|
|
Složení snímku prstu s viditelným krevním řečištěm.
Pekárek, Jakub ; Semerád, Lukáš (oponent) ; Rydlo, Štěpán (vedoucí práce)
Práce popisuje zpracování snímku prstu pro vytvoření kompozitního snímku s viditelným krevním řečištěm. Krevní řečiště je detekováno algoritmem Maximum Curvature. Následně bylo experimentováno s hledáním a spojování klíčových bodů pomocí algoritmů SIFT a ORB. Protože však algoritmy nepřinášely požadované výsledky, musí být klíčové body vyznačovány manuálně. Z nich je vytvořen odhad matice transformace. Pomocí odhadu matice transformace je spojena dvojice snímků. Tento cyklus přiřazení klíčových bodů a spojení snímků probíhá i pro nově vytvořené snímky. Po spojení posledních dvou snímků je výsledkem kompozitní snímek s viditelným krevním řečištěm. Tento kompozitní snímek může být dále využit pro verifikaci nebo identifikaci osob.
|
|
|
Extrakce krevního řečiště z Fundus snímku lidského oka
Baláš, Ondřej ; Říha, Kamil (oponent) ; Minář, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá metodami segmentace obrazu a jejich využití při extrakci krevního řečiště oka z tzv. fundus snímků. K pochopení dané problematiky je na následujících stránkách popsán anatomický pohled do oka, zpracování obrazu a různé segmentační metody. Dále tato práce obsahuje návrh aplikace na extrakci krevního řečiště s využitím různých segmentačních metod, naprogramována v jazyce JAVA za pomocí knihovny OpenCV na zpracování obrazu. Výsledné snímky z aplikace jsou porovnány se snímky „zlatých standardů“ z veřejných databází.
|
|
|
Návrh fantomu kapilárního řečiště pro testování akumulace buněk a blokace cév
Eichner, Dominik ; Skopalík, Josef (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje přilnavost buněk, označených železitými nanočásticemi, ke stěně kapiláry, na kterou působí magnetická síla. Nejprve popisuje krevní řečiště a rychlost protékající krve. Dále se věnuje obecné charakteristice nanočástic využitelných v medicíně, popisu využitých mikroskopů a v poslední řadě metodám správné kultivace buněk in vitro. Praktická část pak testuje přilnavost buněk při různých rychlostech v různě velkých kapilárách za pomocí magnetických sil.
|
|
|
Lokalizace bifurkací ve snímcích sítnice
Pres, Martin ; Drahanský, Martin (oponent) ; Semerád, Lukáš (vedoucí práce)
Mezi hlavní prvky sítnice z biometrického hlediska patří slepá skvrna, žlutá skvrna a rozložení cév v sítnici. Větvení cév je pro každého jedince unikátní a právě tato vlastnost se využívá v biometrických systémech pro rozpoznávání osob podle obrazu sítnice. Tento dokument popisuje metodu pro lokalizaci slepé a žluté skvrny, dále se věnuje metodě pro zvýraznění krevních cév, založené na známé metodě \emph{Matched filters}, a nakonec rozebírá lokalizaci bifurkací v extrahovaném krevním řečišti. Hlavním cílem této práce je vytvořit aplikaci pro automatizovanou úpravu snímků sítnice, segmentaci krevního řečiště a lokalizaci markantů. Program je implementován v jazyce Java s využitím knihovny OpenCV.
|
|
|
Biometrie krevního řečiště prstu
Bělehrádek, Stanislav ; Sekora, Jiří (oponent) ; Mézl, Martin (vedoucí práce)
V této práci jsou uvedeny základní pojmy z oboru biometrie se zaměřením na biometrii krevního řečiště prstu optickými metodami. Práce obsahuje i doplňující informace mimo jiné i z fyziky a anatomie, které jsou důležité pro pochopení problematiky. Součástí práce je návrh přípravku pro biometrii krevního řečiště prstu a návrh vhodného způsobu předzpracování snímků žilního větvení. Praktickou částí je realizace navrženého přípravku a vytvoření programu v MATLABu pro biometrické zpracování získaných obrazů. Vytvořený biometrický systém je otestován na skupině dobrovolníků. Dosažené výsledky jsou zhodnoceny z hlediska možnosti praktického použití a srovnány s podobným zařízením.
|
|
|
Extrakce krevního řečiště z Fundus snímku lidského oka.
