Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Krajina časů na přeskáčku
Tůma, Daniel ; MAZÚCH, Branislav (vedoucí práce) ; TEJNOROVÁ, Petra (oponent)
Krajina časů na přeskáčku V mé diplomové práci se snažím specifikovat východiska pro mou autorskou práci skrze mé zkušenosti ze studia na katedře alternativního a loutkového divadla, jež mě vedla k zájmu o autorskou tvorbu jako takovou, kterou se snažím formulovat na příkladu našeho představení I LIDÉ MAJÍ DUŠI. Celá práce začíná kapitolou Východiska, která zmiňuje výhody blokové výuky a její přínos pro mou další tvorbu. Tato kapitola je rozdělena dále do dvou podkapitol, kdy první slouží jako úvaha nad funkcí a schopností současného divadla, v čase digitálně-technologického rozkvětu a druhá pojednává o využití těchto multimédií, jako nástroj, jehož úloha spočívá v rozšíření naší platformy a prostoru pro samotnou tvorbu oproti tomu, kdy se divadlo snaží vyjít ze slepé uličky pomocí prázdné iluze. Dále na to navazuji kapitolou Prostý prostor a jeho nosná síla, kdy parafrázuji Jerzy Grotowského a jeho výklad chudého a bohatého divadla a specifikuji výchozí body k divadelnímu prostoru a následně i tvorbě jako takové, v další kapitole se pak věnuji antropologickému přístupu, který mi slouží jako rádce a pomocník v cestě za autenticitou na jevišti. Dalšími kapitolami se pokouším pojmenovat, co pro mne znamená živý proces zkoušení, který je komplexní, provázaný jako jeden organismus a s ním spojené souvislosti v cestě za specifikací mého autorského přístupu. Následně se dostávám ke kapitole o samotném představení I LIDÉ MAJÍ DUŠI, kde se snažím zformulovat náš vlastní způsob tvorby a uvažování nad ním. Na konkrétní scéně pak přibližuji onen syntetizující přístup k divadlu a další klíčové fragmenty pro formu, která mě zajímá. Dále navazuji kapitolou Sarajevo, což je název jedné z naší klauzurní práce, kde popisuji, v čem pro mne spočívá divadlo, které si je schopno udržet svou autenticitu, i přes to, že pojednává o tématu jako je válka a s ní spojené události, které jsou těžko přenositelné na divadlo, které zobecňuji a dávám opět do kontextu mého pohledu na divadlo.
Sebereflexe tvůrčího procesu při tvorbě inscenací Nevina a Erekce srdce
Blažková, Anděla ; TEJNOROVÁ, Petra (vedoucí práce) ; ADÁMEK, Jiří (oponent)
Diplomová práce je subjektivní úvahou na základě vlastní sebereflexe při tvorbě inscenací Nevina a Erekce. Nejedná se o teoretickou studii, ale spíš o pochopení a definování vlastních cest při hledání dramatické postavy Absolut a funkcí performera. V první části se věnuji inscenaci Nevina v režii MgA. Petry Tejnorové. Nastiňuji podmínky a formu pro realizaci projektu jako live cinema/živého kina. V další kapitole uvádím jména všech dramatických postav se základní charakteristikou z mého úhlu pohledu a hledám souvislosti a fakta dramatické postavy Absolut, která mi sděluje text. Dále se nad dramatickou postavou zamýšlím na základě vlastní představivosti. Rozebírám a zkoumám všechny dramatické situace, ve kterých se Absolut objevuje a nastiňuji cesty k jejím emocím. Hledám souvislosti mezi pocity a zkušenostmi dramatické postavy a mě. Zjišťuji, proč je důležité vědět, co hraji a zároveň, proč je důležité, že dramatická postava nikdy nesmí vědět, co hraje. Rozebírám hledání „masky“ pro jevištní ztvárnění slepoty a uvádím úryvek ze svých poznámek na základě vlastního experimentování se zrakem. Objasňuji technické požadavky na herce při realizaci: kamera, mikrofon – port, prostory a uvádím důležitost splynutí s těmito požadavky. Zamýšlím se nad pravdivostí, jistotou a autenticitou filmového herectví. V druhé části uvádím školní zkušenosti s postupy režisérů v rámci klauzurních inscenací a zdůvodňuji naléhavost k možnosti hledání vlastního tématu. Věnuji se tvoření inscenace Erekce srdce, v režii Petry Tejnorové. V dalších kapitolách odtajňuji tvůrčí proces – kontaktní improvizace a hledání vlastního tématu. Rozebírám cesty k proniknutí do jádra vlastního tématu a uvádím výsledný monolog v rámci finální inscenace. Nastiňuji své úvahy – možnosti a pravidla k cestě za divákem. Uvědomuji si možnosti performera, při vědomí možných výher a proher, při samotné realizaci. Uvádím reakci jednoho diváka po shlédnutí inscenace. Závěrem si odpovídám na otázku, zda se u herce změní autenticita, když sděluje cizí text nebo, když sděluje vlastní názory a myšlenky.
