|
|
The contexts of the "aesthetic mentality" of the early avant-garde
Beracková, Dáša ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Papoušek, Vladimír (oponent) ; Zajac, Peter (oponent)
Práca Kontexty "estetickej mentality" ranej avantgardy ozrejmuje súvislosti, ktoré v umení začiatku 20. storočia charakterizujú zmenu paradigmy, označovanú ako nástup historickej avantgardy. V konfrontácii s nejasne definovaným pojmom expresionizmu, tradične používaným pri interpretácii niektorých prejavov avantgardnej poetiky v českej literatúre, nadväzuje práca na diskusiu v aktuálnom výskume avantgardy, upozorňujúcu na diskurz odkrývania "skutočnej skutočnosti", v ktorom sa pretínajú najvýraznejšie dobové reflexie krízy moderny. Predkladaná práca upozorňuje na filozofické a estetické kontexty, ktoré formujú projekt avantgardného umenia, vychádzajúci z naliehavosti korigovať isté aspekty myslenia moderny, predovšetkým pretrvávajúcu tradíciu karteziánskeho myslenia. Pozornosť výkladu sa upriamuje na charakteristický jav "estetickej mentality" avantgardy začiatku 20. storočia, nápadný dotyk diskurzu filozofie a estetiky. Práca sleduje reflexiu týchto kontextov v dobovom prostredí českej kultúry a poukazuje na typologickú spätosť koncepcie modernosti J. Čapka s koncepciou umeleckého tvorenia W. Worringera, na polemiku K. Čapka s noetikou bergsonovskej koncepcie života a na jeho sympatiu voči filozofii "perspektívneho relativizmu", reprezentovanej náhľadmi G. Simmela. Reflexiu uvedených myšlienkových...
|
|
|
Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu
Kudlová, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Papoušek, Vladimír (oponent)
Mgr. Klára Kudlová Anotace dizertační práce (Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu): Anotace: Teoretická část této práce uvádí a představuje nejprve skupinu naratologických konceptů navržených prostředí literárně-vědného kognitivismu a vztažených k problematice postav (v pracích Uriho Margolina) a jejich konfigurací (v práci Catherine Emmott(ové)) a k modelování příběhového světa (u Davida Hermana). Tyto koncepty jsou pak propojeny s tezemi, které Ricoeurův Temps et recit předkládá ve vztahu k románu a jemu vepsaným "spojnicím" historického času. Na pozadí takto založené syntézy je pak vypracován samostatný koncept románového žánru a dále model časově-symbolických horizontů postav. Jednotlivé časově-symbolické horizonty jsou chápané jako obligátně přítomné v "půdorysu" románu a spojené s plány přítomnosti, minulosti a budoucnost, jsou zde označeny jako horizont autorit, horizont současníků a horizont dědiců; horizont věčnosti je pak založen na propojení s oblastí apriorního smyslu a je chápán jako horizont fakultativní. V interpretační části práce byl pak uvedený model časově-symbolických horizontů a konfigurací postav v nich využit pro interpretaci a typologické usouvztažnění několika podob soudobého českého románu. Těmito podobami byly jednak ženský a "autentický"...
|
|
|
Fenomén smrti v české literatuře 20. století
Záborcová, Milada ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Papoušek, Vladimír (oponent) ; Med, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá analýzou sémantických rovin tematizace motivu smrti v literárním spektru české poezie a prózy 20. století. V úvodních dvou kapitolách je zvolen přístup zaměřený na širší interpretaci vývoje pojetí smrti se zřetelem k filozofickým, psychologickým, lékařským, etickým a duchovním přístupům. Vzhledem k obsažnosti materiálu jsou rámcově nastíněny jednotlivé modifikace postojů k otázkám umírání v rámci evropského středověkého kontextu s odkazy na dochovaná díla českého písemnictví. Filozofické roviny problematiky se dotýká rozbor prací vybraných autorů, jejichž koncepty měly vliv na českou literární tvorbu v průběhu 20. století, nebo byly prostřednictvím této tvorby přímo či latentně reflektovány. Literární obraz smrti v české literatuře 20. století je v disertační práci interpretován v členění, které reflektuje výrazné literárně-historické mezníky souvisejících s proměnami vnímání smrti i s proměnami jejího obrazu. Klasifikace je v souvislosti s jednotlivými sémantickými aspekty tohoto vývoje provedena do pěti základních oblastí, v nichž se tematizace smrti projevuje v literárních dílech jakožto dominantní prvek architektoniky jednotlivých textů. První skupinu děl vyznačujících se ve vztahu ke ztvárnění toposu smrti jistými specifiky tvoří katolicky zaměřená poezie a próza, jejíž...
