Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Malířský cech na Novém Městě pražském v 17. a 18. století
Heisslerová, Radka ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Slavíček, Lubomír (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje dějinám malířského cechu Nového Města pražského s hlavním důrazem na jeho podobu a vývoj v 17. a 18. století, stranou ale neponechává ani období starších dějin. Práce se tak zaměřuje na novoměstské malíře od počátků existence jejich cechu, přes vydání privilegia císaře Rudolfa II. v roce 1595, kterým udělil staroměstsko- malostranskému malířskému cechu významné výsady, následkem čehož se dosud společný vývoj všech pražských malířských sdružení začal ubírat různými cestami. Věnuje se též okolnostem vedoucím k zániku cechu v osmdesátých letech 18. století, kdy pražská malířská bratrstva zrušil císař Josef II. Kromě historie malířského sdružení přináší práce pohled do cechovního života novoměstských malířů, které sleduje v jednotlivých pozicích v rámci hierarchie cechu, soustředí se rovněž na fungování samotného sdružení, jeho hospodaření, hmotné a písemné památky, reprezentaci korporace i jednotlivých členů a v neposlední řadě popisuje také způsob uctívání patrona malířů svatého Lukáše. Protože na Novém Městě pražském nepůsobili jako malíři pouze členové cechu, zaměřuje se práce také na další formy a možnosti provozování této živnosti. Sleduje tak umělce pracující pro panovníka, šlechtu a církevní zaměstnavatele, věnuje se privilegovaným malířům (vlastníkům...
Malířský cech na Novém Městě pražském v 17. a 18. století
Heisslerová, Radka ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Slavíček, Lubomír (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje dějinám malířského cechu Nového Města pražského s hlavním důrazem na jeho podobu a vývoj v 17. a 18. století, stranou ale neponechává ani období starších dějin. Práce se tak zaměřuje na novoměstské malíře od počátků existence jejich cechu, přes vydání privilegia císaře Rudolfa II. v roce 1595, kterým udělil staroměstsko- malostranskému malířskému cechu významné výsady, následkem čehož se dosud společný vývoj všech pražských malířských sdružení začal ubírat různými cestami. Věnuje se též okolnostem vedoucím k zániku cechu v osmdesátých letech 18. století, kdy pražská malířská bratrstva zrušil císař Josef II. Kromě historie malířského sdružení přináší práce pohled do cechovního života novoměstských malířů, které sleduje v jednotlivých pozicích v rámci hierarchie cechu, soustředí se rovněž na fungování samotného sdružení, jeho hospodaření, hmotné a písemné památky, reprezentaci korporace i jednotlivých členů a v neposlední řadě popisuje také způsob uctívání patrona malířů svatého Lukáše. Protože na Novém Městě pražském nepůsobili jako malíři pouze členové cechu, zaměřuje se práce také na další formy a možnosti provozování této živnosti. Sleduje tak umělce pracující pro panovníka, šlechtu a církevní zaměstnavatele, věnuje se privilegovaným malířům (vlastníkům...
Čínská sbírka Ludvíka Kuby v kontextu doby a malířova díla
Daňková, Lucie ; Pejčochová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Lubomír (oponent)
(česky) Diplomová práce Čínská sbírka Ludvíka Kuby v kontextu doby a malířova díla se zaměřuje na tvorbu, etnografické zájmy a kontakty českého malíře Ludvíka Kuby v souvislosti s jeho sbírkou čínského umění a v kontextu obliby čínské kultury u malířů české moderny. Autorka bude věnovat pozornost také historii sběratelství asijského umění v českých zemích a některým konkrétním předmětům z Kubovy sbírky. Sbírku se pokusí rekonstruovat za pomoci dobových fotografií a informací z institucí uchovávajících Kubovu pozůstalost (Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Národní galerie v Praze, Polabské muzeum v Poděbradech a další.) Vycházet přitom bude také z umělcovy knihy Moje Čína, stejně jako z dalších pramenů (dobové články, korespondence). Získané informace o umělcově sbírce pak uplatní při hlubším zamyšlení nad otázkou, nakolik čínské umění ovlivnilo Kubovu tvorbu a jakým způsobem se na druhé straně on sám podílel na utváření záliby ve sběratelství asijského umění mezi českými moderními umělci.
