Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Může průchod střevem žížal ovlivnit strukturu jílových minerálů: předběžné výsledky
Hušák, M. ; Frouz, Jan ; Had, J.
Byl sledován vliv průchodu střevem 3 druhů žížal (.i.Lumbricus rubellus, Dendrobaena octaedra, Dendrodrilus rubidus./i.) na strukturu jílových minerálů pomocí rentgenové práškové spektrofotometrie. Nebyly nalezeny žádné rozdíly v poloze vrcholů difrakčních spekter, rozdíly ve velikosti vrcholů byly nejspíše způsobeny změnou v preferenční orientaci jílových lamel.
Povrchová aktivita osmi běžných druhů chvostoskoků ve smrkových lesích a na pasekách po kůrovcové kalamitě v Národním parku Šumava, Česká republika
Brůhová, Jindřiška ; Rusek, Josef
Povrchová aktivita osmi epigeických druhů chvostoskoků byla studována ve smrkových lesích živých i odumřelých a na pasekách Národního parku Šumava, Jižní Čechy, Česká republika. .i.Lepidocyrtus lignorum, Leidocyrus cyaneus, Pogonognathellus longicornis, Tomocerus minutus, Tetracanthella stachi. Allacma fusca, Emtomobrya nivalis, Dicyrtomina minuta./i.. Ke studiu vlivu odumření smrkového lesa po kůrovcové kalamitě a na pasekách bylo na každé z 9 lokalit umístěno 5 zemních pastí v období léta a podzimu. Materiál, zahrnující 79 435 jedinců, byl vyhodnocen pomocí neparametrického Kruskal-Wallis testu. Takto byly srovnány jednotlivé lokality a roční období. Complete linkage (Euclidean distances) cluster analysis byla použita pro srovnání všech lokalit mezi sebou.
Energetika larev tří druhů čeledi Bibionidae
Frouz, Jan ; Šustr, Vladimír ; Kalčík, Jiří
Konzumace potravy, defekace, asimilace a produkce byla sledována u larev tří druhů muchnic (.i.Bibio marci, B. pomonae, Penthetria holosericea./i.), které se živily jednak opadem, jednak vlastními exkrementy. Asimilační účinnost při konzumaci opadu byla větší než při konzumaci exkrementů. Se stoupající teplotou klesala asimilační účinnost. Pokusy s čistou celulózou ukazují, že celulóza nemůže být exkluzivním zdrojem energie pro larvy muchnic.
Sukcese hmyzenek (Protura) a vidličnatek (Diplura) na haldách chemické továrny
Rusek, Josef
Primární sukcese Protura a Diplura byla studována na haldách bývalé chemické továrny v Petrovicích u Karviné, SV Morava, Česká republika, v letech 1978-1979,1993 a 2002-2004. Chemicky extrémní substráty byly v roce 1979 staré 15, 25 a 60 let a probíhala na nich primární sukcese bez rekultivačních zásahů. Sukcese byla zpomalená na svazích a malých hromadách substrátu, na nichž byly na začátku pouze porosty půdních řas, lišejníků a mechů. Jeden druh Protura se začal objevovat až na 15 leté haldě s porostem mechů. Tři druhy byly zjištěné teprve na 20 leté haldě s porostem trav. Vyskytovaly se v nízké početnosti až do stádia 74 leté haldy, na níž byla zastoupena již společenstva 4-6 druhů v hustotách 5400-10200 jedinců.m-2. Diplura vstoupila do sukcese na 20 leté haldě (2 druhy), ale pouze .i.Campodea suensoni./i. byla zastoupena v pozdějších stádiích. Přítomnost obou skupin euedafických bezobratlých dokládá příznivý vývoj edafických poměrů v sukcesní řadě.
Vliv různých travních směsí na společenstva pancířníků (Acari: Oribatida) v iniciálních sukcesních stádiích během obnovy květnatých luk
Starý, Josef
Celkem bylo odebráno 400 kvantitativních půdních vzorků z 8 stacionárních ploch na lokalitách Výzkum a Čertoryje v Bílých Karpatech v letech 1999–2002. Výsledky jsou založeny na studiu 10563 jedinců pancířníků patřících k 62 druhům. Nejnižší druhová bohatost a průměrná abundance byly zjištěny na ploše reprezentované zemědělsky obdělávaným polem. Nejvyšší průměrná abundance byla zjištěna na staré sub-xerotermní pastvině v Čertoryjích. Na všech studovaných plochách výrazně dominovaly eurytopní druhy .i.Scheloribates laevigatus./i. a .i.Tectocepheus velatus./i. a heliofilní druh .i.Punctoribates punctum./i.. Tyto eudominantní druhy byly doplněny dominantními a recedentními druhy .i.Microppia minus, Hemileius initialis, Achipteria coleoptrata./i. a .i.Medioppia subpectinata./i.. Vzácný xerofilní druh .i.Lucoppia burrowsi./i. byl nalezen na plochách osetých různou travní směsí a také na úhoru.
Potravní zdroje bezobratlých v Ardovské jeskyni a v jeskyni Domica - předběžné výsledky
Nováková, Alena ; Elhottová, Dana ; Krištůfek, Václav ; Lukešová, Alena ; Hill, P. ; Kováč, L. ; Mock, A. ; Luptáčik, P.
