|
| |
|
|
Tříleté dobrodružství výzkumu rybníka Dehtář aneb s rybníkem mezi jezerní badatele projektu NETLAKE
Potužák, Jan ; Šumberová, Kateřina ; Fránková, Markéta ; Fabšičová, Martina ; Ducháček, M. ; Císař, K. ; Duras, J.
V letech 2014–2016 jsme pomocí systému senzorů sledovali základní parametry prostředí v rybníce Dehtář na Českobudějovicku, z dalších parametrů jsme studovali např. chemismus vody a biomasu a druhové složení společenstev fytoplanktonu a zooplanktonu. Díky této metodě se podařilo zachytit velmi výrazné fluktuace v některých parametrech prostředí, zejména v koncentracích kyslíku. Propojením vysokofrekvenčního monitoringu pomocí systému senzorů s tradičními metodami výzkumu jsme byli schopni objasnit, proč k velmi výrazným změnám postihujícím celý ekosystém došlo. Na několikadenním kyslíkovém deficitu se podílelo několik faktorů: teplé a bezvětrné počasí s náhlým přechodem studené fronty, doprovázeným mícháním vodního sloupce a zataženou oblohou, hospodaření (vysoký obsah živin souvisejícíc s hnojením) a změny v biomase fytoplanktonu (náhlý rozklad velké biomasy sinic). Naše výsledky umožňují předcházet podobným situacím v budoucnu, např. snížením vstupu živin.
|
|
|
Sledování jakosti vody v povodí Stropnice
Petrlíková, Kateřina ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Potužák, Jan (oponent)
Pro sledování jakosti vody v povodí řeky Stropnice bylo vybráno pět ukazatelů, konkrétně biochemická spotřeba kyslíku po pěti dnech, chemická spotřeba kyslíku stanovovaná dichromanovou metodou, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Na čtyřech zvolených místech po toku Stropnice (Údolí, Štiptoň, Radostice a Pašinovice) byly prováděny odběry jednou měsíčně po dobu celého roku 2013. Dvakrát do roka se také odebíraly vzorky na odtocích čistíren odpadních vod. Výsledky ukazují, že přestože v průběhu roku dochází k určitým změnám hodnot jednotlivých parametrů, především byl pozorován nárůst hodnot spotřeb kyslíku a celkového fosforu v letních měsících, nedošlo na žádném odběrovém profilu ani u jednoho ukazatele k výraznějším fluktuacím. Jednotlivé ukazatele řadí vodu do II. - IV. jakostní třídy. V rámci dlouhodobějšího sledování od roku 2008 byly vyhodnoceny průměrné roční hodnoty a charakteristické hodnoty, tj. hodnoty parametru s pravděpodobností nepřekročení 90%, v jednotlivých letech. Ukázalo se, že ani v tomto případě nedochází k výrazným změnám v jakosti vody vzhledem k měřeným ukazatelům.
|
|
|
Růst vodní vegetace v rekreačně využívaných rybnících Bolevecké soustavy v Plzni
Pták, Martin ; Duras, Jindřich (vedoucí práce) ; Potužák, Jan (oponent)
Cílem práce bylo vysvětlit rozdíly růstu vodní vegetace mezi třemi rybníky (Velký Bolevecký, Třemošenský, Šídlovský). Všechny tři slouží k rekreačním účelům. Velký Bolevecký rybník je místem, kde od roku 2006 probíhá komplexní projekt za zlepšení kvality vody prostřednictvím řady opatření (používání Fe a Al koagulantů, regulace rybí obsádky, mechanická regulace porostů makrofyt), zatímco na ostatních dvou rybnících byla pouze snížena rybí obsádka. Zásadní rozdíl mezi lokalitami je v tom, že ve Velkém Boleveckém rybníce došlo k jen velmi pozvolnému růstu submerzních druhů makrofyt, zatímco v Třemošenském a Šídlovském rybníce došlo k jejich expanzi (hlavně stolístku klasnatého). Voda všech tří nádrží vykazuje téměř shodné vlastnosti, ale rozdíly byly nalezeny ve složení sedimentu. Frakcionační analýza potvrdila, že všechny lokality jsou chudé fosforem (P). Rozdíl je však v obsahu Fe a P vázaného na Fe (především v redox labilní BD frakci), který je pro organismy dostupný. Výsledky frakcionační analýzy tak naznačily, že P je pro kořeny makrofyt v Třemošenském a Šídlovském rybníce potenciálně mnohem dostupnější než v rybníce Boleveckém. To potvrdila i analýza pórové (intersticiální) vody v sedimentu, kterou byl zjištěn v sedimentu Boleveckého rybníka velmi nízký obsah dostupného P, zatímco v obou ostatních...
|
|
| |
|
|
Rybníky a jakost vody
Duras, J. ; Potužák, Jan ; Marcel, M.
Většina našich rybníků spadá do kategorie silně eutrofních až hypertrofních. Tento stav je způsoben vstupy živin z povodí, ale i hnojením v rámci rybničního hospodaření. Dlouhodobý monitoring kvality vody je komplikován velkou prostorovou i časovou variabilitou měřených parametrů prostředí.
|
|
|
Využití systému LISp-Miner při analýze faktorů ovlivňujících dominanci sinic ve fytoplanktonu
Hlaváčová, Tereza ; Šimůnek, Milan (vedoucí práce) ; Potužák, Jan (oponent)
Tématem práce jsou kroky spojené s řešením analytické otázky pomocí systému LISp-Miner v datech získaných z rozborů vod 12 rybníků v jižních Čechách v letech 2007 až 2012. Analytické otázky jsou primárně zaměřeny z pokynu zadavatele, Povodí Vltavy, státní podnik, na problematiku sinic. Mimo popisu postupu při aplikaci procedur KL-Miner, CF-Miner a 4ft-Miner na data, si práce klade za cíl připravit postup pro automatizaci prováděných kroků. Obsahem teoretické části je shrnutí základních pojmů a principů spojených s asociačními pravidly a metodou GUHA. Praktická část postupuje podle metodologie CRISP-DM. Výsledkem práce je návrh automatizace postupu, podle kterého je možné hledat zajímavá pravidla v hydrobiologických a hydrochemických datech. Dále je uveden soubor doporučení pro lepší využitelnost databáze zadavatele pro potřeby DZD, s návrhy na úpravu dat.
|
host ::
RSS.