|
|
Potřeby nemocných s věkem podmíněnou makulární degenerací
Houdková, Eliška ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá oblastí specifických potřeb u pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací. Cíle: Záměrem bakalářské práce bude přinést přehled pozměněných potřeb pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací. Metody: K dosažení zámětu práce bylo realizováno dotazníkové šetření, jehož cílovou skupinou byli pacienti absolvující anti-VEGF terapii na nejmenované oční klinice. Do vlastního šetření bylo zařazeno 70 dotazníků. Výsledky: Na základě statistického vyhodnocení dat bylo zjištěno, že VPMD významně ovlivňuje život respondentů v mnoha oblastech. Většina respondentů označila nezávislost a soběstačnost za nejvíce ovlivněný aspekt svého života. Více než polovina respondentů (55,71 %) má problémy s mobilitou a běžnými denními aktivitami. VPMD také negativně ovlivňuje psychiku pacientů, 70 % respondentů se obává deprese či úzkosti. Respondenti nacházejí smysl a naplnění v životě, a to především v oblastech rodinných a přátelských vztahů, volnočasových aktivit, duchovního rozvoje, vzdělávání, vděčnosti a pozitivního přístupu k životu. Závěr: VPMD má komplexní dopad na život pacientů. Je důležité zajistit pacientům s VPMD kvalitní a dostupnou péči, která zahrnuje nejen oftalmologickou léčbu, ale i psychosociální a oftalmopedickou podporu. Klíčová slova snížení zrakových funkcí,...
|
|
|
Mechanismy stojící za nepoměrem pohlaví v prevalenci autoimunitních onemocnění
Ráček, Vojtěch ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Ciferská, Hana (oponent)
Studie prokázaly, že ženy mají obecně silnější imunitní odpovědi než muži. Na druhou stranu jsou díky tomu náchylnější k autoimunitním onemocněním a tvoří až 80 % pacientů. U žen dochází k procesu zvanému inaktivace chromosomu X, jehož výsledkem je epigenetické umlčení jednoho z chromosomů X. Některé X-vázané geny, například TLR7 a CD40L, tomuto mechanismu však mohou v určitých buňkách či tkáních uniknout. Výsledkem toho je nerovnoměrná exprese těchto genů mezi pohlavími, která napomáhá ke vzniku a náchylnosti k autoimunitním onemocněním, jako například systémovému lupusu erythematosus, revmatoidní artritidě a Sjögrenově syndromu. Dalším zajímavým faktorem vysvětlujícím toto nerovnoměrné zastoupení pohlaví je dlouhá nekódující RNA XIST, která je hlavním regulátorem procesu inaktivace. Tato RNA je klíčová pro vznik lupusu a společně s dalšími proteiny, které se podílí na epigenetickém umlčení jednoho z chromosomů X, tvoří ribonukleoproteinový komplex. Mnohé z proteinů tohoto komplexu jsou autoantigeny u celé řady autoimunitních onemocnění a mohou sloužit jako klinické ukazatele pro diagnózu těchto chorob. Ačkoliv mikrobiom a pohlavní hormony také hrají důležitou roli v rozvoji autoimunitních onemocnění, práce je zaměřena zejména na úlohu RNA XIST a unikajících genů. Klíčová slova: autoimunitní...
|
|
|
Interakce virů s buněčnými mechanismy oprav poškozené DNA
Lemberková, Eva ; Šroller, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kadlečková, Dominika (oponent)
Pro každou buňku je zásadní zachovávat si integritu své genomové DNA. Integrita genomu je narušována vnějšími a vnitřními vlivy, které působí na buňku a poškozují její genetickou informaci. Porušení struktury nebo sekvence DNA pak zásadně ovlivňují vznikající proteiny nebo správnou segregaci chromozomů do dceřiných buněk, proto je pro buňku důležité je co nejefektivněji opravovat. Existuje mnoho mechanismů oprav DNA pro různé typy poškození. Tato práce se zaměřuje na eukaryotický MRN komplex, který je významný pro detekci a opravu dvouvláknových zlomů DNA. Mnoho čeledí virů se snaží o blokování těchto opravných mechanismů, protože jsou často v buňce aktivovány bezprostředně po infekci virem. Důvodem může být například dvouvláknový DNA genom některých virů připomínající hostitelskou DNA obsahující dvouvláknové zlomy. Buňka tedy zahájením opravných mechanismů virové DNA mnohdy inhibuje životní cyklus viru. Některé viry ale naopak využívají interakcí s jednotlivými komponentami opravných systémů ve vlastní replikaci, a přítomnost těchto proteinů je proto nezbytná k jejich rozmnožení. Klíčová slova: odpověď na poškození DNA, homologní rekombinace, nehomologní spojování konců, MRN komplex, Adenoviridae, Papillomaviridae, Herpesviridae
|
|
|
Interakce helmintů s hostiteli na hormonální úrovni
Lukesová, Hedvika ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Horák, Petr (oponent)
Interakce mezi helminty a hostiteli na hormonální úrovni jsou výsledkem jejich biochemické koevoluce. Hostitelské hormony hrají důležitou roli v životech mnoha helmintů a helminti je v některých případech umí využít. Například tím, že tvoří vlastní analogické hormonální receptory, které se vážou na hostitelské hormony. Případně tak, že helminti ovlivní hladiny hostitelských hormonů, jelikož pro ně určitá hormonální prostředí mohou být (ne)výhodná. Tak se tomu děje například u myších samců infikovaných Taenia crassiceps, u kterých v důsledku infekce dochází k feminizaci. Někteří helminti dokáží vytvořit vlastní specifické působky, které ovlivňují chování či vzhled hostitele a mohou být analogy (ortology) hostitelských hormonů. Příkladem je plerocerkoidní růstový faktor Diphyllobothrium mansonoides, který se u hostitelů chová velmi podobně jako růstový hormon, i když je odlišný svou primární strukturou. Některé hormonální interakce dokáží ovlivnit jak reprodukci helmintů, tak reprodukci jejich hostitelů. Mezi hormony vlastní hostiteli, u kterých bylo prokázáno, že je produkují i helminti, patří např. ekdysteroidní hormony - ekdyzon a ekdysteron. Úplné pochopení hormonálních interakcí mezi helminty a jejich hostiteli nás může dovést k nalezení nových způsobů léčby onemocnění způsobených helminty.
