|
|
Kreativita a produkce hudby: porovnání efektu hudební improvizace s efektem hraní z not na divergentní myšlení
Pavlíková, Barbora ; Keřková, Barbora (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Kreativita a kreativní proces mohou být podpořeny mnoha různými faktory. Na základě dříve provedených výzkumů se zdá, že improvizační cvičení může zvýšit výkon v testech divergentního myšlení. Cílem práce bylo porovnat efekt hry na hudební nástroj na divergentní myšlení u dvou skupin účastníků: improvizujících hráčů a hráčů z not. V rámci výzkumu jsem dvěma skupinám participantů zadala testy kognice (test cesty TMT atest verbální fluence) a test divergentního myšlení Alternative Uses Task (AUT). AUT byl opětovně zadán bezprostředně po dvacetiminutové hře na hudební nástroj. Předpokládala jsem, že hudební improvizace povede ke zlepšení výkonu v testu AUT, přičemž toto zlepšení bude statisticky významně vyšší oproti skupině hráčů z not. Statistická analýza neprokázala efekt hry na hudební nástroj na výkon v testu AUT, a to ani v jedné skupině hráčů. Po hře na hudební nástroj nedošlo ke zlepšení ani zhoršení výkonu ani v jedné skupině. Byl nalezen signifikantní meziskupinový rozdíl ve výkonu v kategorii elaborace (rozvinutí odpovědí) v rámci AUT zadávaném po hře na hudební nástroj. Počet hodin hudebního tréninku týdně měl negativní korelaci s výkonem v testu AUT po hraní. Participanti, kteří uvedli, že obvykle cvičí na hudební nástroj sami za účelem se zdokonalit, měli v AUT po hraní signifikantně...
|
|
|
Metody prevence sociální zahálení ve školních skupinách
Pospíšilová, Aneta ; Polák, Jakub (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sociálním zahálením a černým pasažérstvím v rámci týmových a skupinových prací na školách. Teoretická část se věnuje vymezení týmové a skupinové práce, fenoménu sociálního zahálení a černého pasažérství a představení relevantních teorií motivace, které jsou podkladem pro část se zaměřením na možné metody prevence a redukce zmíněných fenoménů. Empirická část představuje návrh výzkumu vycházející z teoretických základů a vyzkoušených praktických postupů ke snížení zahálení ve školním prostředí představených v literárně přehledové části práce. Výzkum bude postaven na zjištění preferencí ohledně představených metod pro redukci sociálního zahálení, který by středoškolští studenti chtěli aplikovat při jejich skupinové práci, přičemž bude zvolena kombinace preventivního, intervenčního a hodnotícího opatření pro dosažení maximálního efektu. Celkovým cílem práce je podat ucelené shrnutí dosavadních poznatků v oblasti sociálního zahálení pří školních týmových projektech se zvláštním důrazem na přesah do školní praxe pro vhodnou modifikaci podmínek zadávání práce tak, aby se výskyt sociálního zahálení snížil, čímž by se zároveň měla zvýšit celková spokojenost s prací v týmu a mělo by se předejít dalším negativním důsledkům, které zahálení do práce může vnášet. Klíčová slova: černé...
|
|
|
Dopady prenatálního stresu na psychický vývoj dítěte
Škrdová, Barbora ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na dopady prenatálního stresu na psychický vývoj dítěte v předškolním věku. Teoretická část popisuje typy stresu v těhotenství, jejich prevalenci, možnosti screeningu a prevenci či redukci stresu. Dále se soustředí na dopady prenatálního stresu na vývoj dítěte včetně faktorů, které tento efekt moderují a mediují. Empirická část se zaměřuje na dopady prenatálního stresu na kognitivní, psychomotorický a socioemoční vývoj u dětí ve věku pěti let, a zároveň na to, zda je efekt prenatálního stresu na vývoj dítěte mediován stresem matky v období po narození dítěte. Výzkumný soubor zahrnuje 218 matek, jejichž děti byly ve věku pěti let vyšetřeny pomocí Inteligenční a vývojové škály (IDS). Pre- a postpartální stres byl měřen pomocí The Perceived Stress Scale (PSS) ve třetím trimestru těhotenství, a dále v období 9 měsíců a 3,4 a 5 let po porodu. Výsledky path analýz neukázaly signifikantní efekt pre- a postpartálního stresu na vývoj dětí v uvedených oblastech. Prenatální stres byl signifikantním prediktorem postpartálního stresu. Ze zařazených kovariátů se ukázal pozitivní efekt vzdělání matky na verbální kognitivní a socioemoční vývoj. Chlapci měli nižší skór v oblasti motorického vývoje ve srovnání s dívkami. Nižší sociální opora v těhotenství zvyšovala prenatální i...
