Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zavádění agrolesnických systémů na zemědělské půdě
Krčmářová, Jana ; Szabó, Péter ; Kala, Lukáš ; Doležalová, H. ; Snášelová, M. ; Králík, T. ; Jobbiková, J. ; Vávrová, K. ; Weger, J. ; Ehrenbergerová, L. ; Martiník, A. ; Chládová, A. ; Kotrba, R. ; Houška, J. ; Lojka, B.
Současné intenzivní a industriální zemědělství v České republice přináší mnoho ne-gativních dopadů na životní prostředí. Agrolesnictví, tj. pěstování stromů na země-dělské půdě při současném zachování zemědělské produkce, může tyto negativní dopady minimalizovat. Dřeviny pěstované v agrolesnických systémech (ALS) plní produkční funkci a zároveň mají významné ekosystémové a mimoprodukční funk-ce. Cílem této metodiky je definovat agrolesnictví, charakterizovat jednotlivé typy a odhadnout jejich rozsah v ČR. Cílem je poskytnout podkladové materiály, na jejichž základě je možné založit agrolesnické systémy na zemědělské půdě. Výsledkem je jasná definice, klasifikace a charakterizace jednotlivých ALS v ČR. Dále je odhadnuto rozšíření jednotlivých ALS v Česku a jejich historické kořeny. Vlastní metodika zaklá-dání ALS navrhuje vhodný design, sortiment doporučených dřevin a popisuje postup správné výsadby a péče o dřeviny. Důležitou součástí metodiky je analýza legisla-tivního prostředí pro výsadbu dřevin na zemědělské půdě, ekonomické hodnocení ALS a také vytipování vhodných dotačních titulů pro takovou výsadbu. V neposlední řadě metodika shrnuje existující osvětu a vzdělávání v agrolesnictví v Čechách.
Rychle rostoucí dřeviny jako nástroj prevence dopadů klimatických změn
Humešová, Tereza ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Weger, Jan (oponent)
Tato práce vznikla jako reakce na sucho v létě roku 2015, které odhalilo nebezpečí spojené s nedostatkem vody v půdě způsobeným nevhodným managementem krajiny. Hlavním cílem práce je na základě stanovených kritérií vybrat ve zvoleném území plochy, kde by bylo žádoucí provést taková opatření, jež by vedla ke stabilizaci odtokových poměrů, následně pak i k podpoře krajinného rázu a územního systému ekologické stability (biodiverzita). Kromě vytváření vhodných krajinných prvků a zavádění ekologicky přijatelnějších zemědělských plodin přichází v úvahu pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD), jež na zemědělské půdě, z hlediska zájmu o stabilizaci odtokových poměrů, v mnoha ohledech alternují nenahraditelné funkce lesa. Této kultuře je proto věnována zvláštní pozornost; práce se zaměřila na odhad možné produkce dřevní hmoty a na možnosti jejího případného využití. Studie je zpracována jako možný podklad pro účelné řešení komplexních pozemkových úprav v jednotlivých katastrálních územích. Bylo zjištěno, že RRD by bylo vhodné pěstovat na ploše o rozloze až 2461 ha.
Mapování podmínek pro vytváření klastrů využívajících místní obnovitelné zdroje energie v regionech
Macková, Eva ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Weger, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vytvořením přehledu podmínek, jež omezují či podmiňují vytvoření klastrů, zaměřených na využívání obnovitelných zdrojů energie v regionech. Teoretická část bude pojednávat o obecné problematice klastrů a zaměří se především na obecné definování klastrů, na jejich financování a v neposlední řadě na jejich samotné fungování. Část práce bude věnována jednak problematice obnovitelných zdrojů energie, biomasy a jednak významu pěstování rychlerostoucích dřevin (RRD). Diplomová práce také seznamuje s problematikou ekonomických hledisek produkce RRD. Cílem práce je nastínění ekonomické náročnosti projektu a ověřit, zda je z ekonomického hlediska projekt realizovatelný. V praktické části bude vytvořen přehled zásad a pravidel při pěstování RRD. Práce podrobněji rozebírá přehled výnosů, nákladů podle jednotlivých fází a jejich celkové zhodnocení. Na závěr budou zhodnoceny případná rizika projektu a možná doporučení k realizaci úspěšné strategie.
