|
|
Motiv ospravedlnění ve staroegyptském náboženství
Scholzová, Alena ; Janák, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na motiv ospravedlnění v rámci staroegyptského náboženství. Zkoumá jeho význam, historii výskytu a možnost dosažení titulu ospravedlněný. Činí tak v kontextu pojetí smrti, posmrtného života a posmrtného soudu. Cílem práce bylo poskytnout přehled vývoje možnosti dosažení stavu ospravedlněného, zejména pak v Textech pyramid, Textech rakví a Knize mrtvých. Závěrem práce je, že se motiv ospravedlnění ve staroegyptském náboženství vyvíjel spolu s pojetím posmrtného soudu, se kterým byl spjat.
|
|
|
Důstojné umírání a péče v závěru života v pobytových službách pro seniory v okrese Rychnov nad Kněžnou
Vacková, Dominika ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou důstojného umírání a péče v závěru života v pobytových službách pro seniory v okrese Rychnov nad Kněžnou. V těchto zařízeních byl zjišťován pohled vedoucí sociální pracovnice a vrchní sestry na problematiku důstojného umírání a smrti, jakožto propojení sociálního a zdravotního pohledu. Práce se věnuje otázce důstojného umírání v souvislosti s možností poskytování paliativní péče v pobytových službách pro seniory. V první částí rozebírá teoretické aspekty - jako je pojem důstojnosti, paliativní péče, asistovaná sebevražda, eutanázie anebo například problematika dystanázie Důstojné umírání a smrt v domovech pro seniory by měla být pro poskytovatele těchto služeb určitým nastaveným standardem. Domovy pro seniory se ve většině případů stávají pro klienty domovem, ale i místem, kde zemřou. Mělo by jím zde být zajištěno bezpečí a dožití za důstojných podmínek. Cílem diplomové práce bylo, zjistit jakým způsobem je v zařízeních pro seniory v rychnovském okrese zajištěno důstojné umírání a péče v závěru života. Klíčová slova Důstojnost, paliativní péče, eutanázie, asistovaná sebevražda, umírání, smrt
|
|
|
Spiritualita zdravotních sester ve vztahu k otázce umírání a smrti
Svobodová, Eliška ; Motl, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Tato prace se zameruje na zkoumaní prozívaní umíraní a smrtí pacientu/klientu u zdravotních sester ve vztahu k jejich osobní spiritualite V teoreticke casti se vysvetlují pojmy jako je umíraní, smrt, spiritualita. Take se zde rozebíra paliativní pece, její principy a historie. Dale se zde pojednava o povolaní zdravotní sestry. V praci je venovana cast psychologickym aspektum spojenym s umíraním a smrtí pacientu/klientu. Poslední cast teoreticke casti je zamerena vybrane vyzkumy venující se tematu. Cílem empiricke casti je analyzovat zkusenosti a postoje, ktere sestry zaujímají pri peci o umírající a mrtve telo. Dalsím cílem je zkoumat to, jakym zpusobem se sestry vyrovnavají s umíraním a smrtí pacientu/klientu a jakym zpusobem je v tomto ovlivnuje jejich osobní spiritualita. V praci je jako hlavní metoda vyuzita interpretativní fenomenologicka metoda. Pro sber dat je vyuzit polostrukturovany rozhovor. Pro sirsí pohled je vyuzito dotazníkove setrení. Vysledky poskytují pohled na ruzne pohledy zdravotních sester na umíraní a smrt ve vztahu k jejich osobní spiritualite. Vyzkum ukazal, ze prozívaní smrti a umíraní pacientu/klientu je ovlivneno nekolika faktory, kdy dominantním faktorem je vek umírajícího. Negativní prozívaní popisují sestry, kdyz umíra díte, mlady clovek ci je prícinou umrtí nehoda,...
|
|
| |
|
|
Pán Tří Světů
Hejdová, Dominika ; Hejdová, Milada (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Jedno z posledních tabu naší společnosti, smrt. Možná nás k tomu, že ji opomíjíme, vede právě ta jistota budoucího setkání s ní. I když jsme jako moderní společnost se smrtí v kontaktu každý den. Setkání s reálným koncem života je pro nás neznámé. O tom svědčí i alarmujícímu úpadek pohřebních obřadů. Jako Česko zaujimáme v četnosti pohřbených lidí bez obřadu prvenství ve světě. Přitom v mnoha státech je tento druh pohřbu neznámý. Diplomová práce reaguje na tuto současnou situaci a předkládá koncepční vizi pro město Bruntál, jak by mohlo v budoucnu přistupovat ke smrti a k procesu loučení a především k navrácení rituálu smrti do běžného života. Navazuje tak na předdiplomní projekt, který se zabýval historiií smrti, procesmy loučení a truchlení a vzpomínáním. Návrh reaguje na soušasný stav v Bruntále a problém absence smuteční síně.
|
|
|
Etické aspekty individuálního plánování s klienty v domově pro seniory v otázkách umírání a smrti
PETROVÁ, Lucie
Práce se zabývá etickými aspekty individuálního plánování s klienty v domově pro seniory v otázkách umírání a smrti. Cílem je toto téma otevřít, popsat a reflektovat některé etické situace individuálního plánování s ohledem na přání a potřeby klientů v závěru života a jejich představy o dobré smrti. Práce je členěna do několika částí. Popisuje stáří, stárnutí a etické výzvy, které sebou přináší. Zabývá se významem spirituality ve stáří. Popisuje umírání jako proces, jeho fáze a jejich specifickou problematiku. Je představen koncept dobré smrti a jaká témata s ním souvisí. Věnuje se posledním věcem člověka a individuálnímu plánování v domově pro seniory. Je představen rozhovor, jako stěžejní metoda komunikace mezi seniorem a pečujícími, jehož úkolem je zjistit přání a potřeby seniora, jako podklad pro individuální plánování s ohledem na představy o dobré smrti. Je předložen fenomenologický výzkum přinášející pohled na toto téma ze strany sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách přímo obslužné péče a zejména klientů. Poslední část práce obsahuje doporučení pro praxi, shrnující důležité zásady na základě předložené literatury a provedeného výzkumu.
|
|
|
Dobrá smrt
Malo, Klára ; Filipová, Markéta (oponent) ; Raimund, Karolina (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci zpracovávám motivy, jimž se věnuji poslední tři roky, a sice motivy přechodových pohřebních rituálů současných na pozadí těch historických. Všímám si, jak tyto rituály vědomě i nevědomě vytěsňujeme z našich životů a zamýšlím se nad tím, proč tomu tak je, a zda by se s tím dalo něco dělat. Dobrá smrt“ představuje ručně vyšívanou tapisérii, která s lehkou nadsázkou ilustruje některé současné fenomény vztahů lidí ke smrti, a konfrontuje diváctvo s jeho vlastními přístupy k ní.
|
|
|
Zkušenosti vychovatelů s tématem smrti ve školní družině
NOVÁ, Nikola
V bakalářské práci zaměřené na zkušenosti vychovatelů s tématem smrti se věnuji problematice truchlení, seznámení a pochopení konceptu smrti. Konkrétněji se zabývám vývojem konceptu smrti, prožíváním ztráty blízké osoby a projevy truchlení. Cílem práce je zjistit jaké zkušenosti mají vychovatelé s dětmi prožívající ztrátu blízké osoby a do jaké míry vychovatelé s dětmi mluví o smrti. Jaké jsou jejich osobní zkušenosti a postoje k tomuto tématu. Jelikož je tato práce zaměřena na školní družinu a děti mladšího školního věku, věnuji se jejich vývojové charakteristice a základnímu popisu školní družiny a práce vychovatele.
|
|
|
Dítě a ztráta
KOVÁCSOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá problematikou ztráty v životě dětí předškolního věku. Teoretická část se věnuje především dětským porozuměním ztrátě v rámci kognitivního a emočního vývoje v předškolním období. V souvislosti s tím jsou v teoretické části rozebírány nejčastější ztráty v životě dětí v kontextu rodiny a mateřských škol. Dále jsou zde představeny i další významné ztráty, se kterými se děti v předškolním období mohou setkat. Cílem výzkumné části bylo zmapovat postoje a zkušenosti rodičů a pedagogů v mateřské škole vztahující se ke ztrátám, se kterými se děti v tomto období vyrovnávají. Proto byly realizovány rozhovory s 2 rodiči a 2 pedagogy. Součástí výzkumné části jsou i navržené aktivity, které mohou pomoci dětem rozpoznávat své emoce a pracovat s nimi, což jim může pomoci při vyrovnávání se se ztrátami, se kterými se setkají nejen v předškolním období.
|
|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
host ::
RSS.