|
|
|
Kontextuální predikce a její vliv na zpracování jazyka
Březina, Jakub ; Smolík, Filip (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Záměrem té průběhu větného zpracování a předvíd příchozí kladě teoretické část ředložen přehled Zmíněn e několi možné vět Důraz je rovněž ů ě zaměřuje předevš využití pádové morfologie mpirická část aplikuje na český jazyk Součástí části zkoumal možnost rediktivního využití pádů při zpracování českých vět. tímto účelem měř oční při souběžné prezentaci vět Přestože ně potvrdil pří českých vět na prediktivní zpracování zůstává sporn Klíčová slova:
|
|
|
Efektivita mentoringového programu pro zvýšení vztahových kompetencí u osob ve věku 12-26 let
Chovancová, Zuzana ; Urban, Kamila (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Formální mládežnický mentoring je forma práce s mladými lidmi, která se v současné době v sociálním systému využívá stále častěji. Důkazy potvrzující efektivitu mentoringu jsou však stále nedostačující, zahraniční studie si často vzájemně odporují. Neexistuje shoda v tom, na které oblasti má u mentees mentoring pozitivní dopad, ani které faktory jsou pro vytvoření důvěrného a bezpečného mentorského vztahu důležité. Diplomová práce si tedy klade za cíl nejprve podat obsáhlý přehled teoretických základů, na kterých mládežnický mentoring stojí, z jakých vývojových teorií čerpá, které faktory ovlivňují jeho efektivitu a ve kterých oblastech tedy můžeme pozorovat pozitivní posuny u mentees. Empirická část práce představuje výzkum provedený ve vrstevnickém mentoringovém programu Ve dvou se to lépe táhne organizace Lata - programy pro mládež a rodinu, z. ú.. Cílem výzkumu bylo zjistit efektivitu tohoto programu na zkoumané vztahové kompetence 17 mentees, kterými byly zvoleny komunikace, vztah k druhému a vztah k sobě. Signifikantní efekt mentoringu na dané kompetence potvrzen nebyl, stejně tak jako nebyl potvrzen vliv pravidelných schůzek ani předpokládaný negativní vliv předčasného ukončení. I přesto bylo u většiny analýz dosaženo velké odhadované velikosti účinku, ze které ale kvůli malé velikosti...
|
|
|
Fenomenologie 5-MeO-DMT a souvislost s aspekty duševního zdraví
Živnůstka, Miroslav ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Vzhledem k narůstajícím poznatkům o psychedelických sloučeninách v oblasti péče o duševní zdraví poskytnutých vědeckými výzkumy v posledních dekádách jsou následné účinky 5-MeO- DMT na aspekty duševního zdraví relativně neprobádány. Jeho jedinečné akutní subjektivní účinky lze pozorovat v rámci fenomenologie. Dosavadní studie naznačují, že zážitek rozpouštění ega a mystický zážitek významně souvisejí se zlepšením duševního zdraví. Tato práce si stanovila dva záměry. Prvním záměrem je prozkoumat bezprostřední zkušenost s touto látkou. Druhým záměrem je zmapovat souvislost mezi účinkem této látky a aspekty duševního zdraví v období po užití látky. V teoretické části je vymezeno duševní zdraví, psychedelika a 5-MeO-DMT. Vedle toho se v ní píše o historii, kontextu užití, akutních a následných účincích, a rizicích těchto látek. Představuje především aktuální zjištění o fenomenologii 5-MeO-DMT a empirické práce zaměřené na souvislost užití látky s duševním zdravím. Empirická část popisuje výzkum, který zahrnoval deset polostrukturovaných rozhovorů se zdravými uživateli 5-MeO-DMT, zpracovanými tematickou analýzou. Ukázalo se, že fenomenologie 5-MeO- DMT sestávala v tomto výzkumu z prožitku smrti a prožitku esence bytí. Nakonec jsem identifikoval následující pozitivní aspekty duševního zdraví...
