|
|
Sociokulturně znevýhodnění žáci a škola v jejich životě
Vondrová, Eliška ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu místa školy a vzdělání v životě socio-kulturně znevýhodněných žáků. Vybraná sedmá třída v jedné vyloučené lokalitě je tu popsána z hlediska svého socio-kulturního složení a dalších charakteristik dětí, které ji navštěvují. Z metod je použit především polořízený rozhovor na téma, co pro děti škola znamená, jaký má pro ně vzdělání smysl a jak vypadá jejich každodenní život i představy o budoucnosti. Pomocí interview se třídní učitelkou jsou nejprve stanoveny jednotlivé profily všech dětí ve třídě. Tyto profily jsou postupně doplňovány sběrem dat pomocí otevřených dotazníků, rozhovorů a dokumentačního materiálu. Výsledkem je kvalitativní obraz školní docházky a života dětí v takto specifickém prostředí.
|
|
|
Syndrom vyhoření a copingové strategie v učitelské profesi
Vondrová, Eliška ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat problematiku syndromu vyhoření u učitelů na základních školách v Česku a určit jimi nejčastěji užívané copingové strategie v boji proti pracovnímu stresu, jenž je s problematikou vyhoření úzce spojen. Podle mnohých autorů se syndrom vyhoření vyvíjí z výrazného a dlouhotrvajícího pracovního stresu (Freudenberger, 1974; Holland, 1982; Peeters & Rutte, 2005). Na základě korelační analýzy byla zjišťována souvislost míry vyhoření s užívanými copingovými strategiemi a výsledky byly následně porovnávány s poznatky dosud realizovaných, především zahraničních, výzkumů. V neposlední řadě byly hledány rozdíly v míře vyhoření a rozdíly v užívání copingových strategií v kategoriích pohlaví/gender, vzdělání, věk, velikost školy a stupeň, na kterém učitelé působí, délka učitelské praxe a třídnictví. S ohledem na syndrom vyhoření byla zjištěna závažná míra vyhoření u 4,6 % zkoumaného vzorku učitelů. Mírné a velmi mírné projevy vyhoření se objevily u 56 % učitelů. Tito jedinci zažívají vyhoření zřídka nebo velmi zřídka. Normy dosáhlo 39,3 % učitelů, kteří zažívají vyhoření buď nikdy, nebo velmi zřídka. Statisticky významný rozdíl se ukázal pouze v kategorii věk, přičemž nejvyšší míry vyhoření dosahují učitelé ve věku 46-60 let. S ohledem na copingové strategie, 34 %...
|
|
|
Syndrom vyhoření a copingové strategie v učitelské profesi
Vondrová, Eliška ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat problematiku syndromu vyhoření u učitelů na základních školách v Česku a určit jimi nejčastěji užívané copingové strategie v boji proti pracovnímu stresu, jenž je s problematikou vyhoření úzce spojen. Podle mnohých autorů se syndrom vyhoření vyvíjí z výrazného a dlouhotrvajícího pracovního stresu (Freudenberger, 1974; Holland, 1982; Peeters & Rutte, 2005). Na základě korelační analýzy byla zjišťována souvislost míry vyhoření s užívanými copingovými strategiemi a výsledky byly následně porovnávány s poznatky dosud realizovaných, především zahraničních, výzkumů. V neposlední řadě byly hledány rozdíly v míře vyhoření a rozdíly v užívání copingových strategií v kategoriích pohlaví/gender, vzdělání, věk, velikost školy a stupeň, na kterém učitelé působí, délka učitelské praxe a třídnictví. S ohledem na syndrom vyhoření byla zjištěna závažná míra vyhoření u 4,6 % zkoumaného vzorku učitelů. Mírné a velmi mírné projevy vyhoření se objevily u 56 % učitelů. Tito jedinci zažívají vyhoření zřídka nebo velmi zřídka. Normy dosáhlo 39,3 % učitelů, kteří zažívají vyhoření buď nikdy, nebo velmi zřídka. Statisticky významný rozdíl se ukázal pouze v kategorii věk, přičemž nejvyšší míry vyhoření dosahují učitelé ve věku 46-60 let. S ohledem na copingové strategie, 34 %...
|
|
|
Sociokulturně znevýhodnění žáci a škola v jejich životě
Vondrová, Eliška ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu místa školy a vzdělání v životě socio-kulturně znevýhodněných žáků. Vybraná sedmá třída v jedné vyloučené lokalitě je tu popsána z hlediska svého socio-kulturního složení a dalších charakteristik dětí, které ji navštěvují. Z metod je použit především polořízený rozhovor na téma, co pro děti škola znamená, jaký má pro ně vzdělání smysl a jak vypadá jejich každodenní život i představy o budoucnosti. Pomocí interview se třídní učitelkou jsou nejprve stanoveny jednotlivé profily všech dětí ve třídě. Tyto profily jsou postupně doplňovány sběrem dat pomocí otevřených dotazníků, rozhovorů a dokumentačního materiálu. Výsledkem je kvalitativní obraz školní docházky a života dětí v takto specifickém prostředí.
|
host ::
RSS.