spolu se Svatým stolec. Tato diplomová práce předkládá výsledky analýzy americké, ale hlavně vatikánské zahraniční politiky. Hlavními prvky zahraniční politiky Pia XII. v letech 1945-1950, kde jsou jako hlavní prvky identifikovány podpora evropské integrace, vztahy s určitými evropskými státy a boj proti komunismu. Postoj Svatého stolce k těmto základním bodům je následně komparován s americkým postojem vůči nim. Z analýzy a následné komparace vyplývá, že teoreticky lze styčné body jejich politik najít, v praxi však docházelo ke spolupráci minimálně a rozhodně ne v takové míře, v jaké k ní došlo v Itálii v roce 1948. Klíčová slova: Svatý stolec, Pius XII., zahraniční politika, USA, komunismus, integrace
|
|
|
Svatý stolec a fašistická Itálie na cestě k vyřešení římské otázky ve 20. letech 20. století
Dvořáčková, Petra ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci nazvané "Svatý stolec a fašistická Itálie na cestě k vyřešení římské otázky ve 20. letech 20. století" se autorka zabývá vztahem mezi Svatým stolcem a fašistickou Itálií v období let 1922-1929. Analyzuje vývoj a proměny tohoto vztahu od nástupu Benita Mussoliniho k moci až po přijetí Lateránských smluv. Autorka se zároveň zaměřuje i na politicko-náboženské okolnosti, které tento vztah ovlivňovaly, např. smrt socialistického poslance Giacoma Matteottiho v roce 1924 v kontextu tehdejšího vývoje Itálie. Práce bude vycházet především ze studia vydaných pramenů (edice, noviny) a z odborné cizojazyčné literatury.
|
|
|
Vztah Pia XII. k otázkám nacismu a holocaustu během 2. světové války
Rázek, Milan ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je pokus o analýzu a objektivní hodnocení postojů katolické církve v čele s papežem Piem XII. k otázce holocaustu a nacismu během druhé světové války. K dosažení stanoveného cíle bude použita zejména metoda kompilační historické deskripce, přičemž hodnocení bude provedeno na základě rozpoznání, charakterizování a interpretování nejvýraznějších diferencí ve vnímání role Pia XII. během druhé světové války, a to zejména ve vztahu k nacismu a holocaustu. Dalším důvodem pro výběr tohoto tématu je snaha o interpretaci hlavních motivů, které výrazně ovlivnily vývoj politik Svatého stolce během 2. světové války. V první kapitole budou charakterizovány některé důležité pojmy a zároveň zde bude představen základní charakter Vatikánu jako politického subjektu. Druhá kapitola bude zaměřena na osobu Pia XII. a jeho roli při podpisu říšského konkordátu. Ve třetí kapitole bude sledován vývoj politiky Vatikánu těsně před vypuknutím 2. světové války až do jejího konce. Následující kapitola se zaměří na důvody, které mohly mít vliv na postoj Svatého stolce ve vztahu k nacismu a holocaustu. V samotném závěru práce autor odpoví na otázky stanovené v úvodní části textu, shrne zjištěné informace a zhodnotí zjištěná fakta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj konkordátního práva od roku 1964 do současnosti
Gazárek, Jakub ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Vývoj konkordátního práva od roku 1964 do současnosti Cílem předkládané práce je rozbor a srovnání konkordátního práva na příkladu několika vybraných zemí. Práce je zaměřena na středoevropský prostor (Česká republika, Slovenská republika, Polská republika, Německá spolková republika), pro účely širšího záběru práce byly zvoleny ještě další země. První z těchto zemí je Španělsko, které představuje unikátní příklad postupného přechodu z tradičních konkordátních smluv na smlouvy moderního charakteru, uzavírané po Druhém vatikánském koncilu. Druhou vybranou zemí je Kolumbie jako zástupce mimoevropského prostoru, rovněž s dlouhou konkordátní tradicí. Práce je rozdělena do dvou základních částí. V první části, tvořené první a druhou kapitolou, jsou vymezeny základní pojmy (konkordát, třídění konkordátních smluv, strany konkordátních smluv, Svatý stolec) a stručně shrnut vývoj mezinárodněprávní subjektivity Svatého stolce. Rovněž je věnována pozornost Druhému vatikánskému koncilu, který má pro konkordátní právo naprosto zásadní význam. Následují kapitoly věnované jednotlivým zkoumaným zemím. Třetí kapitola se tak zabývá Německem, po úvodním výkladu následuje stručné zhodnocení stavu konkordátní úpravy dle jednotlivých spolkových zemí. Čtvrtá kapitola je věnována Kolumbii, kapitola pátá se zabývá...
|
|
|
Vztah Svatého stolce a Francie na počátku 20. století
Myslilová, Tereza ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
- čj Diplomová práce se bude zabývat vývojem a proměnou diplomatických styků mezi Francií a Svatým stolcem na počátku 20. století. Autorka se zaměří na předpoklady rozluky mezi oběma zmiňovanými zeměmi, jež nastala po přijetí zákona o odluce církve od státu v prosinci 1905, jenž zapříčinil vyloučení církve z politického dění v zemi. Cílem její práce bude analýza, popis a interpretace proměn vztahů mezi oběma zeměmi v letech 1904/1905-1921 včetně obnovení diplomatických styků a stabilizace vztahů po dlouhé a dramatické roztržce, jež nebyla dosud v soudobé české církevní historiografii zpracována.
|
|
|
Vývoj diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Vatikánem
Kristek, Tomáš ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Diplomatické vztahy mezi Českou republikou a Vatikánem se utváří od roku 1918 a působí na ně různé faktory, které studujeme v kontextu dějin a na základě teorií liberálně-idealistických a realistických. V bakalářské práci se budeme věnovat faktorům působící na vzájemný vztah státu a církve v pohledu mezinárodních vztahů a v různých konkrétních dějinných okamžicích. V tomto vzájemném vztahu mezi státem a církví nejde pouze o vztah dvou suverénních států, ale o vztah státu a mezinárodní organizace, která je reprezentovaná papežem, jako hlavou státu i hlavou církve. Z hlediska vzájemné snahy o konsensus každá strana do jednání vnáší své požadavky, které se v případě papežské diplomacie ne vždy shodují s cílem diplomacie světské. Protože se jedná o demokracie, které řeší své spory diplomatickou cestou, i Česká republika a Vatikán usilují o dohodu tímto způsobem, ačkoli dohoda není vždy možná.
|
host ::
RSS.