|
|
Gabriel Cornelius von Max a některé aspekty jeho kreslířské tvorby
Nedbalová, Tereza ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Urban, Otto M. (oponent)
Resumé Diplomová práce čtenáři přibližuje osobnost a dílo malíře Gabriela Cornelia von Maxe (1840-1915). První část je věnována umělcově biografii a přehledu jeho celkové tvorby. V jednotlivých kapitolách sleduje chronologicky umělcův život se zvláštním zřetelem na několik význačných okruhů témat jeho děl. Tvorba tohoto představitele mnichovské školy vycházela z pozdního romantismu a dospěla k naturalistickému vyjádření, silně ovlivněnému mysticismem. Gabriel Max na svých plátnech nejčastěji věnoval různým psychickým stavům ženských postav a namaloval několik obrazů extatických vizionářek. Významnou součástí jeho tvorby byla náboženská témata. Zabýval se ale rovněž spiritismem a esoterickými vědami. Vzhledem k specifickým námětům jeho děl a vyhranému individualismu lze jeho tvorbu sledovat také v kontextu ideových proudů symbolismu a dekadence. Svými "náladovými" obrazy ovlivnil také díla některých českých umělců konce 19. století. Vedle ústřední snahy představit malířovu uměleckou tvorbu je v práci poukázáno také na Maxovu mnohostrannou osobnost. Proto jsou zmíněny též jeho přírodovědecké zájmy, ústící do vytvoření rozsáhlé sbírky exponátů z oblasti zoologie, antropologie a etnografie. Tato kolekce se po jeho smrti stala součástí Reiß-Engelhorn Musea v Mannheimu. Darwinovy teorie o původu druhů, rozvíjené...
|
|
|
Reflexe historie v díle Marka Thera
Urban, Otto ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Mark Ther je nepřehlédnutelnou osobností českého umění. Věnuje se širokému spektru uměleckého vyjádření (filmy, kresby, instalace atd.). Studoval na pražské Akademii výtvarných umění, kde začal natáčet své krátké filmy. Jeho tvorba je spojována s videoartem a queer cinema. O Marku Therovi nebyla dosud napsána žádná monografie. Publikované texty (katalogové úvody, rozhovory atd.) se věnují především jeho výtvarným aktivitám. V této práci se zaměřuji na jeho krátké filmy, které jsou tematicky jasně ukotvené v historii. Své filmy více než dekádu zasazuje do minulosti, na kterou reaguje přítomností. Témata, kterým se Ther věnuje, jsou pro něj přesto vždy velice osobní. Často vychází ze své vlastní zkušenosti, nebo z historie svých blízkých. Dějiny a minulost jsou pro Thera zásobárnou, pokladnicí lidských osudů. V práci se zabývám reflexí historie v jeho dobových filmech. Hledám spojitosti a jejich vzájemné rozdíly. Stejně tak důležité jako historické etapy, jsou v Therových filmech konkrétní historické osobnosti. Jedná se jak o osobnosti všeobecně známé (např. Maria Callas, Charles Baudelaire, Klaus Mann, Mitsuko Ajoama a další), tak o "malé historie" svých příbuzných, či neznámých "hrdinů". Therova práce s historií se stává určitou hrou, ve které autor rafinovaně manipuluje s divákem. V tomto smyslu...
|
|
|
Zobrazení ženy v českém výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století
Langová, Jana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Urban Otto, (oponent)
V této diplomové práci se pokouším na vybraném obrazovém materiálu českého výtvarného umění přelomu 19. a 20. století vysledovat základní témata, motivy a náměty, ve kterých se vyskytuje zobrazení ženské figury. Jednotlivá ikonografická témata a motivy se snažím doplnit nastíněním společensko-historické situace a širšího kontextu uvedené doby, ve které zmíněná výtvarná díla jako nositelé těchto témat a motivů vznikala.