|
|
|
Aktualizovaný souhrn poznatků o terciérních reliktech v okolí Plzně
Trnka, Jan ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent)
Cílem bakalářské práce je ucelení poznatků z předchozích výzkumů terciérních reliktů v okolí Plzně, především pak na území okresů Plzeň-město a Plzeň-sever. Důraz je kladen hlavně na lokality, které jsou důležité svým rozsahem či v minulosti poskytly určitelné vzorky rostlinných makrofosilií nebo pylu. Zejména se jedná o lokality Dobříč/Jarov, Ejpovice/Kyšice a Horní Bříza - Modrý kříž. V menší míře se pak jedná o shrnutí projevů vulkanismu ve vymezené oblasti. Práce tak bude možná výchozím bodem pro navazující diplomovou práci, ve které budou studentem zpracovány nové nálezy rostlinných makrofosilií pocházejících z vlastního terénního výzkumu. Její další náplní bude kritické porovnání jednotlivých rekonstrukcí sítě paleotoků a zjištění přibližného směru proudění jak u jednotlivých reliktů, tak určení dominantního směru odvodnění celého území.
|
|
|
Vliv mitochondriálně cílených senolytických látek na rozvoj respiračních onemocnění
Rennerová, Michaela ; Štemberková-Hubáčková, Soňa (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Stárnutí je komplexní biologický proces charakterizovaný postupným poklesem fyziologických funkcí buněk a tkání, které vedou k aktivaci procesu známého jako buněčná senescence. To vede k rozvoji strukturálních a funkčních změn v organismu doprovázených zvýšeným rizikem vzniku nejrůznějších onemocnění. Respirační onemocnění patří mezi nejčastější chronická onemocnění spojená s hromaděním senescentních buněk v organismu. Současná léčba chronických respiračních onemocnění zahrnuje spíše zmírnění příznaků než odstranění primární příčiny vzniku těchto onemocnění. Vzhledem k tomu, že senescentní buňky hrají důležitou roli v patogenezi respiračních onemocnění leží budoucnost terapií v jejich odstranění pomocí senolytických látek. I přes slibné výsledky některých studií je současný výzkum limitován heterogenitou senescentních buněk, což se odráží v jejich citlivosti na senolytické látky a variabilitě terapeutické odpovědi. Mitochondrie hrají ústřední roli při vzniku a udržení senescentního fenotypu buňky tím, že regulují klíčové procesy, jako je energetický metabolismus či regulace buněčné signalizace, a to nezávisle na typu senescentní buňky. Specifické cílení mitochondrií senescentních buněk tak může představovat slibnou terapeutickou strategii pro modulaci senescence a nemocí souvisejících s věkem, jako...
|
|
|
Předcházení a deeskalace konfliktů v pediatrickém ošetřovatelství
Prosová, Iveta ; Raudenská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Vlachová, Marie (oponent)
Východiska: Tato práce se zaměřuje na předcházení a deeskalaci konfliktu v pediatrickém ošetřovatelství. Cíle: Teoretickým cílem této práce je získat přehled relevantních informací z dostupné odborné české a zahraniční literatury pojednávající o předcházení a deeskalaci konfliktu v pediatrickém ošetřovatelství. Získané poznatky utřídit, kriticky posoudit a vyhodnotit. Empirickým cílem této práce je provést kvantitativní výzkum realizovaný pomocí nestandardizovaného dotazníku distribuovaného sestrám pracujícím na dětských lůžkových odděleních FN Motol, statisticky zpracovat a vyhodnotit získaná data a na základě výsledků dotazníkového šetření formulovat závěry a doporučení o předcházení a deeskalaci konfliktů pro praxi. Metodika: Výzkumné šetření je provedeno formou nestandardizovaného anonymního dotazníku vlastní konstrukce, distribuován byl pediatrickým, praktickým a všeobecným sestrám, které pracující na dětských odděleních ve FN Motol. Do výsledné studie je zahrnuto 144 správně vyplněných dotazníků. Výsledky: Výzkumné šetření odhalilo, že přestože 72 % sester považuje vzdělávání v oblasti předcházení a deeskalace konfliktů za důležité, pouze 21% sester se v posledních 5 letech takového vzdělávání zúčastnilo. Ze 68% sester, které uvádí, že neznají principy celosvětově rozšířené Family Centred...
