|
|
Cai Wenji: od básnířky doby Východních Hanů k námětu malířství dynastie Song
Pecháčková, Emma ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Černá, Zlata (oponent)
Práce se zabývá životem a básnickým dílem spojovaným s Cai Yan 蔡琰 (178 - 239?), známou též pod zdvořilostním jménem Wenji 文姬 , a způsobem, jakým je její životní zkušenost později zobrazována ve výtvarném umění. V první části práce jsou shrnuty základní životopisné údaje o Cai Yan, které vycházejí z životopisu v Kronice Pozdních Hanů (Hou Han shu 后汉书 ). Dále je zde představena autorčina původní báseň Hujia shiba pai 胡 笳 十 八 拍 a posouzena věrohodnost jejího autorství. V této souvislosti se práce rovněž zabývá básní z pera tangského Liu Shanga 刘 商 se stejným námětem i názvem, která posloužila jako předloha songskému malíři k vytvoření narativního svitku ilustrujícího životní příběh této hanské autorky objednaného císařem Gaozongem 高宗 . Tematický rozbor tangské básně Hujia shiba pai a formální rozbor nejznámějšího svitku s touto tématikou z Metropolitního muzea v New Yorku, komparace získaných poznatků a jejich zobecnění pak tvoří další část práce. Závěrečné partie práce se věnují problematice narativní malby v Číně. Autorka se zde rovněž pokouší o defnici pojmu narativní malba a dále o obecné zamyšlení nad vztahem literatury a malby v Čínské kulturní a umělecké tradici. Součástí práce jsou překlady tří básní z čínského do českého jazyka. Klíčová slova Cai Wenji 蔡文姬 , Cai Yan 蔡琰 čínská poezie 3. stol....
|
|
|
Cai Wenji: od básnířky doby Východních Hanů k námětu malířství dynastie Song
Pecháčková, Emma ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Černá, Zlata (oponent)
Práce se zabývá životem a básnickým dílem Cai Yan 蔡琰 (178 - 239?), známou též pod zdvořilostním jménem Wenji 文姬 , a způsobem, jakým je její životní zkušenost později zobrazována ve výtvarném umění. Dílo Cai Yan není příliš rozsáhlé a navíc bývá zpochybňována jeho autenticita, avšak její příběh byl od dynastie Song jedním z nejoblíbenějších námětů v malířství. V první části práce jsou shrnuty základní životopisné údaje o Cai Yan, které vycházejí ze životopisu v Kronice Pozdních Hanů (Hou Han shu 后汉书) a rovněž jsou zde představeny autorčiny básně a jejich rozdílné formy včetně problematiky související s jejich autenticitou. Závěr první části tvoří překlad básně Hujia shiba pai 胡笳十八拍 v překladu s ustáleným názvem Osmnáct písní hunské píšťaly. Druhá část práce se věnuje problematice narativní malby v Číně a obrazu inspirovanému příběhem básnířky a její poezií. Na příkladu nejznámějšího dochovaného svitku Hujia shiba pai jsou popsány dílčí náměty, které jsou inspirovány stejnojmennou básní připisovanou Cai Yan a jejím životopisem v ofciální kronice. Součástí druhé části práce je rovněž obecné zamyšlení nad vztahem literatury a malby, konkrétněji je vysvětlen pojem narativní malba, kam obrazy inspirované životem Cai Yan spadají.
|
|
|
Emil Filla a Čína
Pecháčková, Emma ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Pejčochová, Michaela (oponent)
O Emilu Fillovi (1882-1953) je známo, že byl vášnivým sběratelem a milovníkem mimoevropského umění. Celý život se snažil nalézt společný jazyk, který by umožnil propojit umělecké styly a přístupy různých světových kultur. Filla obětoval velkou část života studiu čínského umění, které se v Evropě stalo populární a tím i přístupnější na začátku dvacátého století. Filla nejen navštěvoval výstavy asijského umění, ale sám vlastnil i několik uměleckých předmětů a tušových maleb. Studiem čínských obrazů a literatury si osvojil postupy a myšlení typické pro čínské krajinářství. Především se jedná o citaci podlouhlého formátu, použití tušové malby a dojem bezčasí, věčnosti a nekonečna. Výsledkem jsou netradiční podlouhlé krajinomalby, které se na první pohled liší od tradičních krajinomaleb malovaných podle zažitých pravidel Západu. Krajiny Českého středohoří vznikaly v posledních letech Fillova tvůrčího období, kdy tvorba umělců byla pod neustálou kontrolou režimu. Fillovy krajiny Českého středohoří jsou však solitéry a nemělo by na ně být nahlíženo jako na ukázkový příklad realistické malby padesátých let minulého století. Fillova intence měla mnohem duchovnější a osobnější ráz. Tyto malby krajin pro něj byly hledáním nové syntetizující umělecké formy, završením vlastní tvorby a především prostorem pro...
|
host ::
RSS.