|
|
|
Ruská emigrace vnější a vnitřní - nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu
Souček, Martin ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Urban Otto, (oponent)
Disertační práce Ruská emigrace vnější a vnitřní. Nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu je pokusem o český vhled do problematiky ruské mentality na pozadí ruských literárních a myšlenkových proudů během jednoho sta let - od prosincové revoluce roku 1825 do období po říjnové revoluci roku 1917. Fenomén vnitřní a vnější emigrace, který je pro toto období charakteristický, je zkoumán prostřednictvím autentických pramenů, tedy samotných literárních a epistolárních záznamů, i prostřednictvím české reflexe ruské duše, tak jak byla u nás aktuálně vnímána a interpretována od dob národního obrození až do dob Masarykových a po něm, jeho odkazem, až do současnosti. Cílem práce je dospět zkoumáním autentických svědectví k poznání, že ruský svět a tzv. ruská duše, přestože byly vždy konfrontovány s evropskými racionalistickými vlivy, a tedy se západním prostředím, podržely si v zásadě duchovní rozměr východních civilizací, založených nikoli na racionalitě, ale na citu. Nikoli na scholastickém dokazování vnější existence boží, ale na uvědomění si jednoty a vnitřní propojenosti materiálního a duchovního světa.
|
|
|
Samota uprostřed davu: Charles Baudelaire a umění 20. století a současnosti
Jirátová, Kristýna ; Bydžovská, Lenka (vedoucí práce) ; Urban Otto, (oponent) ; Hlaváčková, Jitka (oponent)
Samota uprostřed davu: Charles Baudelaire a umění 20. století a současnosti Disertační práce s názvem Samota uprostřed davu se věnuje vlivu osobnosti a díla básníka Charlese Baudelaira na umění dvacátého století a současnosti. Vzhledem k oboru studia se jedná především o výtvarné umění, ale ve velké míře je zahrnuta také literatura, hudba, filosofie a film. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Kapitola Vnitřní poselství blíže seznamuje s básníkovým životem, jeho rodinou a blízkými lidmi, stejně jako s Baudelairovou sbírkou básní Květy zla. Témata zla, ošklivosti, strachu a smrti i téma vztahu k matce, otci a ženám se v přímé či nepřímé návaznosti objevují u umělců dvacátého století i současnosti, z nichž v této kapitole figurují Félicien Rops, James Ensor, Edvard Munch, Hans Bellmer, Francis Bacon, Joel-Peter Witkin, Kurt Cobain, členové skupiny Young British Artist, Lars von Trier a další. Druhá kapitola se věnuje teorii korespondencí, na osobnost švédského filosofa Emanuela Swedenborga a jeho následovníka Williama Blakea navazuje Baudelairovo chápání smyslových a duchovních korespondencí, jehož principy osobitým způsobem přebírají osobnosti moderního umění. Třetí kapitola s názvem Na okraji společnosti zpracovává především fenomén prokletí, baudelairovský spleen a téma osamocení a nudy....
|
|
|
Félicien Rops v kontextu své tvorby a doby
Půtová, Barbora ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Urban, Otto (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Disertační práce Félicien Rops v kontextu své tvorby a doby je věnována životu a umělecké tvorbě jednoho z hlavních představitelů umělecké dekadence a symbolismu 19. století. Félicien Rops (1833-1898) byl belgický grafik, ilustrátor a malíř, jehož výtvarná tvorba výrazně ovlivnila interpretaci smyslné krásy ženského těla, lidské sexuality a temných stránek lidské duše. Disertační práce systematicky popisuje a analyticky interpretuje Ropsův život a dílo na pozadí historických, sociálních a kulturních souvislostí. První část disertační práce, která je věnována rané fázi jeho života, líčí Ropsovo dětství a mládí, průběh vzdělání a počátky umělecké tvorby od jeho působení v Bruselu až po příchod do Paříže. Ve středu pozornosti zde stojí především Ropsovo působení v uměleckých kruzích, jeho snaha etablovat belgickou uměleckou tvorbu v evropském kontextu a také jeho činnost spojená se zakládáním satirických periodik. Pro tuto fázi jeho života je podstatná jeho politická a sociální karikaturní tvorba, jež je ovlivněna vlámskou tradicí i francouzským moderním uměním. Proto není opomenuta ani Ropsova krajinomalba a návaznost jeho tvorby na tradici vlámské a holandské malby. Zvláštní pozornost je věnována také Ropsově vztahu k cestování, sportu a přírodě. Druhá část disertační práce představuje Ropsovu...
