|
|
Reprezentace nepřítomnosti
Staňková, Olga ; Vlasák, Robert (oponent) ; Houser, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce Reprezentace nepřítomnosti je založena na materiálních a procesuálních experimentech s ocelí v abstraktní malbě, u kterých jsem byla fascinovaná technologickou formou tvorby, jež metaforicky odráží námět děl. Malby reprezentují nepřítomnou přírodu, která je v jejich pozadí, a rozjímají nad myšlenkou vzájemného ovlivňování přírody a technologií.
|
|
|
"Better Red than Dead": American Indians' Struggle for Sovereignty Rights in the 1960s and 1970s
Staňková, Olga ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat radikální aktivismus Amerických Indiánů v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století., kdy začali původní obyvatelé Ameriky hlasitě usilovat o to, aby Americká federální vláda plnila veškeré své závazky vyplývající z historických smluv uzavíraných mezi ní a domorodými kmeny v Severní Americe. V mezinárodním kontextu studené války, probíhající dekolonizace a vietnamského konfliktu není překvapivé, že si nová generace indiánských aktivistů osvojila rétoriku nacionalismu, suverenity, sebeurčení a historických smluvních práv. Definující byla pro aktivisty také interakce s domácím hnutím za občanská práva, svobodu projevu, práva homosexuálů, proti válce ve Vietnamu a podobně. Zásadní rozdíly v samé podstatě práv, o jejichž dodržování Indiáni usilovali, je ale jasně vyčleňují ze širšího proudu tehdejších domácích hnutí za společenskou změnu, a neměla by být vnímána jako "pouze další" hnutí za občanská práva. Právě tyto obtížně vysvětlitelné rozdíly v postavení Amerických Indiánů v rámci právního a politického systém Spojených států dodnes vedou k přehlížení jejich radikálního aktivismu v moderní Americké společensko-politické historii, a nadále komplikují jejich vzájemné porozumění s dominantní společností.
|
|
|
"Better Red than Dead": American Indians' Struggle for Sovereignty Rights in the 1960s and 1970s
Staňková, Olga ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat radikální aktivismus Amerických Indiánů v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století., kdy začali původní obyvatelé Ameriky hlasitě usilovat o to, aby Americká federální vláda plnila veškeré své závazky vyplývající z historických smluv uzavíraných mezi ní a domorodými kmeny v Severní Americe. V mezinárodním kontextu studené války, probíhající dekolonizace a vietnamského konfliktu není překvapivé, že si nová generace indiánských aktivistů osvojila rétoriku nacionalismu, suverenity, sebeurčení a historických smluvních práv. Definující byla pro aktivisty také interakce s domácím hnutím za občanská práva, svobodu projevu, práva homosexuálů, proti válce ve Vietnamu a podobně. Zásadní rozdíly v samé podstatě práv, o jejichž dodržování Indiáni usilovali, je ale jasně vyčleňují ze širšího proudu tehdejších domácích hnutí za společenskou změnu, a neměla by být vnímána jako "pouze další" hnutí za občanská práva. Právě tyto obtížně vysvětlitelné rozdíly v postavení Amerických Indiánů v rámci právního a politického systém Spojených států dodnes vedou k přehlížení jejich radikálního aktivismu v moderní Americké společensko-politické historii, a nadále komplikují jejich vzájemné porozumění s dominantní společností.
|
|
|
Hlavní pilíře zahraniční politiky Chralese de Gaulla a jejich současná francouzská reflexe
Staňková, Olga ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Cílem této bakalářské práce je potvrdit či vyvrátit následující hypotézu, a totiž že gaullistická zahraniční politika stále do jisté míry, alespoň na úrovni inspirativní, ovlivňuje současné zahraničně-politické směřování Francie, ovšem její uplatňování je neuskutečnitelné vzhledem k zániku bipolárního světa. Tato práce nejprve analyzuje hlavní pilíře zahraniční politiky Charlese de Gaulla. Těmi byly: vztah k Evropě, Spojeným státům americkým a Východnímu bloku. První část klade důraz na období let 1958-1969, tedy dobu, kdy Charles de Gaulle zastával prezidentskou funkci. Ve druhé části práce prostřednictvím případové studie francouzské politiky vůči Německu hledá kontinuitu či diskontinuitu současné politické scény, v čele s neo- gaullistou Jacquesem Chiracem, s hlavními liniemi, sledovanými Charlesem de Gaullem. Druhá část stručně analyzuje postoje prezidentů působících v období mezi odchodem Charlese de Gaulla a nástupem Jacquese Chiraca, a poté se věnuje Chiracovu prezidentství, končícímu v roce 2007. Hlavními metodami této práce jsou analýza a případová studie.
|
host ::
RSS.