Rod Lažanských ve vztahu k uměleckému prostředí českých zemí
Štěpánek, Jan ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Slavíček, Lubomír (oponent) ; Petrasová, Taťána (oponent)
disertační práce Práce se zabývá vlivem šlechtického rodu Lažanských z Bukové na umělecké prostředí českých zemí od 16. do 20. století. Na pozadí kulturně-historicky zaměřené monografie představuje autor stavební a mecenášské aktivity jednotlivých představitelů rodiny, vývoj jejich uměleckých sbírek i širší souvislosti. Pomocí interdisciplinárního výzkumu konfrontuje výsledky svojí práce se závěry předchozích badatelů. Zpochybňuje některé dosavadní hypotézy pro období raného novověku a z dosud nevyužitých pramenů čerpá množství informací o aktivitách Lažanských v moderních dějinách. Takto vzniklý souhrn komparuje s realizacemi dalších šlechtických rodů v českých zemích a ve střední Evropě. Výsledkem autorových snah je první komplexní pohled na Lažanské z Bukové v širším kontextu dějin kultury a rehabilitace jejich role na poli uměleckého mecenátu. Klíčová slova: Lažanští z Bukové, Marie Gabriela Lažanská, Prokop Lažanský, mecenát, umělecké sbírky, šlechtické rody, Manětín, Rabštejn nad Střelou, Chyše, Lubenec.
Život pražských malířů v 17. a 18. století
Sekyrka, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Slavíček, Lubomír (oponent) ; Vácha, Štěpán (oponent)
Život pražských malířů v 17. a 18. století Tomáš Sekyrka Životní osudy pražských malířů barokního období (pro potřeby předkládané práce ohraničuji tuto epochu lety 1620-1780) se těší soustředěnému zájmu historiků umění i dalších specialistů již více než jedno století. V různé míře přitom bádání na tomto poli vycházelo jak z analýzy a interpretace samotných uměleckých děl, tak i z údajů, přinášených rozsáhlými soubory písemných dokumentů. Využívány byly především matriky pražských farností (poskytující údaje o životních datech malířů), dále různé typy úředních knih vedených městskými institucemi (dokládají např. okolnosti přijetí malířů do stavu pražských měšťanů či různé majetkoprávní skutečnosti, zejména vlastnictví domů), bohaté účetními materiály (informují o vztazích mezi objednavateli uměleckých děl a jejich tvůrci, zejména podmínky objednavatele, dodací termíny i cenu umělcovy práce). Stranou zájmu uvedených badatelů nezůstaly ani unikátní písemnosti pražských malířských cechů (v každém ze tří pražských měst působil zvláštní cech), přinášející zejména seznamy členů a záznamy ze schůzí těchto sdružení. Značné množství historických údajů, zpřístupněných těmito badateli, však bylo dosud využíváno povětšinou jen k poznání vzniku toho kterého konkrétního výtvarného díla či k postižení určité epizody ze...
Gallasové - barokní kavalíři a mecenáši (1630 - 1757)
Krummholz, Martin ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Slavíček, Lubomír (oponent)
Gallasové přicházejí do Čech z rodného Tridentska v souvislosti s majetkovými akvizicemi císařského generála Matyáše Gallase (1588 - 1647), který získal roku 1634 český inkolát. Následující tři generace jeho potomků se zde asimilovaly a úspěšně socializovaly v prostředí středoevropské habsburské aristokracie. Již po polovině 17. století byla gallasovská pozemková držba šestou největší v Českém království. Obratná sociální a majetková strategie Františka Ferdinanda Gallase (1635 - 1697) se stala nezbytným předpokladem významné diplomatické kariéry jeho syna Jana Václava Gallase (1671 - 1719). Gallasovský rod - stíhaný nedostatkem potomků - tu ve čtvrté generaci vymřel po meči zámožným Filipem Josefem (1703 - 1757). Jméno i erb Gallasů tehdy podědil spřízněný rod Klamů (Clamů) pečující o původní gallasovské majetky rovněž po čtyři pokolení. Počátek i konec působení Gallasů v Čechách symbolicky ohraničují pohnuté společensko - politické události třicetileté války a válek prusko - rakouských. Zatímco v roce 1630 se Matyáš Gallas vydal s vidinou tučné kořisti obléhat vzdálenou italskou Mantovu, byla na jaře 1757 v důsledku prohrané bitvy u Liberce pruským vojskem plundrována přímo zdejší gallasovská panství. Ovšem stejně jako na přelomu 30. a 40. let 17. století, tak i koncem 50. let století následujícho,...

Viz též: podobná jména autorů
2 Slavíček, Lukáš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.