|
|
|
Ruská emigrace vnější a vnitřní - nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu
Souček, Martin ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Urban Otto, (oponent)
Disertační práce Ruská emigrace vnější a vnitřní. Nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu je pokusem o český vhled do problematiky ruské mentality na pozadí ruských literárních a myšlenkových proudů během jednoho sta let - od prosincové revoluce roku 1825 do období po říjnové revoluci roku 1917. Fenomén vnitřní a vnější emigrace, který je pro toto období charakteristický, je zkoumán prostřednictvím autentických pramenů, tedy samotných literárních a epistolárních záznamů, i prostřednictvím české reflexe ruské duše, tak jak byla u nás aktuálně vnímána a interpretována od dob národního obrození až do dob Masarykových a po něm, jeho odkazem, až do současnosti. Cílem práce je dospět zkoumáním autentických svědectví k poznání, že ruský svět a tzv. ruská duše, přestože byly vždy konfrontovány s evropskými racionalistickými vlivy, a tedy se západním prostředím, podržely si v zásadě duchovní rozměr východních civilizací, založených nikoli na racionalitě, ale na citu. Nikoli na scholastickém dokazování vnější existence boží, ale na uvědomění si jednoty a vnitřní propojenosti materiálního a duchovního světa.
|
|
|
Ruská emigrace vnější a vnitřní - nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu
Souček, Martin ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Urban Otto, (oponent)
Disertační práce Ruská emigrace vnější a vnitřní. Nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu je pokusem o český vhled do problematiky ruské mentality na pozadí ruských literárních a myšlenkových proudů během jednoho sta let - od prosincové revoluce roku 1825 do období po říjnové revoluci roku 1917. Fenomén vnitřní a vnější emigrace, který je pro toto období charakteristický, je zkoumán prostřednictvím autentických pramenů, tedy samotných literárních a epistolárních záznamů, i prostřednictvím české reflexe ruské duše, tak jak byla u nás aktuálně vnímána a interpretována od dob národního obrození až do dob Masarykových a po něm, jeho odkazem, až do současnosti. Cílem práce je dospět zkoumáním autentických svědectví k poznání, že ruský svět a tzv. ruská duše, přestože byly vždy konfrontovány s evropskými racionalistickými vlivy, a tedy se západním prostředím, podržely si v zásadě duchovní rozměr východních civilizací, založených nikoli na racionalitě, ale na citu. Nikoli na scholastickém dokazování vnější existence boží, ale na uvědomění si jednoty a vnitřní propojenosti materiálního a duchovního světa.
|
|
|
Zobrazení ženy v českém výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století
Langová, Jana ; Urban Otto, (oponent) ; Wittlich, Petr (vedoucí práce)
V této diplomové práci se pokouším na vybraném obrazovém materiálu českého výtvarného umění přelomu 19. a 20. století vysledovat základní témata, motivy a náměty, ve kterých se vyskytuje zobrazení ženské figury. Jednotlivá ikonografická témata a motivy se snažím doplnit nastíněním společensko-historické situace a širšího kontextu uvedené doby, ve které zmíněná výtvarná díla jako nositelé těchto témat a motivů vznikala.
|
|
|
Gabriel Cornelius von Max a některé aspekty jeho kreslířské tvorby
Nedbalová, Tereza ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Urban, Otto M. (oponent)
Resumé Diplomová práce čtenáři přibližuje osobnost a dílo malíře Gabriela Cornelia von Maxe (1840-1915). První část je věnována umělcově biografii a přehledu jeho celkové tvorby. V jednotlivých kapitolách sleduje chronologicky umělcův život se zvláštním zřetelem na několik význačných okruhů témat jeho děl. Tvorba tohoto představitele mnichovské školy vycházela z pozdního romantismu a dospěla k naturalistickému vyjádření, silně ovlivněnému mysticismem. Gabriel Max na svých plátnech nejčastěji věnoval různým psychickým stavům ženských postav a namaloval několik obrazů extatických vizionářek. Významnou součástí jeho tvorby byla náboženská témata. Zabýval se ale rovněž spiritismem a esoterickými vědami. Vzhledem k specifickým námětům jeho děl a vyhranému individualismu lze jeho tvorbu sledovat také v kontextu ideových proudů symbolismu a dekadence. Svými "náladovými" obrazy ovlivnil také díla některých českých umělců konce 19. století. Vedle ústřední snahy představit malířovu uměleckou tvorbu je v práci poukázáno také na Maxovu mnohostrannou osobnost. Proto jsou zmíněny též jeho přírodovědecké zájmy, ústící do vytvoření rozsáhlé sbírky exponátů z oblasti zoologie, antropologie a etnografie. Tato kolekce se po jeho smrti stala součástí Reiß-Engelhorn Musea v Mannheimu. Darwinovy teorie o původu druhů, rozvíjené...
|
host ::
RSS.