|
|
Olfactory adaptations in the deep-sea fishes
Kamrla, Jaroslav ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Cílem této práce bylo shrnout znalosti o čichu hlubokomořských paryb a ryb. Výzkumy na toto téma jsou spíše ojedinělé, nicméně pár zajímavých prací nastiňuje důležitost čichu v těchto nehostinných podmínkách. Po krátkém představení obecného fungování čichové soustavy se tato práce zabývá jednotlivými adaptacemi v hlubokém moři. Na základě porovnání jednotlivých částí mozku, které jsou zodpovědné za recepci jednotlivých smyslů, lze získat představu o důležitosti jednotlivých smyslů. Ta byla zkoumána u mesopelagických a demersálních druhů. Mezi adaptace patří například ontogenetický posun ve smyslové orientaci. Dále také sexuální dimorfismus čichové soustavy. Zvětšené olfaktorické orgány u samců slouží pravděpodobně k jednodušší lokalizaci samice. Co se týká bohatosti repertoáru olfaktorických receptorů, tak genom hadální ryby z Mariánského příkopu ukázal ztrátu spousty čichových genů, ale zdůraznil jejich specificitu. Vlastní data, která jsou součástí této práce, odhadují počet čichových genů u hlubokomořských ryb, pro které nemáme kvalitní genom, ale jen zdrojová data ze sekvenace genomu. Odhady s velkým konfidenčním intervalem ukazují spíše nižší počty genů, ale jsou i výjimky s větším repertoárem, které jsem označil za kandidáty pro další studium.
|
|
| |
|
| |
|
|
Perception of individual variation in body odour in human adults
Fialová, Jitka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Schaal, Benoist (oponent) ; Stopka, Pavel (oponent)
Předložená disertační práce se skládá ze dvou částí. První část představuje obecný úvod do problematiky a shrnuje současné poznatky týkající se variability lidské tělesné vůně a jejího vnímání. Tato část je představena z perspektivy pohlavního výběru. Práce se nejdříve zaměřuje na teorii evoluce komunikace a poté ukazuje specifické vlastnosti chemické komunikace. Dále popisuje vznik individuálně specifického pachového podpisu, který vzniká metabolizací sekretu kožních žláz kožní mikroflórou. Další kapitoly jsou věnované vybraným individuálním vodítkům obsaženým v lidské tělesné vůni jako například vodítka k rozpoznání pohlaví, příbuzných, genetické kompatibility v genech hlavního histokompatibilního komplexu, zdravotního stavu či výživy v kontextu pohlavního výběru. V následující kapitole jsou probírány interakce mezi parfémy a tělesným pachem a nakonec stručně představeny metody prezentaci pachových stimulů se zaměřením na prezentaci jednotlivých stimulů či kompozitních pachů. Druhou část práce tvoří šest odborných textů, přičemž tři z nich jsou přehledové a další tři empirické studie. Přehledové studie shrnují faktory ovlivňující kvalitu lidské tělesné vůně se zaměřením na výživu a emoční stavy. První přehledový článek ukazuje, že v tělesné vůni lze nalézt vodítka k emočním stavům ostatních lidí...
|
|
|
Metodika rozvoje čichového vnímání u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením
Pařízková, Linda ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato práce se zabývá významem čichového vnímání a možnostmi jeho rozvoje u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením. Podává základní informace o anatomii a fyziologii čichu, o zpracování čichových podnětů a významu čichu pro děti se zrakovým a kombinovaným postižením. Největší pozornost je věnována možnostem rozvoje čichového vnímání v České republice, což prezentuje ucelený přehled produktů na českém trhu. Dále se věnuje rozvoji čichového vnímání na Škole Jaroslava Ježka.
|
|
|
Pohlavní dimorfismus v olfaktorickém systému u myši
Kuntová, Barbora ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent) ; Žídek, Lukáš (oponent)
Pohlavně dimorfní chování myši domácí (Mus musculus musculus) je ovlivňováno různými fyzikálními a chemickými podněty. Chemické signály jsou však nejpodstatnější pro individuální rozpoznávání a vyvolávají různé efekty v reprodukčním chování příjemce. Myši patří mezi makrosmatické savce, tudíž je jejich čich velmi dobře vyvinut a jsou schopné rozpoznávat široké spektrum ligandů od ostatních jedinců, ale také z okolního prostředí. Těkavé signály patří mezi organické látky produkované většinou tkání. Mohou mít škodlivý vliv na buňky, a proto jsou transportovány ven z těla lipokalinovými transportéry, přičemž některé mohou fungovat jako signály. Tyto těkavé signály jsou schopné stimulovat chemosenserické neurální receptory a tak vyvolávat odpověď v neurálních drahách. Vnímání ligandů má odlišný efekt na samce a samice, ačkoliv dosud nebylo u divoce žijící myši prokázano, zda jsou tyto rozdíly způsobeny variabilitou v receptorech a neurálních procesech či spíše rozdíly v expresi pohlavně specifických signálů. Cílem této disertační práce bylo provést srovnávací analýzu orofaciálních tkání a určit specifitu v expresi lipokalinů. Poprvé jsme ukázali, že slzy, nosní sekret a sliny obsahují lipokaliny, které byly původně detekovány pouze v moči. Dokázali jsme, že lipokaliny jsou hojně zastoupené v těchto...
