|
|
Hodnocení kognitivního postižení u schizofrenních pacientů
Kuhnová, Eva ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Práce se věnuje aktuálnímu tématu kognitivních deficitů u osob se schizofrenií. Blíže představuje subjektivní hledisko nemocných, prožívání deficitů v kognitivní oblasti. Vlastní text práce je obvyklým způsobem rozčleněn na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá specifiky kognitivních funkcí a jejich deficity u pacientů se schizofrenií. Blíže se zaměřuje na subjektivní pohled jedince, prožívání postižení, které vyplývá z narušených kognitivních funkcí. Sleduje také dopad potíží v kognitivních oblastech na život jedince. V práci jsou představeny nástroje, které měří kognitivní funkce. Velký prostor je věnován sebehodnotícímu nástroji Frankfurtský dotazník potíží (FBF, FCQ), jeho vzniku, popisu a psychometrickým vlastnostem. Empirická část je věnována využití českého překladu Frankfurtského dotazníku potíží v praxi. Na vzorku 53 jedinců s diagnózou F20.0 a 53 jedinců bez psychiatrické diagnózy byly zkoumány psychometrické kvality dotazníku (diskriminační validita, Cronbachovo alfa, test-retest reliabilita). U pacientů s F20.0 byl dále zkoumán vliv počtu hospitalizací a vliv absolvované léčby ve stacionáři pro psychotické pacienty na jejich subjektivně prožívané potíže. Sledována byla také souvislost mezi vnímanými kognitivními poruchami a zdravotním stavem, měřeným nástrojem HoNOS....
|
|
|
Spiritualita a duševní nemoc: Role spirituality v životě lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním
Motl, Jiří ; Říčan, Pavel (vedoucí práce) ; Smékal, Vladimír (oponent) ; Janošová, Pavlína (oponent)
DI S E R T A Č N Í P R Á C E Autor: Mgr. Jiří Motl Spiritualita a duševní nemoc Role spirituality v životě lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním Spirituality and Mental Disorder: The Role of Spirituality in the Lives of People with Experience of Psychosis Abstrakt Disertační práce se zabývá vztahem duševní nemoci a náboženství, zaměřuje se na to, jakou úlohu sehrává spiritualita u lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním. V teoretické části je diskutován problém stanovení hranice mezi patologickou a normální spiritualitou, přičemž je zdůrazněn význam funkčního hlediska a potřeba dialogického vztahu s nemocným. Teoretická část dále mapuje možnosti využití spirituality v procesu zotavení. Spiritualita často pomáhá nemocným vnímat svou nemoc jako smysluplný proces, čímž zpravidla přispívá k jejímu lepšímu zvládání. V závěru teoretické části jsou představeny čtyři alternativní či komplementární výkladové rámce psychotické zkušenosti. V empirické části je zkoumáno devět osob (věřící se zkušeností s psychózou) prostřednictvím kvalitativních metod. Sběr dat a jejich analýza vychází především z metody IPA (interpretativní fenomenologická analýza). Cílem výzkumu je zmapovat u konkrétních osob s duševním onemocněním jejich zkušenosti s tím, jak duševní nemoc ovlivnila jejich spiritualitu a jak je jejich...
|
|
|
Role sestry v péči o klienty se schizofrenními poruchami.
DOLEJŠÍ, Aneta
Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně vzniklá data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka papír, kdy byla data rozdělena do pěti kategorií a osmnácti podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 10 informantů. Byly to sestry poskytující péči osobám se schizofrenními poruchami v zařízeních lůžkové akutní, následné, ale také ambulantní a komunitní psychiatrické péče. Praxe ve zdravotnictví u těchto informantů se pohybovala v rozmezí 2 až 30 let. Výzkumný soubor byl vybrán účelovou metodou.
|
|
| |
|
|
Interakce léčiv užívaných při léčbě schizofrenie a jejich doprovodných příznaků
Musilová, Jana ; Janoušek, Oto (oponent) ; Cicková, Pavlína (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem interakcí antipsychotických léčiv a jejich doprovodných účinků. Stručně popisuje vědní obor vývoj léčiv (drug discovery) a příbuzné vědní disciplíny, zejména se pak zaměřuje na problematiku analýzy biologických sítí. Součástí práce je i charakterizace nemoci schizofrenie a její léčby. Cílem práce je vytvoření skriptu v jazyce R pro automatické stahování dat z volně dostupných databází a vyhledání nejvýznamnějších interakcí vybraných medikamentů a jejich cílů na základě vizualizace a analýzy sítí pomocí nástroje Cytoscape a jeho pluginů a specifikace obdobných farmakologických vlastností nejvýznamnějších léčiv.
