|
|
Vývoj postojů vedení slovinských komunistů k Jugoslávii a k socialismu v letech 1986-1988
Janíčko, Michal ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Sommer, Vítězslav (oponent) ; Klabjan, Borut (oponent)
Disertace se zaměřuje na vývoj postojů politické elity socialistického Slovinska ke klíčovým otázkám státoprávního uspořádání a politického a ekonomického systému v letech 1986-1988. S využitím archivních pramenů je zkoumáno slábnutí jugoslávské orientace a přesvědčení o perspektivě samosprávného systému. Slovinská politická elita se ve sledovaném období vyznačovala vysokou vnímavostí k veřejnému mínění ve své republice, ve kterém již od počátku 80. let sílil nacionalismus a kritičnost vůči vládě komunistů. Některé předpoklady existence společného státu začali slovinští lídři opouštět v létě 1987, zatímco o rok později se již přímo začali odklánět od federativního uspořádání Jugoslávie směrem ke konfederaci. V tématu ekonomického systému došlo ke zlomu v uvažování slovinských i celkově jugoslávských komunistických elit na jaře 1988 pod tlakem dlouhodobé ekonomické krize. Tehdy začalo odbourávání pilířů samosprávného socialismu. Slovinští komunističtí lídři v čele s Milanem Kučanem se s touto ztrátou vyrovnali dobře také díky úspěchu nacionalismu, který v jejich řadách koncem 80. let prudce zesílil podobně jako v celé veřejnosti.
|
|
|
Semináře Václava Klause jako součást myšlenkového světa pozdního socialismu
Durčák, Michael ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Sommer, Vítězslav (oponent)
Cílem práce je podrobně zmapovat semináře pořádané pobočkou Československé vědecko- technické společnosti Státní banky československé v Praze, jež v letech 1979 až 1986 vedl Václav Klaus. Členové semináře každého půl roku vydávali sborník s názvem Ekonomické modelování, který obsahoval písemnou verzi přednesených referátů a v pozdějších ročnících také polemiku mezi jednotlivými autory. Úvod ke každému sborníku psal Václav Klaus. S postupem let začal věhlas semináře a náklad Ekonomického modelování stoupat, takže se semináře dostaly v roce 1984 do hledáčku StB, jež na Klause začala vést spis s krycím názvem Akce Kluk. V roce 1986 také StB zamezila pořádání dalších seminářů. Výše zmíněný seminář zatím nebyl v historiografii zpracován, především z důvodu špatné dostupnosti sborníků. Práce se zabývá jak samotným obsahem seminářů zachycených v Ekonomickém modelování, tak sledováním setkání ze strany StB. Výsledkem je pohled na dosud neobjasněnou problematiku myšlenkového světa části akademických elit v rámci pozdního socialismu, který je o to zajímavější, že velká část účastníků semináře byla po sametové revoluce katapultována do vrcholné politiky a hrála klíčovou roli v rámci porevoluční ekonomické transformace. Práce se však nebude zabývat aplikací myšlenek probíraných na semináři v rámci ekonomické...
|
|
|
Od stachanovců k volné sobotě. Pojetí práce v socialistickém Československu šedesátých let 20. století
Keller, Filip ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Sommer, Vítězslav (oponent)
Práce se zabývá pojetím práce v socialistickém Československu v šedesátých letech. Zaměřuje se na diskurzy sociálních a ekonomických reforem a post-stalinské doby. Ve středu pozornosti budou stát hlavní sociální, ekonomické a ideologické kategorie, o něž se tyto projekty opíraly, šíře jejich výkladu i proměna důrazu na jejich jednotlivé prvky. Práce se soustředí zejména na možné spojení nově utvářeného diskurzu se snahou obnovit sociální diferenciaci a překonat společenskou nivelizaci předešlého (stalinského) období. Teoreticky se práce pokusí propojit Honnethovu teorii uznání s konceptem egalitární spravedlnosti G. Cohena a z této perspektivy prozkoumá historické proměny pojetí spravedlnosti, dělby práce, sociálního étosu různých společenských skupin (zejména vrstvy vzdělané inteligence), legitimity existujících forem přerozdělování atd.
|
|
|
Institucionalizace oboru stranických dějin a dějin dělnického hnutí na Filosofické fakultě UK. v letech 1953-1970
Calta, Jan ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Sommer, Vítězslav (oponent)
(česky) Práce se zabývá tématem utváření stranické historiografie v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Zkoumá tuto problematiku ve dvou rovinách. První rovinou je institucionalizace stranické historiografie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zmapován je vznik, vývoj a zánik katedry dějin KSČ (dějin dělnického hnutí) se zaměřením na klíčové mezníky v letech 1953 (založení katedry), 1958 (restrikce pedagogického stavu), 1964 (reorganizace, sloučení a vznik katedry dějin dělnického hnutí) a 1970 (zrušení katedry). Dále je věnována pozornost personálnímu obsazení a snaze vytvořit typologický profil členů katedry, kteří patřili k nastupující generaci stranických historiků. Druhou rovinou bádání je podíl stranických historiků z katedry dějin KSČ (dějin dělnického hnutí) na utváření a formulaci nových historických narativů, které poskytovaly legitimizační rámec komunistickému projektu přeměny společnosti. Zkoumány jsou možnosti a meze stranické historiografie v dobovém politickém a sociálním kontextu a také možnosti jejího metodologického uchopení. Vývoj stranické historiografie je členěn do třech fází - fáze stalinského diskurzu, fáze poststalinského diskurzu a fáze reformního diskurzu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vytváření "demokratického socialismu". Stranická historiografie 50. a 60. let mezi stalinismem a reformním komunismem
Sommer, Vítězslav ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
1 Abstrakt Dizertační práce: Vytváření "demokratického socialismu". Stranická historiografie 50. a 60. let mezi stalinismem a reformním komunismem Dizertační práce se zabývá vývojem stranické historiografie mezi léty 1950 až 1970 v kontextu proměn československého komunismu. Stranické dějepisectví vzniklo na počátku 50. let jako zvláštní historiografický projekt, fungující v rámci aparátu komunistické strany, jehož úkolem bylo zpracovávat minulost KSČ a dělnického hnutí. Mělo být novou historiografií, která se odřízne od tradic tzv. buržoazní historické vědy a stane se dějepisectvím odpovídajícím nárokům probíhající socialistické revoluce. Vývoj stranické historiografie jakoby kopíroval vývoj československého komunismu. Prošla stalinistickou, poststalinistickou a reformně komunistickou fází. Nejdříve byla součásti stranické propagandy. Ve druhé polovině 50. let vytvořila paradigma stranických dějin, jehož složkou byla také závazná interpretace dějin domácího komunismu. V 60. letech pak prošla kritickým obdobím, během nějž nahradila poststalinistické vyprávění o dějinách KSČ novým příběhem, jenž se stal prostředkem historické legitimizace projektu československé reformy 60. let. Ve všech třech vývojových etapách bylo stranické dějepisectví v úzkém kontaktu s vrcholnou politikou. Někdy šlo o bezproblémový...
|
host ::
RSS.