Mapování podmínek pro vytváření klastrů využívajících místní obnovitelné zdroje energie v regionech
Krulová, Lucie ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Weger, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rychle rostoucích dřevin (RRD). Cílem práce je vytvořit přehledný souhrn názorů a problémů, které veřejnost vnímá v souvislosti s pěstováním RRD. Na základě zjištěných poznatků zmapovat na okrese Třebíč podmínky, které v současnosti ovlivňují vytváření dodavatelsko odběratelských vztahů (klastrů), zaměřených na pěstování a zpracování RRD. Pro získání informací ke zpracování diplomové práce bylo využito návštěv, exkurzí, seminářů a rozhovorů. Práce poskytuje shrnutí názorů oslovených subjektů (pěstitelů RRD, starostů, zemědělců aj.) a zhodnocení podmínek, které ovlivňují možnou spolupráci mezi oslovenými subjekty z okresu Třebíč. Získané poznatky dokazují, že schopnost vytvářet složitější dodavatelsko odběratelské vztahy (klastry) v současnosti naráží na faktory: ekonomické, společenské, mentální, legislativu a technické podmínky.
Surveying Conditions for the Creation of Clusters Making full use of Local Renewable Resources in various Regions
Gecelovská, Jana ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Weger, Jan (oponent)
Cílem práce bylo zmapovat podmínky, které v současnosti ovlivňují vytváření dodavatelsko-odběratelských vztahů (sítí, klastrů) zaměřených na využívání obnovitelných zdrojů energie. Důraz je kladen na rychle rostoucí dřeviny (RRD). V teoretické části byla zpracována obecná problematika rozvoje venkova, vývoje nezaměstnanosti v zemědělství a možností diverzifikace činností v souvislosti s produkcí RRD. V praktické části byl realizován výzkum povědomí o významu produkce a využití RRD ve venkovských oblastech. Získané vědomosti a informace byly analyzovány a vyhodnoceny. Výstup diplomové práce lze využít k informování zúčastněných subjektů a na využití v praxi.
Hodnocení hydrologické a klimatické funkce porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití
Weger, J. ; Šír, Miloslav
Mikroklimatické změny v porostech rychle rostoucích dřevin (RRD) oproti travním porostům spočívají ve snižování maximálních denních teplot přízemního vzduchu ve slunečných a teplých dnech až o 4 až 5 ºC, je-li k dispozici voda v půdě pro transpiraci. Minimální teploty přízemního vzduchu jsou ovlivněny méně významně, zpravidla jsou vyšší pod porosty RRD. Denní vlhkost vzduchu v horkých dnech je zpravidla větší v porostech RRD. Teploty půdy jsou ve vegetační sezóně soustavně nižší pod porosty RRD než pod travním porostem. Snížení denních maxim teploty vzduchu a soustavné snížení teploty půdy pod porosty RRD je dáno převážně chladícím efektem transpirace. Stínící efekt vysoké vegetace není dominantní příčinou snížení teplot. Velkoplošné výsadby plantáží RRD na místě dřívějších travních porostů nebudou mít pozorovatelný vliv na teplotu krajiny ani na hydrologický koloběh. Nebudou způsobovat vznik půdního sucha a redukci odtoku vody z krajiny.
Vliv vegetace na tepelnou bilanci a výměnu entropie
Šír, Miloslav ; Weger, J. ; Tesař, Miroslav ; Lichner, Ľ.
Cílem této studie je kvantifikovat synergii mezi vegetačním krytem, slunečním zářením, teplotou vzduchu a vlhkostí půdy. Pro určení rozhodujících faktorů určujících produkci fytomasy v chladné klimatické oblasti Šumavy byla ve třech lokalitách s různým vegetačním krytem zkoumána tepelná bilance, potenciální a aktuální transpirace a výměna entropie. Produkce fytomasy může být kvantifikována produkcí entropie spojenou s tokem latentního tepla. V chladných klimatických podmínkách českých hor je nedostatek vody rozhodující faktor určující produkci fytomasy v suchých a teplých obdobích.
Výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin a možnosti jejich vodohospodářského využití v krajině
Weger, J. ; Šír, Miloslav ; Syrovátka, O.
V posledních desetiletích se u nás intenzivně ověřuje vhodnost pěstování tzv. energetických dřevin z hlediska údržby krajiny a udržitelného rozvoje společnosti. Dřeviny se v nich sklízejí několikaletém opakovaném intervalu speciálním harvesterem a získaná fytomasa se využívá jako palivo nebo i jako průmyslová surovina. Hnojení půdy není často nutné nebo je výrazně nižší než u klasické rostlinné produkce, neboť kořenový systém dřevin je mnohem hlubší a velká část živin se do půdy vrací každoročním opadem listí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.