|
|
|
Význam Alp jako refugia v kvartetním klimatickém cyklu se zaměřením na měkkýše.
Gelnarová, Barbora ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Coufal, Radovan (oponent)
Alpy jsou všeobecně známé glaciálním refugiem, důležitým hotspotem biodiverzity a centrem endemismu mnoha druhů. Za toto vděčí své topologické členitosti a vysoké heterogenitě habitatů, které tak poskytují domov pro různé druhy organismů. Zejména pak východní Alpy představovaly důležité glaciální refugium a zasloužily se tak o přežití nesčetného počtu různých druhů během kvartérního klimatického cyklu. Tato bakalářská práce je literární rešerší zaměřenou na studium glaciálních refugií suchozemských plžů v Alpách. Velká část práce se také věnuje důvodům značné biodiverzity, a především endemismu tohoto regionu. Další část se věnuje postglaciálnímu šíření druhů suchozemských plžů ze svých refugií. Klíčová slova: Alpy, refugium, endemismus, biodiverzita, kvartér, postglaciální šíření, měkkýši, paleobiologie
|
|
|
Politické procesy 50. let - konkrétní případová studie
Svoboda, David ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
Politické procesy 50. let - konkrétní případová studie (Případ Babice) Abstrakt Tématem diplomové práce "Politické procesy 50. let - konkrétní případová studie" s podtitulem Případ Babice byl popis aplikace obecných nástrojů politické perzekuce využívaných v Československé republice v 50. letech 20. století na konkrétním případu jednání Ladislava Malého a skupiny, kterou kolem sebe vytvořil, přičemž tato situace vyvrcholila střelbou v babické škole a následnými politickými procesy. Významným je také cíl zasadit politické procesy v Československu do kontextu doby a mezinárodní politické situace, která právě v případu Babice hrála důležitou roli. První kapitola diplomové práce formuluje cíle diplomové práce a východiska z nichž vychází. V druhé kapitole diplomové práce je popsán význam politických procesů a obecná východiska jejich organizace. Významnou součástí 2. kapitoly diplomové práce je popis právního rámce vedení politických procesů, přičemž se zaměřuje jak na hmotněprávní aspekty, jako jsou nově vymezené trestné činy, tak na procesněprávní otázky, především na omezení práv obviněných. Jako významný jev je popsána také právnická dvouletka, tedy inciativa jejímž cílem byla změna právního řádu s ohledem na potřeby a ideologii KSČ. Třetí kapitola se stručně věnuje popisu situace v regionu Moravských...
|
|
|
Význam polyploidizace v evoluci trav tribu Triticeae
Papoušek, Lukáš ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Polyploidizace, proces znásobení sádek chromozomů, představuje jednu z nejvýznamnějších sil, které formovaly evoluci většiny krytosemenných rostlin. Proto je také důležité poznání mechanismů vzniku polyploidie. Ta nejčastěji vzniká prostřednictvím neredukovaných gamet (méně somatickou polyploidizací). Autopolyploidi jsou výsledkem polyploidizace v rámci jednoho druhu, resp. populace, zatímco vzniku alopolyploidů předchází mezidruhová hybridizace. Polyploidizace hrála hlavní roli i v tribu Triticeae (Poaceae), do kterého náleží ekonomicky významné plodiny (pšenice, žito a ječmen). Taxonomie celého tribu, zejména rodový koncept, stojí v posledních desetiletích na genomických konceptech. Taxonomie je však značně komplikovaná zejména díky hybridizaci, resp. alopolyploidizaci. Důsledkem alopolyploidizace a i samotné hybridizace je retikulátní "pattern" a není vůbec snadné určit hranice mezi taxony, dokonce ani na rodové úrovni. Za modelový druh studia alopolyploidie lze považovat Triticum aestivum jednak kvůli ekonomickému významu, ale i kvůli jeho vzniku několika kol hybridizačních a polyploidizačních událostí. Přestože alopolyploidie převládá, lze se v některých "cladech" tribu setkat v menší míře i s autopolyploidy (rody Hordeum, Agropyron a Thinopyrum). Polyploidie je v tribu natolik častá, že se...
|
host ::
RSS.