|
|
|
Cognitive flexibility in selected animal models of psychiatric disorders
Janíková, Martina ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Ježek, Karel (oponent)
Kognitivní flexibilita představuje schopnost adaptivně měnit své chování či způsob přemýšlení v závislosti na vnějších podmínkách. Kognitivní rigidita byla popsána u řady psychiatrických a neurovývojových onemocnění, včetně její role v rozvoji a udržování některých symptomů. V této práci jsme se proto zaměřili na studium kognitivní flexibility a dalších behaviorálních charakteristik v několika animálních modelech relevantních ke schizofrenii, obsedantně- kompulzivní poruše a poruše autistického spektra. V myším "two-hit" modelu schizofrenie jsme našli rozdíl mezi skupinami v set-shiftingu a snížený počet parvalbuminových interneuronů v hipokampu u stresovaných myších samic. Překvapivě jsme nezjistili zhoršení v žádném jiném behaviorálním testu. Ve dvou farmakologických potkaních modelech relevantních k OCD jsme ukázali, že agonista dopaminových D2/D3 receptorů quinpirole a agonista serotoninových A1/7 receptorů 8-OH-DPAT způsobily natolik závažné poruchy prostorového učení a paměti v úloze aktivního vyhýbání se místu, že nebylo možné testovat reversal. Léky snižující glutamátergní neurotransmisi, memantin a riluzol, překvapivě ještě prohloubily tento deficit, přestože žádný takový efekt nebyl pozorován v případě, kdy byly aplikovány samostatně. Dále jsme ukázali, že knockout CRMP2 (collapsin...
|
|
|
Altered morphology of white and grey matter in patients with Alzheimer disease and Schizophrenia on MRI
Lahutsina, Anastasiya ; Zach, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Němcová, Veronika (oponent)
Velikost a tvar závitů (gyri) a žlábků (sulci) v oblasti přední cingulární kůry (ACC), zejména sulcus cinguli (CS) a sulcus paracingularis (PCS), představuje anatomický marker vývoje nervového systému. Odchylky ve vývoji in utero u schizofrenie lze sledovat pomocí morfometrie CS a PCS. V této studii jsme měřili délku CS, PCS a jejich segmentů na snímcích T1 MRI u 93 pacientů s první epizodou schizofrenie a u 42 zdravých kontrol. Kromě délky sulci byla u pacientů a kontrol porovnávána také frekvence výskytu a levopravá asymetrie CS/PCS. Distribuce morfotypů CS a PCS u pacientů se lišila od kontrol. Parcelovaný typ CS3a v levé hemisféře byl u pacientů delší (53,8 ± 25,7 mm oproti 32,7 ± 19,4 mm u kontrol, p < 0,05), zatímco u CS3c byl u kontrol naopak dlouhý (52,5 ± 22,5 mm oproti 36,2 ± 12,9 mm, n.s. u pacientů). Neparcelovaný PCS v pravé hemisféře byl delší u pacientů ve srovnání s kontrolami (19,4 ± 10,2 mm oproti 12,1 ± 12,4 mm, p < 0,001). Současná přítomnost PCS1 a CS1 v levé hemisféře a do jisté míry i v pravé hemisféře tedy může svědčit o vyšší pravděpodobnosti schizofrenie. Měření plochy nebo objemu hipokampu je v klinické praxi užitečné jako podpůrná pomůcka pro diagnostiku Alzheimerovy choroby. Vzhledem k tomu, že je časově náročné a není jednoduché, využívá se nepříliš často. Předkládáme...