Crossover
Tejnorová, Petra ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; KROBOT, Miroslav (oponent)
Disertační práce s názvem CROSSOVER, mezi vrstvami vlastní inscenační praxe, na hranici forem, žánrů a nejenom těch je rozdělena do tří částí. V každém oddílu práce se opírám zejména o vlastní divadelní praxi, která je protkána řadou ukázek z inscenací a divadelně performativního myšlení vybraných zahraničních skupin. V první části, vzhledem k tématu, jsou to především skupiny Gob Squad, Shunt a režisér Mike Leigh. Ve druhépak skupiny Rimini Protokoll a opět Gob Squad. V třetím oddílu je to hlavně režisér Tim Etchells se svojí skupinou Forced Entertainment. Moje divadelní cesta od komplexních inscenací, které jsou symbiózou všech komponentů a spojuje je inscenační styl a dříve nalezené divadelní postupy přes autorské/devising projekty až k divadlu s prvky dokumentu a technologie, je představena v úvodu disertační práce. V první části prácezkoumám rozdíly a jemné nuance mezi autorským a devised divadlem, orientuji se zejména naspecifika devised metody tvorby. V druhé části práce se zaměřuji na dokument a technologie. Třetí oddíl se skládá z podtémat otevřenýchv přechozích kapitolách, týkajících se překračování forem, žánrů a metodik, majícíchmnohem blíže k fenoménu hranic mezi inscenací/událostí, fikcí/realitou, divákem/svědkem, hercem/performerem. Metody či optika, kterou práci vedu, je založena na fenoménu zmiňovaných oblastí a témat. Způsob průniku do problematiky lze přirovnat k fenomenologickému vhledu.
Já herec po blokové výuce.
Kožamelj, Tilen ; TEJNOROVÁ, Petra (vedoucí práce) ; HAVELKA, Jiří (oponent)
Tato práce si klade dva hlavní cíle, jichţ chce dosáhnout a které chce prozkoumat. Jednak má být encyklopedií rozličných workshopů, jimiţ jsme v průběhu našeho studia na škole prošli. Měla by mi slouţit jako uţitečná kniha do budoucna, díky níţ si snadno připomenu, co jsme během studia dělali. Druhým velkým cílem je reflexe toho, zda ze mě blokový systém výuky skutečně vytvořil herce a především, jakým hercem po dokončení této školy jsem.
Před jevištěm, za jevištěm jsem já, jinak nebudu hrát.
Páleníková, Soňa ; MAZÚCH, Branislav (vedoucí práce) ; TEJNOROVÁ, Petra (oponent)
Před jevištěm, za jevištěm jsem já, jinak nebudu hrát; Podíl osobního charakteru v autentickém hereckém projevu, magisterská práce, Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha 2014, 58 str. Autorka se v magisterské práci zamýšlí nad otázkou definice autenticity, autentického hereckého projevu a osobního vkladu herce do herecké práce. Po úvodním teoretickém výkladu pojmu autenticita je práce rozdělena do čtyř částí, kde autorka zkoumá problematiku na základě praktických zkušeností, které získala během studia. V první části práce se zabývá událostmi, které vytvářely základ pro další cestu za přirozeností v jejím hereckém projevu. V druhé části na základě čtyř inscenací podrobně popisuje hereckou techniku, která už v procesu zkoušení vyžaduje od herce osobní vklad a zkušenosti. V další části nahlíží na téma z pohledu stylizace a v poslední části zkoumá dál, za hranicemi svých možností, a vede dialog se zkušenými herci.
Herec fyzický.
Menšík, Marek ; TEJNOROVÁ, Petra (vedoucí práce) ; MIKEŠ, Vladimír (oponent)
Herec je z masa a kostí. Herec své tělo využívá po celou dobu své profesní dráhy. Potřebuje jej, aby mohl komunikovat. Aby mohl hrát. V této práci se autor vrací ke svým profesním zkušenostem, které ho přivedly k hlubšímu poznání herecké tělesnosti a k uvažování nad možnostmi fyzického projevu a přirozené bytostné přítomnosti na jevišti. Autor tyto poznatky demonstruje na stáži Erasmu v Barceloně, na absolvovaných inscenacích, workshopech a vlastní práci mimo divadla. Zamýšlí se nejen nad tím, jak může tělo k divákovi promlouvat, ale také nad tím, jak by herec měl ke svému tělu přistupovat a pečovat o něj.
