|
|
Čchi Paj-š'ova poezie a malba v českých sbírkách
Youngová, Emily ; Pejčochová, Michaela (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
práce Cílem této bakalářské práce je představit básnické dílo čínského umělce Čchi Paj-š'e (1864-1957). Práce se dotkne i Čchi Paj-š'ových tušových maleb, které jsou s jeho poezií (a kaligrafií) úzce spojeny nejen tzv. třemi dokonalostmi san-ťüe (literatura, kaligrafie a malba), ale i skrze určité leitmotivy a odkazy, které doprovázejí obě podoby jeho díla. Za účelem pojmenování hlavních motivů Čchi Paj-š'ovy tvorby bude vybráno, přeloženo a rozebráno několik básní s přihlédnutím k publikovaným překladům. Na základě vybraných básní bude dále možná interpretace a srovnání obrazové části umělcovy tvorby. Klíčová slova Čchi Paj-š' 齐白石; čínská poezie; čínská malba; české sbírky čínské malby
|
|
|
Dong Qichang's texts on painting and their relationship to Mi Fu's History of Painting
Pejčochová, Michaela ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Černá, Zlata (oponent) ; Jacoby, Marcin (oponent)
Tung Čchi-čchangovy texty o malířství a jejich vztah k Mi Fuovým Dějinám malířství Michaela PEJČOCHOVÁ Abstrakt disertační práce Disertační práce "Tung Čchi-čchangovy texty o malířství a jejich vztah k Mi Fuovým Dějinám malířství" přináší rozbor čínských teoretických textů o malířství dvou významných autorů, Tung Čchi-čchanga (1555-1636) a Mi Fua (1051-1107). Vychází z přesvědčení, že ve starých teoretických pojednáních o malířství se zachovaly informace relevantní pro naše poznání reálné malířské tvorby starých dob, jejíž podoba je jen obtížně doložitelná dochovaným obrazovým materiálem. Autoři textů zpracovávaných v této studii byli oba vzdělanci, myslitelé, umělci a sběratelé a patřili k nejvýznamnějším čínským literátům všech dob - Mi Fu stál u zrodu fenoménu "literátské kultury" koncem dynastie Severní Sung (960-1127) a Tung Čchi-čchang se svými názory podílel na formování jeho závěrečné fáze. Jejich texty proto dokumentují literátské názory na estetiku a dějiny malířství v těchto dvou obdobích. Těžištěm práce je rozbor Tung Čchi-čchangových textů o malířství jako jsou Smysl malby (Hua-č'), Zápisky ze Studovny rozjímání o malířství (Chua-čchan-š' suej-pi), Oko malby (Chua-jen) a Výklad o malířství (Chua-šuo, původně mylně připisované Tung Čchi-čchangovu učiteli a patronu Mo Š'-lungovi, 1537-1587),...
|
|
|
Ikonografie korejského buddhistického malířství
Vašková, Tereza ; Pejčochová, Michaela (vedoucí práce) ; Löwensteinová, Miriam (oponent)
(česky) V této práci je mým objektem zkoumání kolekce buddhistických obrazů z království Korjŏ dostupné v online katalogu "Databáze buddhistických maleb z období království Korjŏ". 1 Cílem je analýza obrazů, a tudíž zkoumání ikonografie, postav buddhistického panteonu, materiálů a pigmentů užívaných pro tyto obrazy a detailů, které lze najít na těchto obrazech. V první kapitole představuji obecné kategorie buddhismu, posléze v kontextu doby Korjŏ, poté buddhistické malířství v Číně a Koreji. Další kapitola se zaměřuje na žánry a typy obrazů (závěsné svitky, obrazy v chrámech apod.). V následující kapitole zkoumám materiály, minerální či chemické pigmenty a jejich užití při malbě. Největší část mé práce je soustředěna na ikonografii těchto obrazů, kromě nejznámějších figur, jejich postojů a gest mj. rostlinnou ikonografii, význam barev apod. 1 Dále budu k tomuto katalogu odkazovat jen jako k "online katalogu".
|
|
|
Čínská sbírka Ludvíka Kuby v kontextu doby a malířova díla
Daňková, Lucie ; Pejčochová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Lubomír (oponent)
(česky) Diplomová práce Čínská sbírka Ludvíka Kuby v kontextu doby a malířova díla se zaměřuje na tvorbu, etnografické zájmy a kontakty českého malíře Ludvíka Kuby v souvislosti s jeho sbírkou čínského umění a v kontextu obliby čínské kultury u malířů české moderny. Autorka bude věnovat pozornost také historii sběratelství asijského umění v českých zemích a některým konkrétním předmětům z Kubovy sbírky. Sbírku se pokusí rekonstruovat za pomoci dobových fotografií a informací z institucí uchovávajících Kubovu pozůstalost (Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Národní galerie v Praze, Polabské muzeum v Poděbradech a další.) Vycházet přitom bude také z umělcovy knihy Moje Čína, stejně jako z dalších pramenů (dobové články, korespondence). Získané informace o umělcově sbírce pak uplatní při hlubším zamyšlení nad otázkou, nakolik čínské umění ovlivnilo Kubovu tvorbu a jakým způsobem se na druhé straně on sám podílel na utváření záliby ve sběratelství asijského umění mezi českými moderními umělci.