Byly studovány chemické parametry (obsah organické hmoty a pH) a složení mikrobiálních společenstev různých substrátů Ardovské jeskyně a jeskyně Domica v NP Slovenský kras (Slovensko). Rozdíly v obsahu organické hmoty a mezi mikrobiálními společenstvy byly nalezeny u substrátů z jeskyně Domica a Ardovské jeskyně. Široké spektrum fotoautotrofních mikroorganismů (řasy a cyanobakterie) bylo zjištěno v různých jeskynních mikroprostředích (jeskynní sediment, rozkládající se dřevo, exkrementy žížal a isopodů), ale žádné řasy nebyly detekovány v exkrementech netopýrů a ve střevním traktu stejnonožce .i.Mesoniscus graniger./i.. Kolonie mikromycetů a bakterií hrají primární roli při transformaci netopýřího guana v potravní zdroj pro saprofágní a mikrofytofágní bezobratlé.
Zajímavé a vzácné saprotrofní mikroskopické houby z exkrementů a ostatních substrátů jeskyně Domica a Ardovské jeskyně (NP Slovenský kras, Slovensko)
Nováková, Alena
Široké spektrum saprotrofních mikroskopických hub představující možný zdroj potravy jeskynních bezobratlých bylo izolováno z různých substrátů (exkrementy netopýrů, bezobratlých a kuny, netopýří guano, jeskynní sediment) jeskyně Domica a Ardovské jeskyně. .i.Pidoplitchkoviella terricola./i. a .i.Thielavia hyrcaniae./i. patří mezi poněkud méně často izolované mikromycety. Druhy zajímavé jak vzhledem kolonií i z mikroskopického hlediska byly izolovány .i.Penicillium glandicola, Beauveria brongniartii, Chaetomium indicum, Penicillium hirsutum, Penicillium hordei, Rhinocladiella./i. sp., .i.Aspergillus versicolor, Echinobotryum./i. state of .i.Doratomyces stemonitis./i. a .i.Oidiodendron cerealis../i.
Příspěvky k půdní zoologii ve střední Evropě I. Příspěvky ze 7. středoevropského půdně zoologického workshopu

Sborník obsahuje příspěvky prezentované na 7. středoevropském půdně zoologickém workshopu, který se konal v Českých Budějovicích ve dnech 14.-16. dubna 2003. Jednotlivé články shrnují aktuální poznatky z dílčích oborů půdní zoologie a ekologie, taxonomie a faunistiky jednotlivých skupin. Další práce jsou věnovány skladbě a změnám společenstev půdních bezobratlých jak v přirozených a nenarušených podmínkách středoevropských lučních a lesních půd a specifických stanovištích, tak v půdním prostředí v různé míře narušeném lidskou činností. Skupina prací je věnována distribuci a ekologii jeskynních bezobratlých.
Hlístice (Nematoda) v jílech hald uhelných dolů a v pokusně introdukovaných pásech luční půdy
Háněl, Ladislav
Půdní hlístice byly studovány v jílovitém odvalu po těžbě uhlí, který byl před třemi lety obnažen po skluzu horní části haldy. Tato plocha, představující kontrolu, byla porovnána s hlísticemi v introdukovaných pásech čerstvé luční půdy, které byly navezeny na jílovitý odval a v pásech jílovitých odvalů vmezeřených mezi pásy navezené luční půdy. Druhy .i.Ecumenicus monohystera./i. (25% všech jedinců hlístic) a .i.Aporcelaimellus obtusicaudatus./i. (23%) dominovaly na kontrolní ploše odvalu, zatímco v odvalech mezi pásy introdukované půdy jejich populační hustoty poklesly. Nejvíce druhů a rodů hlístic bylo přítomno v pásech půdy. Počet druhů a rodů hlístic v pásech odvalů sousedících s pásy půdy narostl a proporce mezi trofickými skupinami se částečně změnily. Ukázalo se, že introdukce čerstvé luční půdy do odvalů uhelných dolů může ovlivnit společenstva hlístic obývající jíly zbylé po těžbě uhlí.
Žížaly v ekotonu pole - les
Pižl, Václav ; Zeithaml, J.
Vliv ekotonu pole - les na společenstva žížal byl sledován na pěti plochách (blocích) lišících se osevním postupem na poli. V každém bloku bylo vytyčeno sedm linií kolmých k transektu z lesa do centra pole a v každé na jaře 2001 odebráno 6 půdních vzorků. K získání žížal byla použita kombinovaná metoda ručního rozboru půdních vzorků a formalínové extrakce. Celkem bylo nalezeno 9 druhů žížal (5-7 na jednotlivých lokalitách), mezi nimiž dominovala .i.Aporrectodea caliginosa./i.. Pozice v transektu ovlivnila abundanci i biomasu žížal. Oba parametry byly nejnižší v lese, vzrostly na rozhraní pole - les, opět poklesly ve vzdálenosti 5 - 10 metrů od okraje lesa a pak kontinuálně rostly směrem k centru pole.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam: