|
|
Vývoj dovednosti psaní u dětí předškolního věku
Kylarová, Helena ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Pecha Šimotová, Eva (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit vývoj v oblasti osvojování si dovednosti psaní a s tím související schopnosti segmentace (dělení) slov. Tato práce vychází z výzkumu Emilie Ferreirové a Sofie Vernonové (Vernon a Ferreiro, 1999) a, dále pak Constance Kamiiové a Maryann Manningové (Kamii a Manning, 2002). Z výzkumu E. Ferreirové a S. Vernonové přebírá úkol na fonologickou segmentaci slov. Z výzkumu C. Kamiiové a M. Manningové pak úkol zaměřený na vlastní písemnou produkci. Jako doplňující byl zvolen úkol "čtení s obrázkem" od E. Ferreirové. Úkoly byly součástí experimentu, který probíhal na vybraném vzorku čtrnácti dětí předškolního věku. Výsledky byly dále interpretovány pro každé dítě zvlášť a následně proběhlo komplexní zpracování, během kterého byla hledána vzájemná souvislost mezi vývojem v oblasti psaní a vývojem v oblasti schopnosti dělit slova. Výsledky ukázaly, že obě kategorizace výchozích teorií spolu souvisí. Po zhodnocení výzkumu následuje kapitola zaměřená na konkrétní zvláštnosti v produktech jednotlivých dětí. Hodnocení probíhá ve většině případů formou hypotéz. Teoretická část se věnuje tématu edukace. Zabývá se aplikací poznatků získaných z teorie E. Ferreirové a dalších autorů na oblast metodiky.
|
|
|
Literární a psychologická specifika pohádek jako žánru
Šimotová, Eva ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce má teoretický charakter. Zabývala jsem se pohádkami jako žánrem. Pracovala jsem pouze s pohádkami folklorními, které se od těch moderních liší svou univerzálností. V první části jsem hledala charakteristické rysy těchto vyprávění z hlediska literatury a psychologie. Zaměřila jsem se na vyjádření místa a času, na to, jak zachází pohádka s identitou postav a charakteristickým tématem dobro versus zlo. Tyto principy pohádek totiž slouží ke snadnější identifikaci dětí s hrdiny příběhů a napomáhají tak k řešení specifických vývojových krizí a k dosažení autonomie a integrity jedince. Teoretickým východiskem mi byla psychoanalýza, navazuji tak na teorii pohádek Bruno Bettelheima. Tu používám i ve druhé části práce, kde jsou uvedeny interpretace čtyř pohádek - Červená karkulka, Perníková chaloupka, Sněhurka, Hrnečku, vař! Jedná se o určení hlavního tématu a výklad jednotlivých motivů. Kromě odlišných možností výkladu jsem porovnávala i různé verze těchto příběhů. V závěru jsem se pokusila o kritický pohled na Bettelheimův přístup a snažila se nalézt chyby, které udělal jak při aplikování psychoanalýzy, tak při interpretaci pohádek.
|
|
|
Představy adolescentů o ideálním vzhledu chlapců
Papíková, Lucie ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pecha Šimotová, Eva (oponent)
ABSTAKT Tato bakalářská práce se zabývá představami adolescentů/ek o ideálním vzhledu chlapců. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. V teoretické části jsem se zaměřila na představení a popis jednotlivých pojmů a oblastí, které se k tématu vztahují. V první kapitole jsem se věnovala vývojovému období adolescence, kde jsem nejprve toto období charakterizovala a následně popsala jednotlivé změny, kterými dospívající procházejí. Další kapitola byla věnována tématu gender, kde jsem vymezila a popsala základní pojmy genderové problematiky a blíže se zaměřila na maskulinitu a maskulinní chování. Následně jsem se zaměřila na školní třídu jako na prostředí respondentů/ek, ve kterém můj výzkum vznikal. Poslední kapitolou teoretické části jsem věnovala problematice vzhledu a ideálu krásy, kde jsem se nejprve snažila o popis všeobecného vývoje ideálu krásy a následně se zaměřila na ideál mužské krásy. V empirické části jsem analyzovala výsledky svého výzkumu, který se skládal ze tří dílčích metod - pozorování, dotazníku a repertoárové mřížky. Výzkumným vzorkem byly dvě třídy z víceletého gymnázia odpovídající 8. třídám základních škol. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou adolescentní představy o optimální míře úprav vzhledu a pozornosti, kterou mají chlapci svému vzhledu věnovat a odhalit, jak...