|
|
|
Erotické motivy v čínském výtvarném umění
Lipková, Lada ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Pejčochová, Michaela (oponent)
Souhrn: Práce se zabývá zobrazováním erotiky v čínském výtvarném umění za doby vlády dvou posledních čínských dynastií s tím, že více prostoru je spíše věnováno dynastii Ming (1368 - 1644), za jejíž vlády vznikaly a rozkvětu dosáhly jak pojednávané erotické obrazy, tak erotická literatura. Práce nejdříve obecně uvede téma a vysvětlí pojmy, které s prací souvisejí, totiž erotika a pornografie. Dále nastíní upjatý konfuciánský a otevřenější taoistický přístup k erotice a sexualitě, které je důležité zmínit jako pozadí pro rozvoj čínského erotického výtvarného umění. Zmíní se o taoistických sexuálních manuálech, které mohly být předobrazem erotických alb. Představí erotiku v čínském výtvarném umění dynastie Ming a společnost, ve které toto umění vznikalo. Popíše mingské erotické malby a tisky, jejich účel a témata. Popíše je rovněž také jako ilustrace k tehdejším erotickým literárním dílům. Nakonec ukáže, že erotické obrazy se v téže době těšily oblibě také v Japonsku a v Koreji. Práce obsahuje obrazovou přílohu.
|
|
|
Emil Filla a Čína
Pecháčková, Emma ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pejčochová, Michaela (oponent)
O Emilu Fillovi (1882-1953) je známo, že byl vášnivým sběratelem a milovníkem mimoevropského umění. Celý život se snažil nalézt společný jazyk, který by umožnil propojit umělecké styly a přístupy různých světových kultur. Filla obětoval velkou část života studiu čínského umění, které se v Evropě stalo populární a tím i přístupnější na začátku dvacátého století. Filla nejen navštěvoval výstavy asijského umění, ale sám vlastnil i několik uměleckých předmětů a tušových maleb. Studiem čínských obrazů a literatury si osvojil postupy a myšlení typické pro čínské krajinářství. Především se jedná o citaci podlouhlého formátu, použití tušové malby a dojem bezčasí, věčnosti a nekonečna. Výsledkem jsou netradiční podlouhlé krajinomalby, které se na první pohled liší od tradičních krajinomaleb malovaných podle zažitých pravidel Západu. Krajiny Českého středohoří vznikaly v posledních letech Fillova tvůrčího období, kdy tvorba umělců byla pod neustálou kontrolou režimu. Fillovy krajiny Českého středohoří jsou však solitéry a nemělo by na ně být nahlíženo jako na ukázkový příklad realistické malby padesátých let minulého století. Fillova intence měla mnohem duchovnější a osobnější ráz. Tyto malby krajin pro něj byly hledáním nové syntetizující umělecké formy, završením vlastní tvorby a především prostorem pro...
|
|
|
Dong Qichang's texts on painting and their relationship to Mi Fu's History of Painting
Pejčochová, Michaela ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Černá, Zlata (oponent) ; Jacoby, Marcin (oponent)
Tung Čchi-čchangovy texty o malířství a jejich vztah k Mi Fuovým Dějinám malířství Michaela PEJČOCHOVÁ Abstrakt disertační práce Disertační práce "Tung Čchi-čchangovy texty o malířství a jejich vztah k Mi Fuovým Dějinám malířství" přináší rozbor čínských teoretických textů o malířství dvou významných autorů, Tung Čchi-čchanga (1555-1636) a Mi Fua (1051-1107). Vychází z přesvědčení, že ve starých teoretických pojednáních o malířství se zachovaly informace relevantní pro naše poznání reálné malířské tvorby starých dob, jejíž podoba je jen obtížně doložitelná dochovaným obrazovým materiálem. Autoři textů zpracovávaných v této studii byli oba vzdělanci, myslitelé, umělci a sběratelé a patřili k nejvýznamnějším čínským literátům všech dob - Mi Fu stál u zrodu fenoménu "literátské kultury" koncem dynastie Severní Sung (960-1127) a Tung Čchi-čchang se svými názory podílel na formování jeho závěrečné fáze. Jejich texty proto dokumentují literátské názory na estetiku a dějiny malířství v těchto dvou obdobích. Těžištěm práce je rozbor Tung Čchi-čchangových textů o malířství jako jsou Smysl malby (Hua-č'), Zápisky ze Studovny rozjímání o malířství (Chua-čchan-š' suej-pi), Oko malby (Chua-jen) a Výklad o malířství (Chua-šuo, původně mylně připisované Tung Čchi-čchangovu učiteli a patronu Mo Š'-lungovi, 1537-1587),...
|
host ::
RSS.