|
|
|
Tlumočník jako mezikulturní mediátor v česko-čínském dialogu
Papoušek, Vít ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Zádrapa, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí tlumočníka při překonávání kulturní bariéry mezi Čechy a Číňany. Konkrétně se zaměřuje na situaci obchodního jednání. Toto téma ještě nebylo dostatečně komplexně prozkoumáno, a teoretická část se proto snaží zmapovat existující literaturu, která se k problematice vztahuje. Nejdříve je rozebrána role tlumočníka při zprostředkování dialogu a následuje systematické srovnání české a čínské kultury. Rozebrána je celá řada kulturních rozdílů, které mají potenciál působit při komunikaci jako komunikační bariéra. Empirická část této práce se pak zaměřuje na tlumočnické strategie, jimiž může tlumočník pomoci tuto bariéru překonat. Data tvoří kvalitativní rozhovory se zkušenými tlumočníky. Jejich analýzou práce dospívá k taxonomii faktorů, které rozhodují, nakolik aktivní roli bude tlumočník hrát, a klasifikaci činností, které tvoří náplň jeho role jakožto mezikulturního mediátora.
|
|
|
Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu
Kudlová, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Trávníček, Jiří (oponent) ; Papoušek, Vladimír (oponent)
Mgr. Klára Kudlová Anotace dizertační práce (Časově-symbolické horizonty postav v několika typech současného českého románu): Anotace: Teoretická část této práce uvádí a představuje nejprve skupinu naratologických konceptů navržených prostředí literárně-vědného kognitivismu a vztažených k problematice postav (v pracích Uriho Margolina) a jejich konfigurací (v práci Catherine Emmott(ové)) a k modelování příběhového světa (u Davida Hermana). Tyto koncepty jsou pak propojeny s tezemi, které Ricoeurův Temps et recit předkládá ve vztahu k románu a jemu vepsaným "spojnicím" historického času. Na pozadí takto založené syntézy je pak vypracován samostatný koncept románového žánru a dále model časově-symbolických horizontů postav. Jednotlivé časově-symbolické horizonty jsou chápané jako obligátně přítomné v "půdorysu" románu a spojené s plány přítomnosti, minulosti a budoucnost, jsou zde označeny jako horizont autorit, horizont současníků a horizont dědiců; horizont věčnosti je pak založen na propojení s oblastí apriorního smyslu a je chápán jako horizont fakultativní. V interpretační části práce byl pak uvedený model časově-symbolických horizontů a konfigurací postav v nich využit pro interpretaci a typologické usouvztažnění několika podob soudobého českého románu. Těmito podobami byly jednak ženský a "autentický"...