|
|
|
Literární a psychologická specifika pohádek jako žánru
Šimotová, Eva ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce má teoretický charakter. Zabývala jsem se pohádkami jako žánrem. Pracovala jsem pouze s pohádkami folklorními, které se od těch moderních liší svou univerzálností. V první části jsem hledala charakteristické rysy těchto vyprávění z hlediska literatury a psychologie. Zaměřila jsem se na vyjádření místa a času, na to, jak zachází pohádka s identitou postav a charakteristickým tématem dobro versus zlo. Tyto principy pohádek totiž slouží ke snadnější identifikaci dětí s hrdiny příběhů a napomáhají tak k řešení specifických vývojových krizí a k dosažení autonomie a integrity jedince. Teoretickým východiskem mi byla psychoanalýza, navazuji tak na teorii pohádek Bruno Bettelheima. Tu používám i ve druhé části práce, kde jsou uvedeny interpretace čtyř pohádek - Červená karkulka, Perníková chaloupka, Sněhurka, Hrnečku, vař! Jedná se o určení hlavního tématu a výklad jednotlivých motivů. Kromě odlišných možností výkladu jsem porovnávala i různé verze těchto příběhů. V závěru jsem se pokusila o kritický pohled na Bettelheimův přístup a snažila se nalézt chyby, které udělal jak při aplikování psychoanalýzy, tak při interpretaci pohádek.
|
|
|
Představy adolescentů o ideálním vzhledu chlapců
Papíková, Lucie ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pecha Šimotová, Eva (oponent)
ABSTAKT Tato bakalářská práce se zabývá představami adolescentů/ek o ideálním vzhledu chlapců. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. V teoretické části jsem se zaměřila na představení a popis jednotlivých pojmů a oblastí, které se k tématu vztahují. V první kapitole jsem se věnovala vývojovému období adolescence, kde jsem nejprve toto období charakterizovala a následně popsala jednotlivé změny, kterými dospívající procházejí. Další kapitola byla věnována tématu gender, kde jsem vymezila a popsala základní pojmy genderové problematiky a blíže se zaměřila na maskulinitu a maskulinní chování. Následně jsem se zaměřila na školní třídu jako na prostředí respondentů/ek, ve kterém můj výzkum vznikal. Poslední kapitolou teoretické části jsem věnovala problematice vzhledu a ideálu krásy, kde jsem se nejprve snažila o popis všeobecného vývoje ideálu krásy a následně se zaměřila na ideál mužské krásy. V empirické části jsem analyzovala výsledky svého výzkumu, který se skládal ze tří dílčích metod - pozorování, dotazníku a repertoárové mřížky. Výzkumným vzorkem byly dvě třídy z víceletého gymnázia odpovídající 8. třídám základních škol. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou adolescentní představy o optimální míře úprav vzhledu a pozornosti, kterou mají chlapci svému vzhledu věnovat a odhalit, jak...
|
|
|
Vývoj dovednosti psaní u dětí předškolního věku
Kylarová, Helena ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Pecha Šimotová, Eva (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit vývoj v oblasti osvojování si dovednosti psaní a s tím související schopnosti segmentace (dělení) slov. Tato práce vychází z výzkumu Emilie Ferreirové a Sofie Vernonové (Vernon a Ferreiro, 1999) a, dále pak Constance Kamiiové a Maryann Manningové (Kamii a Manning, 2002). Z výzkumu E. Ferreirové a S. Vernonové přebírá úkol na fonologickou segmentaci slov. Z výzkumu C. Kamiiové a M. Manningové pak úkol zaměřený na vlastní písemnou produkci. Jako doplňující byl zvolen úkol "čtení s obrázkem" od E. Ferreirové. Úkoly byly součástí experimentu, který probíhal na vybraném vzorku čtrnácti dětí předškolního věku. Výsledky byly dále interpretovány pro každé dítě zvlášť a následně proběhlo komplexní zpracování, během kterého byla hledána vzájemná souvislost mezi vývojem v oblasti psaní a vývojem v oblasti schopnosti dělit slova. Výsledky ukázaly, že obě kategorizace výchozích teorií spolu souvisí. Po zhodnocení výzkumu následuje kapitola zaměřená na konkrétní zvláštnosti v produktech jednotlivých dětí. Hodnocení probíhá ve většině případů formou hypotéz. Teoretická část se věnuje tématu edukace. Zabývá se aplikací poznatků získaných z teorie E. Ferreirové a dalších autorů na oblast metodiky.