|
|
|
Souvislost mezi reaktivitou imunitního systému a kvalitou tělesného pachu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Míra rozvoje sekundárních pohlavních znaků by mohla být vodítkem k imunokompetenci jedince. Tělesný pach by mohl částečně sloužit jako jeden z těchto znaků, který poskytuje důležité informace o potenciálním partnerovi i u člověka. Hlavním cílem diplomové práce bylo testovat vztah mezi reaktivitou imunitního systému a kvalitou tělesného pachu u člověka. Empirická část studie sestávala ze sběru vzorků tělesného pachu od 21 mužů ve věku 18-40 let před a 14 dní po vakcinaci proti hepatitidě A a B (Twinrix) a meningokoku (Menveo). Krevní vzorky participantů byly odebrány třikrát pro stanovení hladin IgG a IgM protilátek (jako markerů reaktivity imunitního systému), testosteronu, kortizolu a CRP. V druhé části studie proběhlo hodnocení vzorků tělesného pachu 88 ženami ve věku 18-40 let z hlediska atraktivity, intenzity a zdraví. V kontrastu s naším očekáváním nebyl nalezen žádný statisticky významný vztah mezi hladinami protilátek po vakcinaci a hodnocenou atraktivitou a zdravím tělesného pachu. Zároveň nebyla nalezena žádná signifikantní změna v hodnocení tělesného pachu a v hladinách testosteronu a kortizolu před a po očkování. Byl však zjištěn negativní vztah mezi CRP a hodnocenou atraktivitou a zdravím tělesného pachu. Výsledky této studie naznačují, že tělesný pach nemusí odrážet adaptivní složku...
|
|
|
Pohlavní dimorfismus v olfaktorickém systému u myši
Kuntová, Barbora ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent) ; Žídek, Lukáš (oponent)
Pohlavně dimorfní chování myši domácí (Mus musculus musculus) je ovlivňováno různými fyzikálními a chemickými podněty. Chemické signály jsou však nejpodstatnější pro individuální rozpoznávání a vyvolávají různé efekty v reprodukčním chování příjemce. Myši patří mezi makrosmatické savce, tudíž je jejich čich velmi dobře vyvinut a jsou schopné rozpoznávat široké spektrum ligandů od ostatních jedinců, ale také z okolního prostředí. Těkavé signály patří mezi organické látky produkované většinou tkání. Mohou mít škodlivý vliv na buňky, a proto jsou transportovány ven z těla lipokalinovými transportéry, přičemž některé mohou fungovat jako signály. Tyto těkavé signály jsou schopné stimulovat chemosenserické neurální receptory a tak vyvolávat odpověď v neurálních drahách. Vnímání ligandů má odlišný efekt na samce a samice, ačkoliv dosud nebylo u divoce žijící myši prokázano, zda jsou tyto rozdíly způsobeny variabilitou v receptorech a neurálních procesech či spíše rozdíly v expresi pohlavně specifických signálů. Cílem této disertační práce bylo provést srovnávací analýzu orofaciálních tkání a určit specifitu v expresi lipokalinů. Poprvé jsme ukázali, že slzy, nosní sekret a sliny obsahují lipokaliny, které byly původně detekovány pouze v moči. Dokázali jsme, že lipokaliny jsou hojně zastoupené v těchto...
|
|
|
Perception of individual variation in body odour in human adults
Fialová, Jitka ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Schaal, Benoist (oponent) ; Stopka, Pavel (oponent)
Předložená disertační práce se skládá ze dvou částí. První část představuje obecný úvod do problematiky a shrnuje současné poznatky týkající se variability lidské tělesné vůně a jejího vnímání. Tato část je představena z perspektivy pohlavního výběru. Práce se nejdříve zaměřuje na teorii evoluce komunikace a poté ukazuje specifické vlastnosti chemické komunikace. Dále popisuje vznik individuálně specifického pachového podpisu, který vzniká metabolizací sekretu kožních žláz kožní mikroflórou. Další kapitoly jsou věnované vybraným individuálním vodítkům obsaženým v lidské tělesné vůni jako například vodítka k rozpoznání pohlaví, příbuzných, genetické kompatibility v genech hlavního histokompatibilního komplexu, zdravotního stavu či výživy v kontextu pohlavního výběru. V následující kapitole jsou probírány interakce mezi parfémy a tělesným pachem a nakonec stručně představeny metody prezentaci pachových stimulů se zaměřením na prezentaci jednotlivých stimulů či kompozitních pachů. Druhou část práce tvoří šest odborných textů, přičemž tři z nich jsou přehledové a další tři empirické studie. Přehledové studie shrnují faktory ovlivňující kvalitu lidské tělesné vůně se zaměřením na výživu a emoční stavy. První přehledový článek ukazuje, že v tělesné vůni lze nalézt vodítka k emočním stavům ostatních lidí...
|
|
|
Olfaktorické a vizuální komponenty výběru partnera u koroptve polní
Kotasová, Kateřina ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V práci je sledován význam pachových a vizuálních vjemů při výběru partnera u koroptve polní. Práce sestává z několika experimentů, při nichž je testována schopnost jedinců reagovat na pachové stimuly opačného pohlaví a sledována reakce na melaninový ornament při interakcích samec-samice a samec- samec. Ve výběrových experimentech je manipulováno s velikostí ornamentu. V dalším experimentu je testována role velikosti melaninového ornamentu a podobnosti samců a samic v páru (asortativní párování) na celkový reprodukční úspěch jedinců (líhnivost vajec, počet vajec). Práce přispívá k objasnění role melaninového ornamentu v signalizaci kvality jedince a diskutuje roli pohlavního výběru v evoluci tohoto péřového ornamentu u sociálně monogamních koroptví polních.
|
host ::
RSS.