Storytelling jako herecká výzva
Burešová, Eva ; MĚCHÁČEK, Tomáš (vedoucí práce) ; TEJNOROVÁ, Petra (oponent)
Má diplomová práce si klade za cíl seznámit čtenáře s metodou storytellingu (neboli vypravěčství), která v České republice není příliš známá. Ve světě je s úspěchem využívána v divadelní praxi, ale také v oblasti pedagogiky a dramaterapie. K lepšímu pochopení tohoto pojmu definuji základní rysy storytellingu a přitom jej vymezuji vůči podobným žánrům jako např. one-man-show, monolog nebo improvizace. Těžištěm mé práce je využití storytellingu na divadle a hlavně pak v herectví. K tomu slouží zejména kapitola obsahující soubor storytellingových cvičení, s nimiž jsem se setkala během zkoušení inscenací První dáma platí, druhá leze z gatí a Všichni Teigeho muži. Obsáhlá reflexe pak nastiňuje můj subjektivní pohled na obě zkoušení, práci na jednotlivých postavách a tvorbu vlastního autorského textu. Snažím se také upozornit na klady a zápory jednotlivých cvičení a jejich přínosnost pro mne. Věřím, že má práce upozorní na přínosy storytellingu a pomůže jej dostat do širšího povědomí veřejnosti.
Herec (ne)myslící.
Vokůrka, Richard ; MAKONJ, Karel (vedoucí práce) ; TEJNOROVÁ, Petra (oponent)
Práce se zabývá zkušenostmi autora s jeho dosavadním divadelním životem. Nejedná se o exaktní vědecký rozbor, ale o osobní výpověď, která je autorem zasazována do širších souvislostí a vnímána v obecnějším měřítku. Autor vychází ze své přirozené danosti jakožto herce myslícího (ve smyslu přemýšlivého) a zjišťuje, co mu toto základní životní i herecké nastavení v jeho profesi přínáší, a v čem jej naopak limituje. Jednotlivé kapitoly se dotýkají různých kvalit, které autor považuje za důležité pro dobré herectví. Zvláštní pozornost je věnována přirozenosti, pravdivosti a autenticitě hereckého projevu.
Hledání třetí reality
Tejnorová, Petra ; Klíma, Miloslav (vedoucí práce) ; Makonj, Karel (vedoucí práce) ; Krobot, Miroslav (oponent)
Svou diplomovou práci s názvem Hledání třetí reality vnímám jako příležitost pro zachycení a reflektování možnosti vazeb jednotlivých komponentů inscenace. Zejména však hudebních - pohybových - textových - hereckých - scénických (scénografických) a samozřejmě režijních, se kterými při své aktivní tvorbě nejvíce přicházím do kontaktu. Jistou linii a možnost reflexe vidím od inscenace Utrpení knížete Sternenhocha k Titovi Andronikovi_Letu mouchy. Druhou linii pak od dvoudílného projektu Paměť krajiny - Krajina paměti k Osobní anamnéze. Třetí realita vzniká synkretismem, a to nejen v rámci zmíněných jednotlivých komponentů, ale čerpá i ze zdrojů divadlu příbuzných. Má podobný charakter jako montáž, kdy A plus B dává C. Nově vzniklá kvalita se dá nazvat tvůrčím potenciálem diváka jako spolutvůrce inscenace, jako dalšího komponentu. Ač dobře vím, že montáž ani třetí realita není žádné novum, snažím se v této práci dotknout hlavních postupů procesu jejího vzniku a jednotlivých komponentů, které ji tvoří. A to na několika konkrétních zkušenostech.
Sinclair versus Sternenhoch - proces vzniku představení
Tejnorová, Petra ; Šavlíková, Kateřina (vedoucí práce) ; Makonj, Karel (oponent)
Tuto bakalářskou práci s názvem Sinclair versus Sternenhoch vnímám jako příležitost pro to zachytit, zreflektovat a zamyslet se nad procesem vzniku dvou inscenací - John Sinclair a Utrpení knížete Sternenhocha, které jsem realizovala v rámci tříletého bakalářského studia na DAMU v oboru režie-dramaturgie alternativního a loutkového divadla. Každá z obou inscenací si žádala jiný přístup a oba dva procesy vzniku prošly jinými dramaturgicko-režijními postupy, počínaje prací na scénáři, přes samotné zkoušení až k výslednému tvaru. Tato práce mi poskytuje možnost dotknout se hlavních bodů procesu zkoušení obecně, ale zároveň také příležitost srovnat dvě konkrétní zkušenosti.

Viz též: podobná jména autorů
3 Tejnorová, Petra
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.