|
|
|
Školní třída z genderové perspektivy - projevy dětí při vyučování
Fousková, Natálie ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pecha Šimotová, Eva (oponent)
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Školní třída z genderové perspektivy - projevy dětí při vyučování Abstrakt Zabývala jsem se projevy dívek a chlapců při vyučování na prvním stupni základní školy. Vytvořila jsem typologii dětí v jedné školní třídě v kontextu femininních a maskulinních rysů. Věnovala jsem se hledisku dětí samotných, jejich motivaci a způsobu, jakým vnímají pravidla chování a osobu třídní učitelky. Vedlejším tématem byl pohled učitelky na děti a jejich projevy. V první polovině práce jsem nejprve krátce představila gender jako vědecký a zároveň společenský fenomén. Dále jsem popsala významné genderové aspekty v dětském vývoji. Nakonec jsem se soustředila na gender ve školní třídě. Ve druhé polovině práce představuji průběh výzkumu, výsledky, jejich interpretaci a komparaci s teoretickým podkladem. Klíčová slova žák, žákyně, vyučování, gender, škola, učitelka, genderové stereotypy, školství Natálie Fousková Praha 2014
|
|
|
Motivace a stimulace zaměstnanců ve vybraném podniku
SIMOTOVÁ, Eva
Tato diplomová práce je zaměřena na prozkoumání a analýzu současného stavu motivace a stimulace zaměstnanců ve vybrané organizaci. Na základě zjištění stupně motivace a stimulace zaměstnanců byla navržena nápravná opatření, která by mohla zvýšit motivaci zaměstnanců, jejich loajalitu k zaměstnavateli a celkovou spokojenost s pracovním životem. Prvním krokem bylo prostudování odborné tuzemské i zahraniční literatury a studií zabývajících se problematikou motivace a stimulace. Prostřednictvím vhodných výzkumných metod byl analyzován současný stav motivace a stimulace zaměstnanců v organizaci. Na základě informací zjištěných z dotazníkového šetření a nestrukturovaných rozhovorů byla navržena nápravná opatření, která by mohla pomoci efektivně zvýšit motivaci zaměstnanců a upevnit jejich vztah k organizaci.
|
|
|
Literární a psychologická specifika pohádek jako žánru
Šimotová, Eva ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce má teoretický charakter. Zabývala jsem se pohádkami jako žánrem. Pracovala jsem pouze s pohádkami folklorními, které se od těch moderních liší svou univerzálností. V první části jsem hledala charakteristické rysy těchto vyprávění z hlediska literatury a psychologie. Zaměřila jsem se na vyjádření místa a času, na to, jak zachází pohádka s identitou postav a charakteristickým tématem dobro versus zlo. Tyto principy pohádek totiž slouží ke snadnější identifikaci dětí s hrdiny příběhů a napomáhají tak k řešení specifických vývojových krizí a k dosažení autonomie a integrity jedince. Teoretickým východiskem mi byla psychoanalýza, navazuji tak na teorii pohádek Bruno Bettelheima. Tu používám i ve druhé části práce, kde jsou uvedeny interpretace čtyř pohádek - Červená karkulka, Perníková chaloupka, Sněhurka, Hrnečku, vař! Jedná se o určení hlavního tématu a výklad jednotlivých motivů. Kromě odlišných možností výkladu jsem porovnávala i různé verze těchto příběhů. V závěru jsem se pokusila o kritický pohled na Bettelheimův přístup a snažila se nalézt chyby, které udělal jak při aplikování psychoanalýzy, tak při interpretaci pohádek.
|
|
|
Literární a psychologická specifika pohádek jako žánru
Šimotová, Eva ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce má teoretický charakter. Zabývala jsem se pohádkami jako žánrem. Pracovala jsem pouze s pohádkami folklorními, které se od těch moderních liší svou univerzálností. V první části jsem hledala charakteristické rysy těchto vyprávění z hlediska literatury a psychologie. Zaměřila jsem se na vyjádření místa a času, na to, jak zachází pohádka s identitou postav a charakteristickým tématem dobro versus zlo. Tyto principy pohádek totiž slouží ke snadnější identifikaci dětí s hrdiny příběhů a napomáhají tak k řešení specifických vývojových krizí a k dosažení autonomie a integrity jedince. Teoretickým východiskem mi byla psychoanalýza, navazuji tak na teorii pohádek Bruno Bettelheima. Tu používám i ve druhé části práce, kde jsou uvedeny interpretace čtyř pohádek - Červená karkulka, Perníková chaloupka, Sněhurka, Hrnečku, vař! Jedná se o určení hlavního tématu a výklad jednotlivých motivů. Kromě odlišných možností výkladu jsem porovnávala i různé verze těchto příběhů. V závěru jsem se pokusila o kritický pohled na Bettelheimův přístup a snažila se nalézt chyby, které udělal jak při aplikování psychoanalýzy, tak při interpretaci pohádek.
|
host ::
RSS.