|
|
|
Genetické faktory ovlivňující charakteristické faciální rysy u osob s psychickými poruchami
Frajbišová, Aneta ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Kočandrlová, Karolina (oponent)
Faciální část hlavy embrya je tvořena společně s mozkem ze stejných prekurzorů. Obličej je tvořen z buněk neurální lišty, které vznikají z neuroepitelu. Jakmile tedy dojde k narušení časného vývoje mozku, projeví se to ve tváři. Neuroepitel indukuje expresi mnoha důležitých genetických faktorů pro vznik obličeje, např. gen PAX3, Dsl-1, HMGN1. Na vzezření obličeje má však vliv i prostředí, konkrétně životospráva či způsob dýchání. Osoby se syndromatickými psychickými poruchami mají dobře známou a prozkoumanou faciální morfologii, kdežto osoby s nesyndromatickými psychickými poruchami, např. se schizofrenií, ASD, OCD či bipolární poruchou, jsou stále objektem mnoha studií. Genetické faktory ovlivňující faciální dysmorfii jsou často geny, které mají hlavní úlohu v centrální nervové soustavě či nepřímo ovlivňují skrze signalizační dráhy jiné geny známé pro vývoj faciální části hlavy, např. Fgf geny. Tato práce si klade za cíl určit tyto genetické faktory.
|
|
|
Stravovací návyky pacientů schizofrenního okruhu
Krůčková, Dominika ; Kalinová, Nelly (vedoucí práce) ; Pehr, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky pacientů ze schizofrenního okruhu a vlivu protizánětlivého účinku potravin na hladiny zánětlivých markerů v krvi. U pacientů trpících schizofrenií jsou pozorovány horší stravovací návyky oproti zdravým kontrolám. Tito pacienti častěji konzumují nasycené a trans nenasycené mastné kyseliny, a naopak méně do své diety zařazují ovoce a zeleninu, nenasycené mastné kyseliny nebo například vlákninu. Zároveň je u těchto pacientů pozorována vyšší konzumace potravin podílejících se na podpoře chronického zánětu a tím možného zhoršení symptomů onemocnění. Cílem této práce je vyhodnotit stravovací zvyklosti pacientů ze schizofrenního okruhu pomocí semikvantitativního frekvenčního dotazníku a porovnat je s kontrolní skupinou bez psychiatrické diagnózy. Dále na základě poznatků z DII vybrat z dotazníku potraviny, které obsahují složky, nebo jsou samy zařazeny do indexu protizánětlivých potravin a zjistit, zda četnost konzumace těchto potravin koreluje s hladinou zánětlivých markerů v krvi. Podle výsledků této práce lze stravu pacientů ze schizofrenního okruhu považovat za méně zdravou oproti kontrolní skupině, vzhledem k nižší konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků, a naopak vyšší konzumaci slazených nápojů. klíčová slova: Schizofrenie, stravovací...
|
|
|
Jak didakticky pracovat s filmem ve výuce psychologie na SŠ
MICHL EGRIOVÁ, Simona
Tato diplomová práce se zabývá tématem, jak didakticky pracovat s filmem ve výuce psychologie na střední škole. Práce je členěna na teoretickou část, která se zabývá teoretickými východisky výuky psychologie na střední škole u nás a v zahraničí, filmem jako didaktickým nástrojem pro výuku psychologie a vybranými duševními poruchami a duševními nemocemi. Cílem empirické části je vytvořit konkrétní metodiku pro výuku psychologie na střední škole s využitím filmu jako didaktického nástroje na téma disociativní porucha identity, bipolární afektivní porucha a schizofrenie. V této části jsou vytvořeny přípravy třech vyučovacích jednotek. V každé vyučovací hodině bylo odučeno jedno téma. Pro zmapování toho, co studenti již vědí o tématu je vytvořen dotazník ke zjištění prekonceptů z oboru psychologie. Dotazník byl studentům rozdán k vyplnění před vyučováním a po vyučování, jejichž odpovědi byly následně vyhodnoceny a porovnány. Pomocí deskriptivní statistiky bylo zjištěno, že všichni studenti (N=59) si u otázky typu "B" vedli na konci vyučování v odpovědích lépe, než u otázky typu "A". U otázky typu "B" došlo k celkovému zlepšení v odpovědích z 59,3 % (N=35) na začátku vyučování na 93,2 % (N=55) na konci vyučování. V případě otázky typu "A" se úspěšnost v odpovědích ze 74,6 % (N=44) před vyučováním zhoršila na 69,5 % (N=41) po vyučování. V empirické části je proto navržena alterace výuky pro všechny tři témata.
|
host ::
RSS.