|
|
|
Fenomén smrti v české literatuře 20. století
Záborcová, Milada ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Papoušek, Vladimír (oponent) ; Med, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá analýzou sémantických rovin tematizace motivu smrti v literárním spektru české poezie a prózy 20. století. V úvodních dvou kapitolách je zvolen přístup zaměřený na širší interpretaci vývoje pojetí smrti se zřetelem k filozofickým, psychologickým, lékařským, etickým a duchovním přístupům. Vzhledem k obsažnosti materiálu jsou rámcově nastíněny jednotlivé modifikace postojů k otázkám umírání v rámci evropského středověkého kontextu s odkazy na dochovaná díla českého písemnictví. Filozofické roviny problematiky se dotýká rozbor prací vybraných autorů, jejichž koncepty měly vliv na českou literární tvorbu v průběhu 20. století, nebo byly prostřednictvím této tvorby přímo či latentně reflektovány. Literární obraz smrti v české literatuře 20. století je v disertační práci interpretován v členění, které reflektuje výrazné literárně-historické mezníky souvisejících s proměnami vnímání smrti i s proměnami jejího obrazu. Klasifikace je v souvislosti s jednotlivými sémantickými aspekty tohoto vývoje provedena do pěti základních oblastí, v nichž se tematizace smrti projevuje v literárních dílech jakožto dominantní prvek architektoniky jednotlivých textů. První skupinu děl vyznačujících se ve vztahu ke ztvárnění toposu smrti jistými specifiky tvoří katolicky zaměřená poezie a próza, jejíž...
|
|
|
Fenomén smrti v české literatuře 20. století
Záborcová, Milada ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Papoušek, Vladimír (oponent) ; Med, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá analýzou sémantických rovin tematizace motivu smrti v literárním spektru české poezie a prózy 20. století. V úvodních dvou kapitolách je zvolen přístup zaměřený na širší interpretaci vývoje pojetí smrti se zřetelem k filozofickým, psychologickým, lékařským, etickým a duchovním přístupům. Vzhledem k obsažnosti materiálu jsou rámcově nastíněny jednotlivé modifikace postojů k otázkám umírání v rámci evropského středověkého kontextu s odkazy na dochovaná díla českého písemnictví. Filozofické roviny problematiky se dotýká rozbor prací vybraných autorů, jejichž koncepty měly vliv na českou literární tvorbu v průběhu 20. století, nebo byly prostřednictvím této tvorby přímo či latentně reflektovány. Literární obraz smrti v české literatuře 20. století je v disertační práci interpretován v členění, které reflektuje výrazné literárně-historické mezníky souvisejících s proměnami vnímání smrti i s proměnami jejího obrazu. Klasifikace je v souvislosti s jednotlivými sémantickými aspekty tohoto vývoje provedena do pěti základních oblastí, v nichž se tematizace smrti projevuje v literárních dílech jakožto dominantní prvek architektoniky jednotlivých textů. První skupinu děl vyznačujících se ve vztahu ke ztvárnění toposu smrti jistými specifiky tvoří katolicky zaměřená poezie a próza, jejíž...
|
|
|
Paměť v exilu
Hadžagič, Sandra ; Papoušek, Vladimír (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent) ; Brabec, Jiří (oponent)
Předkládaná práce představuje monografickou studii o díle Milady Součkové. Zahrnuje jednak metodologické otázky, jednak podrobnou interpretaci její tvorby. Ta se jeví jako specifický literární celek procházející řadou proměn, ale neustále si uchovávající strukturní identitu, kdy v jednotlivosti, v jednotlivých textech, je již jakoby obsažen celek. Integrujícím principem výkladu je motiv paměti, který pro1íná veškerým zkoumaným materiálem. Výklad není veden žádnou předem danou interpretační metodou, utvářel se postupně a v závislosti na prostudovaném materiálu. Studie sleduje umělecký postup a projev autorky, přičemž se snaží vyjasnit vnitřní souvislosti v její tvorbě a zdůraznit významové osy, na jejichž základě se jednotlivá díla sdružují, a to zejména v souvislosti se změnou kulturního a existenciálního statusu autorky, tj. jejím exilem v USA. Pokouší se ozřejmit konkrétní poetické struktury v díle Milady Součkové, a na základě toho vyvodit závěr ohledně samotné poetiky i faktorů mimo text. Už od její prvotiny má její poetika výraz autobiografického diskursu, kdy se prostřednictvím vyprávění stává subjektem vlastního porozumění, přičemž v určitém smyslu odhaluje, a zároveň skrývá vlastní intimní bytí. Podstatný moment pro nalezení pevného bodu v proměnlivosti reality a bytí je vztah k minulosti...