|
|
|
Vývoj profesní identity začínajících učitelů
Trač, Tadeáš ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem vývoje profesní identity začínajících učitelů. První část práce je věnována představení teoretických východisek a základních pojmů, jako jsou začínající učitel, profesní identita anebo profesní vývoj učitele, vč. příslušných podkapitol dále rozvíjejících dané náměty. Druhá část je věnována výzkumu sestaveného na základě teoretických východisek představených v první části práce. Výzkum sestával z rozhovoru s učiteli různých specializací a s různou délkou pedagogické praxe a dotazníkového šetření široké veřejnosti. Díky provedenému výzkumu bylo možné blíže poznat problematiku vývoje profesní identity začínajících učitelů a identifikovat rozdíly mezi stádii vývoje profesní identity u začínajícího učitele a učitele experta.
|
|
|
Význam a metody rozvoje řečových dovedností u předškolních dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí
Klinerová, Eliška ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá sociálním znevýhodněním a jeho vztahem k řečovému vývoji dítěte a jeho jazykovým kompetencím v předškolním věku. Literárně přehledová část se věnuje popisu hlavních determinantů a mechanismů ovlivňujících řečový vývoj, dále definuje sociální znevýhodnění a věnuje se jeho efektu na jednotlivé oblasti života a vývoje dítěte. Osvětluje mechanismy vlivu sociálního znevýhodnění na řečový vývoj dítěte a nabízí takové metody práce s dětmi, které tyto mechanismy reflektují a reagují na ně. Další částí práce je návrh výzkumného projektu, který si klade za cíl zjistit efekt metody Grunnlaget na jazykové kompetence dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí při nástupu povinné předškolní docházky a při jejím dovršení. Klíčová slova Řečový vývoj; sociální znevýhodnění; rozvoj řeči; řeč v předškolním období; kulturně nezatížené vzdělávací metody; Grunnlaget
|
|
|
Sociomapování jako možný nástroj pro zjišťování sociálních vztahů v prostředí třídního kolektivu na 1. a 2. stupni základní školy
Frkalová, Nikola ; Urban, Kamila (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá prostředím školní třídy z pohledu třídního klimatu. Školní třída představuje jedinečný sociální systém, v němž probíhá celá řada nejrůznějších sociálních interakcí. Dále se věnuje tomu, jaká je souvislost mezi třídním klimatem a žákovským well- beingem a v neposlední řadě se zaměřuje na význam komunikace, která je neodmyslitelnou součástí sociálních vztahů ve školním prostředí. Ve výzkumné části dochází k porovnání již zaběhnutých dotazníkových metod (SORAD, Klima školní třídy), které se využívají pro diagnostiku třídních kolektivů s metodou sociomapování. Výsledky ukazují, že tato metoda má ve školním prostředí své opodstatněné místo a má smysl ji využívat. Klíčová slova školní třída; prostředí; atmosféra; klima školní třídy; well-being žáků; komunikace; SORAD; sociomapování
|
|
|
Riziko šikanózního chování u žáků mladšího školního věku v souvislosti s využíváním sociálních sítí
Kotková, Šárka ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá komplikovaným tématem rizik šikanózního chování u žáků mladšího školního věku v souvislosti s jejich aktivitou na sociálních sítích. Literárně přehledová část popisuje mladší školní věk jako vývojovou fázi a její relevantní aspekty. Dále představuje kyberprostor s důrazem na sociální sítě a online disinhibiční efekt. Na závěr popisuje šikanu a kyberšikanu. Praktická část práce navrhuje kvalitativní výzkum formou rozhovoru ve fokusových skupinách dětí čtvrté a páté třídy. Klíčová slova mladší školní věk; kyberprostor; sociální sítě; šikana; kyberšikana
|
host ::
RSS.