Pinkava, Marek ; Říha, Kamil (oponent) ; Minář, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zpracováním snímků sítnice lidského oka. Zrak je nejdůležitější lidský smysl a jeho poškození má pro člověka velmi vážné důsledky. Automatické zpracování snímků sítnice lidského oka zvyšuje efektivitu lékařských vyšetření a zrychluje diagnostiku onemocnění. Sítnice vykazuje unikátní vlastosti u každého jedince, a proto ji lze také využít pro identifikaci osob. V~práci je stručně rozebrána struktura a vlastnosti jednotlivých částí oka, zejména sítnice, a jejich možná onemocnění, jako je diabetická retinopatie, glaukom či věkem podmíněná makulární degenerace. Následně je v práci popsána reprezentace a vlastnosti digitálního obrazu. Poté se práce věnuje vybraným segmentačním metodám obrazů, a to prahování, detekcím hran a technikám segmentace založených na přizpůsobené filtraci. Výstupem práce je aplikace, ve které je implementováno několik segmentačních metod, pro extrakci krevního řečiště. U každé této metody lze nastavit parametry segmentace pro zajištění kvalitní extrakce krevního řečiště snímků různé kvality.
|
|
|
Detekce krevního řečiště ruky v oblasti prstů za účelem detekce živosti
Šulavík, Jan ; Goldmann, Tomáš (oponent) ; Rydlo, Štěpán (vedoucí práce)
Biometrie jako oblast IT v poslední době nabývá na popularitě a různé biometrické metody se stávají běžnou součástí lidského života. Tato práce čtenáře v první řadě seznamuje s~biometrií jako takovou a detailněji se věnuje využití krevního řečiště v tomto oboru. Jedinečnost cevního stromu u každého člověka a také další pozitiva této metody jsou důvodem, proč je tato biologická charakteristika vhodná pro užití v biometrii. Je popsáno, jakým způsobem dochází zachycení této biometrické charakteristiky a následně jsou navrženy metody zpracování vstupních obrazů, pomocí kterých se získávají biometrická data, se kterými se pracuje. Tyto navržené metody byly implementovány a ta je také v tomto textu popsána. V poslední části dochází k testování těchto metod, popisu jejich funkčnosti a efektivity.
|
|
|
Ošetřování infuzní linky
Šulcová, Martina ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřování infuzní linky. Práce popisuje infuzní linku, její komponenty a zvláštní kapitola je věnována bezjehlovým spojkám. Dále obsahuje postupy na ošetřování infuzní linky a manipulaci s bezjehlovými spojkami, které jsou doporučené nejen Mezinárodní asociací sester pro infuzi (INS), ale i Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Práce dále popisuje komplikace nozokomiálních nákaz, které jsou spojené s manipulací s infuzní linkou. V praktické části jsem zpracovala výsledky dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na ošetřování infuzní linky. Dotazník vyplňovali všeobecné sestry a porodní asistentky v Podřipské nemocnici s poliklinikou v Roudnici nad Labem. Ze získaných dat jsem zjistila, že 81,82 % respondentů používá při práci s infuzní linkou bezjehlové spojky. Naopak bakteriální filtry se v prevenci katétrové sepse nepoužívají vůbec. Dále jsem zjistila, že hygienickou dezinfekci rukou před manipulací s infuzní linkou provádí 98,18 % respondentů.
|
|
|
Lokalizace bifurkací ve snímcích sítnice
Pres, Martin ; Drahanský, Martin (oponent) ; Semerád, Lukáš (vedoucí práce)
Mezi hlavní prvky sítnice z biometrického hlediska patří slepá skvrna, žlutá skvrna a rozložení cév v sítnici. Větvení cév je pro každého jedince unikátní a právě tato vlastnost se využívá v biometrických systémech pro rozpoznávání osob podle obrazu sítnice. Tento dokument popisuje metodu pro lokalizaci slepé a žluté skvrny, dále se věnuje metodě pro zvýraznění krevních cév, založené na známé metodě \emph{Matched filters}, a nakonec rozebírá lokalizaci bifurkací v extrahovaném krevním řečišti. Hlavním cílem této práce je vytvořit aplikaci pro automatizovanou úpravu snímků sítnice, segmentaci krevního řečiště a lokalizaci markantů. Program je implementován v jazyce Java s využitím knihovny OpenCV.
|
|
|
Návrh fantomu kapilárního řečiště pro testování akumulace buněk a blokace cév
Eichner, Dominik ; Skopalík, Josef (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje přilnavost buněk, označených železitými nanočásticemi, ke stěně kapiláry, na kterou působí magnetická síla. Nejprve popisuje krevní řečiště a rychlost protékající krve. Dále se věnuje obecné charakteristice nanočástic využitelných v medicíně, popisu využitých mikroskopů a v poslední řadě metodám správné kultivace buněk in vitro. Praktická část pak testuje přilnavost buněk při různých rychlostech v různě velkých kapilárách za pomocí magnetických sil.
|
host ::
RSS.