|
|
|
The contexts of the "aesthetic mentality" of the early avant-garde
Beracková, Dáša ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Papoušek, Vladimír (oponent) ; Zajac, Peter (oponent)
Práca Kontexty "estetickej mentality" ranej avantgardy ozrejmuje súvislosti, ktoré v umení začiatku 20. storočia charakterizujú zmenu paradigmy, označovanú ako nástup historickej avantgardy. V konfrontácii s nejasne definovaným pojmom expresionizmu, tradične používaným pri interpretácii niektorých prejavov avantgardnej poetiky v českej literatúre, nadväzuje práca na diskusiu v aktuálnom výskume avantgardy, upozorňujúcu na diskurz odkrývania "skutočnej skutočnosti", v ktorom sa pretínajú najvýraznejšie dobové reflexie krízy moderny. Predkladaná práca upozorňuje na filozofické a estetické kontexty, ktoré formujú projekt avantgardného umenia, vychádzajúci z naliehavosti korigovať isté aspekty myslenia moderny, predovšetkým pretrvávajúcu tradíciu karteziánskeho myslenia. Pozornosť výkladu sa upriamuje na charakteristický jav "estetickej mentality" avantgardy začiatku 20. storočia, nápadný dotyk diskurzu filozofie a estetiky. Práca sleduje reflexiu týchto kontextov v dobovom prostredí českej kultúry a poukazuje na typologickú spätosť koncepcie modernosti J. Čapka s koncepciou umeleckého tvorenia W. Worringera, na polemiku K. Čapka s noetikou bergsonovskej koncepcie života a na jeho sympatiu voči filozofii "perspektívneho relativizmu", reprezentovanej náhľadmi G. Simmela. Reflexiu uvedených myšlienkových...
|
|
|
Česká literatura rozhraní a okraje : IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)
Jungmannová, Lenka ; Amelina, A. ; Baluch, J. ; Borovička, L. ; Brožová, Věra ; Corduas, S. ; Czaplińska, J. ; Czernikow, O. ; Češka, J. ; Dinzl-Rybářová, A. ; Dobiáš, Dalibor ; Fišer, Z. ; Goszczyńska, J. ; Gwóźdź‑Szewczenko, I. ; Harák, I, ; Hauck, R. ; Heftrich, U. ; Hemelíková, Blanka ; Holman, P. ; Holý, J. ; Hultsch, A. ; Inštitorisová, D. ; Ivačić, M. ; James, P. ; Janiec‑Nyitrai, A. ; Ježková, P. ; Komenda, P. ; Kosková, H. ; Kratochvil, A. ; Królak, J. ; Kuba, M. ; Kusáková, Lenka ; Lezhava, G. ; Linssen‑Hogenberg, A. F. ; Malinová, L. ; Matějková, V. ; Meyer, H. ; Mlsová, N. ; Müller, R. ; Nekula, M. ; Palij, O. ; Papoušek, V. ; Pavlíček, Tomáš ; Pilař, M. ; Přibáň, Michal ; Raßloff, U. ; Řezníková, L. ; Stolz‑Hladká, Z. ; Suchomel, M. ; Šubrtová, M. ; Tarajło‑Lipowska, Z. ; Tlustý, J. ; Vítová, L. ; Vörös, I. ; Zand, G.
Mezinárodní bohemistický kongres se koná každých pět let z iniciativy Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Letošního kongresu se zúčastnilo více než 150 vědců z celého světa. První blok jednání nazvaný Česká literatura rozhraní a okraje byl věnován osobnostem a formám výskytu „cizosti“ v české literatuře: hranicím tohoto chápání, problematice porozumění, obrazům sebe a „jiného“, alternativním kulturním a geografickým prostorům české literatury; pozapomenutým, marginálním či obtížně zařaditelným autorům, jakož i procesům jejich začleňování do kánonu; Čechům za hranicemi, česko-německým, česko-rakouským, česko-polským, česko-maďarským a česko-slovenským vztahům, dále vztahům české a židovské a české a romské literatury či souvislostem české literatury a překladu.
|
host ::
RSS.